Podvod na voliče? Babiš kdysi tlačil na Fialu kvůli drahým palivům. Dnes jeho vláda pouze monitoruje a vyčkává

Délka článku: 8 minutes

Ceny pohonných hmot v Česku znovu letí vzhůru a politická paměť se vrací o čtyři roky zpátky. Průměrná cena Naturalu 95 se tento týden vyšplhala na 41,44 koruny za litr a nafta na 47,90 koruny. Na některých dálničních pumpách už řidiči viděli i 51,90 koruny za litr nafty. Premiér Andrej Babiš to označil za „nehoráznou“ cenu. Jenže právě on v roce 2022 tlačil na tehdejší vládu Petra Fialy, aby „okamžitě“ zasáhla, odpustila DPH distributorům a zastropovala cenu benzinu a nafty na 35 korunách za litr. Dnešní realita vypadá jinak: Babišova vláda zatím hlavně sleduje marže, vyzývá pumpaře a teprve zvažuje, co udělá dál.

Co Babiš vyčítal Fialovi, když seděl v opozici

V březnu 2022 Andrej Babiš vystupoval proti Fialově kabinetu s mnohem tvrdší rétorikou, než jakou používá dnes jako premiér. Současné rekapitulace jeho tehdejších výroků připomínají, že po Fialově vládě požadoval okamžité odpuštění DPH distributorům pohonných hmot a zastropování ceny benzinu a nafty na 35 korunách za litr. Současně kritizoval, že stát na drahých palivech vydělává přes daně, a vyzýval, aby vláda předělala rozpočet a lidem tyto peníze vrátila. To nebyla okrajová poznámka. To byl hlavní opoziční argument hnutí ANO v době, kdy paliva zdražovala po začátku ruské invaze na Ukrajinu.

Babiš tehdy neútočil jen na vysoké ceny. Útočil také na samotný způsob, jakým Fialova vláda situaci řešila. Monitoring marží označoval za výsměch a tvrdil, že vláda musí přestat jen sledovat trh a má konečně jednat. Právě v tom dnešní situace působí politicky nejtvrději. Kabinet vedený týmž Andrejem Babišem teď dělá přesně to, co on sám dřív zesměšňoval: kontroluje marže, sbírá data a odkládá razantnější zásah na později.

Co dělá Babišova vláda dnes

Ministerstvo financí 6. března oznámilo, že začne na denní bázi sbírat reporting cen a marží čerpacích stanic. Ministryně financí Alena Schillerová tehdy prohlásila, že resort maximálně využije možnosti, které dává zákon o cenách, a jako krajní řešení zmínila i cenový výměr s fixní výší marže. Na papíře to vypadalo jako tvrdý postup. Ve skutečnosti ale šlo hlavně o dohledový režim, nikoli o okamžitou úlevu pro řidiče. Žádné snížení spotřební daně, žádná úprava DPH a žádný cenový strop kabinet v té chvíli nezavedl.

O třináct dní později navíc samo ministerstvo zveřejnilo vyhodnocení, podle kterého po vypuknutí konfliktu na Blízkém východě marže čerpacích stanic nerostly tak, jak vláda naznačovala. A Česká televize následně shrnula, že dosavadní kontroly podle úřadu ukázaly, že marže po vypuknutí konfliktu klesaly. To je pro celý příběh zásadní detail. Premiér veřejně mluví o „desetikorunové hrubé marži“ na dálničních pumpách, ale jeho vlastní ministerstvo zatím prezentuje data, která tak jednoduchý obraz nepotvrzují.

Největší otočka: dřív chtěl strop na ceny, dnes říká, že je to nesmysl

Ještě výraznější než samotná nečinnost je ale změna Babišovy argumentace. V roce 2022 chtěl po Fialovi zastropování cen benzinu a nafty. Dnes už říká něco jiného. V rozhovoru pro Seznam Zprávy připustil, že regulovat přímo ceny by bylo možné, ale označil to za nesmysl. Dodal, že to sice v minulosti navrhoval, jenže pak podle něj přišly zkušenosti z Maďarska a Itálie a ukázalo se, jak takové řešení dopadá. Nově tak mluví jen o zastropování marží a případném sáhnutí na spotřební daň až jako o posledním kroku. To není kosmetická úprava. To je přímý obrat o sto osmdesát stupňů.

Právě tady se Babišovi vrací jeho vlastní slova. Když byl v opozici, prezentoval se jako politik, který ví přesně, co má vláda udělat okamžitě. Když je dnes ve Strakově akademii on, najednou mluví o tom, že přímá cenová regulace vlastně není rozumná a že se musí postupovat opatrněji. Takový posun by šel pochopit, kdyby ho otevřeně přiznal a vysvětlil, že se tehdy mýlil. Jenže to se neděje. Místo toho se stará rétorika jen tiše přepisuje a veřejnosti se předkládá nový příběh, jako by ten původní nikdy nezazněl. To je pro důvěryhodnost premiéra horší než samotné zdražení. Tento závěr je hodnoticí, ale opírá se o veřejně doložený rozpor mezi tehdejšími a dnešními návrhy.

Fialova vláda tehdy alespoň část opatření skutečně zavedla

Babišova dnešní pozice vypadá ještě slaběji ve srovnání s tím, co nakonec udělala Fialova vláda v roce 2022. Tehdejší kabinet sice nepřistoupil na Babišův požadavek zastropovat ceny na 35 korunách, ale zavedl jiné zásahy. Česká televize tehdy informovala o zrušení povinného přimíchávání biosložky do paliv a o změnách kolem silniční daně. Česká národní banka pak ve své analýze výslovně uvedla, že růst cen pohonných hmot zmírnila česká vláda tím, že od června 2022 dočasně snížila spotřební daň z benzinu a nafty o 1,5 koruny na litr. Jinými slovy: Fialův kabinet, který Babiš tehdy obviňoval z nečinnosti, nakonec reálně sáhl aspoň na daňovou složku ceny. Babišův kabinet zatím nic takového neudělal.

To je nepříjemný kontrast i proto, že dnešní vláda má časový prostor jednat. Ministerstvo financí ceny sleduje už od první poloviny března. Premiér ve čtvrtek veřejně vyzval hlavní distributory, aby zlevnili, a vláda má o možné regulaci marží jednat až v pondělí. Mezitím iRozhlas upozorňuje, že česká vláda zatím k regulaci cen nepřistoupila, zatímco okolní státy už ano. Ekonomové tam zároveň připomínají, že aspoň dočasné snížení spotřební daně by mohlo přinést zlevnění podobně jako v roce 2022.

Jinde v Evropě už vlády zasahují, Praha zatím čeká

Kritika Babišovy pasivity navíc nevychází jen z domácího srovnání s Fialou. V posledních dnech k palivům zasahují i jiné evropské vlády. Polsko oznámilo snížení DPH na pohonné hmoty z 23 na 8 procent, pokles spotřební daně na unijní minimum a zavedení cenových stropů. Rakousko zase schválilo rámec pro opatření, která mají přes daňovou úlevu a stropy na marže snížit ceny zhruba o deset eurocentů na litr. Ve srovnání s tím Česká republika zatím stojí ve fázi monitoringu, výzev a interních debat. A to je přesně ten typ postupu, který Andrej Babiš sám kdysi používal jako důkaz slabosti Fialovy vlády.

Bumerang jménem politická paměť

Celá kauza tak není jen debatou o maržích, DPH nebo spotřební dani. Je to test politické věrohodnosti. Andrej Babiš kdysi tvrdil Petru Fialovi, že vláda musí okamžitě zastropovat ceny paliv a vrátit lidem peníze, které stát inkasuje z drahoty. Dnes, když čelí stejné logice drahých pump on sám, nabízí mnohem opatrnější a mnohem slabší odpověď: sledujeme marže, zkusíme tlačit na pumpaře, v nejhorším možná sáhneme na spotřební daň. To je legitimní vládní pozice. Není to ale pozice, kterou Babiš hlásal, když seděl v opozici. A právě proto působí dnešní obraz vlády tak zle: ne proto, že by nemohla dělat nic, ale proto, že zatím nedělá to, co sama dřív hlasitě požadovala po jiných.

Čtěte dále:

• Nafta už v Česku naráží na 50 korun za litr. Vláda zatím hlavně mluví, zatímco řidiči platí
• Sto dní Babišovy vlády: slibovala důvěru, pořádek a respekt. Zatím doručila hlavně úhyby a porušené sliby
• Ropa znovu atakuje 100 dolarů za barel. Trh zažil největší šok od začátku války na Ukrajině
• Válka v Íránu může vrátit inflaci do české debaty. Nový nová analýza varuje před dražší ropou, plynem i dopravou
• Vláda po Letné otočila. Kontroverzní zákon proti neziskovkám padá, kabinet místo něj chystá jen vyhlášku