Trumpův tlak na Kolumbii a ELN: Petro přitvrzuje

Délka článku: 9 minutes Trumpův tlak na Kolumbii a ELN mění politiku prezidenta Gustava Petra. Po měsících stagnace mírových jednání hrozí tvrdší ofenzivou a koordinací s Venezuelou. Prezident Kolumbie Gustavo Petro, dlouhodobě vyhraněný levicový politik, sliboval mírové dohody s ozbrojenými skupinami, které drží zemi v téměř nepřetržitém konfliktu už víc než půl století. Teď ale mění tón. A dokonce hrozí vojenskou akcí. Petro míří na Národní osvobozeneckou armádu (ELN). Jde o někdejší revoluční guerillu, která podle expertů dnes funguje i jako významný hráč v kokainovém byznysu. A opírá se o silné zázemí ve Venezuele. „Pokud se ELN nepřipojí k mírovému procesu tím, že opustí Venezuelu, dojde ke společným vojenským akcím s Venezuelou,“ napsal Petro v pondělí na síti X. Venezuelská prozatímní vláda na žádost o komentář nereagovala. Petrovo varování ale ukazuje nový druh tlaku, kterému čelí lídři Latinské Ameriky. Prezident Donald Trump po nich požaduje, aby útočili na skupiny, které Spojené státy označují za teroristické organizace. Jinak podle Washingtonu hrozí jednostranná americká akce. Trumpův signál regionu: „jednejte, nebo zasáhneme“ Obavy, že Trump své výhrůžky myslí vážně, prudce zesílily po událostech z tohoto měsíce. Americké síly podnikly zásah ve Venezuele a zadržely jejího vůdce Nicoláse Madura. Jako důvod uvedly federální obžalobu, která Madura viní z „narkoterorismu“. Trumpova administrativa zároveň prohlásila, že Spojené státy vedou ozbrojený konflikt s utajeným seznamem 24 drogových kartelů a zločineckých skupin, které Washington nově označil za teroristy. Neexistují ale důkazy, že by tyto skupiny skutečně vedly s USA ozbrojený konflikt. ELN se na tomto seznamu objevuje. Seznam získal deník The New York Times. ELN odmítá roli narkomafie a popírá přítomnost ve Venezuele Vůdce ELN Eliécer Herlinto Chamorro Acosta, známý pod válečnou přezdívkou Antonio García, v odpovědích pro The New York Times zpochybnil americké tvrzení o napojení skupiny na drogy. „Američtí žalobci nenajdou důkazy, protože žádné nejsou. Neexistují,“ uvedl. „Nejsme a nebudeme drogoví pašeráci.“ Zároveň popřel, že by ELN působila na venezuelském území. Podle řady analytiků se ale ELN dávno vzdálila obrazu čistě ideologické guerilly. Od katolického marxismu ke kokainu a úkrytu za hranicí ELN vznikla v 60. letech v Kolumbii jako katolicko-marxistické hnutí. V 90. letech se podle expertů napojila na obchod s kokainem. Zvolila podobnou cestu jako mnohem silnější Revoluční ozbrojené síly Kolumbie (FARC). Pak přišel tvrdý tlak kolumbijské armády, kterou dlouhodobě podporují Spojené státy. FARC se následně rozpadla na frakce. A ELN podle expertů využila chaosu. Ustoupila do Venezuely, rozšířila tam vliv a výrazně zbohatla. Analytici popisují několik klíčových změn: ELN měla ztrojnásobit velikost na zhruba 6 000 bojovníků, posílit příjmy z drog a navázat vazby na zkorumpované venezuelské úředníky. Kolumbijské úřady opakovaně tvrdily, že ozbrojená skupina sloužila režimu Nicoláse Madura jako užitečný štít proti vnitřním i vnějším hrozbám. Maduro, hranice a role ELN jako „neformální ochranka“ Když USA začaly posilovat vojenskou přítomnost v Karibiku, venezuelské struktury podle odborníků spoléhaly na ELN i kvůli kontrole hranice s Kolumbií. Caracas se obával, že by hranice mohla fungovat jako zadní vrátka pro americké operace. „Vzkaz z Caracasu v posledních měsících zněl jasně: uzamkněte hranici, to je vaše práce,“ říká Elizabeth Dickinsonová, analytička z International Crisis Group. ELN se podle ní zavázala, že odpoví na jakýkoli americký zásah. Jenže po Madurově pádu se situace mění. Venezuelská prozatímní vláda se přiklání k obnově vztahů s Washingtonem. A budoucnost této neformální aliance tak zůstává nejistá. Antonio García připustil kontakt s Madurovými strukturami, ale spojil ho pouze s mírovými jednáními Kolumbie. Catatumbo jako epicentrum: drogy, terén a boj o kontrolu Kolumbie i Venezuela v posledních týdnech rozšiřují zásahy proti pašerákům. Operace se soustředí hlavně na Catatumbo, hornatý pohraniční region, o který ELN dlouhodobě bojuje. Venezuelský ministr vnitra Diosdado Cabello tento týden na tiskové konferenci vyzdvihoval protinarkotické operace, včetně zásahů na venezuelské straně Catatumba. Akce podle něj zasadily „vážnou ránu“ kokainovému průmyslu a oslabily „narativ, že Venezuela je země, která usnadňuje obchod s drogami“. Jméno ELN nezmínil. Na otázku reportéra, které „kartely“ se do obchodu zapojily, odpověď stočil jinam: „Záleží.“ A dodal: „Co víme jistě, že přicházejí z Kolumbie.“ Cabellovo vystoupení přitom přichází v době, kdy ho federální obžaloba v kauze Madura viní z toho, že se obohatil na drogových ziscích a spolupracoval s ELN i dalšími skupinami. Trump zvyšuje tlak i na Petra: obvinění a náznak vojenské akce Den po zadržení Madura Trump obvinil i prezidenta Petra, že se zapojuje do drogového obchodu. Zároveň naznačil, že Spojené státy mohou proti Kolumbii použít i vojenské řešení. Napětí nakonec zmírnil rychle domluvený telefonát obou prezidentů. Podle expertů však tlak na Petra ještě vzrostl. Kolumbijský prezident teď potřebuje ukázat výsledky, a to doma i směrem k Washingtonu. V posledních dnech Petro opakovaně vytahoval data o zabavených drogách a o poklesu pěstování koky, základní suroviny pro kokain. Přesto světová produkce zůstává podle dostupných údajů na rekordních úrovních. Globální poptávka roste. A Petro zároveň ostřeji útočí na ELN. Mírové rozhovory zamrzly po „masakru“ a statisících uprchlíků Vláda a ELN přerušily mírové rozhovory už loni. Důvodem se staly mimořádně krvavé střety právě v Catatumbu. Zahynulo při nich 80 lidí a více než 50 000 obyvatel muselo opustit domovy. Petro tehdy situaci označil za „masakr“. Tento týden ELN navrhla celostátní „dohodu“ s vládou. Petro ji odmítl. „Dohoda existovala a ELN ji zničila krví a ohněm,“ napsal na síti X. Místo toho vyzval bojovníky ELN ve Venezuele, aby složili zbraně, vrátili se do Kolumbie a zahájili proces předání území a návratu do společnosti. Jinak podle něj přijde vojenský zásah. „Dal jsem rozkaz k totální ofenzivě proti ELN v Catatumbo,“ řekl Petro v rozhovoru pro The New York Times. 30 000 vojáků na hranici: Petro odmítá roli „obránce Venezuely“ Po Madurově zadržení Petro oznámil nasazení 30 000 vojáků na 1 300 mil dlouhou hranici s Venezuelou (přibližně 2 100 kilometrů). „První rozkaz, který jsem dal, neměl bránit Venezuelu ani nic takového,“ uvedl. Tím reagoval i na spekulace, že se politicky kryje s Madurem. Petro tvrdí, že jeho cílem zůstává ELN. „Nařídil jsem bojovníkům ELN, aby složili zbraně a vrátili se do Kolumbie,“ řekl. Proč Petro přitvrzuje: tlak z USA a frustrace doma Podle expertů Petrovo odhodlání ELN buď demontovat, nebo zničit vychází ze dvou hlavních důvodů: z Trumpových požadavků a z domácí nespokojenosti s dosavadním vývojem. Petro, první levicový prezident Kolumbie, nastoupil do úřadu v roce 2022. V kampani kritizoval vojenskou strategii jako neúčinnou. Sliboval „totální mír“ s ozbrojenými skupinami, z nichž některé stále mluví o levicové revoluci. Během rozhovorů armáda omezila ofenzivy. Podle analytiků a některých vládních činitelů toho však skupiny včetně ELN využily. Rozšířily území, zasadily více koky a upevnily pašerácké trasy. „Opravdu věřili, že tyto skupiny posadí ke stolu a uzavřou dohodu kvůli tomu, kým jsou,“ říká Dickinsonová. „Protože jsou levicové a protože je znají.“ Když mír nepřinesl průlom, Petro podle ní přešel k tvrdšímu přístupu. Zmatek v pravidlech a narušená důvěra bezpečnostních složek Petrova původní strategie zároveň oslabila důvěru mezi vládou a bezpečnostními složkami. Různé příměří vytvářely směs pravidel, ve které policisté i vojáci tápali. „Pro policii a armádu je těžké přesně vědět, jak mají proti těmto skupinám postupovat,“ říká Geoff Ramsey z Atlantic Council, který se věnuje Kolumbii a Venezuele. Kolumbie patří mezi státy s největší armádou v regionu. Má zhruba 269 000 aktivních vojáků. V Jižní Americe ji překonává už jen Brazílie. Analytici ale upozorňují, že část vybavení stárne a údržba stojí vysoké náklady. Petro v rozhovoru pro The New York Times zmínil i technologický deficit. Mluvil o nedostatku moderních systémů včetně dronů. V době, kdy ELN posiluje organizaci i technické schopnosti, jde o citelný problém. ELN sází na drony a proti-dronové systémy Antonio García tvrdí, že organizace budovala dronové kapacity už deset let. „Naši inženýři a technici postavili drony i systémy proti dronům,“ uvedl. Analytici připouštějí, že ELN skutečně disponuje podobnými prostředky. Skupina tak nepůsobí jako improvizovaná guerilla z minulosti. Připomíná spíš adaptivní síť, která kombinuje ozbrojené akce, logistiku a kriminalitu. Mohou přijít americké údery? Nejasno pro Kolumbii i Venezuelu Trump naznačil, že Spojené státy chtějí provádět pozemní údery proti označeným kartelům. Administrativa zároveň tlačí na Mexiko, aby umožnilo společné operace proti fentanylovým laboratořím. Není jasné, zda Washington chystá podobné kroky i pro Kolumbii nebo Venezuelu. Elizabeth Dickinsonová varuje, že případné údery proti ELN mohou přinést civilní oběti. A přitom nemusejí skupinu rozložit. „ELN nefunguje jako konvenční síla,“ říká. „Neparkují někde v lese, aby je někdo mohl bombardovat. Nosí civilní oblečení. Operují ve městech a obcích. ELN nejde jen tak vyhodit do vzduchu. To nefunguje.“ Petro na hraně: mír, válka a tlak zvenčí Petro tak dnes stojí před dilematu, které může přepsat bezpečnostní mapu regionu. Pokud přitvrdí příliš, riskuje eskalaci a dlouhé boje v Catatumbu i na hranici. Pokud ustoupí, může čelit ještě většímu tlaku z Washingtonu a kritice doma. Kolumbie se zároveň dostává do situace, kdy se její vnitřní konflikt stále víc propojuje s geopolitikou. Trumpova strategie nutí latinskoamerické vlády jednat rychle a tvrdě. A ELN, zapsaná na americkém seznamu teroristických skupin, se stává jedním z hlavních testů, jak daleko zajde nová éra regionální bezpečnosti.

Trumpův tlak oživuje kolumbijskou válku proti rebelům z ELN

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply