Vláda schválila návrat EET. Nový zákon slibuje férový trh, ale přináší i nové sporné body

Délka článku: 11 minutes

Vláda v pondělí 4. května 2026 schválila návrh zákona o evidenci tržeb, který má od 1. ledna 2027 vrátit do české ekonomiky modernizovanou verzi EET. Ministerstvo financí ji označuje jako EET 2.0 a tvrdí, že nový systém bude jednodušší, digitální a méně byrokratický než původní evidence tržeb. Návrh nyní zamíří do Poslanecké sněmovny a následně do Senátu. Ministerstvo financí počítá v lednu 2027 se zkušebním režimem. Technické pokyny pro vývojáře má stát zveřejnit v polovině června 2026, testovací prostředí má spustit 1. července a aplikaci Moje EET 1. prosince 2026.

Kabinet staví návrh na jednoduchém politickém sdělení: poctiví podnikatelé nemají doplácet na ty, kteří tržby nepřiznávají. V důvodových materiálech Ministerstvo financí tvrdí, že absence průběžných informací o tržbách umožňuje části podnikatelů „optimalizovat“ tržby a získávat neoprávněnou konkurenční výhodu. Podle vlády tím stát přichází o daňové příjmy a poctivé firmy ztrácejí motivaci řádně plnit povinnosti.

Kritická otázka ale zní jinak: skutečně vláda přichází s moderním a vyváženým nástrojem, nebo jen obnovuje starý kontrolní systém v měkčím balení?

Co vláda schválila

Návrh zákona zavádí jednotné a automatizované zjišťování informací o evidovaných tržbách. Působnost podle zákona mají vykonávat orgány Finanční správy. Celní správa má kontrolovat plnění povinností a projednávat některé přestupky příkazem na místě. Samotný vládní návrh usnesení počítá s tím, že předseda vlády předloží zákon předsedovi Poslanecké sněmovny a ministryně financí ho odůvodní v Parlamentu.

Evidence se má vztahovat na poplatníky daně z příjmů fyzických i právnických osob. Předmětem evidence mají být evidované tržby uskutečněné na území České republiky. Návrh pracuje s pojmem „evidenční jednotka“, kam zahrnuje provozovnu, internetovou stránku, aplikaci, dopravní prostředek nebo činnost mimo tyto jednotky.

Zákon definuje evidovanou tržbu jako platbu, která splňuje formální náležitosti a zakládá rozhodný příjem. Mezi evidované formy plateb patří hotovost, bezhotovostní převod, virtuální aktiva, šeky, směnky, cestovní šeky, uzavřené platební prostředky a obdobné formy. Klíčový je ale pojem kontaktní platba. Evidence se má týkat plateb při osobním kontaktu s podnikatelem nebo plateb v provozovně v souvislosti s objednáním či přijetím zboží nebo služby.

V praxi to znamená, že EET 2.0 necílí jen na hotovost. Zahrne také platby kartou, QR platby nebo jiné bezhotovostní úhrady, pokud zákazník platí při osobním kontaktu nebo v provozovně. Ministerstvo financí tvrdí, že stará představa o snadné dohledatelnosti bezhotovostních plateb už neplatí. Argumentuje soukromými účty, zahraničními účty, elektronickými peněženkami, PayPalem, Revolutem, QR platbami a kryptoaktivy.

Vláda slibuje méně byrokracie. Zákazník ale ztrácí kontrolní roli

Ministerstvo financí zdůrazňuje, že nová EET nebude kopírovat původní systém. Podnikatelé nebudou muset automaticky tisknout a předávat účtenku. Stát nebude sbírat informace o obsahu nákupu, zákazníkovi ani o konkrétním zboží. Podnikatel má posílat hlavně identifikační údaje, místo, čas a celkovou částku tržby.

Tento krok sníží náklady a administrativu. Zároveň ale odstraní jednu z mála kontrolních možností veřejnosti. Předkládací zpráva otevřeně uvádí, že zrušením povinnosti vydat účtenku mizí i možnost zákazníka ověřit, zda podnikatel tržbu skutečně zaevidoval.

