Nafta už v Česku naráží na 50 korun za litr. Vláda zatím hlavně mluví, zatímco řidiči platí

Délka článku: 8 minutes

Na českých pumpách dnes lidé neřeší abstraktní cenu ropy na světových trzích, ale velmi konkrétní částku na stojanu. A ta už na některých místech překročila psychologickou hranici 50 korun za litr. Průměrná cena Naturalu 95 v Česku ve čtvrtek vystoupala na 41,44 Kč za litr a průměrná cena nafty na 47,90 Kč za litr. Na některých dálničních čerpacích stanicích se ale podle premiéra Andreje Babiše objevila i cena 51,90 Kč za litr nafty. To už není drobné zdražení. To je cenový šok, který zasahuje domácnosti, firmy i dopravu v okamžiku, kdy vláda stále nepřišla s opatřením, které by řidič pocítil přímo u pokladny.

Padesátka už padla, jen ne v celostátním průměru

Je fér říct jednu věc přesně. Česko zatím nemá celostátní průměr nad 50 korun za litr. Má ale naftu, která se k této hranici nebezpečně přiblížila v republikovém průměru, a současně už má konkrétní pumpy, kde ji řidiči skutečně zaplatili. To je pro běžného motoristu podstatnější než statistická slovíčka. Když člověk jede po dálnici a vidí 51,90 Kč za litr, nezajímá ho, že republikový průměr zůstává o pár korun níž. Zajímá ho, že stát nechal situaci dojít do bodu, kdy se tankování začíná měnit v rozpočtový problém pro celé rodiny i podnikatele.

Vláda neudělala nic, co by ceny skutečně snížilo

Kabinet se nemůže tvářit, že je bezmocný pozorovatel. Už 6. března ministerstvo financí oznámilo, že začne na denní bázi sbírat data o cenách a maržích čerpacích stanic a že v krajním případě může sáhnout i k cenovému výměru s fixní marží. Jenže 19. března samotné ministerstvo zveřejnilo, že jeho šetření nepotvrdilo po vypuknutí blízkovýchodního konfliktu růst indikativních hrubých marží. A 27. března vláda pouze oznámila, že o možné regulaci marží nebo dalších krocích bude jednat až v pondělí 30. března. Jinými slovy: vláda monitoruje, analyzuje, vyzývá a odkládá rozhodnutí. Nezavedla nižší DPH, nesnížila spotřební daň, nespustila kompenzace pro nejzasaženější sektory a nezavedla ani strop na cenu. To v praxi znamená, že zatím neudělala nic, co by přímo zlevnilo litr paliva v Česku.

Největší slabina vlády? Útočí na marže, i když vlastní data její tezi podrývají

Premiér Andrej Babiš tento týden veřejně obvinil velké řetězce, že mají „nehorázné“ ceny a přemrštěné marže. Jenže tady začíná být vládní argumentace nepřesvědčivá. Ministerstvo financí ve svém oficiálním vyhodnocení uvedlo, že u nafty se běžné marže po vypuknutí konfliktu pohybovaly níž než před krizí a po spuštění monitoringu dál klesaly; u benzínu podle úřadu marže zůstaly stejné a následně také mírně klesly. Pokud tedy vláda vlastními daty netvrdí, že pumpaři hromadně zneužili situaci přes vyšší hrubé marže, pak dává celé veřejné tažení proti čerpacím stanicím spíš politický než ekonomický smysl. Kabinet zjevně hledá viditelného viníka, místo aby přiznal, že hlavní problém leží v drahé ropě, geopolitice a v tom, že stát zatím nesáhl na svou daňovou část ceny.

Stát na drahých palivech mezitím vybírá víc

Celý spor má ještě jednu nepříjemnou rovinu. S rostoucí cenou paliv roste výběr DPH. Analytici citovaní Českou televizí upozorňují, že současné vysoké ceny zvyšují příjmy státu oproti době před konfliktem o vysoké desítky milionů korun denně. Spotřební daň sice zůstává stejná, ale DPH se počítá z vyšší konečné ceny, takže stát z dražšího tankování inkasuje víc. V takové situaci působí vládní zdrženlivost ještě hůř. Řidiči platí více, rozpočet inkasuje více a kabinet zatím nabízí hlavně tiskové věty o monitoringu a možné pondělní debatě. To není obraz vlády, která chce krizi tlumit. To je obraz vlády, která zatím spíš čeká, jak dlouho veřejnost vydrží.

Jiné země už zasahují. Praha teprve svolává poradu

Nejtvrdší měřítko přináší srovnání se zahraničím. Polsko už oznámilo snížení DPH na paliva z 23 na 8 procent, pokles spotřební daně na unijní minimum a současně i cenový strop na pumpách. Rakousko schválilo legislativní rámec pro daňové úlevy a stropy na marže rafinerií a čerpacích stanic s cílem srazit cenu asi o deset eurocentů na litr. Rumunsko rozhodlo o zastropování obchodní přirážky u paliv a o dotacích pro dopravce. Portugalsko navrhlo dočasnou dieselovou podporu pro zemědělství, rybáře, veřejnou dopravu a taxislužby. Proti tomu český postup zatím vypadá až nápadně slabě: vláda sbírá data, upozorňuje na drahé dálniční pumpy a teprve slibuje jednání o možném zásahu.

Kabinet zaspal okamžik, kdy mohl ukázat, že vládne

Babišova vláda se ráda stylizuje do role kabinetu, který jedná rychle, prakticky a bez zbytečné ideologie. U paliv ale zatím předvádí opak. Od 6. března ví, že ceny rychle rostou, od 19. března ví, že její vlastní monitoring nepotvrdil dramatické zvýšení marží. Od 26. března veřejně ví, že na některých pumpách už nafta stojí 51,90 Kč za litr. A přesto k 28. březnu stále neexistuje žádné rozhodnutí, které by okamžitě snížilo cenu pro řidiče. Kritický problém tu neleží jen v samotné drahotě. Leží i v tom, že vláda nedokáže rychle převést vlastní varování do konkrétní akce.

Nejvíc doplatí ti, kdo nemají alternativu

Politici v Praze mohou zdražení rozebírat jako otázku marží, daní a geopolitiky. Pro velkou část lidí ale jde o mnohem prostší realitu. Řidič na venkově nemá metro. Řemeslník neodveze materiál na kole. Dopravce nezaplatí zaměstnance morálním apelem na pumpaře. Když nafta vyskočí téměř na 48 korun v republikovém průměru a na některých stanicích přes 50, dopad necítí jen motoristé. Dopad přichází i do cen dopravy, logistiky, potravin a služeb. Vláda proto neřeší jen nepříjemnost pro řidiče osobních aut. Řeší, nebo spíš zatím neřeší, jeden z kanálů, kterým se drahá energie může přelít do širší inflace.

Vláda zatím hlavně mluví o tom, co by mohla udělat

Na celé situaci nejvíc bije do očí kontrast mezi silnými slovy a slabou akcí. Premiér vyzývá, ministryně upozorňuje, úředníci monitorují a vláda slibuje pondělní jednání. Jenže řidič nepotřebuje další video na sociální síti. Potřebuje vědět, jestli stát sáhne na daň, nastaví pravidla pro trh, nebo jasně řekne, že neudělá nic a proč. Současný model je politicky pohodlný, ale veřejně nepoctivý. Kabinet může tvrdit, že situaci sleduje. To je pravda. Nemůže ale tvrdit, že už lidem účinně pomohl. To pravda zatím není.

Nafta za 50 korun je test vlády. Zatím v něm kabinet neobstál

Česká republika dnes nestojí před otázkou, zda ceny paliv rostou. To už ví každý, kdo tento týden tankoval. Stojí před otázkou, jestli vláda umí v takové chvíli jednat rychle, srozumitelně a účinně. Dosavadní odpověď zní nepříjemně: neumí, nebo nechce. Dokud kabinet nepřijme opatření, které se projeví přímo na ceně u stojanu, zůstane kritika oprávněná. V zemi, kde se nafta už na některých pumpách prodává za 51,90 Kč za litr a celostátní průměr míří k padesátce, totiž monitoring sám o sobě nikoho domů levněji nedoveze.

Čtěte dále:

• Ropa znovu atakuje 100 dolarů za barel. Trh zažil největší šok od začátku války na Ukrajině
• Válka v Íránu může vrátit inflaci do české debaty. Nový nová analýza varuje před dražší ropou, plynem i dopravou
• Češi posílají Ukrajině generátory za stovky milionů. Stát přidává deset
• Vláda po Letné otočila. Kontroverzní zákon proti neziskovkám padá, kabinet místo něj chystá jen vyhlášku
• STEM: ANO zůstává jasně první, SPOLU po sečtení drží druhé místo. STAN posiluje, Motoristé pod 5%