Státní rozpočet za rok 2025: Schillerová mluví o schodku 290,7 miliardy, očištěné číslo vychází zhruba o 41 miliard níž

Délka článku: 6 minutes

Schodek státního rozpočtu 2025 skončil na 290,7 miliardy korun, ale část tohoto čísla tvoří předfinancování evropských projektů, které se do Česka teprve proplatí. Schodek státního rozpočtu 2025 proto vyvolává spor o to, zda veřejnost slyší jen hotovostní výsledek, nebo i srovnatelnější pohled po očištění o EU toky.

Státní rozpočet skončil v roce 2025 schodkem 290,7 miliardy korun. Ministerstvo financí tím potvrdilo, že stát překročil schválený plán 241 miliard o téměř 50 miliard. Nová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) výsledek označila za důsledek kombinace podhodnocených výdajů, nadhodnocených příjmů a slabšího přílivu peněz z Evropské unie.

Jenže právě „evropská“ část příběhu mění interpretaci čísla, se kterým ministryně pracuje. Podle bývalého ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) a také podle exministra Miroslava Kalouska činí „mezinárodně srovnatelný“ deficit po očištění o evropské prostředky zhruba 250 miliard korun. V rozpočtovém výsledku totiž leží přibližně 41 miliard korun, které stát v roce 2025 předfinancoval na projektech EU a které mají do Česka teprve doputovat.

To neznamená, že se veřejné finance dostaly do dobré kondice. Znamená to ale, že ministryně při komunikaci pracuje s nejtvrdším možným číslem, aniž by veřejnosti jasně řekla, co v něm dělá časový posun evropských plateb.

Co říká oficiální výsledek: 290,7 miliardy a prosincový skok

Ministerstvo financí zveřejnilo „pokladní plnění“ a uvedlo schodek 290,7 miliardy korun. Ve srovnání s rokem 2024 se schodek meziročně zvýšil o 19,3 miliardy. Zároveň překročil schválený plán o 49,7 miliardy.

K výsledku významně přispěl prosinec. Na konci listopadu činil průběžný schodek 232,4 miliardy. V samotném prosinci se schodek prohloubil o 58,3 miliardy, což vybočilo z typického prosincového vývoje posledních let.

Schillerová zároveň připomněla, že vláda Andreje Babiše nastoupila v polovině prosince. Podle jejího vyjádření dosáhl schodek v den nástupu vlády přibližně 266 miliard. Zbytek prosincového zhoršení tak připadl na poslední část roku.

Co ministryně zdůrazňuje: OZE, povolenky, školství a slabší příjmy z EU

Schillerová spojila překročení plánu s několika konkrétními položkami. Upozornila na vyšší náklady státu na podporované zdroje energie, nižší výnos z prodeje emisních povolenek a vyšší výdaje v regionálním školství. K tomu přidala argument, že Česko inkasovalo z Evropské unie méně, než rozpočet očekával.

Podle ministryně dosáhly příjmy z EU v roce 2025 130,7 miliardy korun, což podle ní představovalo zhruba 73 % očekávané částky. Schillerová tento výpadek označila za jeden z faktorů horšího výsledku.

Na první pohled argument sedí. Pokud rozpočet čeká evropské peníze a nedostane je, schodek naroste. Problém leží v tom, že tento popis vynechává klíčový detail: stát často nejdřív zaplatí výdaje na evropské projekty z vlastních peněz a až následně čeká na proplacení z Bruselu. Časové zpoždění pak umí do „pokladního“ výsledku vložit desítky miliard, aniž by stát o tyto peníze přišel.

Chybějících 41 miliard: spor o to, co číslo skutečně říká

Bývalý ministr financí Zbyněk Stanjura reagoval tím, že evropské peníze tvoří průtokovou položku a samotné započítání bez kontextu zkresluje obraz hospodaření. Uvedl, že Česko v roce 2025 vyplatilo na projektech EU o 40,8 miliardy více, než z EU inkasovalo. Podle něj tyto prostředky do země přijdou v následujících měsících, a proto dává smysl mluvit o „očištěném“ schodku 249,9 miliardy korun.

Podobně mluvil i Miroslav Kalousek. Ten upozornil, že v oznámeném schodku leží zhruba 40 miliard nedočerpaných evropských peněz, které stát předfinancoval. Podle něj proto korektní „skutečný“ deficit vychází kolem 249–250 miliard korun.

Z čísel to vychází jednoduše:

290,7 – 40,8 = 249,9 miliardy korun.

Tento přepočet nepopírá oficiální výsledek pokladny. Jen říká, že ministryně prezentuje deficit způsobem, který neodděluje strukturální problém rozpočtu od technického posunu evropských plateb.

Proč na tom záleží: veřejnost slyší rekord, ale nedostane celou informaci

Schillerová má právo upozornit na to, že rozpočet překročil plán a že stát hospodařil s vysokým schodkem. Politická debata ale stojí na přesnosti a na férovém srovnání. Pokud ministryně mluví o schodku 290,7 miliardy jako o „výsledku hospodaření vlády“, měla by ve stejné větě dodat, že část schodku vytvořil časový posun evropských refundací.

Tento detail hraje roli i při hodnocení práce předchozí vlády Petra Fialy. Rozpočet totiž po většinu roku 2025 řídil předchozí kabinet. Nová vláda převzala závěr roku a nyní nastavuje politický rámec pro interpretaci výsledku.

Pokud ministryně vynechá vysvětlení evropského předfinancování, zjednoduší příběh tak, že veřejnost slyší jen jeden závěr: „bylo to výrazně horší“. Číslo 290,7 miliardy tento dojem podporuje. Očištěné číslo kolem 250 miliard přesto zůstává obrovské, ale mění debatu o tom, jak moc se výsledek odchýlil od reality rozpočtového roku.

I očištěný deficit zůstává vysoký. Rozpočet narazil na konstrukční slabiny

Úprava o evropské předfinancování nesmaže klíčové potíže, které se v roce 2025 projevily. Rozpočet se opřel o optimistické příjmy, zejména u emisních povolenek, a současně podcenil některé výdaje. IROZHLAS například citoval Schillerovou, která zmiňovala vyšší platby na obnovitelné zdroje a vyšší výdaje v regionálním školství.

Česká televize navíc připomněla, že skepsi k dodržení plánovaného schodku vyjadřovaly už dříve instituce typu Národní rozpočtové rady nebo NKÚ. Tento rámec posiluje argument, že problém nevznikl až v závěru roku. Rozpočet si nesl slabá místa už v konstrukci.

Zjednodušeně řečeno: evropské peníze vysvětlují část „nárůstu“ schodku. Nevysvětlí ale, proč schodek vůbec zůstává tak vysoký čtvrtý rok v řadě.

Co čekat dál: přijdou evropské platby, ale politický spor nezmizí

Pokud Stanjura a Kalousek popisují situaci správně, stát v následujících měsících inkasuje z EU část prostředků, které v roce 2025 předfinancoval. To zlepší hotovostní bilanci dalšího období, aniž by to automaticky znamenalo lepší strukturální hospodaření.

Pro novou ministryni financí teď vzniká zásadní úkol. Musí ukázat, jak chce řešit deficit, který zůstane vysoký i po očištění o evropské toky. Pokud bude dál stavět komunikaci jen na nejhorším nominálním čísle, vyrobí si problém důvěryhodnosti. Veřejnost i trhy totiž rychle poznají, že část příběhu tvoří účetní časování.

Rok 2025 tak končí dvojím výsledkem. Pokladna ukazuje 290,7 miliardy. Po očištění o evropské předfinancování se debata posouvá k číslu kolem 250 miliard. Ani jedno číslo nevypadá dobře. Rozdíl mezi nimi ale rozhoduje o tom, zda ministryně popisuje realitu celou, nebo jen její politicky nejvýhodnější část.