Vláda po jednání 16. února: nová hospodářská strategie, pravidla pro CBAM i zvláštní pobyt pro část Ukrajinců

Délka článku: 8 minutes

Po pondělním zasedání vlády (16. února 2026) kabinet premiéra Andrej Babiš schválil balík kroků, které míří do ekonomiky, migrace i státní správy. V jednom dni se sešly tři velké linie: plán, jak má stát „zrychlit“ hospodářství v příštích letech, technická pravidla k evropskému uhlíkovému mechanismu na hranicích (CBAM) a také úpravy, které otevírají cestu k novému typu dlouhodobého pobytu pro vybranou skupinu lidí s dočasnou ochranou, tedy zejména pro část uprchlíků z Ukrajina.

Kabinet současně rozhodl o personálních změnách v klíčových institucích, odmítl dva poslanecké návrhy zákonů a přihlásil se do dvou řízení před Ústavním soudem. U několika bodů vláda zvolila i čistě praktický přístup: některé věci „vzala na vědomí“, jiné přesunula do další fáze příprav.

Hospodářská strategie 2.0: ambice velká, test přijde v rozpočtu a regulaci

Nejviditelnější materiál dne nese název „Česko: Země pro budoucnost 2.0“. Vláda ho prezentuje jako nový rámec pro konkurenceschopnost a investice. Strategie slibuje jednodušší stát, vyšší přidanou hodnotu průmyslu, podporu inovací a rychlejší povolovací procesy. Na papíře působí jako odpověď na dlouhodobou slabinu Česka: pomalé investiční řízení, přetíženou infrastrukturu a závislost na montážním modelu.

V praxi ale rozhodne několik měřitelných kroků. Pokud vláda chce přesvědčit firmy i veřejnost, musí ukázat, že umí prosadit změny v povolování staveb, digitalizaci a stabilní energetické politice. Zásadní bude i rozpočet: strategie se bez financí rychle promění v katalog přání. U investorů navíc hraje roli důvěra v předvídatelnost pravidel. Stát ji posílí jen tehdy, když omezí časté legislativní obraty a nebude měnit parametry podpory „za pochodu“.

CBAM: uhlíkové vyrovnání na hranicích má chránit průmysl, ale přinese nové povinnosti

Vláda schválila návrh zákona, který nastaví česká pravidla pro fungování mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích, známého jako CBAM. Jde o evropský nástroj, který má vyrovnat rozdíl mezi výrobou v EU, kde firmy platí cenu uhlíku, a výrobou mimo EU, kde podobné náklady často neexistují. Cíl zní jednoduše: zabránit „úniku uhlíku“ a chránit evropské výrobce před levnější konkurencí z třetích zemí.

Pro firmy v Česku to znamená hlavně administrativu a compliance. CBAM dopadá na dovoz vybraných komodit a materiálů. Importéři musí vykazovat uhlíkovou stopu dovážených výrobků a postupně ponesou i finanční náklad. Vláda proto řeší, kdo bude systém spravovat, kdo bude kontrolovat povinnosti a jak nastaví sankce. Podle vládní linie má agendu nést Ministerstvo životního prostředí spolu s Celní správa České republiky.

Pro český průmysl má CBAM dvojí efekt. U části podniků může snížit tlak na ceny, protože omezuje „dumping“ z regionů bez klimatických pravidel. U jiných naopak zvýší náklady v dodavatelských řetězcích, pokud dovážejí vstupy z mimoevropských trhů. Klíčový bude detail: jak rychle stát zvládne metodiky, IT systémy a kontrolu, aby nevznikly fronty, spory a nejistota.

Zvláštní dlouhodobý pobyt: vláda otevírá další krok pro část lidí s dočasnou ochranou

Kabinet schválil změnu nařízení, které upravuje registraci ke „zvláštnímu dlouhodobému pobytu“. V praxi jde o pravidla, podle nichž se mohou lidé s dočasnou ochranou přihlásit do režimu, který jim nabídne stabilnější pobytovou perspektivu.

Vláda tím reaguje na realitu, že část uprchlíků v Česku pracuje, platí odvody a plánuje zůstat delší dobu. Současně jde o politicky citlivé téma. Každé uvolnění pobytových pravidel vyvolá otázky, kdo splní podmínky, jak stát ověří příjem a bezdlužnost a jak zabrání zneužití systému.

Pokud stát nastaví pravidla jasně a předvídatelně, může tím snížit chaos kolem prodlužování dočasné ochrany a posílit motivaci k legální práci. Když ale vláda nechá prostor pro výkladové spory nebo bude měnit parametry v průběhu, dopadne to na úřady, zaměstnavatele i samotné žadatele.

Supernemocnice v Praze: vláda zakládá roli zmocněnce, rozhodne koordinace a finance

Zdravotnictví se do výsledků jednání promítlo přes rozhodnutí o zmocněnci pro transformaci pražské nemocniční sítě a přípravu nového nemocničního komplexu. Vláda tím dává najevo, že chce projekt řídit centrálně a v jednom tahu. Podle kabinetu má jít o jednu z největších investic ve veřejném sektoru.

