Nový školní rok v Česku začne bez velké revoluce. Školy čeká tlak na kapacity, nové povinnosti i další test důvěry

Délka článku: 8 minutes

Nový školní rok 2026/2027 začne v Česku v úterý 1. září 2026. Podzimní prázdniny přijdou na 29. a 30. října, vánoční volno potrvá od 23. prosince do 3. ledna a po pololetním vysvědčení dostanou žáci jednodenní volno v pátek 29. ledna 2027. Kalendář tedy ministerstvo stanovilo s velkým předstihem a rodiny už dnes vědí, jak bude rok organizačně vypadat. Samotný začátek roku ale žádný klid neslibuje. České školství vstoupí do září s přetíženými kapacitami, s další vrstvou legislativních změn a s reformami, které vláda nejdřív slíbila a pak odsunula.

Kdo čekal, že nový školní rok přinese jasný a silný obrat, ten bude nejspíš zklamaný. Resort školství sice dál mluví o modernizaci, podpoře dětí i lepších podmínkách pro školy, jenže realita zůstává tvrdší. Systém už dnes obsluhuje přes milion žáků základních škol a přes půl milionu středoškoláků. Čísla dál tlačí na budovy, učitele, ředitele i zřizovatele. A právě v takové chvíli by stát potřeboval působit jistě, předvídatelně a srozumitelně. Místo toho otevírá další školní rok s mixem dílčích kroků, odkladů a improvizace.

Září začne v plných školách a ve starých problémech

Český statistický úřad uvádí, že ve školním roce 2024/2025 navštěvovalo základní školy 1 002 460 žáků a střední školy 503 189 studentů. Základních škol bylo 4 293 a středních 1 313. Ta čísla nejsou jen suchou statistikou. Ukazují rozsah tlaku, který na systém dopadá každý den. Každý další školní rok už neznamená jen otevření tříd a rozdání rozvrhů. Znamená i boj o místa, o odborný personál a o schopnost škol zvládnout rozdílné potřeby dětí v jedné třídě.

Právě proto působí část veřejné debaty o školství až odtrženě od reality. Politici často mluví o kvalitě výuky, digitálních dovednostech nebo wellbeingu, což jsou důležitá témata. Jenže řada škol pořád řeší mnohem základnější otázky. Kde vezme člověka do sborovny. Jak zaplatí podporu pro děti, které ji potřebují. Jak rozumně rozvrhne třídy. A jak zvládne přechod dalších pravidel, aniž by se vedení školy utopilo v administrativě. Nový školní rok tak nezačne v laboratoři vzdělávací reformy. Začne v provozu, který už dnes jede na hraně.

Prvňáci dostanou novou oporu, ale stát tím dohání to, co měl řešit dřív

Jedna z nejviditelnějších změn přijde právě od 1. září 2026. V každé první třídě základní školy s nejméně 15 žáky musí nově působit asistent pedagoga. Ministerstvo tento krok spojuje s podporou adaptace dětí na školu. Podle metodických materiálů má asistent pomáhat s výukou, socializací, komunikací i s individuálními potřebami žáků. Resort zároveň počítá s tím, že kraje budou v roce 2026 žádat o dofinancování těchto míst a od roku 2027 se peníze zahrnou přímo do rozpočtů.

Tenhle krok dává smysl. První třída představuje pro dítě zásadní zlom a učitel v početnější třídě často nezvládne vše sám. Přesto by vláda neměla novinku prodávat jako velké vítězství. Spíš dohání dluh, který v systému leží už roky. Česká škola dlouhodobě ví, že děti přicházejí s velmi rozdílnou připraveností, s odlišným rodinným zázemím i s různými jazykovými a sociálními potřebami. Když stát přidává asistenta až teď, nepřináší luxus navíc. Přináší minimum, které měl připravit dřív a s menším stresem pro školy.

Zápisy a odklady už změnily rytmus školního roku

Nový školní rok 2026/2027 zároveň vzniká už podle pravidel, která stát změnil dřív. Od 1. září 2025 se termín zápisu do základních škol přesunul na období od 15. ledna do 15. února. Ministerstvo změnu vysvětlilo tím, že školy i rodiče získají více času na organizaci přechodu dítěte do první třídy. Zároveň se zpřesnila pravidla odkladů povinné školní docházky a novela nastavila jejich postupné omezení. Pro zápisy v roce 2026 už část dětí spadá pod novou úpravu.

Právě tady se ukáže, zda stát odkladovou novelu zvládl nejen napsat, ale i vysvětlit. Zásah do odkladů patří k nejcitlivějším krokům ve školství, protože se dotýká konkrétních rodin a konkrétních dětí. Vláda tvrdí, že chce omezit zbytečné odklady a zlepšit přechod z mateřské školy do základní. To je legitimní cíl. Jenže legitimní cíl ještě nezaručí dobrý výsledek. Školy, školky i poradny teď musí unést větší odpovědnost a rodiče musí přesně chápat, podle jakých pravidel se rozhoduje. Když stát tuhle změnu podcení v praxi, snadno vyrobí víc nejistoty než pomoci.

Velká kurikulární reforma nepřijde. Ministr ji odložil

Další zásadní zprávu přinesl únor. Ministr školství Robert Plaga oznámil, že posouvá harmonogram účinnosti revidovaných rámcových vzdělávacích programů o jeden rok, a to u základního i předškolního vzdělávání. Resort tvrdí, že potřebuje víc času na podporu škol a na řízení celého procesu. Pro školy to znamená jednu věc: do září 2026 nevstoupí pod tlakem původně plánovaného tempa reformy obsahu vzdělávání.

Tady ale vláda naráží na vlastní důvěryhodnost. Když ministerstvo nejdřív chystá velkou reformu a pak krátce před jejím náběhem přizná, že školy ani stát nejsou dost připravené, nevysílá tím uklidňující signál. Vysílá zprávu, že řízení reformy nezvládlo včas. Školy jistě ocení, že dostaly více času. Jenže zároveň mají plné právo ptát se, proč resort potřeboval až do roku 2026, aby zjistil skutečný stav příprav. Modernizace vzdělávání nepadá na detailech. Padá na tom, když stát nedokáže udržet vlastní harmonogram a pak žádá terén o trpělivost.

Školy už letos nesou dopad lednových změn

Od 1. ledna 2026 nabyla účinnosti významná část velké novely školského zákona. Edu.cz ve vládním přehledu uvádí například změny ve financování nepedagogické práce, úpravy financování podpůrných pozic v základních školách, změny v přijímacím řízení na střední školy nebo nové povinnosti kolem zveřejňování informací školskými radami. To vše školy řeší ještě před začátkem září a do nového roku si nesou důsledky těchto změn s sebou.

Největší problém neleží v tom, že stát pravidla mění. Školství se bez změn neobejde. Problém leží v tom, že změny skládá do systému po částech a často bez přesvědčivého pocitu celku. Jedna novela upraví zápisy a odklady. Jiná přesune financování. Další slíbí podporu psychologů, speciálních pedagogů a sociálních pedagogů. Ministerstvo přidá asistenta do první třídy, ale současně odsune velkou reformu učiva. Každý krok může mít vlastní logiku. Dohromady však skládají obraz resortu, který ví, že musí něco dělat, ale stále nedokáže ukázat, kam přesně chce českou školu dovést.

Nový školní rok otestuje hlavně důvěru

Rodiče budou v září 2026 řešit známé věci: rozvrhy, družiny, učebnice, kroužky a cestu do školy. Ředitelé budou řešit známé i méně viditelné věci: personál, rozpočty, asistenty, administrativu a komunikaci s rodinami. Žáci se budou vracet do systému, který má obrovský význam pro budoucnost země, ale zároveň dlouhodobě trpí tím, že se na něj politika dívá po volebních dávkách.

Proto bude nový školní rok testem něčeho víc než jen organizační připravenosti. Otestuje důvěru, že stát umí školám pomoct včas, ne až ve chvíli, kdy problém přeroste přes hlavu. Otestuje důvěru, že reforma nebude jen heslo na tiskové konferenci. A otestuje i trpělivost učitelů a ředitelů, kteří už roky drží systém v chodu častěji vlastní improvizací než stabilní oporou z centra.

Zvonění 1. září nic nevyřeší samo

V úterý 1. září 2026 děti znovu usednou do lavic a školní rok se rozběhne podle plánu. Jenže samotné zazvonění na začátku roku neodstraní přetlak v systému, nevyřeší personální slabiny a nevrátí důvěru v reformy, které stát odkládá. České školství vstoupí do nového roku s několika užitečnými úpravami, ale bez jasného pocitu, že konečně drží pevný směr.

A právě to představuje hlavní zprávu letošního začátku. Nový školní rok v Česku nezačne chaosem. Začne organizovaně. Ale nezačne ani s jistotou, že stát konečně ví, co chce od škol, učitelů a rodin v příštích letech. Začne spíš s tichým varováním: česká škola dál funguje, ale vláda už nemá mnoho času přesvědčit veřejnost, že ji umí nejen spravovat, ale také skutečně vést.

Čtěte dále:

• Škola poslance ANO pod tlakem: Deník N popsal model doplaťte, nebo nedostudujete. Sion čelí sporům, prohraným soudům i kritice inspekce
• „Počítal jsem každý den.“ Zdravotník, který strávil na frontě víc než rok v kuse
• Vláda poslala rozpočet do Sněmovny
• Školy naděje v Gaze: Síť soukromých škol Akademie naděje učí 9000 sirotků míru a toleranci
• Střelba na škole v Tumbler Ridge: policie upřesnila bilanci, komunita řeší následky