Kantar: ANO stagnuje, STAN posiluje o 3%. Vláda by ztratila 8 poslanců, opozice sílí

Délka článku: 6 minutes

Průzkum Kantar za únor 2026 naznačuje, že ANO stagnuje, zatímco SPOLU jako jeden blok obsazuje druhé místo. Přinášíme i orientační přepočet mandátů, který ukazuje, jak snadno může 5% hranice změnit většinu ve Sněmovně.

Lednová vlna výzkumu Trendy Česka od agentury KANTAR CZ pro Česká televize přináší první ucelenější obrázek nálady voličů po sněmovních volbách 2025. Model ukazuje stabilní vedení ANO a zároveň posílení STAN. V koaličním scénáři, kde se ODS, KDU-ČSL a TOP 09 počítají dohromady jako SPOLU, by do Poslanecké sněmovny prošlo šest subjektů. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

Výzkum probíhal od 12. do 30. ledna 2026 na vzorku 1200 oprávněných voličů v Česká republika. Kantar kombinoval telefonické dotazování (CATI) a online panel (CAWI) v poměru 70:30. Výzkum používá vážení podle sociodemografie i minulého volebního chování. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

Co přesně ukazuje koaliční model

Kantar vedle „modelu jednotlivých stran“ nabízí i samostatný model pro hypotetickou situaci, kdy by se voleb zúčastnila koalice SPOLU. Autoři zároveň upozorňují, že koaliční model a model jednotlivých stran nelze mechanicky míchat, protože část voličů se v koalici chová jinak než u samostatných kandidátek. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

V tomto koaličním scénáři by podle lednových dat dopadly strany takto:

• ANO: 34,5 %
• SPOLU: 23,0 %
• STAN: 14,0 %
• Piráti: 9,5 %
• SPD: 6,5 %
• Motoristé: 5,0 %
• Ostatní: 7,5 % (pod hranicí pro vstup) 104. vlna průzkumu Trendy Česka

Model zároveň porovnává posun proti volbám 2025. STAN přidává přibližně tři body, SPD a Motoristé naopak oslabují. SPOLU se pohybuje poblíž svého výsledku z voleb. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

SPOLU v jednom čísle: proč záleží i na „vnitřní skladbě“

Koaliční číslo 23 % působí jako jasná druhá příčka. Jenže paralelní model jednotlivých stran ukazuje, že podpora uvnitř trojice zůstává nerovnoměrná. ODS v lednu vychází výrazně výš než TOP 09 a KDU-ČSL, které v samostatném modelu oscilují pod pěti procenty. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

To má praktický dopad hlavně ve dvou situacích:

1. Když by strany šly samostatně. TOP 09 a KDU-ČSL by podle lednového modelu riskovaly, že se do Sněmovny nedostanou.
2. Když by se měnila volební motivace voličů v koalici. Kantar výslovně říká, že část voličů by koalici nevolila a zvolila by jiný subjekt nebo by k volbám nepřišla. Proto se zisky v koaličním a ne-koaličním modelu mohou lišit. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

STAN posiluje, Motoristé drží hranici. Kantar popisuje i možné důvody

Kantar v komentáři uvádí, že STAN „láka zejména dřívější voliče“ ODS a Pirátů. Lidé podle výzkumu často mluví o dojmu „konstruktivní opozice“ a zmiňují i komunikaci na sociálních sítích. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

Na opačné straně stojí Motoristé. V koaličním modelu mají 5,0 %, tedy přesně hranici pro vstup do Sněmovny. Autoři popisují odklon části voličů, zklamání z povolebního chování a připomínají i roli kauz kolem Filipa Turka. Část zklamaných voličů podle textu míří k ANO nebo k ODS. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

SPD v lednu oslabuje. Kantar to spojuje mimo jiné s tím, že SPD ve volbách 2025 kandidovala s podporou dalších subjektů (např. PRO, Svobodní, Trikolora), které v lednovém měření vystupují jako samostatné strany. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

Ochota jít k volbám: 80 % „na papíře“, 64 % v modelu účasti

Výzkum ukazuje dvě různé vrstvy. Respondenti deklarují ochotu jít k volbám na úrovni 80 % (součet „určitě ano“ a „spíše ano“). Kantar ale upozorňuje, že deklarace lidé často nadhodnocují. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

Proto Kantar počítá i „model volební účasti“. Ten v lednu vychází na 64 %. Autoři to popisují jako typický návrat k dlouhodobému průměru po volbách. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

Tohle číslo hraje v praxi velkou roli hlavně u subjektů kolem pětiprocentní hranice. Malý pokles účasti nebo přesun části váhavých voličů může rozhodnout, kdo projde a kdo zůstane těsně pod čarou.

Odhad mandátů: jak by se mohlo rozdělit 200 křesel

Z průzkumu přímo nevypadnou mandáty, protože skutečné volby rozhodují v krajích a používají přepočet, který se liší region od regionu. Přesto lze udělat orientační odhad, když se vezme celostátní podíl stran nad 5 % a použije se přepočet na 200 křesel.

Na základě koaličního modelu (ANO 34,5; SPOLU 23,0; STAN 14,0; Piráti 9,5; SPD 6,5; Motoristé 5,0) vychází orientační rozdělení takto:

• ANO: 75 mandátů
• SPOLU: 50 mandátů
• STAN: 30 mandátů
• Piráti: 20 mandátů
• SPD: 14 mandátů
• Motoristé: 11 mandátů

Dohromady: 200 mandátů.

Tenhle odhad je citlivý na hranici vstupu. Motoristé mají přesně 5 %. Když by ve volbách spadli třeba na 4,9 %, mandáty by se přerozdělily mezi zbylých pět subjektů. V takovém scénáři by orientační rozdělení posílilo hlavně ANO a SPOLU.

Co může s čísly rychle pohnout

Lednový model stojí na několika proměnných, které se v čase hýbou rychleji než „tvrdé jádro“ voličů:

• Váhaví voliči a motivace účasti. Kantar ukazuje rozdíly v jistotě volby i v ochotě jít k volbám. To může měnit výsledek hlavně u menších subjektů. 104. vlna průzkumu Trendy Česka
• Koaliční efekt SPOLU. Koalice může část voličů přitáhnout, jiné naopak odradí. Kantar proto koaliční model bere jako samostatný svět se svými pravidly. 104. vlna průzkumu Trendy Česka
• Pětiprocentní hrana. Motoristé v lednu stojí na hraně vstupu. Malý pohyb v preferencích může změnit celé povolební počty křesel.

Co z toho plyne pro politiku v roce 2026

Kantar v lednových datech neukazuje dramatický zlom. ANO drží vedení kolem 35 %. SPOLU by v koaličním scénáři zůstalo druhé s odstupem, ale zároveň by získalo stabilní blok, který dokáže hrát roli při sestavování většin. STAN si drží růstovou trajektorii, která v přepočtu na mandáty znamená významný vliv. 104. vlna průzkumu Trendy Česka

Největší napětí se soustředí kolem pětiprocentní hranice. Tam často rozhodne posledních pár týdnů kampaně, konkrétní témata a schopnost mobilizovat váhavé voliče. Lednový model ukazuje, že i malý posun může přepsat mapu Sněmovny výrazněji, než by naznačovala samotná procenta.