Tady se střetnou tři rizika: majetkoprávní a územní příprava, rozpočtové krytí a řízení změny v existující síti nemocnic. Praha dnes stojí na kombinaci starých areálů, které vyžadují drahé rekonstrukce, a na nemocnicích s překryvem specializací. Vláda může získat body, pokud ukáže jasný harmonogram a transparentní zadávání zakázek. Ztratí je, pokud se projekt utopí v personálních válkách, změnách zadání a nekonečných studiích.

Jaderná bezpečnost: nový šéf SÚJB po éře Dany Drábové

Kabinet jmenoval nového předsedu Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Funkci má převzít Štěpán Kochánek, který dosud vedl sekci jaderné bezpečnosti úřadu. Rozhodnutí navazuje na mimořádnou situaci po úmrtí Dana Drábová, která úřad dlouhá léta reprezentovala doma i v zahraničí.

Pro stát jde o víc než personální výměnu. Česko řeší dostavbu Dukovan, posilování kyberbezpečnosti kritické infrastruktury i tlak na stabilní dohled nad radiační ochranou a nakládáním s odpady. Nový předseda proto bude čelit očekávání, že udrží profesionalitu úřadu a zároveň obstojí v politicky citlivých debatách kolem velkých energetických investic.

Věda a inovace: změny v TA ČR a GA ČR i nominace do personálního výboru

Vláda schválila personální body, které se týkají financování výzkumu a inovací. Kabinet odvolal dosavadního předsedu Technologická agentura České republiky a do čela jmenoval Petra Skleničku. Ten dříve vedl Česká zemědělská univerzita v Praze. Vláda zároveň jmenovala nového člena předsednictva Grantová agentura České republiky a doplnila Výbor pro personální nominace.

Pro vědeckou komunitu i firmy jde o signál, jak vláda chápe roli aplikovaného výzkumu. Pokud nové vedení posílí vazbu mezi akademií a průmyslem a zrychlí rozhodování o programech, může to zlepšit návratnost veřejných peněz. Když se ale personální změny stanou jen politickou rotací bez jasných cílů, dopadne to na důvěru v grantové systémy.

Co vláda odmítla: penze i pravidla pro domovní čističky

Kabinet přijal nesouhlasné stanovisko ke dvěma poslaneckým návrhům. První mířil do důchodového systému a druhý do vodního hospodářství, konkrétně do pravidel pro provoz domovních čistíren odpadních vod.

U důchodů se střetává politická poptávka po úlevách s demografickou realitou. Vláda dlouhodobě tvrdí, že připraví vlastní parametry změn. Odmítnutí opozičního návrhu tak kabinet obhajuje tím, že nechce „lepit“ systém dílčí novelou. Kritici naopak namítají, že vláda tím získává čas a odsouvá nepopulární rozhodnutí.

U domovních čistíren jde o typický příklad regulace, která má chránit životní prostředí, ale může narazit na proveditelnost v terénu. Vláda argumentuje tím, že navrhovaná pravidla by nefungovala v praxi. Spor se tak přesune do Sněmovny a do odborné debaty, kde rozhodne detailní návrh provádění a kontrol.

Další body: cesty do Kazachstánu, zprávy z Davosu i Tour de France jako dlouhý běh

Mezi dalšími rozhodnutími se objevilo předběžné schválení zahraniční cesty do Kazachstán, dále několik zpráv z mezinárodních jednání a změna vládního usnesení, které souvisí s přípravou české kandidatury na úvodní etapy Tour de France. Vláda také odeslala do Poslanecké sněmovny informaci k přípravě vědecké a technologické části mise českého astronauta na Mezinárodní vesmírnou stanici.

Kabinet se navíc přihlásil do dvou řízení u Ústavního soudu. Tím si otevírá možnost aktivně hájit svůj výklad práva v případech, které mohou mít dopad na legislativní praxi.

Co sledovat dál: legislativa, rozpočet a schopnost dotáhnout „velké projekty“

Výsledky z 16. února ukazují vládu, která chce současně řešit velké strategické sliby i technické implementace evropských pravidel. Teď přijde fáze, která bývá politicky nejtěžší: převést schválené materiály do praxe, udržet tempo v legislativě a obhájit výdaje v rozpočtu.

U hospodářské strategie se rychle ukáže, zda vláda umí propojit sliby s konkrétními zákony, investičními pobídkami a rychlejším řízením státu. U CBAM zase rozhodne kvalita provedení, protože dopad pocítí dovozci a průmysl už v prvních měsících ostrého režimu. A u „zvláštního dlouhodobého pobytu“ bude klíčové, jak férově a srozumitelně stát nastaví podmínky, aby se z novinky nestal zdroj zmatku a politických přestřelek.