ANO bojuje proti politickým neziskovkám, ale na ministerstvu si jednu pěstuje

Délka článku: 8 minutes

Hnutí ANO dlouhodobě útočí na takzvané „politické neziskovky“. Premiér Andrej Babiš letos znovu potvrdil, že chce zákon o zahraničním financování neziskových organizací, a Seznam Zprávy to otevřeně popsaly jako snahu vyrobit „kladivo na politické neziskovky“. Česká televize pak v lednu shrnula, že Babišova vláda chce tyto organizace označit a odstřihnout od státních peněz. Jenže právě ve chvíli, kdy ANO tuto rétoriku znovu tlačí do veřejného prostoru, stojí v čele poradců ministra práce Aleše Juchelky člověk, který přišel přímo z Aliance pro rodinu. A to už nevypadá jako ideová konzistence. To vypadá jako učebnicové pokrytectví.

Jan Gregor se stal vedoucím poradců ministra práce a sociálních věcí Aleše Juchelky v lednu 2026. Seznam Zprávy i Deník N tehdy uvedly, že šlo o bývalého místopředsedu Aliance pro rodinu, tedy organizace, která dlouhodobě vystupuje proti „genderové ideologii“, sexuální výchově, stejnopohlavnímu manželství a v širším smyslu proti liberálnějšímu pojetí práv žen a LGBT lidí. iROZHLAS navíc připomněl, že Gregor později zamířil i do dozorčí rady zdravotní pojišťovny jako jeden z Juchelkových nejbližších lidí. To už není kontakt na okraji. To je přímý vstup ideologického aktivisty do státní moci.

Jan Gregor nepřišel z neutrální odborné instituce, ale z jasně profilovaného hnutí

Kdyby šlo o experta na pracovní právo, sociální dávky nebo důchodovou reformu, dalo by se nad jeho jmenováním vést věcný spor. Jenže Jan Gregor nepřišel na ministerstvo jako technokrat bez ideologického zázemí. Přišel z organizace, kterou i dostupné veřejné zdroje popisují jako ultrakonzervativní hnutí bojující proti „genderové ideologii“. Deník N psal, že Aliance pro rodinu patří mezi uskupení, pro něž je boj s genderem jedním z hlavních smyslů existence. Seznam Zprávy pak shrnuly, že Gregor stál ve vedení organizace, která odmítá sexuální výchovu na školách, bojuje proti „genderové ideologii“ a prosazuje manželství jako výlučný svazek muže a ženy.

Tohle je klíčové. Aliance pro rodinu se nechová jako servisní sociální organizace, která provozuje azylový dům, domácí péči nebo terénní službu. Chová se jako ideově profilované hnutí, které chce měnit veřejnou debatu, školství, rodinnou politiku a jazyk státu. Pokud ANO právě takové organizace označuje za „politické neziskovky“, pak by mělo mít dost poctivosti přiznat, že Aliance pro rodinu do této definice zapadá mnohem víc než řada subjektů, na které samo útočí.

Juchelka nevzal Gregora na ministerstvo náhodou. Vzal si ho právě kvůli ideologii

Ještě horší je, že nejde o vedlejší personální omyl. Deník N v prosinci i letos v dubnu napsal zcela otevřeně, že Gregor na ministerstvu „hlídá gender“ a že Juchelkův kabinet pod jeho vedením cíleně ruší projekty spojené s genderem a rozbíjí politiku zaměřenou na podporu žen. Deník N přímo uvádí, že kabinet řízený bývalým místopředsedou Aliance pro rodinu soustředí pozornost na hledání „genderových projektů a témat“, která ve skutečnosti dopadají na podporu žen. To už není názorová odlišnost. To je přímý popis toho, jak se ideologická agenda přenáší z aktivistického hnutí do státní správy.

Právě tady celé ANO ztrácí půdu pod nohama. Když hnutí útočí na „politické neziskovky“, tvrdí, že tyto organizace zneužívají veřejný prostor k prosazování ideologie. Jenže v případě Gregora dělá přesně totéž, co jiným vyčítá: bere člověka z ideologicky vyhraněné neziskové organizace a dává mu přímý vliv na resort, který rozhoduje o sociální politice, rodinách, dětech a postavení žen. ANO tedy nebojuje proti politickým neziskovkám jako takovým. Bojuje jen proti těm, které nesdílejí jeho hodnoty.

To není boj proti aktivismu. To je výměna jednoho aktivismu za druhý

Obhájci Juchelky mohou namítnout, že každý ministr má právo vybrat si lidi, kterým důvěřuje. To je pravda. Ministr si skutečně může postavit politický tým. Jenže tady neleží problém v samotném právu na výběr. Problém leží v dvojím metru. Když ANO mluví o neziskovkách blízkých liberálním nebo lidskoprávním tématům, vykresluje je jako nebezpečné „politické“ hráče, které je třeba hlídat, registrovat a finančně sevřít. Když si ale sáhne pro člověka z Aliance pro rodinu, najednou z toho není politická neziskovka, ale legitimní personální zdroj pro státní správu. Taková logika není věcná. Je čistě účelová.

Přesně to ukazuje i širší obraz kolem Juchelky. iROZHLAS v březnu popsal, že ministr obsazuje dozorčí rady zdravotních pojišťoven svými nejbližšími spojenci a že mezi nimi figuruje i Gregor, dříve tvář Aliance pro rodinu. Jinými slovy, nejde o jednorázové poradenství v kanceláři. Jde o rozšiřování vlivu lidí z politicky blízkého okruhu do dalších veřejných struktur. Když to dělá neziskovka na opačné hodnotové straně, ANO křičí o aktivismu. Když to dělá jeho vlastní ministr, tváří se, že jde o normální správu státu.

Největší obětí téhle hry nejsou ideologické pojmy, ale ženy a rodinná politika

Nejostřejší na celé věci je ale něco jiného. Deník N nepopisuje jen spor o symboly nebo jazyk. Popisuje přímý dopad na podporu žen. Podle této analýzy ministerstvo pod Juchelkou ruší projekty spojené s genderem a tím oslabuje politiku zaměřenou na ženy, na které nerovnost dopadá nejvíce. To je moment, kdy přestává jít o kulturní válku v komentářích a začíná jít o reálnou správu veřejných věcí. A právě tady se ukazuje, jak nebezpečné je, když ministr postaví část svého aparátu na lidech, kteří přicházejí s předem danou ideologickou misí.

Pokud kabinet začne považovat samotné slovo „gender“ za nepřítele, nebourá jen terminologii. Bourá i nástroje, které stát používá k řešení nerovného odměňování, slaďování práce a rodiny, podpory samoživitelek nebo prevence násilí. To nejsou okrajové módní importy. To jsou běžné veřejné politiky moderního státu. Když je ministerstvo řeže hlavně proto, že se nevejdou do konzervativního ideologického rámce, neničí „genderovou ideologii“. Ničí vlastní schopnost pomáhat lidem, kteří tu pomoc skutečně potřebují.

ANO si vyrobilo definici, která platí jen na protivníky

Celá kauza proto odhaluje jednoduchou pravdu o dnešním ANO. Hnutí si vyrobilo pojem „politická neziskovka“ ne jako neutrální analytický nástroj, ale jako politickou zbraň. Když se hodí, použije ho proti watchdogům, lidskoprávním organizacím nebo občanským iniciativám. Když se nehodí, úplně stejný princip přehlédne u vlastních spojenců. Česká televize letos shrnula, že vláda chce „politické neziskovky“ označit a odstřihnout od státních peněz. Ve stejné době ale ministr za ANO stojí na úřadu po boku bývalého místopředsedy ideologicky profilované Aliance pro rodinu. Tohle není boj za čistotu veřejného prostoru. Tohle je boj za monopol na to, čí ideologie smí vstoupit do státu.

A právě proto si Juchelka i celé ANO zaslouží tvrdou kritiku. Ne proto, že by konzervativní lidé neměli mít právo pracovat ve státní správě. To samozřejmě mají. Ale proto, že hnutí současně vede kampaň proti „politickým neziskovkám“ a zároveň si jednu výrazně politickou neziskovou líheň samo přivede do centra ministerského rozhodování. To už není ideový spor. To je otevřené pokrytectví.

Jestli ANO myslí svá slova vážně, mělo by je začít aplikovat i na sebe

Pokud chce Andrej Babiš dál mluvit o kladivu na „politické neziskovky“, měl by nejprve vysvětlit, proč se tato logika nevztahuje i na Alianci pro rodinu a na její bývalé funkcionáře ve státní správě. Pokud chce Aleš Juchelka tvrdit, že jeho resort plní konzervativní program, měl by současně přiznat, že k tomu používá člověka z ideologicky vyhraněného aktivistického hnutí. A pokud chce ANO přesvědčit veřejnost, že mu jde o transparentní a neideologický stát, mělo by přestat dělat přesně to, co samo jiným vyčítá.

Dnešní případ Jana Gregora tak není jen příběhem jednoho poradce. Je to zrcadlo, v němž ANO vidí vlastní politickou metodu. Navenek útočit na „politické neziskovky“, uvnitř si jednu takovou ideovou základnu přivést přímo do ministerské kanceláře. A čím déle bude hnutí předstírat, že v tom není rozpor, tím víc bude zřejmé, že mu nikdy nešlo o princip. Šlo mu jen o to, kdo drží vliv.