Babišovo Čínské dobrodružství přinese pouze nezvízový styk

Délka článku: 8 minut Andrej Babiš tvrdí, že cesta Miloše Vystrčila na Tchaj-wan poškozuje české firmy a že vláda musí dělat „pragmatickou“ politiku vůči Číně. Jenže právě při srovnání obou linií začíná jeho argumentace praskat. Vystrčil míří na Tchaj-wan s podnikatelskou delegací, se zástupci průmyslu a s konkrétním obchodním obsahem. Babiš naproti tomu staví vstřícnější tón vůči Pekingu na mnohem mlhavějším příslibu: lepších vztazích, jednodušším cestování a podle Deníku N hlavně na snaze otevřít pro Česko bezvízový styk s Čínou. To je na papíře politicky efektní. Jenže jako náhrada za konkrétní tchajwanskou ekonomickou spolupráci to působí chudě. Aby bylo jasno: Andrej Babiš tento týden popřel, že by se sám chystal na návštěvu Číny. Řekl, že „nic takového není v plánu“. O to víc ale vyniká, že se jeho vláda současně snaží měnit tón vůči Pekingu právě ve jménu „pragmatismu“ a obchodních zájmů. Jinými slovy, konkrétní cesta do Číny zatím potvrzená není, ale konkrétní čínská orientace vlády ano. A právě ta stojí v přímém kontrastu k tomu, jak kabinet zachází s Vystrčilovou cestou na Tchaj-wan. Reklama: [pms-restrict subscription_plans="82"] Jedna cesta je skutečná a má program. Druhá je zatím hlavně politická teze Vystrčilova cesta není hypotetická. Reuters i česká média uvádějí, že předseda Senátu povede v květnu podnikatelskou delegaci do Tchaj-peje. ČT24 doplnila, že cesta se má uskutečnit od 31. května do 4. června a že Vystrčila doprovodí vedle senátorů také delegace organizovaná Svazem průmyslu a dopravy a Česko-tchajwanskou obchodní komorou. Po vládním odmítnutí armádního letounu navíc Senát potvrdil, že delegace poletí běžnou komerční linkou. Tohle tedy není ideologická exkurze bez obsahu. Tohle je reálná obchodní a politická mise s jasným cílem. Babišova „čínská“ linie oproti tomu působí mnohem méně hmatatelně. Deník N už v lednu napsal, že vládě jde v první řadě o bezvízový styk s Čínou a že kvůli tomu zmírní rétoriku a omezí kritiku Pekingu. Současně ale platí, že český občan dnes do Číny bez víza stále nemůže. CzechTrade v Pekingu loni v listopadu výslovně uvedl, že Česká republika mezi státy s čínským bezvízovým režimem není a že pro české občany zůstává v platnosti pouze omezený 144hodinový tranzit bez víza na vybraných letištích. Když tedy vláda nabízí vstřícnější kurz hlavně kvůli bezvízovému cíli, mluví o benefitu, který zatím neexistuje. Reklama: Babiš blokuje konkrétní misi kvůli velmi nejisté odměně Právě tady začíná hlavní problém. Vystrčilova cesta má konkrétní datum, konkrétní účastníky a konkrétní obchodní rámec. Babišova vstřícnost k Číně má zatím hlavně podobu změněného tónu a očekávání, že to jednou přinese víc. Jenže zahraniční politika se nedá dělat tak, že stát oslabí reálnou ekonomickou misi směrem k Tchaj-wanu a výměnou si slíbí, že možná jednou dostane od Pekingu jednodušší víza. To není tvrdý obchodní kalkul. To je politická sázka s velmi nejistým výnosem. Navíc už samotná logika celé výměny vypadá podezřele slabě. Pokud premiér tvrdí, že dělá zahraniční politiku „pro naše firmy“, pak by měl vysvětlit, proč hází klacky pod nohy delegaci, která firmy skutečně veze. Pokud je jeho hlavním čínským cílem bezvízový režim pro české občany, pak by měl taky přiznat, že takový výsledek má pro český průmysl úplně jinou váhu než investice, technologická spolupráce a dodavatelské řetězce. Bezmála každý podnikatel pochopí rozdíl mezi jednodušším cestováním a reálnými průmyslovými projekty. Vláda se ale chová, jako by šlo o totéž. Reklama: Tchaj-wan už v Česku zanechal větší stopu než Čína Nejsilnější protiargument vůči Babišově tezi neleží v morálce, ale v číslech. iROZHLAS letos připomněl, že tchajwanské investice v Česku mezi lety 1995 a 2022 přesáhly 19,4 miliardy korun a vytvořily zhruba 24 tisíc pracovních míst. BusinessInfo s odkazem na CzechInvest navíc uvádí, že Tchaj-wan je čtvrtým nejvýznamnějším zdrojem zahraničních investic v Česku z hlediska počtu vytvořených pracovních míst. Tohle nejsou symboly ani tweety. Tohle jsou konkrétní ekonomické stopy v české ekonomice. Seznam Zprávy šly ve srovnání ještě dál: podle dat CzechInvestu má Tchaj-wan v Česku 40 projektů a téměř 25 tisíc pracovních míst, zatímco Čína 35 projektů a necelých 6 tisíc pracovních míst. I kdyby člověk nechal stranou veškerou politiku, ten rozdíl bije do očí. Tchaj-wan v české ekonomice vytvořil výrazně víc pracovních míst a zanechal hlubší investiční stopu než pevninská Čína. Když tedy Babiš mluví, jako by Tchaj-wan byl