Válka v Íránu může vrátit inflaci do české debaty. Nový nová analýza varuje před dražší ropou, plynem i dopravou

Délka článku: 9 minutes

Česká inflace letos na první pohled uklidnila domácnosti i centrální banku. V únoru klesla na 1,4 procenta a Česká národní banka dál počítá s tím, že se letos udrží pod dvouprocentním cílem. Jenže nový report Softgate Capital Research upozorňuje, že válka kolem Íránu může tento obraz rychle změnit. Analýza sice nepočítá samostatný model pro Českou republiku, ale pro eurozónu odhaduje citelný návrat inflačních tlaků, pokud konflikt déle ochromí energetiku a dopravu. Pro otevřenou českou ekonomiku by to znamenalo jediné: dražší pohonné hmoty, vyšší dovozní náklady a znovu silnější tlak na ceny v obchodech i ve službách.

Report mluví jasně: největší riziko neleží v samotné válce, ale v Hormuzském průlivu

Jádro problému neleží jen v bojích samotných. Leží hlavně v tom, že konflikt zasáhl oblast kolem Hormuzského průlivu, tedy jednoho z nejdůležitějších energetických uzlů světa. Podle americké EIA přes Hormuz v roce 2024 proudilo více než čtvrtina světového námořního obchodu s ropou a zhruba pětina světového obchodu se zkapalněným plynem. Mezinárodní agentura pro energii proto 11. března oznámila největší koordinované uvolnění nouzových ropných zásob ve své historii, celkem 400 milionů barelů. Samotný report Softgate Capital Research označuje právě energetický a logistický šok za hlavní kanál, kterým se válka přelévá do inflace.

Analýza popisuje i okamžitou reakci trhu. Mezi 27. únorem a 9. březnem vyskočil Brent z 71,32 dolaru na 94,35 dolaru za barel a WTI z 66,96 na 94,65 dolaru. To neznamená jen dražší ropu pro rafinerie. Znamená to také dražší benzin a naftu, dražší lodní dopravu, vyšší pojistky pro přepravu v rizikové oblasti a tlak na ceny dalších komodit. Graf na straně 5 reportu tento skok zachycuje velmi názorně a dává mu tvrdá čísla.

Proč by se konflikt projevil i v Česku, i když neleží v eurozóně

Česká republika neleží v eurozóně, ale do evropského cenového prostoru patří velmi těsně. Česká národní banka ve své zimní zprávě sama připomněla, že nižší zahraniční ceny energií a silnější koruna pomáhaly tlumit dovozní náklady a tím i domácí cenové tlaky. Jinými slovy: když zahraniční energie zlevňují, česká inflace dostává úlevu. Když naopak ropa, plyn a doprava prudce zdraží, domácí ceny dostanou nový impuls opačným směrem. Stejná logika platí i pro kurz koruny. Silnější koruna část šoku absorbuje, slabší koruna ho naopak zesílí, zejména u ropy obchodované v dolarech.

Právě proto nelze českou ekonomiku vnímat jako ostrov mimo evropský problém. Tuzemské firmy nakupují vstupy za světové ceny, dopravci tankují podle světového trhu a obchodní řetězce promítají dražší logistiku i energii do marží a konečných cen. Pokud konflikt v oblasti Perského zálivu zdraží přepravu, pojištění lodí a velkoobchodní energii, český spotřebitel to dříve či později uvidí na čerpací stanici, v cenách potravin i v nákladech na provoz domácnosti. To neplatí automaticky ze dne na den, ale transmisní kanál je zcela reálný.

Jak vysoká by mohla být inflace v Česku

Tady je nutné rozlišit fakt a odhad. Faktem je, že report modeluje eurozónu a Spojené státy, nikoli Českou republiku. Pro eurozónu ale počítá s tím, že válka přidá v základním scénáři k inflaci v příštích dvanácti měsících asi 0,45 procentního bodu, ve středním scénáři 1,74 bodu a v těžkém scénáři 3,46 bodu. To je velmi výrazný rozdíl. Česká republika by kvůli vlastní měně, vlastní měnové politice a odlišné regulaci cen nemusela kopírovat eurozónu přesně. Přesto by se jí evropský energetický šok s vysokou pravděpodobností nevyhnul.

Pokud člověk vezme současný český základ, tedy únorovou inflaci 1,4 procenta a zimní prognózu ČNB kolem 1,6 procenta pro letošek, vychází z toho několik rozumných scénářů. V mírném případě by Írán a Hormuz vrátily českou inflaci zhruba k úrovni 2 procent a možná lehce nad ni. Ve středním scénáři by se Česko mohlo znovu dostat do pásma kolem 3 až 4 procent, zejména pokud by zdražily pohonné hmoty, doprava a část potravin zároveň. V těžkém scénáři, tedy při dlouhém výpadku dopravy a delším skoku cen energií, by česká inflace mohla znovu směřovat nad 4 procenta. To už by představovalo návrat problému, který se ještě na začátku roku zdál pod kontrolou. Tento odhad je analytická extrapolace z reportu a z podkladů ČNB, nikoli oficiální prognóza centrální banky.

První ránu by schytaly benzínky. Druhou by dostaly potraviny a průmysl

Nejrychlejší přenos by přišel přes čerpací stanice. Report upozorňuje, že ceny paliv reagují na ropu v řádu týdnů, ne čtvrtletí. To je pro českou ekonomiku důležité, protože pohonné hmoty se nepropíší jen do domácností, ale i do celé dopravní sítě. Dražší nafta okamžitě zvyšuje náklady silničních dopravců, logistických firem, zemědělců i stavebnictví. V druhé vlně pak roste tlak na ceny zboží, které se musí převážet, skladovat a chladit.

Další kanál vede přes plyn, elektřinu a průmyslové vstupy. Report připomíná, že eurozóna reaguje na plynový šok citlivěji než USA právě kvůli evropské struktuře energetiky a výrobních nákladů. Pro Českou republiku to znamená riziko hlavně v chemii, průmyslu, potravinářství a všude tam, kde firmy jedou na vyšší energetickou intenzitu. Pokud velkoobchodní energie vyskočí a podniky přestanou věřit, že jde jen o krátký výkyv, začnou ceny znovu upravovat směrem vzhůru. Přesně tam vzniká druhé kolo inflace, kterého se centrální banky bojí nejvíc.

ČNB by dostala nový problém právě ve chvíli, kdy si myslela, že má klid

Česká národní banka 19. března ponechala dvoutýdenní repo sazbu na 3,50 procenta. Tím vyslala signál, že v domácí ekonomice zatím nevidí důvod k okamžitému zásahu. Tento klid ale stojí na předpokladu, že inflace zůstane utlumená a že dovozní cenové tlaky nevybočí. Pokud by íránský konflikt udržel ropu vysoko a zhoršil logistiku v delším horizontu, ČNB by se mohla ocitnout v nepříjemné situaci. Ekonomika by stále chtěla levnější peníze a nižší sazby, jenže importovaná inflace by centrální bance ruce svázala.

To je důležité i politicky. Český spotřebitel letos začal věřit, že inflační vlna skončila. Nižší čísla z posledních měsíců vytvářejí dojem, že ceny už zůstávají pod kontrolou. Válka v Íránu ale připomíná, jak rychle může domácí cenový výhled změnit vnější šok, který Praha sama nijak neovlivní. Česká republika nemusí mít problém v domácí poptávce a přesto může čelit vyšší inflaci, protože svět zdraží energii, dopravu a pojištění. Právě tím se dnešní situace podobá minulým energetickým otřesům.

Největší nebezpečí neleží v jednom drahém tankování, ale v délce konfliktu

Krátký šok trh většinou zvládne. To potvrzuje i samotný report. Největší hrozbu nepředstavuje jednorázový skok ropy, ale dlouhé narušení dopravy přes Hormuz, vyšší pojistné, dražší LNG a zhoršení inflačních očekávání. IEA navíc v posledních dnech potvrdila, že už po historickém uvolnění 400 milionů barelů jedná s vládami o dalších krocích, pokud by napětí dál trvalo. To samo ukazuje, že energetický problém nezmizel a že zásoby umějí jen kupovat čas, ne vyřešit příčinu.

Právě v tom leží české riziko. Pokud se konflikt rychle uklidní, česká inflace zůstane pravděpodobně poblíž cíle a šok se omezí hlavně na pohonné hmoty. Pokud ale válka přeroste v delší blokádu nebo v sérii útoků, které udrží ropu vysoko celé měsíce, vrátí se do Česka to, co už veřejnost nechtěla znovu slyšet: zdražování, které nepřichází z Prahy, ale ze světa. A v takové chvíli přestane být otázka „zda“, a začne být otázkou „jak moc“.

Co z reportu plyne pro české domácnosti

Pro české domácnosti z toho plyne jednoduchý závěr. Válka v Íránu by sama o sobě nemusela okamžitě vrátit zemi do inflační spirály z let 2022 a 2023. Může ale velmi rychle otočit trend, který se letos zdál příznivý. Nejdřív by přišly dražší pohonné hmoty, pak dražší doprava a část dovozů, a teprve potom širší tlak na spotřebitelské ceny. Česká inflace dnes vypadá nízko. Právě proto by nový energetický šok působil tak viditelně. Startoval by z klidné základny a o to víc by vynikl.

Čtěte dále:

• Ropa znovu atakuje 100 dolarů za barel. Trh zažil největší šok od začátku války na Ukrajině
• STEM: ANO zůstává jasně první, SPOLU po sečtení drží druhé místo. STAN posiluje, Motoristé pod 5%
• Vláda po Letné otočila. Kontroverzní zákon proti neziskovkám padá, kabinet místo něj chystá jen vyhlášku
• Igor Červený má převzít životní prostředí. Motoristé mění nominaci po sporu o Turka
• Vláda po jednání 16. února: nová hospodářská strategie, pravidla pro CBAM i zvláštní pobyt pro část Ukrajinců