Co schválila vláda 9. února: přísnější boj proti obchodu s lidmi, změny u dotací a konec NERV

Délka článku: 7 minutes

Jednání vlády 9. února 2026 ukazují, že kabinet premiéra Andrej Babiš otevřel několik citlivých témat najednou: přísnější postup proti obchodování s lidmi, nové nastavení práce s výnosy z emisních povolenek a zrušení Národní ekonomická rada vlády.

Pondělní jednání Vláda České republiky 9. února přineslo několik rozhodnutí, která míří do trestního práva, zemědělství i řízení klimatických peněz z emisních povolenek. Kabinet vedený Andrej Babiš zároveň schválil personální změny v radě pro výnosy z povolenek a rozhodl o zrušení poradního orgánu pro ekonomiku.

Přísnější boj proti obchodování s lidmi: stát chce dohnat nové formy vykořisťování

Největší pozornost si vláda vzala návrhem novely trestního zákoníku, který má zpřísnit postup státu proti obchodování s lidmi a posílit ochranu obětí. Kabinet navázal na změny v evropské legislativě a zapracoval je do českého návrhu.

Z návrhu vyplývá, že stát chce nově výslovně pokrýt formy vykořisťování, které se v praxi objevují, ale trestní právo je dosud často zachytávalo jen nepřímo. Jde například o zneužívání náhradního mateřství, nucené sňatky nebo nezákonné osvojení. Text zároveň počítá s kriminalizací nucení obětí k práci za zvlášť vykořisťujících podmínek.

Vláda tím vysílá signál, že nechce řešit jen „nabídku“ pachatelů, ale i reálné mechanismy, které obchod s lidmi drží při životě. Řada organizací, které pracují s oběťmi moderního otroctví, dlouhodobě upozorňuje, že vykořisťování se přesouvá do šedých zón. Typicky jde o práci pod nátlakem, dluhové pasti nebo zneužití zranitelné situace cizinců.

Důležitý bude další legislativní postup. Vláda schválila návrh, ale teprve Poslanecká sněmovna a Senát rozhodnou, jak přesně se změny přenesou do praxe. U citlivých témat se navíc dá čekat spor o to, kde končí ochrana obětí a kde naopak začíná riziko, že stát zasáhne i do situací, které samy o sobě trestné nejsou.

Nesouhlasné stanovisko k poslanecké novele o ekologické újmě: ostrý signál směrem do Sněmovny

Kabinet se vedle trestního zákoníku zabýval také poslaneckým návrhem změn zákona o předcházení ekologické újmě a její nápravě (sněmovní tisk 74). Vláda k němu schválila nesouhlasné stanovisko. To v praxi znamená, že vládní většina bude ve Sněmovně návrh brzdit a pravděpodobně podpoří jeho zamítnutí nebo zásadní přepracování.

I když vláda na výsledkové stránce nerozepisuje důvody, jde o politicky čitelný krok. Ekologická agenda se v posledních letech často láme na otázce nákladů pro firmy, vymahatelnosti a rozsahu povinností státu. Pokud kabinet současně mluví o konkurenceschopnosti, podobné předlohy obvykle posuzuje přísněji.

Lesy a myslivost: nové příspěvky po změně lesního zákona

Do zemědělského balíčku se dostalo i nařízení vlády k finančním příspěvkům na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti. Stát ho musel vydat po tom, co od 1. ledna 2026 začala platit novela lesního zákona a změnila zmocnění pro vyplácení podpory.

Nové nařízení podle vlády reviduje rozsah dosavadních příspěvků. Zároveň rozšiřuje podporu sdružování vlastníků lesů na celé území Česka. V praxi to může znamenat tlak na přenastavení dotačních titulů a nové podmínky pro žadatele. U lesů navíc stát dlouhodobě řeší souběh problémů: sucho, kůrovcové škody, změnu druhové skladby a náklady na obnovu porostů.

Protierozní ochrana bez „papírové války“: vláda mění pravidla kontrol pro zemědělce

Kabinet schválil také novelu pravidel podmíněnosti plateb zemědělcům. Cíl zní jasně: zjednodušit systém kontrol v protierozní ochraně. Podle vlády byl dosavadní model problematický a administrativně náročný pro zemědělce i kontrolní orgány.

