Verbování dětí přes herní platformy: Radikalizace nezletilých

Délka článku: 8 minut Verbování dětí přes herní platformy k terirismu. Okrajová hnutí dnes hledají nové členy tam, kde tráví čas miliony dětí: ve hrách a online komunitách. Nová data a desítky rozhovorů ukazují, že extremisté využívají populární tituly i chatovací služby k navazování kontaktů s nezletilými, k testování jejich hranic a k postupnému vtahování do radikálních ideologií. Výzkumníci popisují, že některé skupiny kopírují postupy, které dlouhodobě používají sexuální predátoři při „groomingu“: nejdřív si získají důvěru, potom izolují dítě od okolí a nakonec ho zkusí přimět k činům nebo loajalitě. Tentokrát ale nejde o zneužití v tradičním smyslu. Jde o nábor do extremistických scén a o budování nové generace radikalizovaných mladistvých. Děti tvoří stále větší část vyšetřování terorismu Napříč Evropou a Severní Amerikou dnes děti představují 42 procent vyšetřování spojených s terorismem. Podle Výkonného ředitelství Protiteroristického výboru OSN jde o trojnásobný nárůst od roku 2021. Nezveřejněná data, která shromáždilo International Center for Counter-Terrorism (ICCT) v Haagu, pak uvádějí, že v Evropě se 20 až 30 procent protiteroristické agendy týká nezletilých. V některých případech jde o děti ve věku 12 a 13 let. „Je to trend, který se vyhrotil do extrému,“ říká ředitel ICCT Thomas Renard. Čísla označuje za „šokující“ a za něco, s čím se odborníci dosud nesetkali. Vyšetřovatelé OSN upozorňují, že násilná ideologická hnutí z různých částí politického spektra dnes dokážou získávat nové členy rychleji, než státy stíhají vytvářet účinné strategie reakce. Věk náboru klesá a online prostředí mění pravidla Podle více než dvou desítek expertů na radikalizaci, poradců pracujících s mládeží a lidí, kteří extremismem prošli nebo ho zažili v rodině, klesá věk nově verbovaných mladých lidí na Západě rychle. Zpravodajské služby ve Spojených státech a Austrálii například varují, že extremisté využívají videohry typu Roblox a komunitní platformy jako Discord k verbování dětí přes herní platformy i „výcviku“ nových přívrženců. Výzkumníci zdokumentovali digitální světy ve hrách Minecraft a Roblox, kde si hráči dokážou nasimulovat teroristické násilí a masové střelby. Některé scénáře odkazují i na útok na dvě mešity v novozélandském Christchurchi z roku 2019, při němž zemřelo 51 lidí. „Extremisté si tyhle hry dokážou vytvořit sami. Když je udělají tak, aby děti bavily, přitáhnou určitý typ dítěte,“ říká Jean Slater, která zkoumá násilné extremistické scéně s důrazem na Roblox. „Lidé často předpokládají, že regulátoři už vše vyřešili. A že žádná platforma přece nedovolí, aby dospělý mluvil s devítiletým dítětem.“ Roblox a Minecraft: kreativita jako výhoda i riziko Společnost Roblox v prohlášení uvedla, že obsah oslavující nenávist na platformu nepatří. Firma popsala, že využívá kombinaci nástrojů včetně detekce s pomocí umělé inteligence a specializovaných týmů, které sledují pokusy o šíření extremismu. Zároveň přiznala limity: „Žádný systém není dokonalý, proto každý den pracujeme na zlepšení. A rodiče vyzýváme, aby s dětmi mluvili o rizicích online.“ Minecraft nabízí podobně velkou kreativní svobodu, včetně soukromých serverů a vlastních map. Podle zprávy Global Network on Extremism and Technology, výzkumného týmu napojeného na King’s College London, lidé používají Minecraft i k budování „prostředí naplněných propagandou“, k připomínání násilných událostí a k vkládání nenávistných projevů. Microsoft, který Minecraft vlastní, uvedl, že extremistický obsah zakazuje a používá „proaktivní technologie detekce“ na podporu bezpečnosti. Firma zdůraznila filtrování chatu, hlášení v rámci hry a rodičovské kontroly na oficiálních serverech. U soukromých serverů zmínila, že v případě potřeby uplatní „vynucovací mechanismy“. Případy často zůstávají skryté, ale stopy vedou online Řízení v teroristických kauzách s nezletilými často zůstávají mimo veřejnost kvůli věku obžalovaných. Právě to komplikuje pochopení, jak přesně se radikalizace odehrála. Přesto se v posledních letech objevily případy, které podle expertů ukazují na roli online platforem. V Británii se v roce 2022 patnáctiletá dívka, kterou „groomoval“ neonacista z Texasu, zařadila mezi nejmladší osoby zadržené v teroristické kauze. Stáhla si návody na výrobu bomby a psala o útoku na synagogu. Později spáchala sebevraždu. V Estonsku vyšetřovatelé v roce 2020 zjistili, že třináctiletý chlapec vedl přes kanál na Telegramu samozvanou globální neonacistickou skupinu. Skupina, která verbovala děti přes herní platformy podle zjištění plánovala útoky ve městech na Západě. Zda dnešní ideologické „vštěpování“ u dětí jednou vyústí v násilí, nikdo dopředu neodhadne. Úřady ale mluví o překvapení z prudkého nárůstu náboru. Podle ICCT velká část skoku přišla během posledního roku a půl, i když nárůst extrémního obsahu online začal už dříve. Od bílé nadřazenosti k džihádismu a zpět Odborníci si všímají i jiného jevu: část nezletilých přeskakuje mezi různými ideologiemi. Dítě se může během krátké doby pohybovat od „white power“ obsahu k džihádistickým materiálům. Někteří specialisté v tom vidí signál, že hlavní motor nevytváří samotná ideologie, ale osamělost, potřeba sounáležitosti a hledání identity. „Ne vždy dokážeme přesně určit, proč nastane zlom,“ říká Thomas Renard. „Část vysvětlení připomíná sněhovou kouli. Možná se teď setkalo několik věcí, které do sebe zapadly: první skutečně digitální generace, mladí lidé, kteří vyrostli se smartphonem v ruce, a rodiče, kteří často dovolovali víc, než si uvědomovali.“ Radikální skupiny napříč spektrem se těmto změnám přizpůsobily. „Trychtýřové“ strategie: cesta z TikToku do uzavřených komunit Videohry nepředstavují jediný nástroj. Vyšetřovatelé OSN popisují „sofistikované trychtýřové strategie“. Ty vedou mladé lidi z mainstreamových platforem, jako jsou TikTok a X, do radikálnějších komunit na Discordu nebo Telegramu, kde moderátoři zasahují méně a kde skupiny udrží větší kontrolu nad obsahem i vztahy. FBI i kanadské úřady v poslední době varují také před takzvanými „com networks“. Jde o nadnárodní, volně organizované skupiny nihilistických extremistů, které cílí na děti online. Podle FBI někdy vyvíjejí tlak, aby dítě natočilo sebepoškozování nebo sexuálně explicitní či násilné chování. Poté využijí video k vydírání. „Dlouho býval typickým kontaktním bodem sociální mediální prostor,“ říká Arno Michaelis, bývalý neonacista, který dnes pracuje pro americkou organizaci Parents for Peace a pomáhá rodinám zasaženým extremismem v Severní Americe. „Mě ale hodně znepokojuje, že se nábor posunul mimo klasické sociální sítě. Děje se to přes platformy, které rodičům připadají neškodné.“ Krajní pravice láká chlapce a zůstává méně viditelná Zvlášť krajní pravice podle odborníků upravila taktiku tak, aby působila atraktivněji pro chlapce a mladé muže. Zároveň se snaží snížit viditelnost pro úřady. Jedním z nástrojů se staly takzvané „active clubs“. Jde o bělošské bojové skupiny, které trénují mladé muže na „rasovou válku“, o níž věří, že přijde. Podle Global Project Against Hate and Extremism se model rozšířil do 27 zemí. A čtvrtina nově založených skupin funguje jako „youth clubs“ cílené na chlapce ve věku 15 až 17 let. „Trvalo mi pár měsíců, než mi došlo, že jsem v tom,“ říká jeden mladý Švéd, který skupinu nakonec opustil. Svůj příběh popisuje anonymně, protože se bojí odplaty. Jeho výpověď ověřil jeho poradce. „Nejdřív uvěříš, že lidé z třetího světa sem nepatří. Pak začneš věřit rasovým teoriím.“ „Na dně,“ dodává, „bych tehdy řekl, že kdybyste se mě zeptali, jestli Hitler udělal něco špatně, odpověděl bych ‚ne‘.“ Zranitelnost, izolace a potřeba účelu Potenciální rekruti podle odborníků často vykazují znaky zranitelnosti, sociální ztracenosti nebo pocitu selhání. Allizandra Herberhold, která v Parents for Peace pracuje s rodinami a jednotlivci, zejména s mladými ženami, popisuje, že extremistická nabídka může působit jako zkratka k identitě. „Když fakt, že jste bílý, převáží nad jakýmkoli jiným úspěchem, budete se toho držet,“ říká. „Je to jedna věc, která vám dá pocit smyslu. A zároveň vás zbaví dojmu, že jste totální nula.“ Radikalizace dětí rozbíjí rodiny a lidé před ní jen těžko unikají. A často přichází i tam, kde ji rodiče nečekají. Rodinný příběh z Kanady: „Rozbilo nám to svět“ V malém pobřežním městě v Britské Kolumbii si patnáctiletá dívka začala psát online s mužem, který se na Discordu označoval jako „national socialist groomer“. Její rodiče Ann a Shawn popisují, že během následujících dvou let dívka propadla nacismu. Zároveň si začala intenzivněji ubližovat. Podle rodičů ji online extremistická komunita povzbuzovala, aby odmítala pomoc rodiny. „Říkají jí: Neber léky, neposlouchej rodiče. Vypadni odtamtud,“ říká Shawn. „Ti lidé ji dokázali emocionálně připoutat k ideologii. Dodnes má pocit, že ji to zachránilo.“ Dívka dnes žije v zařízení se skupinovou péčí a odmítá se vrátit domů. Její rodiče, kteří se popisují jako lidé nalevo od středu, mluví o šoku z toho, jak rychle se vše změnilo. „Úplně nám to rozbilo svět. Je to srdcervoucí,“ říká Ann. „Jestli se to může stát u nás doma, může se to stát kdekoliv.“

Jak nenávistné skupiny a teroristé verbují děti přes herní platformy. Děti tvoří stále větší část vyšetřování terorismu

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply