Škola poslance ANO pod tlakem: Deník N popsal model doplaťte, nebo nedostudujete. Sion čelí sporům, prohraným soudům i kritice inspekce

Délka článku: 7 minutes

Kauza Sion Doksanský se znovu dostala do centra pozornosti po svědectvích studentů a rodičů o doplatcích školného v posledním ročníku a o sporech, které v některých případech řešily soudy. Příběh zasahuje i do práce České školní inspekce a otevírá otázku, jak škola zacházela se statutem studenta těsně před maturitou. Kauza Sion Doksanský tak přesahuje běžný smluvní spor a míří k širší debatě o pravidlech a férovosti ve soukromém školství.

Investigativní zjištění Deníku N znovu otevřela starší spor kolem soukromé střední školy Sion High School v Hradci Králové. Školu vlastní a řídí poslanec ANO Denis Doksanský. Podle výpovědí studentů a rodičů škola v posledním ročníku náhle požadovala doplatky školného v řádu desítek tisíc korun. Některým maturantům prý v den zkoušek sdělila, že už „nestudují“, a pozastavila jim studium. Deník N uvádí více než deset podobných případů a část z nich skončila u soudu, kde rodiče uspěli.

Příběh má dvě roviny. Jedna řeší peníze a smluvní závazky mezi školou a rodiči. Druhá řeší postup školy vůči studentům, zejména v době maturit. Do věci se v minulosti vložila i Česká školní inspekce, která kritizovala způsob přerušení studia. Soudy zase v některých sporech odmítly nároky školy na doplatky.

Co Deník N zjistil: sleva na školné a pak požadavek na doplatek

Podle Deníku N škola nabízela některým rodinám snížené školné. Rodiče popisují, že si výši platby opakovaně ověřovali a škola jim ji potvrzovala. V maturitním ročníku pak přišla zpráva o doplatku, který měl dorovnat „plnou“ cenu. Částky se lišily případ od případu a u některých rodin šly do desítek tisíc korun.

Seznam Zprávy na základě zjištění Deníku N popsal konkrétní model: plné školné mělo činit 39 tisíc korun ročně, některé rodiny však platily nižší částku a později čelily doplatkům, které v součtu dosahovaly i 76 tisíc korun. Další případy podle médií mířily ještě výš.

„V den maturit nám řekli, že už nestudujeme“

Nejvýbušnější část kauzy netvoří samotné peníze, ale načasování a forma tlaku. Deník N i navazující zprávy uvádějí svědectví studentů, kteří se těsně před písemnými maturitami dozvěděli, že jim škola pozastavila studium. Někteří popisují, že je škola vyzvala k podpisu dokumentu a sdělila jim, že ve škole už „nestudují“.

Tyto situace mají přímý dopad na dítě. Maturant řeší přípravu a stres ze zkoušek. Do toho vstoupí hrozba, že se k maturitě vůbec nedostane. Právě tento prvek podle rodičů změnil „spor o platbu“ na nátlakový nástroj.

Inspekce: přerušení studia bez žádosti je v rozporu s pravidly

Podobné případy se neobjevily poprvé až nyní. Regionální média už v roce 2022 psala, že Česká školní inspekce považovala přerušení studia u části žáků za neoprávněné. Inspekce tehdy uvedla, že přerušení studia může nastat jen na základě písemné žádosti zletilého žáka nebo zákonného zástupce.

Stejný text také uvádí, že inspekce postoupila část stížnosti mimo svou působnost, tedy spor o úhrady a postup vymáhání školného, policii.

Tohle zjištění je podstatné. Ukazuje, že stát už dříve řešil nejen „kolik se platí“, ale i to, jak škola zachází se statusem studenta. A právě status studenta rozhoduje o tom, zda může skládat maturitu.

Soudy: v některých případech škola neuspěla

Další opěrný bod tvoří soudní rozhodnutí. CNN Prima NEWS v roce 2023 informovala, že soudy vydaly první rozhodnutí ve sporech, kde škola žalovala studenty kvůli domnělému nedoplatku na školném. Podle zamítavých rozsudků škola vymáhala částky neoprávněně nebo nesprávně.

Deník N nyní píše, že část případů skončila u soudu a rodiče uspěli. Seznam Zprávy k tomu doplňují tvrzení advokáta některých rodičů, podle něhož škola v zaznamenaných sporech nevyhrála.

Jak se brání Denis Doksanský: chyba prý leží u rodičů

Poslanec ANO obvinění odmítá. Podle Deníku N tvrdí, že za situaci mohli rodiče. Seznam Zprávy citují Doksanského, že rodiče si měli hlídat závazky, například v systému EduPage. Zároveň popírá, že by se studenti dozvěděli vše až těsně před maturitou. Tvrdí, že informace o nedoplatcích dostali už na začátku posledního ročníku.

Doksanský zároveň připouští, že některé soudy prohrál. Podle jeho vysvětlení soudy rozhodly ve smyslu, že pokud škola nabídla slevu obecně, musí ji poskytnout všem, kdo o ni požádají. Tento výklad podle něj vytvořil problém pro model s individuálními slevami.

V čem spočívá „byznysový“ mechanismus a proč budí podezření

Z informací, které zveřejnila média, se skládá obraz mechanismu, který stojí na třech krocích:

1. Škola nabídne nižší školné, nebo ho tak rodiče vnímají na základě komunikace se školou.
2. Škola později přepne na „plnou“ cenu a požaduje zpětné doplacení. Částky se liší a škola je vyčíslí v době, kdy rodina už těžko změní školu.
3. Škola propojí finanční spor se statusem studenta. V extrémních popisech zazní i věta, že student už „nestuduje“.

Tento model může být legální, pokud stojí na jednoznačné smlouvě a férové komunikaci. Zároveň ale snadno sklouzne k praxi, kterou rodiče vnímají jako vydírání. Riziko roste, když škola řeší dluh těsně před maturitou a používá přerušení studia jako páku.

Co je dnes ověřené a co zůstává sporné

V kauzách tohoto typu je důležité oddělit tři úrovně:

• Ověřené soudem: Některé soudy odmítly nároky školy na doplatky školného.
• Ověřené inspekcí: Inspekce kritizovala přerušení studia bez žádosti a avizovala další dohled.
• Sporné výpovědi stran: Rodiče popisují nátlak a pozdní oznámení. Doksanský tvrdí, že rodiče porušili povinnosti a škola informovala včas.

Právě tento střet verzí určuje, proč téma znovu rezonuje. Deník N postavil text na řetězci konkrétních příběhů, které se opakují v podobném schématu.

Politická rovina: poslanec jako podnikatel ve školství

Kauza má i politický rozměr. Doksanský je zároveň zákonodárce a podnikatel ve vzdělávání. To samo o sobě není protiprávní. Přináší to však vyšší nároky na transparentnost a na citlivé zacházení se studenty, protože veřejnost očekává od poslance i vyšší standard odpovědnosti.

Navíc jde o oblast, kde rodiny často nemají stejnou vyjednávací sílu jako instituce. Student před maturitou nemá reálnou možnost „odejít jinam“ bez obrovských nákladů. Proto i zdánlivě smluvní spor působí jako spor o moc.

Co může následovat: tlak na kontrolu a na jasnější pravidla

V krátkém horizontu se bude rozhodovat o dvou věcech. Zaprvé o tom, zda přibudou další žaloby, nebo naopak dohody a narovnání. Zadruhé o tom, jak zareagují kontrolní orgány a zřizovatelské struktury školy, pokud se potvrdí systémová chyba v komunikaci a v práci se statusem studenta.

V širším horizontu může kauza posílit tlak na jasnější pravidla pro soukromé školy, zejména pro slevy na školném, informování rodičů a pro postup při dluzích. Soudy už ukázaly, že formální nastavení slev a závazků rozhoduje. Inspekce zase ukázala, že škola nesmí libovolně manipulovat se statutem studenta.

Média teď popsala, že rodiny se v některých případech cítily zaskočené a zahnané do kouta. Škola a její ředitel naopak tvrdí, že rodiče měli povinnosti a ignorovali pravidla. Další vývoj proto bude stát hlavně na dokumentech: na smlouvách, na evidenci plateb a na tom, jak škola prokazatelně informovala rodiny v průběhu studia.