Změny mají „zobecnit“ půdoochranná opatření a dát zemědělcům širší škálu postupů, jak splnit požadavky, aniž by stát slevil z ochrany půdy. To je důležitý detail. Zjednodušení totiž často naráží na obavu, že se ochrana změní jen na formální kolonku. Reálný dopad ukáže až nastavení kontrolních metodik a sankcí.

Peníze z emisních povolenek: nová rada a politický otisk v rozhodování

Výrazný krok přišel i v oblasti emisních povolenek. Vláda odvolala dosavadní členy rady pro využití výnosů z dražeb povolenek a jmenovala nové složení. V radě mají podle zveřejněných informací sedět premiér Andrej Babiš, ministryně financí Alena Schillerová, ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, poslanec a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek a poslanec Radim Fiala.

Tahle rada přitom neřeší marginálie. Výnosy z povolenek představují citlivý balík peněz, který stát rozděluje mezi klima, energetiku, úspory, modernizaci a další oblasti. Přesné priority často vyvolávají spory, protože rozhodují o tom, kdo získá podporu a kdo ponese náklady transformace.

Vláda zároveň zdůraznila, že členové rady nepobírají odměny. Ten argument míří na obvyklou kritiku „trafik“ a placených funkcí. Pro veřejnost ale zůstává klíčová jiná otázka: jak silně se do rozhodování promítne politika a jak transparentně stát zdůvodní volbu priorit.

Konec Národní ekonomické rady vlády: co vláda ruší a co tím riskuje

Kabinet na stejném jednání schválil zrušení Národní ekonomická rada vlády. Návrh předložila podle výsledků jednání vicepremiérka a ministryně financí.

Zrušení NERV má jasný politický podtext. Poradní orgán sloužil jako platforma pro ekonomická doporučení a strukturální návrhy. Když vláda podobný orgán smaže, přebírá za ekonomická rozhodnutí ještě přímější odpovědnost. Zároveň ale ztrácí formální kanál, přes který mohla rychle získat oponenturu nebo návrhy mimo stranické struktury.

Kritici podobných kroků obvykle upozorňují na dvě rizika. Za prvé, vláda může snadněji sklouznout k „uzavřenému“ rozhodování v úzkém kruhu. Za druhé, může oslabit důvěru, že stát zakládá kroky na datech a odborné debatě, ne jen na politickém instinktu.

Změny ve statutu digitální rady a mezinárodní agenda: Mnichov, Ukrajina, Balkán

V části bez rozpravy vláda schválila změnu statutu Rady vlády pro informační společnost. U podobných kroků jde často o technické nastavení kompetencí, řízení projektů a koordinaci mezi resorty.

Kabinet se věnoval i zahraniční agendě. Schválil návrh na uskutečnění cesty prezidenta Petr Pavel a ministra zahraničí Petr Macinka na Mnichovskou bezpečnostní konferenci v polovině února. Vláda také vzala na vědomí zprávy z jednání na summitu EU–západní Balkán a ze zasedání Evropská rada v prosinci 2025. Další bod pokryl zprávu o lednové návštěvě ministra zahraničí na Ukrajině.

Tyto body samy o sobě nepřinesou okamžitý dopad na domácí politiku, ale nastavují rámec: vláda chce mít v nejbližších týdnech pokryté bezpečnostní a diplomatické akce, které budou sledovat i zahraniční partneři.

Co sledovat dál: kdy se rozhodnutí promění v realitu

Stránka s výsledky jednání výslovně upozorňuje, že informace mají orientační charakter a závazná budou až oficiálně zveřejněná usnesení. V praxi to znamená dvě věci.

Zaprvé, klíčová bude podoba paragrafů u trestního zákoníku, jak je vláda pošle do legislativního procesu. U citlivých částí se dá čekat pozměňovací tlak a spor o definice. Zadruhé, u zemědělských a lesních nařízení rozhodne o dopadech detail prováděcích pravidel, metodik a kontrol.

Pondělní jednání tak ukázalo široký záběr: od ochrany obětí moderního otroctví až po přenastavení pravidel, podle kterých stát rozděluje klimatické a zemědělské peníze. V dalších týdnech se ukáže, zda vláda dokáže u každého z těchto kroků udržet srozumitelné vysvětlení a měřitelné výsledky.