Trhy vstupují do klíčového týdne: americká data, japonské volby a boj o vzácné suroviny

Délka článku: 7 minutes

Tržní výhled týdne se soustředí na tři body, které mohou rychle změnit náladu investorů: data z Spojené státy americké, volby v Japonsko a rostoucí geopolitický tlak na vzácné zeminy a průmyslové kovy.

Finanční trhy v příštích dnech otestují nervy investorů. Do hry vstoupí nová sada dat z amerického trhu práce a inflace. Zároveň proběhnou parlamentní volby v Japonsko, které už v lednu rozhýbaly tamní dluhopisy. A do pozadí se tlačí téma, které se dlouho tvářilo technicky, ale dnes určuje geopolitiku i průmysl: přístup ke vzácným zeminám a dalším kritickým surovinám. To jsou hlavní závěry týdenního výhledu Erste Group Research.

Zpráva spojuje krátkodobé tržní impulzy s dlouhým trendem. Rychle roste poptávka po průmyslových kovech, energii a technologiích. Zároveň sílí tlak na vlády a firmy, aby si zajistily dodávky mimo Čína. V takovém prostředí může i zdánlivě „nudná“ statistika z trhu práce rozhodnout o kurzech měn, výnosech dluhopisů i náladě na akciích.

Americká inflace a trh práce: test pro očekávání investorů

Zpráva počítá s tím, že trh bude nejvíc sledovat lednová data z Spojené státy americké. Investoři čekají stabilní míru nezaměstnanosti a mírné zpomalení meziroční inflace. Právě tento mix obvykle určuje, zda trh začne sázet na rychlejší uvolnění měnové politiky, nebo naopak na delší období vyšších sazeb.

Kalendář v reportu zmiňuje mimo jiné:

• maloobchodní tržby,
• růst mezd,
• nezaměstnanost,
• tvorbu pracovních míst,
• a inflaci za leden.

Zpráva zároveň připomíná jednoduchou logiku, kterou trhy v posledních letech opakují pořád dokola. Když mzdy zrychlí a inflace drží výš, investoři obvykle přitvrdí v očekáváních sazeb. Když se inflace zlomí a trh práce poleví, trh hledá prostor pro nižší výnosy a levnější financování.

Volby v Japonsku: politický výsledek může rozhýbat dluhopisy

Vedle amerických dat přichází další rizikový bod: volby v Japonsko. Report připomíná, že samotné oznámení nových voleb už v polovině ledna vyvolalo krátkodobý výprodej japonských státních dluhopisů. Trh tím jasně vzkázal, že politická nejistota se okamžitě promítá do ceny rizika.

Důsledek může být praktický a rychlý. Když výnosy japonských dluhopisů vyskočí, část investorů přehodí riziko a měnové zajištění i v Evropě a USA. To často vede k větší volatilitě na začátku týdne. Report proto varuje před „trhavým“ startem obchodování podle toho, jak volby dopadnou.

Vzácné zeminy: z technické suroviny se stalo strategické téma

Nejvýraznější část výhledu míří na kritické suroviny. Autoři upozorňují, že vzácné zeminy dnes stojí v centru globální politiky. Využívá je vyspělý průmysl, elektronika, elektromobilita i obranné a kosmické technologie. A svět dlouho spoléhal na jednu dominantní dodavatelskou oblast.

Report popisuje summit ve Washingtonu, který se věnoval právě vzácným zeminám. Spojené státy americké podle autorů plánují vytvořit širší alianci zemí včetně Evropská unie, Japonsko a Indie. Cíl zní jasně: rychle najít alternativní zdroje dodávek a zároveň budovat strategické zásoby.

Pro Evropu má téma i domácí rozměr. EU mluví o digitální suverenitě, posilování obrany a elektrifikaci. Bez stabilních dodávek surovin ale tyto plány zůstanou na papíře. Report proto považuje účast EU v takové alianci za výhodnou.

AI, elektrifikace a zbrojení zvyšují tlak na kovy i energii

Zpráva spojuje poptávku po vzácných zeminách s širším „supertrendem“: umělá inteligence, elektrifikace, obrana a aerospace. Tyto sektory nezvyšují jen poptávku po vzácných zeminách. Tlačí nahoru i spotřebu mědi a dalších průmyslových kovů. Autoři dodávají, že ceny průmyslových kovů v posledních měsících už znatelně posílily.

Do toho vstupuje energetická stránka AI. Výstavba a provoz datových center pro umělou inteligenci zvyšují poptávku po energii obecně. V praxi to znamená víc tlaku na přenosové soustavy, zdroje a také na cenu elektřiny v regionech, které datacentra hostí. Report tím nepřímo připomíná, že digitální ekonomika má fyzickou stopu. A tato stopa roste.

