Vláda řešila sociální dávky, konfiskace majetku i mandát k EU. Jednání 2. února přineslo i stopku u lesních příspěvků

Délka článku: 7 minutes

Jednání vlády 2. února 2026 otevřelo několik témat, která přímo dopadnou na domácnosti i firmy. Kabinet řešil odklad spuštění superdávky a posun životního minima, postoj k evropskému ETS2 i návrh na odčerpání podezřelého majetku. Na stole ležely také změny v mezinárodní výměně daňových informací a informace o modernizaci letiště v Čáslavi.

Jednání začalo po debatě o EU a mandátu pro premiéra

Vláda České republiky se v pondělí 2. února sešla v Praze na pravidelném zasedání. Programu předcházelo jednání Výboru pro Evropskou unii na vládní úrovni. Kabinet na něm schválil podklad pro předsedu vlády před neformálním jednáním lídrů EU, které se má konat 12. února v Belgii. Zároveň odsouhlasil rámcovou pozici k návrhu, který se dotýká rezervy tržní stability pro budovy, silniční dopravu a další sektory. Vláda tím navázala na domácí debatu o dopadech klimatické regulace na ceny a konkurenceschopnost.

Premiér Andrej Babiš po jednání opakoval, že kabinet chce prosazovat odklad a revizi systému EU ETS2. Vysvětloval to mimo jiné vývojem cen povolenek v dosavadním systému ETS1, který podle něj neodpovídal původním očekáváním.

Superdávka dostane odklad, stát chce zmenšit riziko kolapsu úřadů práce

Hlavní sociální bod dne přinesl kabinetu shodu napříč resorty. Vláda podpořila poslanecké návrhy ministra práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, které míří na posun startu vyplácení nové „superdávky“ státní sociální pomoci.

Kabinet vyšel z obav, že Úřad práce nezvládne v krátkém termínu zpracovat velký objem žádostí. Vláda proto počítá s posunem zahájení výplaty ze začátku dubna na začátek července. Současně chce na stejné datum posunout i navýšení částek životního minima, aby se změny nekumulovaly ve chvíli, kdy se systém teprve rozbíhá.

V praxi to pro domácnosti znamená jednu věc: lidé mají do spuštění nového režimu dál pobírat stávající dávky, které superdávka postupně nahradí. Stát tím získá čas, ale zároveň si bere politické riziko. Odklad vyvolá tlak na jasné vysvětlení, koho změny ochrání a kdo naopak pocítí dočasné „zamrznutí“ parametrů.

Zákon o „odčerpání podezřelého majetku“: stát chce sáhnout i na majetek mimo klasické tresty

Vláda na jednání schválila návrh nového zákona o odčerpání podezřelého majetku. Jde o právní rámec, který má umožnit v přesně vymezených případech zabavit majetek zjevně pocházející z trestné činnosti i tehdy, kdy standardní trestní nástroje nevedou k výsledku.

Kabinet tento krok vysvětluje tlakem na efektivnější vymáhání výnosů z kriminality. V české debatě se podobné návrhy tradičně střetávají se dvěma otázkami. První se týká důkazního standardu a procesních záruk. Druhá míří na to, jak stát vymezí situace, kdy „zjevnost“ původu majetku obstojí i před soudy.

Vláda bude muset u návrhu přesvědčit nejen koalici, ale i odbornou veřejnost, že nepovede k účelovým zásahům. Zároveň bude muset vysvětlit, jak se systém vypořádá s komplikovanými vlastnickými strukturami, převody přes třetí osoby nebo se zahraničními vazbami.

Daně, informace a krypto: kabinet schválil posílení mezinárodní spolupráce

Další legislativní bod přinesl novela zákona o mezinárodní spolupráci při správě daní. Vláda ji schválila s tím, že má reagovat na změny unijních pravidel i na nové mezinárodní standardy.

Klíčová část míří na širší výměnu dat. Stát chce zavést mezinárodní výměnu informačních přehledů k dorovnávacím daním. Současně chce rozšířit tok informací, které budou oznamovat poskytovatelé služeb souvisejících s kryptoaktivy a jejich provozovatelé, a to v souladu se standardem OECD.

Z pohledu výběru daní jde o snahu snížit prostor pro přesuny zisků a pro „neviditelné“ příjmy v digitálních oblastech. Z pohledu firem a investorů jde o další vrstvu reportingu. Vláda bude čelit otázce, zda stát zvládne data nejen sbírat, ale i smysluplně analyzovat, aby opatření přineslo reálný efekt.

