Jaderné smlouvy a obavy z nových závodů ve zbrojení

Délka článku: 7 minut Pět dní po vypršení poslední jaderné smlouvy mezi USA a Ruskem Washington otevřeně diskutuje o navýšení arzenálu a obnovení testování. Odborníci varují před novými závody ve zbrojení. Konec smlouvy otevřel novou éru: co se stalo za pět dní Pět dní uplynulo od chvíle, kdy vypršela poslední platná jaderná smlouva mezi USA a Ruskem. Za tu dobu představitelé Trumpovy administrativy jasně naznačili dvě věci: Washington aktivně zvažuje rozmístění většího počtu jaderných zbraní a pravděpodobně také obnoví jaderné testy. Oba kroky by znamenaly zvrat v téměř čtyřiceti letech přísnější americké jaderné kontroly. USA za tu dobu počet zbraní v silech, bombardérech a ponorkách snižovaly nebo udržovaly na stejné úrovni. Donald Trump by se tak stal prvním prezidentem od Ronalda Reagana, který by jejich počet znovu zvýšil. A poslední americký jaderný test proběhl v roce 1992, přestože Trump loni avizoval, že chce detonace obnovit — na rovnocenném základě s Čínou a Ruskem. Mlhavá prohlášení administrativy: zbrojení, nebo vyjednávání? Prohlášení Trumpovy administrativy zatím zůstávají vágní. Administrativa naznačila, že zkoumá různé scénáře posílení arzenálu — například opětovným nasazením zbraní ze skladů. Trump také prý přikázal poradcům obnovit testování. Nikdo však zatím neupřesnil počty zbraní ani druh testů. Právě tyto detaily jsou klíčové. Mohou rozhodnout, zda tři velké jaderné mocnosti míří k novým závodům ve zbrojení, nebo zda Trump tlačí ostatní mocnosti k trojstranným jednáním o nové smlouvě. „Je to všechno trochu záhadné," řekla Jill Hrubyová, dlouholetá jaderná expertka, která až do loňska vedla Národní správu jaderné bezpečnosti — součást ministerstva energetiky, která americké jaderné zbraně navrhuje, testuje a vyrábí. „Je velmi matoucí, co vlastně dělají." Vypršení smlouvy New START: co přesně skončilo a proč Signály přišly již v hodiny po vypršení smlouvy New START ve čtvrtek. Tato smlouva omezovala počet nasazených jaderných zbraní USA i Ruska přibližně na 1 550 kusů na každé straně. Trump odmítl nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na neformální prodloužení patnáctileté smlouvy — které by nebylo právně závazné — zatímco by obě strany jednaly o nástupnické dohodě. Téhož dne odeslalo ministerstvo zahraničí svého náměstka pro kontrolu zbrojení Thomase G. DiNanna do Ženevy na Konferenci o odzbrojení. DiNanno ve svém projevu zkritizoval smlouvu za to, že na USA „kladla jednostranné závazky, které byly nepřijatelné". Připomněl také, že Trump ve svém prvním funkčním období odstoupil od dvou předchozích smluv s Ruskem — Smlouvy o raketách středního doletu a Smlouvy o otevřeném nebi — kvůli ruskému porušování jejich podmínek. Rusko, Čína a nové třídy zbraní: proč stará smlouva nestačila DiNanno zopakoval argument, který zazněl i od části amerických demokratů v oblasti národní bezpečnosti: smlouva New START nepokrývala zcela nové třídy jaderných zbraní, které Rusko a Čína vyvíjejí. Každá nová smlouva by proto musela zahrnout i Peking, který buduje nejrychleji rostoucí jaderné síly na světě. DiNanno pak zdůraznil, že USA jsou nyní volné „posílit odstrašení ve prospěch amerického lidu". Oznámil dokončení modernizačního programu — jde o stovky miliard dolarů na nová sila, ponorky a bombardéry. Zmínil také, že Washington „si ponechává nenasazené jaderné kapacity, které lze využít k řešení nového bezpečnostního prostředí, pokud tak prezident nařídí". Jako jednu z možností uvedl „rozšíření současných sil" a „vývoj a nasazení jaderných sil krátkého dosahu" — tedy zbraní, které Rusko rozmísťuje v hojném počtu a které smlouva New START nepokrývala. Ponorky třídy Ohio: čtyři rakety navíc na každé lodi Bezprostřední nárůst se týká amerických ponorek třídy Ohio. Každá ze čtrnácti ponorek nese 24 šachet pro rakety s jadernými hlavicemi. Aby USA dodržely limity New STARTu, námořnictvo čtyři šachty na každé ponorce zablokoval. Teď, po zrušení těchto omezení, plány na jejich opětovné zprovoznění postupují vpřed. Každá ponorka tak může nést o čtyři rakety více. Celkově tento jediný krok přidá stovky dalších hlavic schopných ohrozit protivníky USA. Taková nasazení mohou mít samozřejmě jen diplomatický účel — jde o tradiční formu jaderného pokeru z dob studené války, která má přimět ostatní mocnosti k vyjednávání. Zároveň ale existuje riziko, že Rusko a Čína se rozhodnou vlastní síly rozšířit také. Čína dosud projevovala o kontrolu zbrojení jen malý zájem — minimálně dokud její síly nepřiblíží americké a ruské kapacity. Jak loni poznamenali jaderní stratégové Franklin Miller a Eric Edelman v časopise Foreign Affairs, Čína „považuje jakoukoli ochotu zapojit se do kontroly zbrojení za projev slabosti a transparentnost a ověřovací procesy, na nichž by taková dohoda stála, vnímá jako vtíravé a blízké špionáži". Co Trump myslel slovy „na rovnocenném základě": první detailní vysvětlení DiNanno ve svém ženevském projevu poskytl první podrobné vysvětlení Trumpových slov o obnovení jaderných testů. Trump své pečlivě formulované prohlášení o testech „na rovnocenném základě" vyslovil těsně před říjnovým setkáním s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. V rozhovoru pro The New York Times loni v lednu Trump uvedl, že s Si Ťin-pchingem o jaderných otázkách rozsáhle hovořil. Detaily však neprozradil. Část amerických jaderných expertů původně Trumpova slova interpretovala jako přípravu na mocné podzemní testy — ty byly během studené války symbolem vzájemného soupeření. Tyto exploze pod povrchem vysílají seismické vlny do zemské kůry, kde se odráží po celém světě, a jejich detekce je snadná. USA, Rusko i Čína takové testy pozastavily a respektují Smlouvu o všeobecném zákazu jaderných zkoušek, přestože americký Senát ji nikdy neratifikoval. Severní Korea smlouvu ignorovala a v letech 2006 až 2017 provedla šest podzemních testů, čímž naděje na globální moratorium pohřbila. Smlouva, která vstoupila v platnost v roce 1996, zakazuje testy jakékoliv výbušné síly — bez ohledu na to, jak malá je. Jde o takzvaný „zero-yield" závazek. Malé utajené testy: co DiNanno obvinil Čínu z provádění Část expertů Trumpova slova interpretovala jinak — jako odkaz na relativně malé testy, které nevyvolají detekovatelné seismické vlny. Absence zemětřesných explozí takové testy prakticky nezjistitelné. V Ženevě DiNanno jasně naznačil, že Trumpova administrativa věří, že Rusko a Čína takové testy již provedly. Tvrdil, že USA ví o čínských „jaderných výbušných testech", které se Peking snažil utajit. Konkrétně poukázal na test z 22. června 2020, z konce Trumpova prvního funkčního období. Globální monitorovací síť pro dodržování zákazu testů ve svém nedávném prohlášení uvedla, že k tomuto datu žádnou testovací explozi nezaznamenala. Američtí zpravodajští experti navíc sami posledních pět let debatují, zda Čína test skutečně provedla. DiNanno však žádné pochybnosti nevyjádřil. „DiNannovy komentáře mě překvapily," řekl Terry C. Wallace, bývalý ředitel Národní laboratoře Los Alamos, který čínský program jaderných experimentů dlouho studoval. „Neobsahovaly žádné výhrady," které by odrážely nejistoty v tomto oboru. Technika „oddělení": jak se utajují jaderné testy DiNanno ve svém projevu popsal, že Peking k utajování testů využívá takzvaný „decoupling" — techniku, při níž konstruktéři bomb oddělí tlakové vlny jaderné detonace tak, aby nezasáhly zemskou kůru. Jedním ze způsobů je uzavření malé exploze do nádoby za silnými ocelovými stěnami. USA tuto metodu důvěrně znají. V letech 1958 až 1961 — dlouho před globálním zákazem testů — americký nukleární konstruktéři provedli více než čtyřicet takových testů, a to i přes tehdejší americko-sovětské moratorium. DiNanno důsledky svých tvrzení v projevu blíže nerozvedl. Znovu však použil formulaci „na rovnocenném základě", která naznačuje, že USA míří stejným směrem. Jistá nejednoznačnost přesto zůstala. Prohlásil, že USA usilují o „obnovení zodpovědného chování v oblasti jaderného testování", ale neupřesnil, co slovem „zodpovědné" myslí.

Trump bez smluv: USA zvažují více jaderných zbraní a podzemní testy. Konec smlouvy otevřel novou éru

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply