Sýrie v troskách: Obnova po válce

Délka článku: 5 minut Sýrie v troskách. Po pádu Asada čelí obrovské obnově bez jasné strategie. Miliony lidí se vracejí do měst v troskách, kde chybí bydlení, práce i základní infrastruktura. Miny a nevybuchlá munice mezitím dál zabíjejí a účet za rekonstrukci roste do stovek miliard dolarů. V Sýrii se zkáza po 13 letech války stala součástí krajiny. Téměř neexistuje město nebo obec, která by nešla poznat podle rozbitých domů, vymlácených oken a vyhořelých ulic. Země s asi 23 miliony obyvatel nese stopy bojů na každém kroku. Třináct let války změnilo mapu země Ve velkých městech, jako je Damašek, rozdrtily celé čtvrti i předměstí bombardování a dělostřelecké útoky. Bašár al-Asad se společně se svými spojenci, Ruskem a Íránem, snažil zlomit ozbrojené povstání, které se zvedlo po protestech Arabského jara v roce 2011. Boje a represivní zásahy vyhnaly z domovů víc než polovinu obyvatel v Sýrii. Za sebou nechali „města duchů“ a celé bloky, které dnes halí tma. Lidé se do nich nevracejí, protože se v nich nedá bydlet. Povstalci nakonec režim svrhli v prosinci 2024. Nová vláda prezidenta Ahmada al-Šaráa se ale zatím soustředí hlavně na upevnění moci. Odklízení sutin a skutečná obnova se rozbíhá jen pomalu. Návraty do zřícených domů a stanů Od chvíle, kdy Asad uprchl a našel útočiště v Rusku, se do země vrátily už přes tři miliony Syřanů. Mnozí teď žijí přímo v ruinách, případně ve stanu vedle nich. Někteří opravili jeden byt v napůl prázdném skeletu paneláku, který se zvedá nad ulicí jako kostra. Každodennost zůstává tvrdá. V zemi se poškodila nebo zcela zničila třetina veškerého bydlení. Nezaměstnanost zůstává vysoká a podle Organizace spojených národů žije 90 procent obyvatel v chudobě. Program UN-Habitat v průzkumu uvedl, že 31 procent bytového fondu potřebuje obnovu nebo kompletní rekonstrukci. Země tak postrádá asi 1,9 milionu domovů pro zhruba 10 milionů lidí. Aleppo: historické srdce v prachu Aleppo a okolní provincie zažily jedny z největších škod za celou válku. V poslední době se oblast stala i dějištěm nových střetů. Frontová linie vedla přímo starým městem, které lidé znali díky domům s vnitřními dvory a krytým tržištím. „Bojovali o něj,“ říká Razan Abdulwahab, architektka, která koordinuje projekty v oblasti pro UN-Habitat. „Je to obrovská katastrofa.“ Podle ní se zničilo 60 procent starého města, včetně mnoha objektů evidovaných jako historické památky. Dělníci sice opravují některé části tržiště, ale staré město stále připomíná děsivou krajinu prachu a sutin. „Ten den nedokážu vymazat z hlavy. Díval jsem se na škody,“ vzpomíná Abdul Qadir, obchodník, který se vrátil v roce 2017 a našel svůj obchod i domov poblíž starého města v troskách. „Proč? Kvůli čemu?“ Dara’a: ulice bez domů a bez lidí Napětí a bídu lidé vidí i na jihu. V jihozápadním městě Dara’a, které hrálo klíčovou roli na začátku povstání v roce 2011, zůstaly celé čtvrti podporující rebelii rozmetané. „Někde leží suť tak hluboko, že lidé ani nenajdou místo, kde dům stál,“ říká Muhammad Kheir Bajbuj (50). „Někdy nenajdou ani ulici.“ Na jeho ulici teď obývají jen dva domy: jeho a dům sestřenice, která se vrátila s rodinou poté, co jí charita pomohla opravit střechu. „Málokdo se vrátil, protože většina z nás nemá peníze,“ dodává. Miny a nevybuchlá munice zabíjejí i po bojích Mimo hlavní města zůstávají vesnice a menší města posetá minami a nevybuchlou municí. Explozivní nálože dál mrzačí a zabíjejí ty, kteří se vracejí domů. Jedno letní odpoledne v Dajr az-Zaur na východě země odpálila žena se synem nálož v odpadové skládce, když tam hledali použitelné věci. Matka zemřela, chlapec utrpěl těžká zranění v obličeji a očích. UN-Habitat označuje Dajr az-Zaur za nejvíc poničené město v Sýrii. Auta kličkují mezi krátery a hromadami suti. Děti si hrají v ruinách pod deskami betonu, které visí z domů nebezpečně nad ulicí. Prach se drží ve vzduchu. Východ Sýrie navíc zasáhla i nadvláda Islámského státu (ISIS). Silnice a mosty se rozpadly. Kostely i mešity se proměnily v hromady trosek. Školy a nemocnice fungují jen omezeně a v některých oblastech skoro vůbec. Kolik bude stát obnova a kdo ji zaplatí Rozsah obnovy působí ohromně už jen u bydlení. UN-Habitat odhaduje náklady na 80 miliard dolarů. Světová banka uvádí, že celkové rekonstrukční náklady Sýrie mohou dosáhnout přibližně 216 miliard dolarů. Nedávná zpráva Carnegieho nadace pro mezinárodní mír upozornila, že se zatím nerýsuje ucelený ekonomický plán obnovy. Zároveň škrtá rozpočty na zahraniční pomoc administrativa Donalda Trumpa i řada dalších západních dárců. Syrská vláda proto hledá peníze u soukromého sektoru. To ale podle expertů nese vlastní rizika. Když stát nezajistí férová pravidla, může soukromě vedená obnova znovu vytvořit klientelismus a prohloubit sociální nerovnost. To by zemi snadno vrátilo k další nestabilitě. „Pokud chceme stabilitu, musíme obnovu podpořit,“ říká Hiroshi Takabayashi, který vede syrský program UN-Habitat. Sýrie podle něj dlouho tvořila pilíř stability pro velkou část Blízkého východu. „Když tady selžeme, nemusí se udržet ani současný světový řád,“ dodává. Po ztrátách lidé nežádají zázraky Po letech smrti a zničení se Syřané často ptají na jednoduché věci: kdo jim nahradí ztráty a kdo jim vrátí pocit bezpečí. „Kdo mi dá odškodnění? Kdo nám vrátí lidi, o které jsme přišli, a peníze, o které jsme přišli?“ říká Kadri Musalli, obchodník z Dajr az-Zauru. Tvrdí, že jeho bratr během bojů vykrvácel na ulici pod palbou. „Dokážeme se zvednout a dosáhnout civilizovaného rozvoje,“ říká. „Ale půjde to velmi, velmi pomalu.“

Sýrie v troskách. Rok po pádu diktátora se lidé vracejí do země bez jasného plánu obnovy

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply