Vládní rošáda na Ukrajině: Kabinet se mění kvůli skandálu a míru

Délka článku: 7 minutes Vládní rošáda na Ukrajině nabírá tempo ve chvíli, kdy Kyjev řeší dopady korupčního skandálu, výpadky v energetice i citlivá mírová jednání. Prezident Volodymyr Zelenskyj proto doplňuje klíčové posty a skládá nový tým, který má zvládnout současně domácí tlak, obranu i diplomatickou fázi války. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj přeskupuje vládu v době, kdy se korupční skandál promítá do domácí politiky. Zároveň pokračují citlivá mírová jednání. Vláda týdny fungovala s nebezpečnými mezerami Několik týdnů se mírové rozhovory dostávaly do klíčové fáze, ale Ukrajina zároveň čelila zvláštní „mezeře ve velení“. Země neměla ministra energetiky, i když ruské údery vyvolávaly opakované výpadky. Chyběl také ministr spravedlnosti, protože se rozhořel korupční skandál. A Kyjev postrádal šéfa prezidentské kanceláře, který by vedl vyjednávání se Spojenými státy. Teď se situace začíná měnit. Prezident Zelenskyj spustil sérii personálních rozhodnutí a chce tím vyplnit vzniklé prázdno. Jde o jeden z nejdůležitějších vládních přesunů za dobu války. Série jmenování má ukončit „vakuum“ uprostřed války V pátek Zelenskyj jmenoval nového šéfa prezidentské kanceláře a oznámil výměnu ministra obrany. Následující den naznačil další krok: ministra obrany chce přesunout do čela energetiky. Zároveň avizoval, že přijde více změn ve vládě i v armádě. Analytici varovali, že dlouhé otálení mohlo proměnit prázdná místa v trvalejší dysfunkci. Podle nich Zelenskyj postupoval pomalu také proto, že korupční aféra zasáhla jeho blízké okolí. Skandál poškodil i jeho vlastní pozici, a tak prezident volí opatrnější tempo. Parlament cítí šanci, ale kandidáti váhají Nové politické poměry otevírají prostor i zákonodárcům. Zelenskyj roky vládl téměř bez opozice a postupně čelil kritice za výrazně „shora řízený“ styl. Teď mohou někteří poslanci vystoupit z pozadí. Jenže část z nich se ministerských funkcí spíše bojí. Nejistota roste. V polovině prosince to shrnul s ironickým nadhledem David Arachamija, šéf poslaneckého klubu Zelenského strany, na konferenci v Kyjevě: „Hledáme ministra energetiky. Zvedněte ruce. Kdo to chce zkusit?“ K ochromení přispívá i rychlejší tempo mírových rozhovorů. V Kyjevě se už rozbíhají úvahy o poválečných volbách. Mnozí proto nechtějí přijmout post, který může za pár měsíců zaniknout. A spekulace o dalších zjištěních z korupčního vyšetřování vedou některé poslance k opatrnosti. „Je to určitý mezivládní čas,“ řekl Oleksandr Merežko, předseda zahraničního výboru parlamentu a člen Zelenského strany. „Lidé čekají, jak se věci vyvinou na všech frontách, a teprve pak se rozhodnou.“ Budanov v čele prezidentské kanceláře vyvolal čtení „signálů“ V Kyjevě se zároveň rozjela vlna interpretací. V pátek Zelenskyj jmenoval Kyryla Budanova, šéfa vojenské rozvědky, novým vedoucím prezidentské kanceláře. Mnoho Ukrajinců se snažilo vyčíst, co tím prezident sleduje. Budanova veřejnost často vnímá jako mimořádně populární osobnost. Lidé ho oceňují za odvážné operace v konfliktu s Ruskem. Část analytiků ho dlouho považovala za možného rivala Zelenského v budoucích prezidentských volbách. Někteří vidí jeho přesun jako snahu „přistřihnout křídla“. Jiní v tom naopak čtou přípravu potenciálního nástupce. Krátkodobě mohl mít Zelenskyj i praktičtější cíl. Budanov absolvoval výcvik v programu podporovaném CIA a udržuje silné vazby na Spojené státy. To může zlepšit pozici Kyjeva v jednáních s Washingtonem. Obrana a energetika: Zelenskyj vsází na loajální tým Zelenskyj zároveň požádal Mychajla Fedorova, vicepremiéra a ministra pro digitální transformaci, aby převzal ministerstvo obrany. Fedorov patří mezi prezidentovy nejbližší spolupracovníky a pracuje s ním už od vítězné kampaně v roce 2019. V sobotu pak Zelenskyj navrhl, aby se Denys Šmyhal, současný ministr obrany a bývalý premiér, stal ministrem energetiky. „Zelenského tým se snaží držet domácí politiku pevně pod kontrolou. Zároveň chce zvládnout závěr války na třech frontách: obranu, mírovou stopu a vnitřní stabilitu,“ napsal na síti X Balazs Jarabik, bývalý diplomat EU v Kyjevě, který dnes pracuje pro analytickou firmu R.Politik. Skandál kolem státního podniku spustil čistku ve vrcholných patrech Volná místa vznikla po rozsáhlém skandálu, který protikorupční úřady zveřejnily v listopadu. Podle jejich zjištění několik činitelů odčerpalo zhruba 100 milionů dolarů v systému provizí přes státní jadernou energetickou společnost. Zákonodárci vyzvali prezidenta, aby provedl „velký úklid“. Rezignoval Andrij Jermak, dosavadní šéf prezidentské kanceláře. Odešli také ministři energetiky a spravedlnosti. Nikdo z nich ale zatím nečelí formálnímu obvinění. Vláda zpočátku naznačovala rychlé náhrady. Ministerstvo energetiky působilo obzvlášť urgentně. Ruské útoky na síť hrozily, že velká část země skončí v zimě bez tepla a světla. Proč nikdo nechtěl energetiku: riziko, tlak a špatná pověst Podle politického analytika Volodymyra Fesenka narazil Zelenskyj u energetiky na jednoduchou realitu: kandidáti odmítali. „Všichni potenciální kandidáti na tuhle pozici — zdůrazňuji, všichni — to odmítli,“ řekl. Lidi odrazovala obrovská odpovědnost. Museli by řídit síť pod téměř nepřetržitými útoky. Současně se báli o pověst, protože resort dlouhodobě provázejí korupční kauzy. Fesenko mezi odmítajícími jmenoval Serhije Koreckého, šéfa státní plynárenské firmy. Ten podle něj dosud dokázal zabránit rozsáhlým výpadkům plynu i při opakovaných ruských úderech. Zájem údajně neprojevil ani Andrij Gerus, předseda parlamentního energetického výboru. Merežko uvedl, že Gerus k nabídce přistupoval zdrženlivě. Merežko také poukázal na sílící řeči o volbách. Nikdo neví, jak dlouho současná vláda vydrží. Popsal rozhovor s kolegou, jehož jméno se objevilo mezi kandidáty na ministra spravedlnosti, Denysem Maslovem. „Řekl jsem mu: Kdybych byl na tvém místě, odmítl bych to, protože kdo ví, jak dlouho tenhle kabinet vydrží,“ uvedl. Volby po míru: proč se o ministerská křesla nikdo nepere Ukrajina neuspořádala prezidentské ani parlamentní volby od roku 2019, kdy Zelenskyj nastoupil. Válečný stav, který země vyhlásila po ruské invazi na začátku roku 2022, volby zakazuje. Pokud dojde k míru, Ukrajina pravděpodobně válečný stav zruší a rychle vyhlásí volby. Zelenskyj v sobotu naznačil, že ho mrzí nedostatek návrhů z parlamentu. „Čekal jsem poměrně dlouho na návrhy od poslanců,“ řekl novinářům. Schvalování v parlamentu už nemusí být formalita I když prezident místa obsadil nebo navrhl obsadit, parlament musí změny ještě schválit. Poslanci se mají znovu sejít na plénu v polovině ledna. Schvalování tak může být tvrdší, než si prezident zvykl. V posledních letech šlo často o formalitu. Zelenského strana měla většinu díky neobvyklé alianci i s některými bývalými členy rozpuštěné proruské strany. Podle Anatolije Okťsyjuka z analytické skupiny KI Insights Zelenskyj během války chápal parlament hlavně jako orgán pro „odklepnutí“ zákonů. Minulý měsíc protikorupční úřady obvinily skupinu poslanců, že brali hotovost výměnou za hlasování. Úřady je nejmenovaly, ale ukrajinská média je spojila se Zelenského stranou Sluha národa. Poslanci ze Sluha národa připustili, že při hlasování většinou drželi stranickou linii. Úplatky ale nepřiznali. Letos v létě například podpořili zákon, který oslaboval protikorupční instituce. Zelenského kancelář na něm trvala. Poté ale přišly pouliční protesty a poslanci v dalším hlasování kurz změnili. Tato epizoda zhoršila důvěru části poslaneckého klubu v prezidenta. A aktuální korupční skandál vede některé zákonodárce k odstupu. To může prezidentovy plány zkomplikovat. Zároveň ale platí, že Fedorova i Šmyhala mnozí poslanci považují za schopné. To může naznačovat snahu o kompromis. „Vidíme, že se s poslanci počítá čím dál víc,“ řekl Merežko. „Už to není jen odklepávání.“

Ukrajinská politika se znovu probudila. Zelenskyj musí postupovat opatrně

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply