Babiš říká, že Tchaj-wan ničí byznys s Čínou. Čísla ale ukazují něco jiného. Vystrčilova cesta není útok na byznys, ale jeho součást

Délka článku: 7 minutes

Andrej Babiš tvrdí, že cesty českých politiků na Tchaj-wan „zničily byznys“ s Čínou a že Česko má dělat „pragmatickou“ zahraniční politiku pro firmy, ne hodnotovou politiku. Právě tím obhajuje i rozhodnutí své vlády neposkytnout předsedovi Senátu Miloši Vystrčilovi armádní letoun pro květnovou cestu do Tchaj-peje. Jenže tenhle příběh má zásadní problém: když se člověk podívá na investice, pracovní místa a strukturu obchodu, dostane mnohem méně pohodlný obraz pro Strakovu akademii. Babišova věta zní úderně, ale realita českého byznysu vypadá podstatně složitěji – a v některých ohledech přímo opačně.

Babišův argument stojí na jednoduché zkratce. Česko podle něj doplatilo na hodnotovou politiku vůči Pekingu, a proto by mělo zchladit politické kontakty s Tchaj-wanem. Takový výklad ale předstírá, že existuje přímá a doložená spojnice mezi tchajwanskými cestami českých politiků a ztrátou českých obchodních příležitostí v Číně. Jenže právě tuto tezi zpochybňují data i studie, na které se odvolávají česká média a experti. Seznam Zprávy s odkazem na studii CEIAS uvedly, že neexistuje důkaz, že by prohlubování vztahů s Tchaj-wanem mělo na české obchodní zájmy v Číně negativní dopad. To je pro Babišovu konstrukci nepříjemný fakt, protože bez něj se jeho „pragmatismus“ mění hlavně v politický slogan.