To vytváří paradox. Vláda tvrdí, že chce posílit férovost trhu, ale současně ubírá zákazníkovi přímý kontrolní nástroj. Kontrola se tak přesouvá téměř výhradně do rukou Finanční a Celní správy. Stát sice slibuje analytickou práci, ale veřejnost v systému hraje menší roli než dříve.

Bezhotovostní platby: největší spor návrhu

Největší věcný konflikt leží u bezhotovostních plateb. Vláda je chce evidovat, pokud vzniknou v osobním kontaktu nebo v provozovně. Argumentuje tím, že moderní finanční svět umožňuje přesouvat peníze mimo standardní podnikatelské účty a ztěžovat kontrolu. RIA uvádí, že podnikatelé mohou přijímat tržby na soukromé účty, účty příbuzných, zahraniční účty, elektronické peněženky nebo kryptoměnové peněženky.

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR ale v připomínkách požadovala vyloučení dohledatelných bezhotovostních plateb z evidence. Argumentovala, že platba kartou nebo QR kódem už vytváří digitální stopu a EET v takovém případě pouze zdvojuje existující záznam. Podle asociace EET neodhalí situaci, kdy se podnikatel a zákazník domluví na nižší ceně, protože zaplacená částka bude stejná v bankovním systému i v EET.

Tento argument má váhu. U hotovosti stát řeší problém neexistující nebo snadno zatajené stopy. U bezhotovostních plateb řeší spíše problém kvality, dostupnosti a přiřazení dat. To není totéž. Vláda proto musí přesvědčivě vysvětlit, proč nestačí cílenější nástroj, například lepší analytika bankovních toků v rizikových případech, a proč musí každá kontaktní karetní nebo QR platba projít novým evidenčním režimem.

Platformy, rozvoz a šedá zóna

Vládní materiály ukazují i další problém: platformová ekonomika. Zákon rozlišuje situaci, kdy podnikatel jedná vlastním jménem na účet jiného, a situaci, kdy může pověřit jiného poplatníka evidencí. Jenže připomínky upozorňují, že moderní platformy často fungují hybridně. Přijímají objednávku, inkasují platbu, strhnou provizi a zbytek pošlou restauraci.

Připomínkové materiály výslovně upozorňují na riziko „platformizace“. Pokud restaurace přesune větší část tržeb přes platformy, může podle kritiky vzniknout slepé místo. Přitom gastronomie patří mezi sektory, na které stát politicky i prakticky cílí nejvíce.

Vláda tak otevírá systém, který má kontrolovat tržby v digitální ekonomice, ale zároveň musí metodicky přesně vymezit, kdo a kdy eviduje transakce u rozvozových služeb, tržišť, poukázkových systémů a uzavřených platebních modelů. Pokud to neudělá včas, podnikatelé dostanou od státu složitý právní režim, který budou fakticky dohánět až metodické pokyny.

Kdo se EET vyhne

Návrh obsahuje řadu výjimek. Mimo evidenci zůstanou například stát, obce, kraje, příspěvkové organizace, veřejné vysoké školy, Česká národní banka, držitel poštovní licence, banky, pojišťovny, investiční společnosti, penzijní společnosti nebo organizátoři regulovaného trhu. Z evidence mají vypadnout i některé činnosti, například hazardní hry, energetika s licencí, vodovody a kanalizace, vybrané finanční a platební instituce nebo poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy.

Zvláštní režim dostanou nejmenší podnikatelé v prvním pásmu paušální daně s příjmy do 1 milionu korun. Ti se budou moci přihlásit k takzvané přirážce zprošťující povinnosti evidovat tržby. Ministerstvo financí tento model veřejně označuje jako EET OFF. Podle vládní komunikace má podnikatel místo evidence platit paušální daň ve výši 1 500 korun měsíčně vedle povinných odvodů.

Tento kompromis má zmírnit dopad na nejmenší živnostníky. Současně ale zvyšuje nerovnost uvnitř trhu. Podnikatel těsně pod hranicí 1 milionu korun dostane možnost evidenci obejít za pevnou přirážku. Podnikatel těsně nad hranicí se musí připojit do systému. V reálném provozu to může vytvářet motivaci brzdit růst, dělit činnosti nebo optimalizovat příjmy tak, aby subjekt zůstal pod limitem.

Stát očekává 14,4 miliardy korun. Odhad ale stojí na hrubých předpokladech

Vláda tvrdí, že zavedení EET 2.0 zvýší inkaso veřejných rozpočtů o 14,4 miliardy korun ročně při plném náběhu. Z této částky má státnímu rozpočtu připadnout 9,7 miliardy korun. RIA zároveň tvrdí, že opatření posílí mezinárodní konkurenceschopnost, protože legální prostředí s přiznanými tržbami zlepší ocenění firem, úvěruschopnost a přístup kapitálu.

Jenže RIA sama přiznává, že fiskální dopad nelze vykládat jako peníze, které systém jednoduše „vydělá“. Výpočet stojí na odhadu zatajených tržeb z národních účtů a šedé ekonomiky.

V tom spočívá slabina vládní argumentace. Číslo 14,4 miliardy korun působí politicky silně, ale nejde o přesně měřitelný výnos. Jde o modelový odhad. Navíc vláda část očekávaného výnosu současně vrací přes daňové úlevy. Doprovodné změny zahrnují obnovení slevy na studenta, školkovného, úpravu benefitů, osvobození spropitného v gastronomii, snížení DPH na nealkoholické nápoje ve stravovacích službách a další zásahy do DPH.

Podle České televize ministerstvo očekává, že obnovené slevy a úpravy benefitů sníží příjmy veřejných rozpočtů o 3,1 miliardy korun a snížení DPH na nealkoholické nápoje v restauracích přinese další výpadek kolem 700 milionů korun.

Vláda tak neprosazuje čistě fiskální opatření. Prosazuje balík, který kombinuje kontrolu tržeb, politický návrat některých daňových úlev a podporu gastronomie. To může zvýšit průchodnost zákona, ale zároveň to zamlžuje skutečný rozpočtový efekt.

Náklady ponese i stát

EET 2.0 nebude zdarma ani pro veřejnou správu. Důvodová zpráva počítá u Finanční správy s iniciačními náklady kolem 200 milionů korun. Průměrné běžné roční výdaje mají dosáhnout asi 250 milionů korun a roční personální výdaje asi 290 milionů korun. Celní správa počítá s iniciačními náklady 12,1 milionu korun, personálními náklady 38,6 milionu korun a trvalými náklady 10,6 milionu korun.

Podnikatelům má stát nabídnout bezplatnou aplikaci. RIA ale přesto připouští, že náklady podnikatelům vzniknou, byť mají být výrazně nižší než u původní evidence. Zmiňuje daňovou úlevu kolem 5 000 korun pro evidující podnikatele a odhaduje, že evidenci může podléhat asi 600 tisíc podnikatelů. Současně ale přiznává, že jde o velmi hrubý odhad, protože chybí relevantní data o způsobu plateb a nelze předem určit, kolik poplatníků využije výjimku v paušálním režimu.

To je zásadní. Vláda předkládá systém s vysokým politickým i ekonomickým dopadem, ale část odhadů stojí na datech, která sama označuje za nedostatečná.

Krátká příprava může poškodit hlavně menší provozy

Účinnost návrhu míří na 1. ledna 2027. Ministerstvo financí slibuje technickou specifikaci, testovací prostředí a aplikaci Moje EET. Připomínkové řízení ale ukazuje obavy z krátké přípravy. Ministerstvo průmyslu a obchodu upozornilo, že legisvakanční doba je velmi krátká, a doporučilo prodloužit pilotní provoz minimálně o jeden měsíc. Ministerstvo financí odpovědělo, že délku pilotního provozu návrh zákona neřeší a že ji částečně limituje tempo projednání v Parlamentu.

Další připomínky žádaly dostatek času mezi technickou specifikací a ostrým provozem. Argumentovaly tím, že změna dopadne nejen na gastronomii, ale také na dodavatele systémů, distributory a tisíce provozoven. Ministerstvo odpovědělo, že počítá s playgroundem od července 2026, metodikou a pilotním provozem, v němž Finanční správa upřednostní edukaci a podporu před kontrolami.

To zní rozumně, ale zákon sám tuto měkkou garanci dostatečně neukotvuje. Podnikatelé tak dostávají slib politické a metodické shovívavosti, ne pevnou právní jistotu.

Sankce zůstávají citelné

Návrh počítá s pokutou až 500 000 korun za závažné ztížení nebo zmaření evidence tržeb. Stejná horní hranice platí i pro porušení povinnosti zaslat údaje o evidované tržbě správci daně. Finanční úřad povede řízení o přestupcích, celní úřad může přestupek řešit příkazem na místě.

Oproti staré EET návrh ruší pravomoc uzavřít provozovnu nebo pozastavit výkon činnosti jako nástroj k vynucení nápravy. To je důležitý posun. Přesto pokuta do 500 tisíc korun může být pro menší provoz likvidační. Pokud Finanční správa skutečně chce stavět systém na analýze rizik a ne na trestání drobných chyb, musí to prokázat praxí, ne tiskovou zprávou.

Spotřebitelé, podnikatelé a stát: kdo získá nejvíc?

Vláda tvrdí, že získají poctiví podnikatelé. Opozice namítá, že kabinet znovu podezírá malé živnostníky a přidává byrokracii. Česká televize citovala kritiku ODS a TOP 09, podle níž jde o krok zpět a očekávané přínosy jsou sporné.

Realita leží mezi oběma póly. EET 2.0 skutečně není kopie starého systému. Ruší účtenky, omezuje rozsah dat, nabízí aplikaci zdarma a vyjímá nejmenší paušalisty. Zároveň ale rozšiřuje dohled na kontaktní bezhotovostní platby, staví na hrubých odhadech, přenáší interpretaci složitých situací do metodiky a vytváří nové hranice mezi evidujícími a neevidujícími podnikateli.

Největší přínos získá stát: dostane datový nástroj, který mu umožní přesněji cílit kontroly. Podnikatelé získají férovější prostředí pouze tehdy, pokud Finanční správa systém nezneužije k plošné represi a pokud metodika jasně vyřeší sporné obchodní modely. Spotřebitelé získají nejméně. Nebudou muset dostávat účtenku, ale tím také ztratí snadnou možnost kontrolovat, zda podnikatel tržbu zaevidoval.

Modernější EET ano, ale vláda musí doplnit jistoty

Návrh zákona o evidenci tržeb představuje politicky silný návrat EET. Vláda ho zabalila do slov o digitalizaci, férovém trhu a nízké administrativě. Část změn skutečně reaguje na chyby minulosti. Zrušení povinných účtenek, omezení sbíraných údajů, bezplatná aplikace a absence pravomoci zavírat provozovny patří mezi racionální úpravy.

Kritické body ale zůstávají. Vláda musí lépe obhájit evidenci bezhotovostních kontaktních plateb, přesněji nastavit režim platforem, zakotvit reálný pilotní provoz, dodat tvrdší data k očekávanému výnosu a chránit malé podnikatele před sankcemi za technické chyby v prvních měsících provozu.

EET 2.0 může zlepšit výběr daní a omezit část šedé ekonomiky. Stejně tak ale může znovu otevřít starý konflikt mezi státem a podnikateli. Rozhodne až legislativní proces a následná praxe Finanční správy. Pokud vláda prosadí zákon silou politického sloganu a nechá sporné detaily metodikům, vrátí se nejen evidence tržeb, ale i stará nedůvěra, která původní EET provázela od začátku.