Lesní hospodaření a myslivost: vláda bod přerušila

Jednání se dotklo i zemědělské agendy, která se často promítá do rozpočtových sporů. Vláda měla na stole návrh nařízení o podmínkách finančních příspěvků na hospodaření v lesích a na vybrané myslivecké činnosti. Kabinet ale bod přerušil.

Přerušení obvykle znamená, že se ministři neshodli na parametrech, dopadech do rozpočtu nebo na nastavení kontrol. Pro obce, vlastníky lesů a další subjekty to přináší nejistotu. Příspěvky v praxi často ovlivňují tempo obnovy porostů, ochranu proti škůdcům i plánování zásahů. Vláda bude muset rychle říct, zda návrh přepracuje, nebo zvolí jiné řešení.

Nová Rada vlády pro sport, prevenci a zdraví: kabinet staví koordinační platformu

Kabinet zároveň schválil zřízení Rady vlády pro sport, prevenci a zdraví. Má jít o meziresortní platformu, která propojí sportovní politiku, podporu aktivního životního stylu a prevenci ve veřejném zdraví.

Vláda tím signalizuje, že chce téma vytáhnout z úrovně dílčích projektů a dát mu jednotné řízení. Rada má podle záměru sdružovat zástupce relevantních resortů i klíčové aktéry z praxe. V příštích měsících se ukáže, zda přinese konkrétní programy a měřitelné cíle, nebo zůstane hlavně poradním orgánem bez rozpočtové síly.

Rozhodnutí bez rozpravy: etická komise, fond dopravy, WTO i autonomní mobilita

V části „bez rozpravy“ vláda odsouhlasila několik bodů, které mají spíše institucionální nebo strategický charakter:

• Kabinet schválil volbu člena Etické komise pro ocenění účastníků odboje a odporu proti komunismu.
• Vláda přijala výroční zprávu a účetní závěrku Státní fond dopravní infrastruktury za rok 2024.
• Kabinet schválil zprávu o přejímání legislativních závazků z členství v Evropská unie za rok 2025.
• Vláda rozhodla o obeslání 14. konference ministrů Světová obchodní organizace a určila zásady postupu české delegace.
• Kabinet vzal na vědomí a schválil aktualizaci plánu autonomní mobility do roku 2025 s výhledem do roku 2030.

Tyto body obvykle nevzbudí velkou pozornost, ale vytvářejí rámec pro to, jak stát plánuje dopravu, inovace a zahraniční ekonomickou politiku.

Vláda schválila zahraniční cesty: Itálie a Spojené státy

Kabinet odsouhlasil i dvě pracovní cesty na nejbližší dny. Premiér má 4. února vyrazit do Italská republika. Místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí má absolvovat pracovní návštěvu ve Spojené státy americké ve dnech 3. až 5. února.

V době, kdy vláda zároveň řeší mandát k evropské debatě o konkurenceschopnosti, bude zajímavé sledovat, zda cesty přinesou konkrétní výsledky v obchodu, energetice nebo bezpečnosti.

Modernizace vojenského letiště v Čáslavi: vláda dostala informaci o zakázce

Kabinet se na jednání seznámil s informací o modernizaci vojenského letiště v Čáslav. Ministerstvo obrany podle předloženého materiálu uzavřelo klíčovou zakázku na druhou etapu modernizace. Výběrové řízení vyhrála společnost HOCHTIEF s cenou 5,334 miliardy korun.

Projekt má přinést novou vzletovou a přistávací dráhu s parametry pro provoz víceúčelových stíhaček typu F-35 i pro transportní letouny české armády a NATO až do velikosti C-17. Součást investice má zahrnout i další zázemí pro letouny a moderní světelnou techniku.

Další informace: Sendai, Doha, UNESCO

V informační části vláda zařadila i témata mimo domácí legislativu. Kabinet dostal informace o naplňování cílů rámce Sendai pro snižování rizika katastrof v letech 2021–2025. Vláda také obdržela zprávy z druhého světového summitu o sociálním rozvoji v Dauhá a z 43. zasedání Generální konference UNESCO v Samarkandu.

Co z jednání vyčnívá

Jednání 2. února přineslo tři silné signály. Vláda chce rychle stabilizovat start nové dávkové reformy, aby předešla kolapsu na úřadech práce. Kabinet současně posouvá legislativu směrem k tvrdšímu postupu proti výnosům z kriminality a k širší mezinárodní výměně dat u daní včetně oblasti kryptoaktiv. Do třetice vláda v evropské agendě znovu otevřela spor o ETS2 a postavila ho do rámce konkurenceschopnosti.