hlavně ideologická přítěž a Čína hlavní ekonomický horizont, naráží na data, která mu dávají velmi špatné vysvědčení. Reklama: Čína je pro Česko velký partner hlavně v dovozu, ne v investičním efektu Je fér dodat i druhou stranu. Čína je pro Česko velký obchodní partner. Jenže hlavně kvůli dovozu. Seznam Zprávy připomněly, že v roce 2024 dosáhl český export do Číny 75,85 miliardy korun, zatímco import z Číny činil 922,23 miliardy korun. Výsledkem byl obchodní deficit 846,38 miliardy korun. To samo o sobě neznamená, že vztahy s Čínou nemají význam. Znamená to ale, že český vztah k Číně nevypadá jako velký exportní triumf. Vypadá spíš jako masivní dovozní závislost s velmi nerovným saldem. A právě proto zní Babišovo strašení zničeným byznysem zvláštně. Pokud by český růst stál na exportním boomu do Číny, jeho argument by měl jinou sílu. Jenže veřejně dostupná čísla ukazují jiný obraz: český vývoz do Číny zůstává relativně omezený, zatímco tchajwanské investice a pracovní místa mají v domácí ekonomice mnohem hmatatelnější dopad. Když vláda takový rozdíl ignoruje, nevypadá pragmaticky. Vypadá, jako by si vybrala pohodlnější geopolitický příběh a teprve potom k němu hledala ekonomické vysvětlení. Reklama: Tchaj-wan přináší technologii, ne jen politický signál Další vrstva srovnání je pro Babiše ještě nepříjemnější. BusinessInfo v prosinci 2024 uvedlo, že Česko a Tchaj-wan podepsaly memorandum o průmyslové spolupráci a že se zaměřují na strategická technologická odvětví, v nichž má Tchaj-wan silnou globální pozici. Text zároveň připomíná podporu tchajwanských investorů v plánovaných projektech a rozšiřování dodavatelských řetězců. Jinými slovy, Tchaj-wan neznamená jen továrny z devadesátých let. Znamená i dnešní technologickou spolupráci, výzkum, polovodiče a vyšší přidanou hodnotu. Když to srovnáme s vládní „čínskou“ odměnou v podobě možného bezvízového styku, vyjde z toho dost tvrdý kontrast. Na jedné straně stojí investice, pracovní místa, čipy, průmysl a konkrétní podnikatelská delegace. Na druhé straně stojí zmírněná rétorika vůči Pekingu a naděje, že se jednou uvolní cestování. Takové srovnání není pro Čínu automaticky prohrané, ale pro Babišovu domácí argumentaci je velmi nepříjemné. Premiér totiž kritizuje to, co už má konkrétní obsah, ve jménu něčeho, co zatím zůstává hlavně očekáváním. Reklama: Vystrčilův let komerční linkou kabinet jen usvědčil Babiš navíc odmítl Vystrčilovi poskytnout vládní letoun s argumentem, že nechce dát cestě oficiální „vládní punc“. To samo o sobě už působilo malicherně. Když se pak ukázalo, že delegace poletí komerční linkou a že Senát s vládním odmítnutím předem počítal, vypadala vláda ještě slaběji. Místo aby ukázala sebevědomou obchodní diplomacii, jen dala najevo, že jí vadí jiná linie vůči Tchaj-wanu a že je ochotná trestat i podnikatelskou misi, pokud nezapadá do jejího nového tónu vůči Číně. To je na celé věci možná nejvíc výmluvné. Vystrčilova cesta existuje, má program a poletí. Babišova „pragmatická“ čínská odměna je zatím hlavně politická konstrukce, jejíž nejviditelnější podobou je tlak na to, aby Česko mluvilo vůči Pekingu mírněji. Kabinet tedy neporovnává dvě hotové obchodní strategie. Porovnává reálnou tchajwanskou misi s vlastním čínským příslibem, který zatím nemá ani potvrzenou cestu premiéra, ani sjednaný bezvízový výsledek. Reklama: Babišova rovnice nefunguje Premiér se snaží veřejnosti vnutit jednoduchou rovnici: Tchaj-wan znamená ideologii a škodu, Čína znamená pragmatismus a byznys. Jenže když se podíváme na investice, pracovní místa, obchodní bilanci a konkrétní náplň cest, vyjde opačný obrázek. Vystrčil veze na Tchaj-wan podnikatele a jede do prostředí, které už v Česku zanechalo silnou investiční stopu. Babiš naopak nabízí zmírněnou čínskou linii kvůli benefitu, který zatím neexistuje, a přitom tvrdí, že chrání české firmy. Tato rovnice nefunguje ekonomicky ani politicky. A právě proto si vláda zaslouží kritiku. Ne proto, že chce mluvit s Čínou. Silný stát má mluvit s každým, kdo je pro něj důležitý. Ale proto, že kabinet záměrně shazuje konkrétní obchodní misi směrem k Tchaj-wanu a současně přeceňuje velmi nejistou protihodnotu v podobě čínské vstřícnosti. To není pragmatismus. To je špatně spočítaná politika, která obětuje hmatatelný obsah ve prospěch velmi nejistého slibu. A v tom je Babišovo srovnání s Vystrčilem nejméně přesvědčivé. [/pms-restrict]

Vystrčil veze byznys na Tchaj-wan, Babiš nabízí Číně vstřícnost za bezvízový slib. Tohle srovnání vládu nešetří

Advertisement:

Reklama:

Comments

Leave a Reply Cancel reply