Trump chce Grónsko: Evropa volí vyjednávání místo střetu

Délka článku: 8 minutes Trump chce Grónsko a jeho tým znovu posílá Evropě tvrdé signály. Dánská vláda i spojenci v EU proto řeší, jak situaci uklidnit vyjednáváním, aniž by ustoupili v otázce suverenity a bezpečnosti v Arktidě. Evropští diplomaté říkají, že lídry šokovalo, když Donald Trump i jeho poradci znovu otevřeli téma převzetí grónského území. Pro dánskou premiérku Mette Frederiksenovou i pro řadu evropských lídrů představovala představa nátlaku ze strany amerického spojence nepříjemný šok. V posledních dnech se v evropských metropolích zvedla vlna nervozity. Důvodem se staly výroky z okolí prezidenta Donalda Trumpa, které zpochybnily status Grónska a naznačily, že Washington nevylučuje ani tvrdší postup. V pondělí dostal Stephen Miller, jeden z nejbližších Trumpových poradců, otázku, zda může vyloučit použití vojenské síly k získání Grónska, autonomního území Dánského království. Miller to odmítl. Současně zpochybnil dánské nároky, přešel historické vazby ostrova na Dánsko a zesměšnil myšlenku, že by Evropa dokázala čelit americké armádě. „Skutečná otázka zní: na základě jakého práva Dánsko tvrdí, že Grónsko ovládá?“ řekl Miller na CNN. „Je zřejmé, že Grónsko by mělo být součástí Spojených států.“ Podle více než desítky diplomatických a vojenských zdrojů z několika zemí taková slova rozmetala dosavadní snahu Frederiksenové. Ta se prý více než rok pokoušela prezidenta tiše od tohoto nápadu odradit. Millerovy komentáře ji podle lidí z okolí viditelně rozhodily. V dalších evropských vládách pak spustily téměř panickou reakci. Tvrdá slova z Washingtonu mění atmosféru v Evropě Evropští představitelé říkají, že Millerova vystoupení a také Trumpovo dřívější prohlášení, že „Grónsko opravdu potřebujeme, naprosto“, vnesly do debaty nový stupeň naléhavosti. V zákulisí teď hledají možnou odpověď. Část z nich zvažuje posílení sil NATO v Arktidě, aby aliance jasněji čelila ruskému i čínskému vlivu. Jiní mluví o ústupcích v ekonomické oblasti, například o nabídce přístupu k rozsáhlým grónským nerostným zdrojům. Mezi evropskými diplomaty se zároveň šíří obava, že nejde primárně o bezpečnost ani o suroviny. Podle jednoho z ministrů zahraničí jde spíš o Trumpovu ambici „udělat Ameriku znovu velkou“ a zapsat se do dějin jako prezident, který po desetiletích rozšířil americké území. Trump byl v pátek v Bílém domě mimořádně přímočarý. „Rád bych uzavřel dohodu tou snadnou cestou,“ řekl. „Ale když to nepůjde snadno, uděláme to tou tvrdou cestou.“ I pro kontinent, který si v posledních letech zvykl na Trumpovy ostré výpady vůči evropským aliancím, představuje obnovený tlak kolem Grónska silný signál. Někteří evropští činitelé popisují náladu slovy „otřes“, „pobouření“ a „nejistota“. Jednota se hledá těžko. Prohlášení podpořilo jen šest zemí Současně se ukazuje, že Evropa nemá jednotnou linii. V úterý sice přišlo prohlášení na podporu Dánska, podepsalo ho však jen šest evropských zemí, nikoli celá sedmadvacítka Evropské unie. V soukromí se vedou spory o to, jak tvrdě Trumpa kritizovat. Řada lídrů totiž počítá s americkou pomocí při snaze ukončit válku na Ukrajině. Mnozí Evropané to považují za zásadní bezpečnostní hrozbu. Proto se bojí, že příliš ostrý postup vůči Trumpovi by mohl poškodit citlivá jednání. Jeden z evropských ministrů zahraničí to shrnul jednoduše: přímá výzva Trumpovi může vyvolat vztek. Naopak příliš měkký postoj může Evropě uškodit stejně. Frederiksenová už veřejně varovala, že americký pokus převzít Grónsko silou by „znamenal konec aliance NATO“. Dánské ministerstvo obrany v pátek zároveň uvedlo, že pokud by někdo napadl Grónsko, dánští vojáci mohou střílet i bez čekání na instrukce nadřízených. Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot v rozhlase řekl, že invazi nepovažuje za pravděpodobnou. Přesto zdůraznil, že Evropa musí při jakémkoli nátlaku „počítat s odpovědí, s odvetou, a hlavně nesmí reagovat sama“. Jiní evropští politici naopak vybízejí ke klidu. Připomínají, že ministr zahraničí USA Marco Rubio se má v příštích dnech setkat s dánskými představiteli. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová tento týden zopakovala, že „spolupráce je silnější než konfrontace“. Tichá strategie: snížit tón a vsadit na Kongres Podle tří evropských diplomatů a jednoho vysoce postaveného západního vojenského představitele se v Evropě šíří snaha „ztišit“ veřejnou rétoriku. Vlády doufají, že lidé v americkém Kongresu, včetně republikánů, dokážou Trumpa a jeho tým přesvědčit, aby ustoupili. Dánský velvyslanec Jesper Moller Sorensen mezitím zveřejňuje na síti X záznamy ze schůzek s americkými zákonodárci. Kongresman Mike Flood, republikán z Nebrasky, po jednání tento týden napsal, že velvyslanec „vyjádřil otevřenost diskutovat o jakémkoli opatření, které posílí bezpečnost Spojených států, při současném respektu k suverenitě Dánského království“. Někteří evropští činitelé připouštějí, že nevidí jasné známky bezprostřední invaze. Přesto se snaží vyhodnotit, jak vážná hrozba ve skutečnosti je a co přesně Trump sleduje. Nechtějí situaci zbytečně eskalovat, dokud jí plně nerozumí. Diplomatický maraton: Paříž, Brusel a desítky telefonátů Debata o Grónsku se naplno rozjela v úterý ráno, několik hodin po Millerově vystoupení. Evropští lídři se tehdy sešli v Paříži kvůli jednání o možnostech ukončení války na Ukrajině. Následující den v Paříži znovu jednali ministři zahraničí Polska, Francie a Německa. Ve čtvrtek v Bruselu pak diplomaté probírali varianty na zasedání Severoatlantické rady, politického orgánu NATO. V pátek dostali velvyslanci zemí EU aktuální přehled situace. Mezitím si činitelé v Evropě vyměňovali telefonáty a zprávy. Mnozí se snažili Frederiksenovou ujistit o podpoře, i když jinak vystupuje tvrdě a bez okolků. Konkrétní shodu na tom, co dělat v případě eskalace, ale zatím nenašli. Varianta „status bez vlastnictví“: Amerika by získala vliv, Dánsko formálně neustoupí Jedna z diskutovaných možností počítá se změnou právního postavení Grónska bez změny vlastnictví. Jak popsal jeden z představitelů, Spojené státy by na ostrově mohly jednat „jako vlastník“, aniž by jím formálně byly. Gróňané by například mohli hlasovat pro nezávislost a pak se asociovat se Spojenými státy kvůli bezpečnosti a ekonomickým výhodám. Stále by se ale nestali součástí USA. Takový scénář by nejspíš vyžadoval výraznou finanční nabídku pro přibližně 56 tisíc obyvatel ostrova. Ta by musela překonat podporu, kterou dnes poskytuje Dánsko, odhadovanou zhruba na jednu miliardu dolarů ročně. „To by byla nejchytřejší cesta: nabídnout velkou mrkev,“ míní Jon Rahbek-Clemmensen z Centra pro arktická bezpečnostní studia při Královské dánské obranné akademii. Trump však dává najevo, že ho podobné modely nemusejí uspokojit. V rozhovoru tento týden řekl, že „vlastnictví je velmi důležité“. Dodal: „Psychologicky to potřebujete pro úspěch. Vlastnictví vám dá něco, co nedostanete, ať už mluvíte o pronájmu, nebo o smlouvě.“ NATO v Arktidě: více lodí, více cvičení, jasnější signál Další varianta, o níž evropští představitelé mluví, zahrnuje významné posílení sil NATO v Grónsku. Mělo by to ukázat, že aliance bere vážně čínskou i ruskou aktivitu v Arktidě. Na schůzce Severoatlantické rady se podle jednoho ambasadora NATO řešila možnost námořního cvičení s válečnými loděmi a ledoborci. Takový krok by posílil uklidnění spojenců a současně by symbolizoval odhodlání. Uvnitř NATO se o arktické bezpečnosti diskutuje dlouhé roky. Washington tlačí na větší aktivitu. Kanada se podle diplomatů ještě donedávna zdráhala předat NATO větší roli. Pokud by však investice do obrany Grónska pomohla zmírnit Trumpovy požadavky, dostane debata novou prioritu. Někteří evropští činitelé zároveň zvažují, zda umožnit Spojeným státům rozšířit vojenskou přítomnost v Grónsku bez převzetí ostrova. Další návrhy mluví o dohodě, která by USA zajistila přístup k vzácným nerostům potřebným pro moderní technologie i vojenskou výrobu. Myšlenky typu zřízení stálé evropské základny na Grónsku naopak podle několika zdrojů narazí na odpor. Řada diplomatů chce držet bezpečnostní otázku v rámci NATO, aby do ní přirozeně vstupovali i Američané. „Pokud má Grónsko bezpečnostní problém, řešení nespočívá v tom, že USA Grónsko převezmou,“ řekl Ivo H. Daalder, bývalý americký velvyslanec při NATO za prezidenta Baracka Obamy. „Řešení spočívá v tom, že budou spolupracovat s 31 spojenci.“ Evropští představitelé také hledají způsoby, jak Washingtonu ukázat, že zvyšují finanční závazky vůči Grónsku i arktické bezpečnosti. Dva diplomaté a další evropský činitel připomněli, že Evropská unie například navrhla výrazně navýšit výdaje v příštím rozpočtu. „Grónsko není na prodej.“ Francie odmítá logiku územních obchodů Francouzský ministr Barrot odmítl jakoukoli úvahu o prodeji Grónska. Připomněl koupi Louisiany z roku 1803, kdy Napoleon prodal Američanům rozsáhlé území mimo jiné kvůli financování války na Haiti, tehdy ještě kolonie v revoluci. „Grónsko není na prodej ani k zabrání,“ řekl Barrot. „Nežijeme už v době, kdy se dala koupit nebo prodat Louisiana.“ Evropští diplomaté se mezitím shodují alespoň na jednom bodu: pokud chtějí zabránit hluboké politické krizi se Spojenými státy, musejí najít cestu k vyjednávání. Zároveň ale musejí ukázat, že umějí bránit vlastní suverenitu. V sázce totiž není jen Grónsko, ale i důvěryhodnost evropské bezpečnostní architektury.

Trump znovu mluví o Grónsku. Evropa sází na vyjednávání, aby se vyhnula střetu

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply