Vláda 26. ledna schválila přepracovaný rozpočet na rok 2026 a zvýšení platů ve veřejném sektoru

Délka článku: 7 minutes

Jednání vlády 26. ledna 2026 určilo hlavní ekonomická témata letošního roku. Kabinet schválil přepracovaný návrh státního rozpočtu na rok 2026 a rozhodl o navýšení platů ve veřejném sektoru od dubna. Jednání vlády 26. ledna 2026 zároveň otevřelo další kroky, které mají dopad na investice, řízení úřadů a fungování státu.

Vláda premiéra Andreje Babiše se v pondělí 26. ledna 2026 sešla v Praze k jednání, které určilo tón pro hospodaření státu v letošním roce. Kabinet schválil přepracovaný návrh státního rozpočtu na rok 2026, navazující rozpočty klíčových státních fondů a také navýšení platů ve veřejném sektoru, které má začít platit od dubna. Vláda zároveň rozhodla o několika personálních změnách a otevřela další témata, která se týkají investic, dopravní infrastruktury i implementace stavebního práva.

Rozpočet 2026: deficit 310 miliard a úpravy po návratu ze Sněmovny

Hlavním bodem jednání se stal rozpočet na rok 2026. Vláda schválila jeho přepracovanou verzi poté, co Poslanecká sněmovna v prvním čtení vrátila původní návrh k úpravám. Kabinet uvedl, že nový návrh pracuje s realističtějším odhadem příjmů a s přesněji přiznanými výdaji.

Podle schváleného návrhu má státní rozpočet pro rok 2026 počítat s příjmy 1 977,6 miliardy korun a s výdaji 2 287,6 miliardy korun. Rozdíl znamená schodek 310 miliard korun. Premiér Andrej Babiš při shrnutí jednání zdůraznil, že vláda sáhla k úsporám hlavně v provozních položkách. Kabinet podle něj snížil plánované provozní a další výdaje státu o 11,9 miliardy korun.

Babiš také argumentoval, že vláda musela dorovnat výdajové mezery, které podle ní vznikly už v původním návrhu. Zmiňoval chybějící prostředky na povinné sociální výdaje a také na spolufinancování evropských projektů. Kabinet současně přidal více peněz na dopravu s odůvodněním, že bez toho by stát zastavil nebo zpomalil část klíčových infrastrukturních projektů.

Státní fondy: vláda upravila dopravu, životní prostředí i investiční podporu

Na státní rozpočet navázaly rozpočty státních fondů. Vláda projednala a schválila upravené návrhy rozpočtů například pro Státní fond dopravní infrastruktury, Státní fond životního prostředí, Státní fond podpory investic a Státní zemědělský intervenční fond.

Největší pozornost získal Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). Vláda uvedla, že rozpočet očistila o nerealisticky nastavené příjmy a o výdaje, které neměly krytí ve státním rozpočtu. Upravená verze podle kabinetu počítá s výdaji 169,3 miliardy korun. Vláda zároveň avizovala, že fond pokryje pokračování rozestavěných investic a přípravu těch plánovaných. Některé projekty ale kabinet odloží, pokud nejsou dostatečně připravené nebo narazily na problémy.

Z praktického pohledu jde o důležitý signál pro stavební firmy, kraje i obce. Rozpočet SFDI totiž často určuje, zda stát udrží stabilní tempo výstavby silnic a železnic. Změna tak bude mít dopad i na plánování zakázek a na investiční kalendář roku 2026.

Platy ve veřejném sektoru: navýšení od dubna a dopad na stovky tisíc lidí

Další silné téma jednání přinesly platy. Vláda potvrdila dohodu se zástupci odborů a schválila změnu nařízení o platových poměrech státních zaměstnanců a zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Navýšení má začít platit od 1. dubna.

Kabinet popsal několik různých režimů podle profesí. U části profesí má růst tarifních složek dosáhnout 9 %, zároveň má mírně vzrůst objem prostředků na odměny, u nelékařských zdravotnických profesí vláda avizovala jiné procentní nastavení. U lékařských profesí hrazených z veřejného zdravotního pojištění pak vláda pracovala s dalším režimem zvýšení. Kabinet zároveň připomněl, že platy pedagogů v regionálním školství a na veřejných vysokých školách už vzrostly od ledna.

Vláda zdůvodnila krok snahou zastavit propad reálných příjmů ve veřejném sektoru po období vysoké inflace. Podle údajů kabinetu se změna dotkne přibližně 380 tisíc zaměstnanců.

Pro státní rozpočet jde o opatření, které zvyšuje tlak na výdajovou stranu. Vláda proto bude v dalších týdnech čelit otázkám, jak sladí růst mzdových výdajů s deklarovanými úsporami a s cílem udržet deficit v navržené výši.

Stavební právo: vláda zřídila zmocněnkyni pro implementaci a vybrala Hanu Landovou

Kabinet se vedle rozpočtů věnoval i tématu, které se přímo dotýká bytové výstavby a investičních projektů. Vláda schválila vznik funkce vládního zmocněnce pro implementaci stavebního práva a jmenovala do ní Hanu Landovou, která působila jako předsedkyně odborné sekce pro územní a regionální rozvoj Hospodářské komory.

Premiér uvedl, že vláda považuje výstavbu bytů a fungování stavebního práva za klíčovou prioritu. Zmocněnkyně má podle kabinetu koordinovat meziresortní kroky a řídit implementaci pravidel do praxe. Tento bod lze číst jako snahu vlády zrychlit provádění změn, které v posledních letech narážely na problémy v IT systémech, metodikách i v rozdělení kompetencí.

Národní sportovní agentura: nový předseda a doplnění rady

Vláda rozhodla také o personální změně v Národní sportovní agentuře. Do čela agentury jmenovala Karla Kováře. Kabinet zároveň doplnil radu o Miroslava Marka. Premiér zdůraznil Kovářovu zkušenost z oblasti sportu a manažerskou praxi.

Z hlediska veřejné správy jde o citlivou instituci, protože rozděluje sportovní dotace a dlouhodobě čelí tlaku na transparentnost, předvídatelnost pravidel i na kvalitu kontrol.

Další body jednání: ekodesign, veřejné rozpočty i personální změny ve státní správě

Program jednání zahrnoval i legislativní návrhy mimo rozpočet. Vláda měla na stole například návrh zákona o ekodesignu výrobků a návrh změn některých zákonů v oblasti veřejných rozpočtů. Kabinet se věnoval také právním krokům v souvislosti s řízením před Ústavním soudem.

Bez rozpravy vláda rozhodovala o dalších bodech, které se týkají státní služby, vědy a výzkumu, mezinárodních institucí a zahraničních cest. Kabinet také projednal poskytnutí daru hasičům v Severní Makedonii na posílení kapacit pro zvládání mimořádných událostí.

Vláda zároveň avizovala personální změny v dozorčích radách zdravotních pojišťoven, ve správní radě Správy železnic a v Radě pro výzkum, vývoj a inovace. Tyto zásahy obvykle vyvolávají politické otázky, protože se dotýkají kontroly velkých veřejných institucí a významných rozpočtů.

Co bude rozhodující: projednání ve Sněmovně a důvěryhodnost čísel

Rozhodnutí vlády z 26. ledna otevřelo dvě paralelní debaty. První se týká samotného rozpočtu. Kabinet teď musí přesvědčit poslance, že jeho čísla odpovídají realitě a že rozpočet zvládne financovat závazky státu bez dodatečných „překvapení“ v průběhu roku.

Druhá debata se týká mzdové politiky ve veřejném sektoru. Růst platů přináší stabilizační efekt pro státní správu, školy, úřady a část zdravotnictví. Současně ale zvyšuje nároky na výdajovou stranu rozpočtu. Vláda tak bude muset ukázat, kde najde dlouhodobé krytí, pokud nechce riskovat další tlak na deficit.

Jednání 26. ledna proto nepřineslo jen technické schválení dokumentů. Přineslo také politický rámec pro celý rok 2026, ve kterém se bude rozhodovat o prioritách státu, o tempu investic a o tom, jak vláda zvládne kombinovat úspory s vyššími výdaji.