Volební model NMS: vládní blok ztrácí oporu, Motoristé padají pod hranici vstupu do Sněmovny. Opozice by sestavila vládu

Délka článku: 6 minutes

Nejnovější volební model NMS Market Research, který agentura připravila pro Novinky.cz, ukazuje po sérii lednových politických otřesů znatelný posun na hraně vstupu do Sněmovny. V čele zůstává ANO 2011, ale napětí se dnes soustředí hlavně na menší partnery. Právě jejich výsledek může rozhodnout, zda se po příštích volbách udrží současná vládní většina, nebo zda se otevře prostor pro jinou koaliční matematiku.

Co průzkum říká a proč je důležitý právě teď

Model pracuje s daty zhruba z poloviny února a počítá s účastí kolem 65 %. Z hlediska hlavních hráčů se pořadí nemění, ale výrazně se mění „podpůrné konstrukce“ kolem nich.

• ANO: 32,6 %
• ODS: 14,7 %
• STAN: 14,6 %
• Česká pirátská strana: 7,2 %
• SPD: 6,5 %

Pod pětiprocentní hranicí se pohybují dva subjekty na shodných 4,7 %: Motoristé sobě a Naše Česko. Tohle číslo vypadá jako detail, ale v českém systému často rozhoduje o tom, kdo vůbec může skládat většinu.

Koalici SPOLU je nutné číst jako celek

V modelu se tradiční koaliční trojice objevuje odděleně: ODS 14,7 %, KDU-ČSL 2,6 % a TOP 09 2,4 %. Jenže v reálné politice tyto strany obvykle řeší společný postup jako SPOLU, protože samostatný běh menších partnerů nese vysoké riziko propadu hlasů.

Když sečteme jejich aktuální podporu, dostaneme zhruba 19,7 %. To je číslo, které už vytváří druhý pól vůči ANO. Zároveň to snižuje riziko, že se část opozičních hlasů „ztratí“ pod hranicí vstupu do Sněmovny.

Tady vzniká první ostrý závěr průzkumu: nehraje se jen o to, kdo vyhraje. Hraje se o to, kolik hlasů propadne mimo mandáty. A tohle rozhoduje o vládě.

Vládní blok má problém: Motoristé padají mimo hru

Největší politický dopad má výsledek Motoristů. Čtyři celá sedm procenta znamenají, že se hnutí ocitá těsně pod hranicí, která rozhoduje o přežití v parlamentní politice. Ve chvíli, kdy právě Motoristé fungují jako jeden z pilířů současné mocenské rovnováhy, takový výsledek automaticky zpochybňuje schopnost „poskládat to znovu“.

Do výsledku zřejmě promluvila i aféra spojená se zprávami Petr Macinka, které se dostaly do veřejného prostoru. V politice často neplatí, že jedna kauza převrátí tabulku. Platí ale, že kauza dokáže srazit malou stranu pod pět procent. A přesně tento typ „technického pádu“ průzkum naznačuje.

Zároveň se ukazuje ještě jedna věc. Protestní a antisystémový prostor se dál štěpí. SPD zůstává nad pěti procenty, ale drží jen 6,5 %. Motoristé se ocitají pod čarou. A Naše Česko se pohybuje na stejné hraně. Taková roztříštěnost obvykle pomáhá větším hráčům, protože jim přidává mandáty z propadlých hlasů.

Mandáty orientačně: většina se může lámat na pár křeslech

Samotný průzkum uvádí procenta, ne mandáty. Přepočet mandátů v Česku navíc ovlivňuje rozdělení do krajů a d’Hondtova metoda, takže přesné číslo vždy vyžaduje detailní model. Přesto lze udělat orientační národní přepočet, který ukáže logiku problému.

Varianta 1: ODS běží sama (KDU-ČSL a TOP 09 zůstávají pod 5 %)
V takovém scénáři by se do Sněmovny dostalo jen pět subjektů (ANO, ODS, STAN, Piráti, SPD). Hrubý přepočet na 200 mandátů by vyšel přibližně takto:

• ANO ~ 86
• ODS ~ 39
• STAN ~ 39
• Piráti ~ 19
• SPD ~ 17

Tohle je scénář, který ukazuje riziko tříštění. Čím víc hlasů propadne, tím snáz získá vítěz bonus.

Varianta 2: SPOLU běží společně (ODS+KDU-ČSL+TOP 09 jako blok)
Zde se do hry dostává silnější opoziční pól. Orientační přepočet pak vychází zhruba takto:

• ANO ~ 81
• SPOLU ~ 49
• STAN ~ 36
• Piráti ~ 18
• SPD ~ 16

Tady se ukazuje druhý klíčový bod: bez Motoristů by blok ANO–SPD pravděpodobně nedosáhl na většinu. Naopak kombinace SPOLU + STAN + Piráti by se v orientačním modelu přehoupla přes hranici 101 křesel. Taková většina by sice vyžadovala tvrdé vyjednávání, ale matematicky by existovala.

Proč se preference hýbou: styl politiky, únava a mobilizace

Volební model ukazuje i to, jak citlivě reagují voliči na styl politiky. Malé strany a nová hnutí nemají velké „tvrdé jádro“. Stačí jedna série špatných týdnů a propad pod pět procent přijde rychle.

Hraje roli i mediální dynamika. Aféry často nezmění názor voliče ANO nebo ODS. Ovlivní ale voliče, který vybírá mezi dvěma menšími alternativami. Právě tady vzniká prostor pro prudké výkyvy a „raketové starty“ regionálně výrazných politiků, například Martin Kuba, o kterém se v posledních týdnech mluví častěji i mimo jeho tradiční publikum.

Do hry vstupuje i faktor účasti. Model počítá s 65 %. Nižší účast často zvýhodňuje disciplinovanější jádra stran. Vysoká účast naopak otevírá prostor pro překvapení a pro to, aby se do Sněmovny dostal i hráč na hraně.

Co bude rozhodovat v dalších týdnech

Teď rozhodnou tři věci.

Zaprvé: zda se Motoristé dokážou odrazit ode dna a vrátit se nad pět procent. Pokud ne, zkomplikuje to snahu obnovit současnou vládní většinu.

Zadruhé: zda SPOLU zvolí skutečně společný postup. Pokud by se koalice rozpadla na samostatné kandidátky, hrozí propad hlasů KDU-ČSL a TOP 09. V systému s 200 mandáty to může znamenat desítky křesel, které skončí u jiných.

Zatřetí: co udělá protestní segment. Pokud se dál rozdělí mezi SPD, Motoristy a další projekty, posílí tím velké strany. Pokud se naopak sjednotí, vrátí se do hry scénář, v němž „malý partner“ opět drží klíč od většiny.

A právě to je hlavní zpráva z aktuálních čísel: volby dnes nevypadávají z rukou vítěze. Vypadávají z rukou jeho potenciálních spojenců.