Novela 933/25: ŘSD dostane centrální roli

Délka článku: 7 minutes Novela 933/25 posouvá stát k řízení dopravy přes jednotný digitální systém a mění povinnosti pro správce silnic, obce i policii. Vláda chce díky novele rychleji zveřejňovat informace o uzavírkách, kolonách a parkování. Novela 933/25 zároveň otevírá otázky nákladů, odpovědnosti za chyby a smyslu sankcí pro samosprávy. Vláda Andreje Babiše na jednání 5. ledna 2026 schválila návrh zákona pod číslem 933/25, který mění zákon o silničním provozu a další související předpisy. Ministr dopravy návrh předložil jako krok k modernizaci dopravních informací a k naplnění evropských pravidel pro inteligentní dopravní systémy. Kabinet tím odstartoval legislativní proces, který může zásadně změnit, kdo a jak bude v Česku povinně sdílet data o uzavírkách, kolonách a parkování. Co přesně vláda odsouhlasila na jednání 5. ledna V přehledu výsledků jednání se návrh 933/25 objevuje mezi hlavními body k projednání s rozpravou. Vláda u bodu uvedla „schváleno“ a jako předkladatele označila ministra dopravy. Návrh míří nad rámec běžných úprav silničních pravidel. Text staví na konceptu inteligentních dopravních systémů. Zároveň rozšiřuje povinné poskytování údajů nejen na silnicích, ale i u vybraných prvků veřejné dopravy a dopravních uzlů. ŘSD dostane klíčovou roli. Vznikne „celostátní dopravní informační systém“ Zásadní změna přichází v tom, kdo bude spravovat národní dopravní data. Návrh počítá s tím, že správcem „celostátního dopravního informačního systému“ se stane Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD). ŘSD má data nejen shromažďovat, ale také zveřejňovat prostřednictvím tohoto systému. Návrh zároveň upravuje definici systému. Do výběru dat patří: obecná, místní a přechodná úprava provozu, parkoviště a jejich dostupnost, situace v provozu na pozemních komunikacích. Tady leží první silné téma pro kritickou debatu. Stát přesouvá jádro dopravních informací pod organizaci, která sama spravuje významnou část sítě. ŘSD má logicky detailní data z dálnic a silnic I. třídy. Návrh ale tlačí do stejného režimu i data z obcí, krajů a dalších vlastníků komunikací. Tím vzniká otázka, zda ŘSD zvládne roli neutrálního „datového dispečinku“ pro celý stát. Povinné hlášení dat se rozšíří. Zasáhne policii, obce i správce silnic Návrh stanoví povinnost poskytovat ŘSD aktuální údaje, které mají v systému figurovat. Povinnost dopadá na Policii ČR, obecní policii, silniční správní úřady, vlastníky a správce komunikací a také na Hasičský záchranný sbor. Praxe může přinést přínos pro řidiče. Řidič získá rychlejší informace o uzavírkách, kolonách nebo dostupnosti parkování. Pro veřejný sektor ale návrh vytváří novou průběžnou agendu. Úřadům už nebude stačit vydat rozhodnutí o uzavírce. Budou muset současně dodat data ve stanoveném formátu a včas. Důležitý detail: návrh nechává konkrétní rozsah a způsob poskytování dat na prováděcím právním předpisu. Tím se přesouvá podstatná část pravidel do vyhlášky. Bez ní nikdo přesně neví, jaké datové pole bude „povinné“, jak rychle se bude muset aktualizovat a jak se bude řešit chyba v hlášení. Pokuta až 100 tisíc korun. Sankční logika míří i na veřejné vlastníky silnic Návrh zavádí přestupek pro právnické osoby a podnikající fyzické osoby, pokud jako vlastník nebo správce pozemní komunikace neposkytnou stanovené aktuální údaje. Zákon počítá s pokutou až do 100 tisíc korun. Tohle ustanovení si zaslouží tvrdší kontrolu. Do okruhu „právnických osob“ spadají i obce a kraje. Zákon tedy nastavuje sankční režim, který může dopadnout na samosprávy, pokud nezvládnou nový datový standard nebo jim selže interní proces. Pokuta 100 tisíc může u velkých měst působit symbolicky. U menších obcí ale může znamenat reálný zásah do rozpočtu. Zákon navíc nerozlišuje, zda obec spravuje stovky kilometrů místních komunikací, nebo jen několik ulic. Z praxe veřejné správy přitom vyplývá, že rozdíl v personálních a IT kapacitách bývá dramatický. Veřejná doprava a přístupnost: stát chce jednotná data o zastávkách a přístupech Návrh nesměřuje jen na „dopravní zpravodajství“ pro řidiče. Text mění také zákon o silniční dopravě. Vlastníci a správci komunikací mají poskytovat Ministerstvu dopravy aktuální údaje o umístění zastávek linkové dopravy, o jejich přístupnosti a o přístupových cestách. Ministerstvo má data po obdržení zveřejnit. Podobný princip se objevuje i v dalších dopravních předpisech. Návrh pracuje s tím, že stát postupně sjednotí klíčové informace o dopravních bodech a jejich bezbariérovosti. Směr dává smysl, pokud stát cílí na cestující s omezenou mobilitou a na digitální plánování cest. Přesto i tady vzniká tvrdá praktická otázka. Kdo data vyrobí, udrží a zaplatí? Mnoho zastávek nemá jasně popsaný vlastnický a provozní model. Část infrastruktury spravují obce, část kraje, část dopravci, část koordinátoři integrovaných systémů. Soukromé aplikace dostanou více dat. Zákon ale může zafixovat datový monopol Návrh zjevně počítá s tím, že veřejnost bude data konzumovat přes různé kanály. ŘSD má data zveřejnit „prostřednictvím systému“. V praxi to obvykle znamená napojení na navigace, dopravní aplikace a mapové platformy. Jenže zákon v této chvíli neřeší soutěžní a inovační stránku věci. Kdo nastaví datové rozhraní? Jaké licence a podmínky stát nabídne? Jak rychle se k datům dostane malý český vývojář ve srovnání s globální platformou? Zkušenosti z jiných oblastí ukazují, že špatně nastavený „národní uzel“ umí vytvořit úzké hrdlo. Pokud bude integrace složitá a dokumentace slabá, trh se může uzavřít. Výhodu získají hráči s největším technickým týmem. Ochrana soukromí: návrh počítá s anonymizací a pseudonymizací, ale nechává otevřené detaily Text doplňuje i požadavky na práci s osobními údaji u služeb inteligentních dopravních systémů. Poskytovatel má zajistit soulad se zpracováním osobních údajů. Pokud to půjde technicky provést a zároveň se zachová účel, má poskytovatel data anonymizovat, nebo je pseudonymizovat. To představuje pozitivní signál, protože dopravní data často vznikají z velmi citlivých zdrojů. Patří sem například informace o incidentech, mimořádnostech nebo lokalizované údaje z provozu. Návrh však zatím neukazuje, kdo bude v praxi dohlížet na hranici mezi „užitečnou informací“ a „rizikem identifikace“. Ani tady se stát nevyhne prováděcím pravidlům a metodikám. Největší slabina: klíčové parametry určí až vyhláška. Vláda tak schválila rámec, ne hotový produkt Návrh opakovaně odkazuje na prováděcí právní předpis, který má stanovit rozsah a způsob poskytování a zveřejňování dat. To vytváří typické riziko „zákona na půl“. Parlament bude hlasovat o povinnosti, ale ne o konkrétním datovém standardu. Samosprávy a další povinné subjekty tak dnes nemají jistotu, jaké náklady je čekají. Tato nejistota se může rychle proměnit ve spor mezi státem a obcemi. Druhé riziko souvisí s odpovědností. Kdo ponese reputační a právní náklady, když systém zobrazí špatnou uzavírku nebo mylnou informaci o průjezdnosti? Řidiči se řídí tím, co vidí v navigaci. Stát tím posouvá dopravní informaci z „doporučení“ do faktického nástroje řízení provozu. Co bude následovat a na co se zaměří politická debata Vláda schválením návrhu zahájila další kroky směrem k Parlamentu. V dalších týdnech se ukáže, zda poslanci otevřou témata, která návrh zatím obchází. Debata se s vysokou pravděpodobností stočí k pěti bodům: náklady obcí a krajů a jejich kompenzace, realistické termíny a přechodné období, datový standard a otevřenost rozhraní, odpovědnost za chybné či opožděné informace, kontrolní režim a smysluplnost pokut. Pokud zákon projde bez úprav, stát nastaví povinnost sdílet dopravní data jako novou normu. Řidiči mohou získat přesnější informace. Samosprávy ale ponesou další trvalou agendu. A ŘSD získá roli, která vyžaduje vysokou míru transparentnosti, protože bude rozhodovat o tom, jak vypadá „oficiální dopravní realita“ v digitálním prostoru.

Zákon 933/25: vláda schválila nový režim pro dopravní data. Řidiči získají informace, obce dostanou povinnosti

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply