Tripartita po volbách: shoda na odmítnutí ETS2, spory o platy a rozpočet bez čísel

Délka článku: 8 minutes

Tripartita 12. ledna 2026 otevřela hned tři výbušná témata: státní rozpočet, platy ve veřejném sektoru a systém emisních povolenek ETS2. V otázce ETS2 našla vláda, odbory i zaměstnavatelé společný jazyk, ale u rozpočtu a platů zůstaly zásadní rozpory. Tripartita 12. ledna 2026 tak ukázala, kde kabinet může stavět na shodě a kde ho čeká tvrdé vyjednávání.

V pondělí 12. ledna se ve Strakově akademii sešla tripartita poprvé v tomto volebním období. Ke stolu usedli zástupci vlády Andreje Babiše, odborů a zaměstnavatelů. Program zahrnul vládní programové prohlášení, přípravu státního rozpočtu na letošní rok a také systém emisních povolenek ETS2.

Jednání přineslo jednu rychlou shodu a několik tvrdých střetů. V otázce ETS2 se vláda, odbory i zaměstnavatelé postavili za společný cíl: zastavit zavedení systému. V rozpočtu, platech a důchodech už ale vznikly jasné trhliny. Právě tam se ukáže, zda vláda dokáže udržet sociální dialog, nebo zda jen sbírá politické body na tématech, která zní dobře v titulcích.

Rozpočet: kabinet slibuje šetřit, detailní čísla drží mimo veřejnou debatu

Vláda sociálním partnerům představila aktuální stav přípravy rozpočtu. Kabinet podle Úřadu vlády plánuje schválit rozpočet na jednání 26. ledna. Zároveň tvrdí, že chce podpořit investice a hospodářský růst a současně snížit provozní náklady státu.

Problém začíná u detailů. Zaměstnavatelé i odbory podle vyjádření účastníků stále čekají na kompletní dokumentaci. Premiér Andrej Babiš a ministr práce Aleš Juchelka podle odborů přislíbili, že dokumenty dodají. Šéf Svazu průmyslu Jan Rafaj zároveň naznačil, že finální návrh kabinet ukáže na přelomu ledna a února. To už je čas, kdy se z rozpočtu stává hotový balík a prostor pro zásadní úpravy se rychle zmenšuje.

Tady si vláda kope vlastní jámu. Kabinet chce po sociálních partnerech klid a podporu. Zároveň jim ale servíruje rozpočet ve chvíli, kdy se o něm prakticky rozhodlo. Vypadá to jako sociální dialog „na poslední chvíli“. A přesně to odbory dlouhodobě kritizují i u programového prohlášení.

Programové prohlášení: odbory mluví o slabém sociálním dialogu a riziku pro veřejné finance

Na tripartitě se otevřelo i programové prohlášení vlády. Úřad vlády uvedl, že sociální partneři ocenili důraz na prosperitu, stabilitu a podporu firem i živnostníků.

Zároveň ale zazněla tvrdší slova z odborové strany. Předseda ČMKOS Josef Středula před jednáním upozornil, že mu v prohlášení chybí důraz na sociální dialog. Kritizoval také záměry, které podle něj mohou prohloubit tlak na veřejné rozpočty. Zmínil například úvahy kolem paušálů OSVČ a odmítání zásahů do daní jako „princip“, který podle něj neřeší strukturální deficit.

Tahle výměna názorů ukazuje důležité napětí. Vláda slibuje stabilitu a sociální smír. Odbory ale varují, že bez tvrdých rozpočtových rozhodnutí a bez férového vyjednávání se smír udrží jen na papíře. Zaměstnavatelé mezitím tlačí na investice do inovací a strategických projektů. To jsou cíle, které obvykle stojí peníze. Vláda tak bude muset rychle ukázat, kde vezme zdroje a kde skutečně ušetří.

Platy ve veřejném sektoru: vláda nemá dohodu, čas se krátí

Nejviditelnější spor přišel hned po tripartitě. Vláda se s odbory zatím nedohodla na růstu platů ve veřejném sektoru pro letošní rok. Aleš Juchelka po jednání s odborovými předáky uvedl, že rozhovory budou pokračovat v týdnu před 26. lednem. Zároveň naznačil, že část navýšení může jít do tarifů a část do odměn.

Odbory drží požadavek na růst tarifů o 9 % pro hůře placené profese a o 6 % pro ostatní. Josef Středula zároveň připustil posun na duben, pokud vláda nabídne výraznější čísla, která vykompenzují zpoždění. Do debaty vstupuje i ministryně financí Alena Schillerová, která podle ČTK mluvila o možnosti zvýšit tarify v nejnižší tabulce o 2200 korun.

Kritický bod: vláda dává termíny, ale nedává jistotu. Lidé ve veřejných službách slyší už několik měsíců, že „se to dořeší“. Jenže inflace, tlak na pracovní trh a nedostatek personálu v některých profesích dělají z platů politicky výbušné téma. Pokud kabinet zvolí kombinaci malých tarifů a větších odměn, posílí tím nerovnost mezi pracovišti. Odměny totiž často závisí na vedení organizace a na rozpočtových možnostech konkrétního úřadu či zařízení.

ETS2: společná fronta „ne“, ale riziko střetu s realitou EU

V ETS2 se tripartita shodla nejrychleji. Úřad vlády shrnul postoj jasně: zavedení ETS2 by podle všech stran poškodilo českou ekonomiku i domácnosti, proto ho chtějí odmítnout.

Ministr práce Aleš Juchelka po jednání řekl, že vláda si vyžádala od zaměstnavatelů i odborů podklady k dopadům ETS2 na domácnosti a průmysl. Kabinet je chce využít v evropském vyjednávání. Premiér Andrej Babiš už dříve uvedl, že chce přijít s konkrétním řešením na summitu Evropské rady 12. února, ale detaily zatím nepředstavil.

Tady začíná kritická rovina. ETS2 už vznikl jako evropská legislativa. Česká vláda tak neřeší jen „zda“, ale hlavně „jak“. Právníci a experti upozorňují, že prosté neplnění transpoziční povinnosti obvykle vede ke sporu s Evropskou komisí a může přinést finanční sankce. Zároveň by země, která systém neimplementuje, přišla o část přínosů spojených se Sociálním klimatickým fondem, který má pomáhat domácnostem se zvládáním dopadů.

Vláda tedy stojí před dilematem. Buď vyjedná změnu pravidel na evropské úrovni a získá spojence, nebo skončí v izolaci a bude řešit právní i rozpočtové následky. Tripartita jí může pomoci s argumenty. Sama ale problém nevyřeší. V této fázi kabinet nabízí spíš politické gesto než proveditelný plán.

Emisní povolenky ETS1: průmysl mluví o spekulacích, tlak na změnu roste

Vedle ETS2 se otevřel i stávající systém ETS1. Jan Rafaj ho podle ČTK kritizoval a označil ho za krok, který se podle něj v praxi změnil ve spekulativní nástroj. Upozornil také, že cena povolenek leží výrazně nad původními odhady a dopad se promítá do průmyslu.

Tahle část debaty ukazuje, že Česko nebude řešit jen „nové“ povolenky. Firmy a část odborů chtějí i revizi stávajícího nastavení. Pokud vláda postaví strategii jen na odmítání ETS2, narazí na další problém: domácí energetika a průmysl už dnes žijí v realitě ETS1. To znamená, že cenové tlaky z evropské klimatické politiky běží bez ohledu na to, co kabinet řekne na tiskové konferenci.

Peníze na sociální dialog: vláda schválila téměř 40 milionů, chystá další balík

Tripartita otevřela i financování sociálního dialogu. Odbory a zaměstnavatelské svazy požádaly pro rok 2026 souhrnně o 39,985 milionu korun na podporu vyjednávání na celostátní, odvětvové a krajské úrovni. Vláda požadavek odsouhlasila.

Současně kabinet informoval o přípravě další dohody na prevenci pracovních úrazů a nemocí z povolání. Sociální partneři navrhli devět preventivních opatření a žádají zhruba 19,7 milionu korun. Návrh dohody běží v připomínkovém řízení.

Tento bod má dvě čtení. V pozitivní rovině vláda posiluje instituci, která tlumí konflikty a dává prostor pro dohodu. V kritické rovině kabinet vysílá rozporuplný signál. Na jedné straně slibuje šetřit na provozu státu. Na druhé straně schvaluje nové výdaje, aniž by jasně vysvětlil, jak vyhodnotí jejich efekt. V čase rozpočtového provizoria se navíc každá položka stává symbolem.

Důchody: zaměstnavatelé varují před stropem 65 let, odbory ho vítají

Do popředí se dostalo i téma důchodů. Zaměstnavatelé podle ČTK nesouhlasí s plánem vlády znovu zastropovat důchodový věk na 65 letech. Argumentují demografií a potřebou udržet více lidí na trhu práce. Jan Rafaj mluvil o špatném signálu i o tom, že vlády nemají měnit strategii každé čtyři roky.

Odbory naopak strop vítají. Vnímají ho jako ochranu lidí v náročných profesích. Spor tak míří přímo do jádra budoucího rozpočtu. Důchodový systém totiž rozhoduje o dlouhodobých výdajích státu. Zároveň ovlivňuje firmy, které řeší nedostatek pracovníků.

Co ukázalo první jednání: vláda umí sjednotit sál na „ne“, hůř už se jí hledá „ano“

První tripartita po volbách dala vládě jednoduché vítězství v tématu ETS2. Kabinet našel společnou řeč se zaměstnavateli i odbory, protože všichni vidí rizika pro ceny a konkurenceschopnost.

Na těžších otázkách se ale okamžitě ukázal deficit konkrétních kroků. Rozpočet zatím stojí na slibech. Vyjednávání o platech nemá dohodu a čas běží. U důchodů se rýsuje střet mezi demografickou realitou a politickým závazkem. A u ETS2 platí jednoduché pravidlo: domácí shoda nestačí, pokud Česko neuspěje i v Bruselu.

Vláda teď potřebuje dvě věci. Musí rychle otevřít data k rozpočtu a platům. Současně musí ukázat evropskou strategii k ETS2, která půjde dál než k prohlášení o odmítnutí. Jinak se z první tripartity stane jen dobře prodaný začátek bez pokračování.