Doksanský sdílel průzkum s logem Gemini. ANO by mělo řešit informační gramotnost vlastních poslanců

Délka článku: 9 minutes

Poslanec ANO Denis Doksanský sdílel na sociálních sítích graf vydávaný za aktuální průzkum veřejného mínění, který měl pocházet z okruhu Jindřicha Rajchla. Kritici si rychle všimli zásadního problému: graf nesl viditelné logo Gemini, tedy nástroje umělé inteligence od Googlu, a neobsahoval standardní znaky seriózního průzkumu. Ve veřejných náhledech a reakcích na Facebooku se objevila upozornění, že údajný průzkum obsahoval i podezřelé položky typu „Nevím“ a „Někdo jiný“ jako samostatné „strany“, a že jej následně sdílely účty napojené na vládní tábor včetně Trikolory a Denise Doksanského.

Tahle epizoda není jen internetová legrace na účet jednoho poslance. Je to vážný test informační gramotnosti politiků, kteří rozhodují o zákonech, veřejných penězích, bezpečnosti i médiích veřejné služby. Denis Doksanský sedí od října 2025 v Poslanecké sněmovně za ANO a podle oficiální sněmovní stránky působí mimo jiné ve výboru pro evropské záležitosti a v zahraničním výboru. To znamená, že nejde o okrajového komunálního diskutéra. Jde o zákonodárce, který má umět pracovat s fakty, zdroji a informačními riziky výrazně lépe než běžný uživatel Facebooku.

Logo Gemini není detail, ale varovná cedule

Google sám představuje Gemini jako svého AI asistenta a na oficiálním webu popisuje jeho schopnost pomáhat s psaním, hledáním, generováním obrázků i zpracováním obsahu. Jinými slovy, viditelné logo Gemini u politického grafu není razítko agentury pro výzkum veřejného mínění. Je to stopa nástroje, který může text nebo vizuál vytvořit, upravit nebo zpracovat během několika vteřin. Právě proto měl každý politik, který takový obrázek uvidí, okamžitě zpozornět.

Doksanský ale podle dostupných veřejných reakcí nezabrzdil. Místo toho se graf dostal dál do politického prostoru. A právě tady se celá věc mění v problém ANO. Hnutí, které se rádo stylizuje do pozice manažerské síly a strany „odborníků“, má ve Sněmovně člověka, který podle všeho nedokázal rozeznat rozdíl mezi průzkumem a AI grafikou. Pokud si poslanec nevšimne ani loga generativního nástroje, jak přesně má veřejnost věřit, že stejný politik kriticky vyhodnotí složitější datové podklady, bezpečnostní zprávy nebo evropskou legislativu?

Skutečný průzkum vypadá jinak

Seriózní volební model nebo výzkum veřejného mínění nevzniká jako obrázek bez jasných parametrů. Reálná agentura uvádí zadavatele, metodiku, velikost vzorku, termín sběru dat, způsob dotazování a obvykle i statistickou chybu. STEM například u svých volebních modelů popisuje datový soubor, čas sběru a počet respondentů; u jedné z tiskových zpráv výslovně uvádí, že pracoval se spojeným souborem dvanácti vln šetření a více než sedmi tisíci odpověďmi. To je standard, který umožňuje výsledek kontrolovat a zasadit do kontextu.

AI obrázek s politickými čísly nic takového sám o sobě nenabízí. Neříká, kdo se ptal, neříká, koho se ptal, neříká, kdy sběr proběhl, neříká, zda šlo o reprezentativní vzorek. Neříká, jak se vypočítala čísla. A pokud se navíc v grafu objeví logo Gemini, měl by politik automaticky předpokládat, že před sebou nemá výstup výzkumné agentury, ale minimálně neověřený vizuální materiál. Jestli ho přesto sdílí, nepředvádí politickou komunikaci. Předvádí informační lehkomyslnost.

ANO nemůže mluvit o dezinformacích jen tehdy, když se mu to hodí

Hnutí ANO dlouhodobě útočí na své soupeře, média, neziskové organizace i občanské iniciativy a často jim vyčítá manipulaci veřejnosti. Právě proto má dnes ještě menší prostor pro výmluvy. Pokud člen poslaneckého klubu ANO šíří graf, u něhož si kritici okamžitě všimnou známek AI původu, pak nejde o nevinnou chybu jednoho uživatele. Jde o ukázku toho, jak slabá může být v praxi práce vládních politiků s informacemi.

Tím spíš, že Doksanský a Rajchl se podle Manipulátorů.cz nedávno objevili i v jiné informačně problematické kauze. Po studentských protestech na podporu České televize a Českého rozhlasu Doksanský naznačoval, že studenti se na akci v době vyučování v podstatě organizovaně „nahnali“, zatímco Rajchl mluvil o politické indoktrinaci. Autoři analýzy upozornili, že ani jeden nepředložil důkaz o povinné, vynucené nebo politicky řízené účasti studentů.

Tento kontext je důležitý. Nevidíme izolované uklouznutí. Vidíme opakující se styl: silné tvrzení, slabý důkaz, rychlé sdílení, ostrý politický závěr. Přesně takhle se ve veřejném prostoru vyrábí informační smog.

Problém neleží v tom, že politik použije AI. Problém leží v tom, že ji vydává za realitu

Umělá inteligence sama o sobě nepředstavuje problém. Politik ji může používat k přípravě rešerše, návrhu textu, rychlému shrnutí dokumentů nebo grafickému návrhu. Problém začíná ve chvíli, kdy AI výstup začne napodobovat realitu: průzkum, mapu, datovou analýzu nebo úřední dokument. A ještě větší problém vznikne tehdy, když politik takový výstup pošle veřejnosti bez varování, bez zdroje a bez ověření.

Právě to je na Doksanského případu nejhorší. Viditelné logo Gemini mělo fungovat jako brzda. Mělo každému okamžitě říct: tady něco nehraje, nejdřív ověř zdroj. Místo toho vznikl další politický obrázek, který se hodil do narativu, a tak putoval dál. V době, kdy generativní AI dokáže během minut vytvořit falešný graf, falešnou citaci, falešnou mapu nebo falešný dokument, představuje takové chování bezpečnostní i demokratické riziko.

Poslanec nemá sdílet grafy jako důvěřivý řetězový e-mail

Od běžného uživatele sociálních sítí můžeme očekávat chyby. Od poslance ne. Poslanec má aparát, asistenty, přístup ke zdrojům a politickou odpovědnost. Když sdílí údajný průzkum, měl by zvládnout několik základních otázek: Kdo ho zadal? Kdo ho provedl? Kdy proběhl sběr? Jaký vzorek odpověděl? Kde agentura výsledek zveřejnila? Existuje tisková zpráva? Odpovídají položky grafu základní logice volebního modelu?

Pokud politik tyto otázky přeskočí, nechová se jako zákonodárce. Chová se jako administrátor stranické stránky, který šíří cokoli, co se mu hodí. A to je u člena vládního hnutí obzvlášť nebezpečné. ANO dnes nese odpovědnost za stát. Nemůže se tvářit, že informační gramotnost poslanců představuje soukromý problém jednotlivce.

Rajchlův okruh a Doksanského sdílení ukazují společný vzorec

Jindřich Rajchl dlouhodobě patří mezi politiky, kteří staví velkou část komunikace na silných emocích, ostrých obviněních a mobilizaci nedůvěry k institucím. Když se pak z jeho okruhu objeví graf, který kritici označují za AI průzkum a který nese viditelné stopy Gemini, překvapí to méně než reakce poslance ANO. Rajchlova politická metoda s podobnými zkratkami počítá. Vládní poslanec by je ale neměl přebírat.

A právě tady se láme odpovědnost ANO. Pokud se vládní hnutí začne v informační práci přibližovat okruhu Rajchla, Trikolory a dalších aktérů, kteří často staví komunikaci na virálních emocích, oslabuje samo sebe. Ne proto, že by nesmělo sdílet kritické grafy. Ale proto, že graf bez zdroje a s viditelnou AI stopou nepatří do seriózní politické debaty. Patří do koše, dokud jej někdo neověří.

Otázka informační gramotnosti míří na celý klub ANO

Tento případ proto otevírá širší otázku: jak vlastně poslanci ANO pracují s informacemi? Mají v klubu jasná pravidla pro sdílení datových grafů? Ověřují zdroje, než je pošlou tisícům lidí? Umí rozlišit oficiální průzkum od AI vizualizace? Mají vůbec základní školení k práci s generativní umělou inteligencí?

Pokud odpověď zní ano, Doksanského sdílení vypadá jako selhání jednotlivce. Pokud odpověď zní ne, vypadá to mnohem hůř: jako systémová slabina vládního hnutí. V obou případech by ANO mělo reagovat. Ne útočit na kritiky, ne bagatelizovat logo Gemini. Ne hrát starou hru „všichni se spletou“. Mělo by říct, jak zabrání tomu, aby jeho poslanci šířili neověřený obsah, který napodobuje průzkumy veřejného mínění.

Demokracie nestojí jen na volbách, ale i na schopnosti rozlišit data od obrázku

Volební průzkumy ovlivňují náladu voličů. Dokážou vytvářet dojem vzestupu, pádu, ztraceného hlasu nebo nevyhnutelného vítězství. Právě proto se s nimi musí zacházet opatrně. Když politik sdílí neověřený „průzkum“, nepřidává do debaty názor. Přidává do ní údaj, který může lidé vnímat jako fakt. A pokud ten údaj vznikl jako AI výstup nebo minimálně nese znaky AI zpracování, bez jasného označení klame publikum.

Doksanského případ tak není jen ostuda jednoho postu. Je to malý, ale výmluvný obraz české politiky v době umělé inteligence. Politici už nemusí čekat na agenturu, analýzu ani data. Mohou si během chvilky vyrobit graf, který vypadá autoritativně. A pokud se najde dost lidí ochotných ho sdílet, začne žít vlastním životem. Přesně proto musí veřejnost požadovat od poslanců vyšší standard, ne shovívavost.

ANO by mělo přestat poučovat ostatní a uklidit si vlastní informační praxi

Kritický závěr je jednoduchý. Jestli Denis Doksanský sdílel údajný průzkum s viditelným logem Gemini, selhal v základní politické hygieně. Jestli jej sdílel bez ověření, selhal v informační gramotnosti. A jestli ANO takové chování nechá bez jasné reakce, selže jako vládní hnutí, které má nést odpovědnost za kvalitu veřejné debaty.

V české politice se často mluví o dezinformacích jako o problému „těch druhých“. Tento případ ukazuje, že problém může sedět přímo v poslaneckém klubu vládního hnutí. A právě proto by se ANO mělo přestat tvářit, že jde o internetovou drobnost. Není. Je to otázka, zda politici umí rozeznat realitu od obrázku vyrobeného umělou inteligencí. Pokud to neumí, nemají problém jen oni. Má ho celá země.