Ministr spravedlnosti po bitcoin auditu míří k trestnímu oznámení

Délka článku: 7 minut Bitcoinová kauza se v pátek 17. dubna 2026 posunula do nové fáze. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc oznámil, že po výsledcích interního auditu podá trestní oznámení. Tvrdí, že audit odhalil chyby před přijetím miliardového daru v bitcoinech i při následném nakládání s kryptoměnou. Podle ministra vzniklo podezření na porušení povinnosti při správě cizího majetku a na zneužití pravomoci úřední osoby. Tejc tím zvedl sázky v případu, který už loni stál funkci tehdejšího ministra spravedlnosti Pavla Blažka. Nejde už jen o otázku politické odpovědnosti nebo špatného úsudku. Pokud policie a státní zástupci dojdou ke stejnému závěru jako nynější vedení resortu, může se spor změnit v další trestní větev jedné z nejcitlivějších domácích kauz posledních let. Národní centrála proti organizovanému zločinu už uvedla, že se informacemi z páteční tiskové konference bude zabývat. Reklama: Audit mění tón celé kauzy Dosud se veřejná debata soustředila hlavně na samotný původ bitcoinů a na to, zda stát vůbec směl přijmout dar od Tomáše Jiřikovského. Páteční zjištění ale posouvají pozornost i dovnitř ministerstva spravedlnosti. Tejc tvrdí, že audit ukázal slabé kontrolní mechanismy, chybějící řízení rizik a nedostatečnou předběžnou kontrolu ještě před tím, než ministerstvo dar přijalo. Podle jeho slov nešlo o izolované selhání jednoho člověka, ale o problém, který zasáhl vrcholné představitele i zaměstnance na různých úrovních úřadu. Právě to dělá z nové fáze kauzy mimořádně závažný moment. Politik může obhajovat nešťastné rozhodnutí, politickou chybu nebo chybný odhad. Když ale audit mluví o narušených kontrolách, o vědomosti úřadu o trestní minulosti dárce a o možném porušení zákonných povinností, vzniká mnohem tvrdší otázka: neudělal stát jen chybu, ale neotevřel dveře postupu, který mohl poškodit veřejný majetek? Reklama: Co Tejc konkrétně vytýká Nejtvrdší část ministrovy argumentace míří na období ještě před přijetím daru. Podle auditu ministerstvo neprovedlo předběžnou kontrolu, ačkoli právě ta měla vyhodnotit právní, finanční i reputační rizika celé transakce. Zároveň podle dřívějšího externího auditu, který zadala Blažkova nástupkyně Eva Decroix, resort nevyžádal a nezpracoval komplexní právní stanovisko ke smlouvě a nepostupoval v souladu se zákonem o finanční kontrole ani s interními předpisy. Další výhrady se týkají samotného prodeje kryptoměny. Tejc uvedl, že stát při aukcích snížil nejnižší možnou cenu bitcoinů o deset procent. Podle něj tak mohl přijít zhruba o 13 milionů korun. To je politicky i právně citlivý moment. Pokud stát v takto sledované věci prodával majetek podmínkami, které pro něj nebyly výhodné, bude policie logicky zkoumat, kdo o tom rozhodl, z čeho vycházel a zda měl pro takový krok jasnou oporu. Audit se navíc nezastavil u původního prodeje. Tejc kritizuje i pozdější dohody o zpětném odkupu kryptoměny, které ministerstvo uzavřelo už za působení Evy Decroix. Podle něj chybějí záznamy o schůzkách nebo jednáních s kupci, takže auditoři nedokázali plně posoudit, zda stát zvolil ekonomicky i právně nejlepší řešení. Právě tato část sporu teď vytváří další ostrou linii mezi bývalým a současným vedením resortu. Reklama: Decroix odmítá, že stát poškodil Eva Decroix po pátečním oznámení reagovala rychle a ostře. Uvedla, že externí audit, který zadala po svém nástupu, došel ke stejným závěrům jako ten Tejcův. Zároveň ale odmítla, že by za jejího působení došlo k trestnému činu nebo k poškození státu. Tvrdí, že dohody s kupci bitcoinů zabránily vleklým soudním sporům a že stát o nic nepřišel, protože si kryptoměnu ponechal a kupcům vrátil peníze. Podle Decroix tak Tejc spíše pokračuje v politizaci celé kauzy. Její obrana stojí na důležitém bodu: audit ještě není rozsudek. Decroix připomíná, že o trestní odpovědnosti nemají rozhodovat politici na tiskové konferenci, ale orgány činné v trestním řízení. Tento argument má váhu. Stejně tak ale platí, že ministr spravedlnosti nemůže zjištění vlastního auditu odložit do zásuvky, pokud z nich podle něj plyne podezření na trestný čin. Páteční střet tak neukázal jen rozdílné právní pohledy. Ukázal i dva zcela odlišné politické přístupy k tomu, jak stát podobnou aféru vysvětluje veřejnosti. Reklama: Ve středu případu zůstává Tomáš Jiřikovský Celá kauza začala darem 468,5 bitcoinu v hodnotě zhruba 957 milionů korun, které ministerstvo spravedlnosti přijalo v březnu 2025 od Tomáše Jiřikovského. Resort tehdy vedl Pavel Blažek. Jiřikovský byl už dříve odsouzen za zpronevěru, obchod s drogami a nedovolené ozbrojování. Blažek tehdy tvrdil, že neměl relevantní důvod domnívat se, že dar pochází z trestné činnosti. Kritika však rychle sílila a Blažek na přelomu května a června 2025 rezignoval. Dnes je Jiřikovský v jiné situaci než loni. Soud ho 16. dubna 2026 znovu ponechal ve vazbě. Podle žalobce hraje roli obava z útěku i z pokračování v trestné činnosti. Policie jeho stíhání rozšířila vedle legalizace výnosů z trestné činnosti také o podezření související s provozem darknetového tržiště Nucleus Market. Podle žalobce mu v souhrnu hrozí až 30 let vězení. To je zásadní kontext i pro nynější audit: stát přijal mimořádně cenný dar od člověka, jehož trestní a kriminální pozadí dnes působí ještě závažněji než v době samotné transakce. Reklama: Kauza už dávno přesáhla jeden resort Bitcoinová aféra se mezitím proměnila v širší test fungování státu. Ministerstvo financí v pátek zároveň uvedlo, že podle jeho zjištění porušil pracovní povinnosti a interní směrnice i Filip Benda, někdejší ředitel kabinetu tehdejšího ministra financí Zbyňka Stanjury. Schillerová tvrdí, že Benda nepředal včas zamítavé právní stanovisko k přijetí bitcoinového daru. Důkaz, že Stanjura o dokumentu věděl dříve, se ale podle dostupných informací nenašel. To je důležitý rozdíl, který by v poctivém zpravodajství neměl zapadnout. Právě šíře institucionálních vazeb vysvětluje, proč kauza vyvolává tak silnou reakci. Nejde jen o to, kdo podepsal jednu smlouvu. Jde o to, jak spolu mluvily nebo nemluvily jednotlivé části státu, kdo nesl odpovědnost za kontrolu, kdo vyhodnotil rizika a kdo ignoroval varování. Prezident Petr Pavel už v červnu 2025 řekl, že bitcoinová kauza má mimořádně škodlivý potenciál, protože může znevěrohodnit instituce, snížit důvěru ve spravedlnost a poškodit Českou republiku v zahraničí. S odstupem času se ukazuje, že to nebyla přehnaná formulace, ale přesný popis dlouhodobého dopadu celé věci. Reklama: Co bude dál Tejc chce audit poslat policii a státnímu zastupitelství. Zveřejnění celého dokumentu přitom vláda zvažuje jen tehdy, pokud s tím budou souhlasit vyšetřovatelé. To znamená, že veřejnost zatím zná hlavně politickou interpretaci hlavních zjištění, nikoli úplný text. Pro další vývoj bude klíčové, zda policie vyhodnotí audit jako důvod k novým úkonům, k rozšíření stávajících větví případu, nebo k otevření samostatné trestní linie zaměřené na rozhodování uvnitř státu. Jedna věc je ale už nyní zřejmá. Páteční oznámení neuzavírá bitcoinovou kauzu, ale naopak ji znovu otevírá v její nejcitlivější rovině. Stát už neřeší jen to, zda přijal problematický dar. Řeší i to, zda v celé věci jednal s péčí řádného hospodáře, zda dokázal chránit veřejný zájem a zda lidé na klíčových místech nepodcenili varování, která měli před sebou. Právě na tyto otázky teď budou veřejnost, opozice i vyšetřovatelé hledat odpověď.

Ministr spravedlnosti po auditu míří k trestnímu oznámení. Bitcoinová kauza znovu otevírá otázku, kdo selhal a kolik to může stát stát

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply