Vláda po Letné otočila. Kontroverzní zákon proti neziskovkám padá, kabinet místo něj chystá jen vyhlášku

Délka článku: 8 minutes

Praha zažila v sobotu na Letné jeden z největších protivládních protestů posledních let. Podle organizátorů dorazilo asi 200 až 250 tisíc lidí. Demonstranti kritizovali především plánované zásahy do veřejnoprávních médií. Škrty v obraně a také připravovaný zákon o registraci subjektů se zahraničními vazbami, který kritici označovali za českou verzi „zákona o zahraničních agentech“. Jen dva dny poté přišel z vlády prudký obrat. Ministr spravedlnosti Jeroným Tejc po jednání kabinetu oznámil, že vláda ani jeho ministerstvo žádný takový zákon nechystají. A že stát místo něj připraví jen vyhlášku ministerstva financí o přehledu dotací z veřejných peněz.

Kabinet přímou souvislost s Letnou nepřiznal. V politické realitě ale takovou časovou shodu nikdo nepřehlédne. Ještě v minulých dnech vládní představitelé i koaliční politici mluvili o tom, že norma vznikne na ministerské úrovni. Případně že ji připraví právě resort spravedlnosti. Dnes stejná vláda tvrdí, že s žádným podobným předpisem nepočítá. A že naplní pouze programové prohlášení, které slibuje veřejný registr dotací pro neziskové organizace a transparentní zveřejňování výdajů tam, kde organizace čerpají veřejné peníze. Z pohledu politického provozu tak nejde o drobnou technickou úpravu, ale o viditelné couvnutí z konfliktu, který začal vládu rychle požírat.

Letná zasáhla nejslabší místo vlády

Sobotní demonstrace nevznikla kolem jediného tématu, ale právě spor o neziskový sektor patřil mezi nejsilnější symboly celé akce. Reuters i AP popsaly protest jako největší protivládní demonstraci od roku 2019 a připomněly, že lidé přišli vyjádřit obavy z oslabování demokratických institucí, z plánů na změny financování veřejnoprávních médií i z návrhu, který by nutil neziskové organizace a další subjekty se zahraničními vazbami k registraci pod hrozbou vysokých sankcí. Organizátoři i kritici vlády varovali, že Česko nesmí následovat cestu Maďarska a Slovenska. Právě to dalo letenskému shromáždění jasný politický rámec: nešlo jen o protest proti jednotlivým krokům, ale o varování před směrem, kterým se stát může vydat.

Vláda dlouho tvrdila, že jí nejde o umlčení občanské společnosti, ale o transparentnost financování. Jenže uniklá pracovní verze návrhu vyvolala přesný opačný efekt. Česká televize uvedla, že předloha počítala s registrací subjektů se zahraničními vazbami a že v pracovní verzi figurovaly pokuty až 15 milionů korun nebo sankce ve výši až deseti procent příjmů či obratu. Kritiku neomezili jen opoziční politici. Ozvali se také zástupci neziskového sektoru a část odborné veřejnosti, podle nichž by takto široce napsaná norma mohla sloužit k nálepkování, zastrašování a postupnému omezení veřejné debaty. Když se proti vládě zvedla Letná, zasáhla právě tohle slabé místo: představu, že kabinet bojuje za pořádek, zatímco velká část veřejnosti v jeho plánu viděla tlak na občanskou společnost.

Tejc oznámil obrat, který ještě v pátek nevypadal pravděpodobně

Největší váhu dnešního obratu dodává to, jak vypadala situace ještě před víkendem. Koalice podle iROZHLASu minulý týden oznámila, že zákon vznikne na ministerské úrovni, protože jde o příliš složitý materiál na poslaneckou iniciativu. Současně se k přípravě normy hlásili představitelé vládního tábora a v médiích padala ujištění, že stát chce získat přehled o penězích, které proudí do organizací z veřejných rozpočtů i ze zahraničí. Teď stejný kabinet tvrdí, že žádný „předpis proti neziskovým organizacím“ nechystá, a mění směr k užší variantě založené jen na vyhlášce ministerstva financí. Tak rychlá změna kurzu neukazuje na dlouho plánovanou koncepční korekci. Ukazuje na krizové hašení problému, který začal mít vysoké politické náklady.

Tejc navíc zvolil formulaci, která působí jako vědomé odstřižení od předchozího nápadu. Aktuálně.cz citovalo ministra spravedlnosti slovy, že programové prohlášení „rozhodně s žádným takovým zákonem nepočítá“ a že on sám zastává názor, že s ním počítat nemá. To není jen technický komentář k legislativnímu postupu. To je politická věta, která říká, že vláda potřebovala spor uzavřít, stáhnout se z nejvýbušnější části návrhu a vrátit debatu k méně konfliktnímu bodu, tedy k registru dotací. Jinými slovy: kabinet se snaží zachovat tvář, ale současně odhodit nástroj, který mu po Letné začal škodit víc, než mohl přinést.

Co vláda ruší a co jí na stole zůstává

Důležité je rozlišit dvě roviny. Vláda dnes neustoupila z celé agendy kontroly veřejných peněz v neziskovém sektoru. Odstoupila od nejspornější části, tedy od samostatného zákona o zahraničních vazbách a povinné registraci subjektů, který v očích kritiků připomínal modely známé z autoritářských režimů. Na stole zůstává veřejný registr dotací a povinnost vykazovat údaje o čerpání veřejných peněz. Tento bod vláda výslovně drží i ve svém programovém prohlášení. Tejc proto neřekl, že stát rezignuje na transparentnost. Řekl, že kabinet nechce pokračovat v předpisu, který by šel výrazně dál a zasáhl také oblast zahraničních vazeb a politické činnosti.

Právě tady se ukazuje, proč Letná pro vládu představovala problém. Protest totiž nespojil jen kulturní a liberální publikum z Prahy, jak se někteří vládní politici snažili naznačit. Spojil téma médií, obrany, právního státu a občanské společnosti do jediného příběhu o erozi demokracie. AP připomněla, že demonstranti kritizovali i snahu vlády ovlivnit veřejnoprávní média a její širší domácí i zahraničněpolitický posun. Reuters zase zdůraznila, že lidé přišli právě kvůli obavám z útoků na veřejná média, škrtů v obraně a zpřísnění pravidel pro neziskové organizace. V takové kombinaci začal zákon o neziskovkách fungovat jako ideální mobilizační symbol opozice i občanských iniciativ.

Politická škoda nekončí, jen mění podobu

Pro vládu má dnešní obrat jednu výhodu i jednu velkou nevýhodu. Výhoda je zřejmá: kabinet odstranil z veřejného prostoru téma, které mu v řádu dnů přitáhlo domácí kritiku, mezinárodní pozornost a desetitisíce lidí do ulic. Nevýhoda je ještě zřejmější: vláda tím zároveň potvrdila, že pod tlakem ustupuje a že v citlivých tématech neumí držet jednotnou linii ani srozumitelnou argumentaci. Ještě před pár dny znělo z koalice, že předpis vznikne a že stát potřebuje nový rámec pro dohled nad financováním. Dnes tentýž kabinet tvrdí, že žádný takový zákon nechystá. Opozice i občanské iniciativy z toho nevyhnutelně vyvodí jediný závěr: tlak funguje.

To je ostatně i širší politický význam Letné. Nejde jen o to, že se na pláni sešly stovky tisíc lidí podle odhadů organizátorů. Jde o to, že protest dostal konkrétní a měřitelný výsledek během dvou dnů. Vláda sice neřekla, že kapitulovala před demonstrací, ale její krok přesně tak bude číst opozice, občanský sektor i část veřejnosti. A zcela po právu. Když se po masivním protestu stáhne nejkontroverznější vládní plán, veřejnost nemusí čekat na oficiální přiznání motivu. Politický význam takového obratu se pozná podle následků, ne podle tiskové formulace. Tato věta je interpretací vycházející z časové souslednosti a z veřejně doložené změny vládní pozice.

Letná ukázala, že vláda naráží na hranici

Pokud chtěl kabinet vyslat signál síly, dosáhl opaku. Místo obrazu pevné vlády, která sebevědomě prosazuje program, vznikl obraz koalice, jež během několika dnů otevře výbušný konflikt, nezvládne ho vysvětlit, nechá jednotlivé ministry mluvit rozdílně a nakonec z něj vycouvá. Pro demokracii je to dobrá zpráva, protože občanský tlak zjevně neztratil sílu. Pro vládu je to ale vážné varování. Letná neukázala jen nespokojenost. Ukázala také, že část společnosti dokáže rychle pojmenovat hrozbu, zorganizovat odpor a donutit kabinet ke korekci. A jestli vláda v příštích týdnech otevře podobně konfliktní spory znovu, může zjistit, že sobotní demonstrace nebyla výjimkou, ale začátkem nového politického rytmu jara 2026.

Čtěte dále:

• Letná znovu zaplnila Prahu. Statisíce lidí přišly bránit veřejnoprávní média, obranu státu i demokratické instituce
• Vláda nastavila česká pravidla pro uhlíkové clo CBAM. Přidá firmám nové povinnosti i pokuty
• Vláda po jednání 16. února: nová hospodářská strategie, pravidla pro CBAM i zvláštní pobyt pro část Ukrajinců
• Češi posílají Ukrajině generátory za stovky milionů. Stát přidává deset
• Igor Červený má převzít životní prostředí. Motoristé mění nominaci po sporu o Turka