Rozpočet 2026: vláda zvyšuje schodek na 310 miliard a sází na dluh i optimistický růst

Délka článku: 7 minutes

Rozpočet na rok 2026 přináší schodek 310 miliard korun. Vláda tím nastavuje laťku, která vyvolává otázku, zda kabinet skutečně hledá úspory, nebo jen přesouvá problém do budoucna. Dokument počítá s tím, že stát vybere 2,118 bilionu a utratí 2,428 bilionu korun. Rozdíl zaplatí hlavně půjčkami.

Jde o klíčový materiál, protože rozpočet určí, jak stát zvládne tlak na sociální systém, rostoucí náklady na obsluhu dluhu i očekávání, že ekonomika zrychlí. Zároveň ukáže, zda vláda dokáže vybrat jasné priority a vysvětlit je veřejnosti srozumitelně a bez marketingových zkratek.

Schodek 310 miliard: číslo, které mění debatu

Schodek 310 miliard znamená přibližně 3,9 % očekávaného nominálního HDP pro rok 2026. Vláda tak drží deficit vysoko i v roce, kdy její vlastní makroekonomický rámec čeká růst.

Rozpočet navíc nevypadá jako „přechodný“ dokument, který by schodek rychle srazil. Naopak. V tabulkách se objevuje, že rozpočet pro rok 2025 pracuje se schodkem 241 miliard, zatímco rok 2026 jde na 310 miliard. To je skok o 69 miliard během jediného roku. Takový posun si říká o jasné vysvětlení: co přesně vláda financuje navíc a proč to nedokáže pokrýt příjmy.

Kde stát bere peníze: daně a pojistné táhnou většinu příjmů

Příjmy stojí především na dvou pilířích:

• Daňové příjmy: 1,048 bilionu Kč (zhruba 49,5 % všech příjmů).
• Pojistné na sociální zabezpečení: 867,7 miliardy Kč (zhruba 41,0 %).

Zbytek doplní nedaňové příjmy, kapitálové příjmy a transfery. Samostatně viditelnou položku tvoří peníze z evropských zdrojů, kde dokument uvádí příjmy z rozpočtu EU kolem 138,5 miliardy Kč.

Tady vzniká první politicky nepříjemný bod. Vláda často mluví o tom, že „stát především šetří“. Rozpočet ale ukazuje, že stát pořád stojí na klasickém mixu daní a odvodů, zatímco výdajová strana roste rychleji než příjmy. Když vláda neotevře výdaje, zvýší tlak na daně, nebo na dluh. Tento rozpočet volí hlavně dluh.

Kam peníze tečou: sociální kapitola dominuje a rozpočet se „neohne“

Největší výdajovou kapitolou zůstává Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na rok 2026 dostává přibližně 1,010 bilionu Kč, což představuje asi 41,6 % všech výdajů státu. Tohle číslo samo o sobě neuráží. Jen připomíná realitu: stát financuje důchody a sociální dávky jako hlavní výdajovou položku.

Druhou velkou položkou tvoří Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy s přibližně 283,9 miliardy Kč (asi 11,7 % výdajů).

Výrazně se objevuje také Všeobecná pokladní správa s částkou kolem 267,4 miliardy Kč (asi 11,0 %). Právě tady se tradičně schovává část „technických“ položek, rezerv a operací, které se veřejnosti vysvětlují hůř než konkrétní programy. Vláda proto musí u této kapitoly komunikovat dvojnásob pečlivě. Jinak roste podezření, že rozpočet maskuje skutečné priority.

Další velké výdaje:

• Doprava: 145,9 mld. Kč (asi 6,0 %).
• Obrana: 154,8 mld. Kč (asi 6,4 %).
• Vnitro: 122,0 mld. Kč (asi 5,0 %).
• Státní dluh: 110,0 mld. Kč (asi 4,5 %).

U státního dluhu platí jednoduché pravidlo: čím vyšší schodek a čím vyšší sazby, tím rychleji roste účet za minulost.

Dluh jako hlavní plán: vláda počítá s dalším skokem zadlužení

Rozpočet říká jasně, jak vláda schodek pokryje. Kabinet chce financovat saldo hlavně zvýšením stavu státního dluhu o zhruba 313,6 miliardy Kč. Současně pracuje se změnou stavu na účtech státních finančních aktiv kolem -3,6 miliardy, což v praxi znamená, že část půjček nepokryje jen běžný schodek, ale promítne se i do práce s likviditou a aktivy státu.

Tohle není technikálie pro účetní. Jde o politickou volbu. Vláda tím říká: „Nezaplatíme to dnes z příjmů, zaplatíme to postupně i s úroky.“ A protože dokument zároveň očekává dlouhodobé úrokové sazby kolem 4,6 %, tlak na úrokové výdaje jen tak nezmizí.

Makro rámec vlády: růst 2,4 % a inflace 2,1 % jako opora rozpočtu

Materiál staví rozpočet na předpokladu, že ekonomika v roce 2026 zrychlí. Dokument uvádí:

• Růst HDP: 2,4 %
• Inflace: 2,1 %
• Růst reálných mezd: 3,0 %
• Nezaměstnanost: 2,6 %

Taková čísla zní optimisticky, ale ne nereálně. Problém se objeví ve chvíli, kdy vláda nechá schodek růst i v dobrém scénáři. Pokud totiž přijde horší vývoj, rozpočet nemá rezervu. Kabinet si ji vyčerpal předem.

Dokument navíc sám pracuje se scénáři, kde horší zahraniční vývoj nebo vyšší ceny energií zhorší saldo veřejných financí a zvýší dluh. Vláda tedy zná rizika. Přesto posílá do hry rozpočet, který se na ně připravuje hlavně dalším dluhem.

Běžné výdaje 89 %: rozpočet se podobá obřímu autopilotu

Rozpočet ukazuje ještě jednu věc, která se špatně prodává v tiskových zprávách: strukturu výdajů.

• Běžné výdaje: 2,165 bilionu Kč (asi 89,2 % všech výdajů).
• Kapitálové výdaje: 262,5 miliardy Kč (asi 10,8 %).

Běžné výdaje se mění těžko. Tvoří je zejména mandatorní a kvazimandatorní položky, provoz státu a transfery. Když vláda tvrdí, že „najde úspory bez dopadů“, musí vysvětlit, kde je najde v systému, který se z devíti desetin sám rozjede i bez jejího rozhodnutí.

Tady leží jádro kritiky: vláda prezentuje rozpočet jako politiku, ale dokument vypadá spíš jako správa setrvačnosti. Kabinet musí přidat konkrétní odpovědi. Jinak rozpočet jen odsune střet s realitou.

Co z rozpočtu vyplývá pro domácnosti a firmy

Rozpočet se promítne do každodenní ekonomiky několika kanály:

1. Úroky a dluhopisový trh. Stát si vezme další stovky miliard. Tím zvýší tlak na objem emisí a udrží pozornost investorů na českém riziku a úrokové politice.
2. Sociální systém. Dominance MPSV znamená, že jakákoli chyba v demografii, valorizacích nebo příjmech pojistného rychle rozkolísá saldo.
3. Veřejné investice. Kapitálové výdaje kolem 262 miliard znějí jako solidní číslo, ale jejich efekt rozhodne kvalita projektů. Vláda musí hlídat, aby se z investic nestal jen účetní trik bez výsledku.
4. EU peníze. Rozpočet počítá s významnými evropskými příjmy. Když se zadrhnou, kabinet bude hasit problém doma.

Otázky, na které vláda dluží odpověď

Rozpočet 2026 nepadá sám od sebe. Vláda ho sestavila jako politický dokument. Proto si zaslouží politické hodnocení.

• Proč vláda zvyšuje schodek právě v roce, kdy čeká růst?
• Které konkrétní výdaje považuje za prioritu a které už neobhájí?
• Jak chce kabinet brzdit náklady dluhu, když současně plánuje zvýšit zadlužení o více než 300 miliard?
• Jak vysvětlí veřejnosti obří kapitolu Všeobecné pokladní správy, aby nepůsobila jako „černá skříňka“?
• Jaké reformy spustí, aby MPSV nepohlcovalo stále větší díl rozpočtu?

Bez těchto odpovědí bude rozpočet 2026 působit jako drahá sázka na to, že se „nějak“ nic nepokazí. V ekonomice ale platí opak. Když vláda počítá s riziky, musí si koupit i prostor, aby je zvládla. Tento rozpočet si ten prostor nešetří.