Autoři navíc ukazují, kde se nový cyklus těžby a investic může odehrát. Mnohá ložiska surovin leží v rozvíjejících se ekonomikách, například v Latinské Americe a Asii. To podle reportu zlepšuje jejich růstový výhled. Zároveň se může otevřít exportní příležitost pro eurozóna, pokud firmy získají zakázky na stroje a technologie pro nové projekty.

Evropa hledá výhodu: obchodní dohody s Indií a Mercosurem nabývají na významu

Report upozorňuje na jeden detail, který v debatách často zaniká. V době, kdy roste význam surovin a nových těžebních projektů, roste význam obchodních dohod. Autoři přímo zmiňují dohodu s Indií a se státy Mercosur. Tyto dohody mohou evropským firmám snížit budoucí dovozní cla.

Zároveň report přidává varování. Evropa dnes čelí silné konkurenci z Číny i v dodávkách strojů a zařízení. Nestačí tedy jen „mít šanci“. Evropa potřebuje rychlost, cenovou konkurenceschopnost a schopnost dodat kompletní řešení.

Francie uklidnila trh: rozpočet zúžil rizikovou přirážku

Vedle komodit a geopolitiky přináší report i čistě evropské politicko-fiskální téma. Autoři konstatují, že se v eurozóně tento týden uklidnila politická situace. Report vyzdvihuje vývoj ve Francie, kde premiér Lecornu podle autorů prosadil rozpočet na rok 2026 po sérii hlasování o důvěře v parlamentu. Trhy reagovaly pozitivně a rizikové prémie na francouzských dluhopisech klesly.

Zpráva připomíná i výhled na deficit. Ten má ve Francii podle autorů klesnout alespoň mírně na zhruba 5 % HDP v roce 2026 po přibližně 5,5 % v roce 2025. Takové číslo stále zůstává vysoké. Trh ale zřejmě ocenil hlavně to, že vláda rozpočet dotáhla a snížila bezprostřední politické riziko.

Report zároveň zmiňuje další test. Na konci března přijdou regionální volby. Ty mohou znovu dočasně zvednout rizikové prémie, protože trh začne přeceňovat politickou stabilitu.

Co říkají čísla z prognóz: mírnější růst v eurozóně, inflace dál klesá

Součást reportu tvoří i souhrn prognóz pro růst a inflaci. Autoři očekávají pro eurozóna růst kolem 1,2 % v roce 2026 a zhruba 1,3 % v roce 2027. 487294 Pro USA report uvádí růst kolem 1,8 % v roce 2026 a 2,0 % v roce 2027.

Inflace má podle tabulky dál klesat. Eurozóna se má v roce 2026 dostat zhruba na 1,8 % a v roce 2027 na 2,0 %. USA mají zůstat výš, kolem 2,9 % v roce 2026 a 2,7 % v roce 2027.

Report uvádí i základní rámec pro sazby. Evropská centrální banka má podle tabulky držet depozitní sazbu beze změny kolem 2,0 % v průběhu roku. Federální rezervní systém naopak v prognóze naznačuje postupný pokles cílové sazby Fed Funds během roku 2026.

Jak report číst: nejde o jistotu, ale o mapu rizik

Podobné týdenní výhledy mají jednu hlavní hodnotu. Pomáhají čtenáři odlišit šum od témat, která se skládají do dlouhodobého trendu. Data z americké inflace a trhu práce vytvoří krátkodobý impuls. Volby v Japonsku mohou přidat volatilitu. Strategické suroviny ale mění hru dlouhodobě.

Report také ukazuje, že se geopolitika přesunula od ropy k celé paletě kovů a komponentů. Vzácné zeminy, měď, energetická infrastruktura a datacentra dnes tvoří propojený řetězec. Když vypadne jeden článek, dopad pocítí průmysl i spotřebitel.

Co sledovat v příštích dnech

1. Lednová inflace v USA a data z trhu práce. Trh z nich odvodí další očekávání ohledně sazeb.
2. Výsledek voleb v Japonsku. Může rozhýbat dluhopisové výnosy a náladu v Asii hned na začátku týdne.
3. Další signály k alianci kolem vzácných zemin. EU se bude rozhodovat, jak rychle dokáže přetavit strategické prohlášení do reálných investic a kontraktů.
4. Politický vývoj ve Francii. Trh bude hlídat, zda se uklidnění udrží i před březnovými regionálními volbami.

Zpráva tak nabízí jasnou mapu: krátkodobě rozhodnou statistiky a volby, dlouhodobě rozhodne přístup k surovinám a energie pro nový technologický cyklus.