Ruská ekonomika v lednu 2026: Stagnace, inflace a tlak sankcí

Délka článku: 18 minutes Ruská ekonomika vstupuje do roku 2026 v období zásadních změn a nejistot. Po dvou letech překvapivě silného růstu, taženého masivními státními investicemi do vojensko-průmyslového komplexu a přechodem na „válečný režim“, se začínají projevovat limity tohoto modelu. Zatímco některé makroekonomické ukazatele, jako je HDP nebo obchodní bilance, zůstávají relativně příznivé, pod povrchem narůstají strukturální problémy, které ohrožují dlouhodobou stabilitu země. Klíčové výzvy představují vysoká inflace, rekordní výdaje na obranu, pokles příjmů z exportu energií, zpřísňující se sankce a nedostatek pracovních sil. Tento článek přináší detailní analýzu aktuálních makroekonomických ukazatelů, dopadů sankcí, vývoje cen energií, exportních a importních trendů a reakcí ruské vlády, včetně regionálních a sociálních aspektů. Vše na základě nejnovějších dat a s důrazem na odbornost, zkušenost, autoritativnost a důvěryhodnost. Hlavní makroekonomické ukazatele: HDP, inflace, kurz rublu, obchodní bilance Hrubý domácí produkt: Zpomalení růstu a riziko stagnace Ruský HDP v roce 2025 podle Mezinárodního měnového fondu (MMF) dosáhl 2,54 bilionu USD, což představuje meziroční růst o 0,6 %. Tento výsledek znamená výrazné zpomalení oproti letům 2023 a 2024, kdy ekonomika rostla tempem přes 4 % ročně. Prognózy na rok 2026 jsou opatrné: MMF očekává růst HDP o 1,0 %, ruská centrální banka a domácí analytici se pohybují v rozmezí 0,7–1,3 %. Odborníci však upozorňují, že skutečný růst je tažen téměř výhradně státními výdaji na obranu a vojenskou výrobu, zatímco civilní sektor stagnuje nebo klesá. Tento model růstu je z dlouhodobého hlediska neudržitelný. Výrobní kapacity jsou vyčerpány, investice do civilní ekonomiky klesají a nedostatek pracovních sil brzdí další expanzi. Vláda i instituty napojené na Kreml otevřeně varují před rizikem recese v druhé polovině roku 2026. Inflace: Zpomalení, ale stále vysoko nad cílem Inflace v Rusku v prosinci 2025 zpomalila na 5,6 % meziročně, což je nejnižší hodnota od roku 2023. V průběhu roku 2025 se inflace pohybovala v rozmezí 6,7–10,4 %, přičemž nejvyšší hodnoty byly zaznamenány na jaře. Centrální banka předpokládá, že v roce 2026 inflace dále klesne k 4% cíli, ale většina analytiků očekává, že se bude držet spíše v rozmezí 4,5–6 %. Za zpomalením inflace stojí kombinace restriktivní měnové politiky (vysoké úrokové sazby), silného rublu a slabší domácí poptávky. Nicméně ceny potravin a některých základních komodit rostou výrazně rychleji než průměr – v některých segmentech až o 20–30 % ročně. To má zásadní dopad na životní úroveň obyvatel, zejména v regionech a mezi nízkopříjmovými skupinami. Kurz rublu: Nečekané posílení a jeho důsledky Ruský rubl v závěru roku 2025 překvapivě posílil vůči hlavním světovým měnám. Kurz k americkému dolaru se pohyboval kolem 75–77 rublů za dolar, k euru kolem 90 rublů. K 23. lednu 2026 činil kurz 1 USD = 75,5–77 RUB a 1 EUR = 90–92 RUB, což jsou nejsilnější hodnoty za poslední dva a půl roku. Za posílením rublu stojí několik faktorů: vysoké úrokové sazby, povinný prodej valut exportéry, omezený dovoz kvůli sankcím a slabé domácí poptávce po zahraniční měně. Důležitou roli hraje také dolarizace plateb a rostoucí podíl transakcí v rublech a jüanech. Silný rubl sice pomáhá brzdit inflaci a zlevňuje dovoz, ale zároveň snižuje rublové příjmy exportérů a státního rozpočtu, což je v exportně orientované ekonomice zásadní problém. Obchodní bilance a běžný účet: Přebytek, ale s klesající dynamikou Obchodní bilance Ruska zůstává v přebytku, i když její dynamika zpomaluje. V září 2025 dosáhla obchodní bilance hodnoty 13,6 miliardy USD, což představuje výrazné zlepšení oproti předchozím měsícům. Za celý rok 2025 se očekává saldo obchodní bilance kolem 144–146 miliard USD, běžný účet by měl vykázat přebytek 66–67 miliard USD. Přebytek je výsledkem silného exportu energetických surovin a omezeného dovozu kvůli sankcím a slabé domácí poptávce. Nicméně příjmy z exportu ropy a plynu v roce 2025 klesly o 19–25 % oproti předchozím letům, což snižuje celkový příliv valut do země. Dovoz zůstává utlumený, hlavními partnery jsou Čína, Turecko a Bělorusko. Dopady sankcí: Energetika, finance, obchod a technologie Sankční režim: 19 balíčků a stále přísnější opatření Evropská unie a západní státy od února 2022 přijaly již 19 balíčků sankcí proti Rusku, které se zaměřují na klíčová odvětví – energetiku, finanční sektor, vojensko-průmyslový komplex, technologie a jednotlivce. Nejnovější opatření zahrnují zákaz dovozu ruského LNG do EU od ledna 2027, zpřísnění cenového stropu na ropu, sankce na stínovou flotilu, zákaz transakcí s ruskými bankami a kryptoměnovými platformami, omezení vývozu technologií a služeb, včetně AI a cloudových řešení. Sankce zasáhly i třetí země, které pomáhají Rusku obcházet omezení, včetně čínských, indických a tádžických subjektů. EU zakázala svým subjektům kontakt s ruským platebním systémem Mir a rozšířila zákaz poskytování softwaru a služeb v oblasti bankovnictví, AI a kosmických technologií. Dopady na energetiku: Pokles příjmů, nové trhy, tlak na ceny Sankce zásadně změnily strukturu ruského energetického exportu. Zatímco před rokem 2022 směřovala většina ropy a plynu do Evropy, dnes jsou hlavními odběrateli Čína, Indie a další asijské země. Ruská ropa Urals se obchoduje s výrazným diskontem vůči Brent, v lednu 2026 se její cena pohybuje kolem 51–52 USD za barel, což je o více než 15 % méně než před rokem. Evropská unie postupně ukončuje dovoz ruského plynu a ropy – zákaz dovozu plynu má platit od ledna 2026, u ropy se počítá s úplným ukončením do konce roku 2027. To nutí Rusko hledat nové trhy a přeorientovat exportní infrastrukturu. Příjmy z exportu energií v roce 2025 klesly o 19–25 %, což zásadně ovlivňuje státní rozpočet. Dopady na finanční sektor: Izolace, Mir, kryptoměny Ruský finanční sektor je odříznut od západních trhů a platebních systémů. Většina velkých bank byla vyloučena ze systému SWIFT, sankce se rozšířily i na banky v Bělorusku, Kazachstánu a dalších spojeneckých zemích. Platební systém Mir funguje pouze v omezeném rozsahu, západní partneři jej blokují. Rusko se snaží rozvíjet vlastní platební infrastrukturu a využívá kryptoměny pro některé mezinárodní transakce, ale objemy zůstávají omezené. Dopady na technologie a průmysl: Nedostatek, paralelní import, úpadek inovací Sankce omezily přístup Ruska ke klíčovým technologiím – polovodičům, CNC strojům, pokročilému softwaru a zboží dvojího užití. To vede k technologickému úpadku v řadě odvětví, zejména v IT, automobilovém průmyslu a strojírenství. Rusko se snaží nedostatek kompenzovat paralelním importem přes třetí země a dovozem z Číny, ale kvalita a objemy jsou omezené. Odchod zahraničních firem a expertů (zejména v IT) dále zhoršuje situaci. Vývoj cen energií: Ropa, plyn, uhlí a jejich dopad na rozpočet Ropa: Ceny pod tlakem, export s diskontem Ruská ropa Urals se v lednu 2026 obchoduje kolem 51–52 USD za barel, což je výrazně pod rozpočtovanou cenou (69,7 USD/barel). Diskont vůči Brent dosahuje 15–20 %, což je důsledek cenového stropu a omezeného přístupu na západní trhy. Hlavními odběrateli zůstávají Čína a Indie, které využívají levnější ruskou ropu k posílení vlastních rafinérií. Pokles cen ropy znamená snížení příjmů státního rozpočtu – v roce 2025 Rusko vybralo na příjmech z ropy a plynu o 2 biliony rublů méně, než plánovalo. To nutí vládu hledat nové zdroje financování, zejména zvyšováním daní. Plyn: Konec evropského trhu, nové trasy do Asie Evropská unie od ledna 2026 zakazuje dovoz ruského plynu, což znamená ztrátu klíčového trhu. Rusko se snaží zvýšit export do Číny a dalších asijských zemí, ale infrastruktura (např. plynovod Síla Sibiře 2) není zatím dostatečně rozvinutá. Příjmy z plynu v roce 2025 klesly o téměř 20 % oproti předchozím letům. Uhlí: Kritická situace v těžbě a exportu Těžba a export uhlí v Rusku čelí vážným problémům. Sankce, pokles poptávky v Evropě a Asii a logistické obtíže vedly k propadu produkce i exportu. Situace je kritická zejména v regionech závislých na těžbě uhlí, kde dochází k propouštění a poklesu životní úrovně. Exportní a importní trendy: Nové trhy, hlavní komodity, změny v dovozu Export: Energetické suroviny, zemědělství, zbraně Hlavními exportními položkami Ruska zůstávají ropa, plyn, uhlí, kovy, obilí a zbraně. V roce 2025 tvořily energetické suroviny přibližně dvě třetiny exportních příjmů. Po ztrátě evropského trhu se Rusko orientuje na Čínu, Indii, Turecko a další asijské země. Vývoz obilí zůstává silný, Rusko je největším světovým exportérem pšenice. Export zbraní a vojenské techniky je omezen sankcemi a konkurencí ze strany Číny. Vývoz do Afriky a Latinské Ameriky pokračuje, ale objemy jsou nižší než před válkou. Import: Dovozní substituce, hlavní partneři, klíčové položky Dovoz do Ruska zůstává utlumený. Hlavními partnery jsou Čína (40,6 %), Uganda (5,4 %), Bělorusko (4,2 %) a Turecko (4,1 %). Klíčové dovozní položky tvoří automobily, léčiva, telekomunikační zařízení, počítače a traktory. Sankce a vládní politika dovozní substituce vedou k omezení dovozu západního zboží a jeho nahrazování čínskými produkty nebo domácí výrobou. Spotřební zboží a potraviny se dovážejí v menším objemu, zejména kvůli růstu cen a poklesu kupní síly obyvatelstva. Paralelní import a překupníci pod kontrolou státu pomáhají obcházet některá omezení, ale objemy jsou omezené. Reakce ruské vlády: Fiskální a monetární politika, rozpočet, daně, obrana Fiskální politika: Rekordní výdaje na obranu, daňová reforma, deficit Ruský státní rozpočet na rok 2025 a plánovací období 2026–2027 počítá s rekordními výdaji na obranu – 13,5 bilionu rublů (cca 6,3 % HDP), což je více než dvojnásobek oproti předválečnému stavu. Výdaje na obranu a bezpečnost tvoří přes 40 % celkových státních výdajů, zatímco výdaje na zdravotnictví, školství a sociální politiku stagnují nebo klesají. Rozpočtový deficit měl v roce 2025 klesnout na 0,5 % HDP, ale podle nových odhadů dosáhne minimálně 1,7 % HDP, s rizikem dalšího růstu kvůli mimořádným výdajům a poklesu příjmů z ropy. Státní dluh zůstává pod 20 % HDP, což je na evropské poměry nízká hodnota, ale rychle roste. Aby vláda pokryla narůstající výdaje, přijala rozsáhlou daňovou reformu: rovná sazba daně z příjmů byla nahrazena progresivní, korporátní daň vzrostla z 20 na 25 %, DPH byla zvýšena z 20 na 22 % a rozšířena na více firem. Očekává se, že tyto změny přinesou do rozpočtu asi 1,6 bilionu rublů. Monetární politika: Vysoké úrokové sazby, boj s inflací, omezený prostor pro uvolnění Centrální banka Ruska v roce 2025 držela klíčovou úrokovou sazbu na rekordních 21 %, v červnu ji snížila na 20 % a v červenci na 18 %. Na konci roku 2025 byla sazba dále snížena na 16 %, což je stále extrémně vysoká úroveň. Cílem je zkrotit inflaci a stabilizovat měnu, ale vysoké sazby dusí investice a dostupnost úvěrů pro civilní sektor. Centrální banka deklaruje, že měnová politika zůstane restriktivní, dokud se inflace nevrátí k cílované úrovni 4 %. Prostor pro výraznější uvolnění je omezen, protože nižší sazby by mohly opět rozdmýchat inflační tlaky. Rozpočet a obrana: Válečný režim, utajené výdaje, omezení civilních projektů Vláda schválila rozpočet, který reflektuje hlubokou transformaci ekonomiky směrem k válečnému hospodářství. Výdaje na armádu a nákup zbraní dosahují rekordních hodnot, zatímco třetina rozpočtových výdajů zůstává utajena. Výdaje na zdravotnictví, školství a sociální politiku stagnují nebo klesají, což zhoršuje sociální situaci v zemi. Vláda plánuje omezit financování některých civilních projektů, například modernizace zdravotní péče od roku 2026. Regiony hledají nové investory, kteří by nahradili odcházející západní firmy, ale úspěch je omezený. Finanční sektor a platební systémy: Banky, Mir, kryptoměny Ruský finanční sektor je izolován od západních trhů. Většina velkých bank byla vyloučena ze systému SWIFT, sankce se rozšířily i na banky v Bělorusku, Kazachstánu a dalších spojeneckých zemích. Platební systém Mir funguje pouze v omezeném rozsahu, západní partneři jej blokují. Rusko se snaží rozvíjet vlastní platební infrastrukturu a využívá kryptoměny pro některé mezinárodní transakce, ale objemy zůstávají omezené. Banky čelí vysokým úrokovým sazbám a omezené dostupnosti zahraničního kapitálu. Úvěry jsou primárně směřovány do vojenského sektoru, civilní ekonomika trpí nedostatkem financování. Odliv kapitálu pokračuje, přímé zahraniční investice klesly na nejnižší úroveň za 15 let. Regionální rozdíly a situace v regionech Ekonomická situace v ruských regionech je velmi rozdílná. Moskva a Petrohrad, kde se koncentrují hlavní výrobci zbraní, centrální banka a ministerstvo financí, mají privilegovaný přístup ke zdrojům, energii a dováženému zboží. Periferní regiony – například Rostov, Baškortostán a Jakutsko – zažívají nedostatek, emigraci a klesající kupní sílu. V regionech závislých na těžbě uhlí a průmyslu dochází k propouštění a poklesu životní úrovně. Severní a odlehlé oblasti trpí vysokými náklady na dopravu a slabou konkurencí, což zvyšuje ceny základních produktů. Regionální rozdíly se prohlubují, což zvyšuje sociální napětí a riziko protestů. Klíčová odvětví: Energetika, těžba, průmysl, zemědělství, IT Energetika a těžba: Ztráta evropského trhu, nové výzvy Energetika zůstává páteří ruské ekonomiky, ale sektor čelí zásadním výzvám. Ztráta evropského trhu, pokles cen ropy a plynu, sankce a technologická omezení vedou k poklesu příjmů a investic. Těžba uhlí a některých kovů klesá, situace je kritická v regionech závislých na těžbě. Průmysl: Stagnace mimo vojenský sektor Průmyslová produkce mimo vojenský sektor stagnuje nebo klesá. Index PMI pro zpracovatelský průmysl v říjnu 2025 klesl na 48,1 bodu, což signalizuje pokles. Nové objednávky klesají, podniky hlásí problémy s dodavatelským řetězcem, rostoucí ceny surovin a geopolitické nejistoty. Zemědělství: Silný export, domácí stabilita Zemědělství zůstává jedním z mála stabilních sektorů. Rusko je největším světovým exportérem pšenice, domácí produkce obilí a potravin je silná. Ceny potravin však rostou rychleji než průměrná inflace, což zhoršuje dostupnost pro nízkopříjmové skupiny. IT a technologie: Odchod expertů, paralelní import, úpadek inovací IT sektor byl těžce zasažen odchodem zahraničních firem a expertů – od začátku války odešlo minimálně 10 % IT specialistů. Nedostatek čipů a počítačů je částečně kompenzován dovozem z Číny a paralelním importem, ale kvalita a objemy jsou omezené. Vytvářejí se skrytá datová centra mimo hlavní mezinárodní cloudové úložiště. Sociální dopady: Životní úroveň, ceny potravin, zaměstnanost Životní úroveň: Pokles reálných příjmů, růst cen Reálné příjmy obyvatelstva stagnují nebo klesají. Růst mezd zpomalil z 19 % v roce 2024 na 12 % v polovině roku 2025, pro rok 2026 se očekává další pokles tempa růstu. Ceny potravin a základních komodit rostou rychleji než průměrná inflace – v některých segmentech až o 20–30 % ročně. Spotřebitelé čelí rostoucím nákladům na bydlení, energie a potraviny. V regionech s omezenou logistickou dostupností jsou ceny ještě vyšší. Sociální výdaje státu stagnují nebo klesají, což zhoršuje dostupnost zdravotní péče, vzdělání a sociálních služeb. Zaměstnanost: Historicky nízká nezaměstnanost, ale nedostatek pracovních sil Oficiální míra nezaměstnanosti klesla na historické minimum 2,2–2,4 %, což by v tržní ekonomice signalizovalo plnou zaměstnanost. Ve skutečnosti však ekonomika trpí akutním nedostatkem pracovních sil kvůli mobilizaci, emigraci a zpřísnění migračních zákonů. Podle odhadů chybí v zemi 2,5–3 miliony pracovníků, což omezuje růst a zvyšuje tlak na mzdy. Ceny potravin: Růst o 8–15 %, regionální rozdíly Ceny potravin v roce 2025 vzrostly v průměru o 8–15 %, v některých kategoriích až o 20 %. Nejvíce zdražily maso, mléčné výrobky, dovážená zelenina a ovoce. Sezónní zelenina a ovoce v létě zlevnily, ale celkový trend je růstový. V regionech s omezenou konkurencí a vysokými logistickými náklady jsou ceny ještě vyšší. Mezinárodní prognózy a hodnocení: MMF, EIU, OECD Mezinárodní měnový fond (MMF) ve své poslední prognóze zhoršil odhad růstu ruské ekonomiky na 0,8–1,0 % pro rok 2026, což je výrazně pod globálním průměrem. OECD a Economist Intelligence Unit (EIU) potvrzují zpomalení růstu a upozorňují na riziko recese v případě dalšího poklesu cen energií nebo zpřísnění sankcí. MMF varuje před strukturálními problémy ruské ekonomiky – vysokou závislostí na státních výdajích, nedostatkem pracovních sil, technologickým úpadkem a izolací od globálních trhů. Prognózy na rok 2026 počítají s mírným růstem, ale část analytiků varuje před možností plnohodnotné recese v případě vnějšího šoku. Možné scénáře vývoje v roce 2026 a rizika Rizika: Energetika, sankce, válka, sociální napětí Hlavní rizika pro ruskou ekonomiku v roce 2026 představují: Pokles cen ropy a plynu: Další propad cen by znamenal výrazné snížení příjmů státního rozpočtu a mohl by vést k rozpočtové krizi. Zpřísnění sankcí: Nové balíčky sankcí mohou dále omezit přístup k technologiím, financím a trhům, což by urychlilo technologický úpadek a pokles investic. Prohloubení války na Ukrajině: Další eskalace konfliktu by zvýšila vojenské výdaje a prohloubila nedostatek pracovních sil. Sociální napětí: Pokles životní úrovně, růst cen a regionální rozdíly mohou vést k protestům a destabilizaci v některých regionech. Scénáře vývoje: Stagnace s vysokou inflací (stagflace): Pravděpodobný scénář, pokud zůstanou ceny energií nízké a sankce budou pokračovat. Ekonomika poroste jen minimálně, inflace zůstane nad cílem, životní úroveň bude dále klesat. Recese: V případě dalšího poklesu cen ropy, zpřísnění sankcí nebo vnějšího šoku může ekonomika sklouznout do recese, s růstem nezaměstnanosti a rozpočtovým deficitem. Stabilizace a mírný růst: Pokud se ceny energií stabilizují a vláda najde nové trhy pro export, může ekonomika udržet mírný růst kolem 1 % ročně. Tento scénář však vyžaduje pokračování vysokých státních výdajů a další zadlužování. Závěr: Ruská ekonomika na rozcestí Ruská ekonomika v lednu 2026 stojí na rozcestí. Po dvou letech válečného růstu se začínají projevovat limity tohoto modelu – vyčerpané kapacity, nedostatek pracovních sil, vysoká inflace, pokles příjmů z energií a rostoucí rozpočtový deficit. Sankce a technologická izolace dále zhoršují vyhlídky na dlouhodobou stabilitu. Vláda reaguje rekordními výdaji na obranu, daňovou reformou a restriktivní měnovou politikou, ale prostor pro manévrování se zužuje. Sociální dopady – pokles životní úrovně, růst cen a regionální rozdíly – zvyšují riziko sociálního napětí. Mezinárodní instituce očekávají v roce 2026 stagnaci nebo mírný růst, s vysokým rizikem recese v případě vnějšího šoku. Budoucnost ruské ekonomiky bude záviset na vývoji cen energií, dalším průběhu války na Ukrajině, schopnosti najít nové exportní trhy a případných strukturálních reformách. Bez zásadní změny modelu však hrozí, že současná „ekonomická past“ povede k dlouhodobé stagnaci a postupnému vyčerpání zdrojů. Přehled hlavních makroekonomických ukazatelů Ruska (2025–2026) Ukazatel20242025 (odhad)2026 (prognóza)HDP (mld. USD, nominální)2 1732 5412 509Růst HDP (%)4,30,6–1,01,0Inflace (%)9,55,6–7,74,0–6,0Kurz rublu (RUB/USD)90–9575–7775–80Saldo obchodní bilance (mld. USD)134144–146146–153Nezaměstnanost (%)2,52,2–2,43,9–4,0Výdaje na obranu (% HDP)5,06,3–7,35,6–7,0Rozpočtový deficit (% HDP)1,71,7–2,61,5–2,0Veřejný dluh (% HDP)14,615,3–16,516,5–17,8 Analýza tabulky a hlavních trendů Tabulka shrnuje klíčové makroekonomické ukazatele Ruska v letech 2024–2026. Zřetelně se ukazuje zpomalení růstu HDP, pokles inflace z extrémních hodnot, posílení rublu a stabilní, ale klesající obchodní bilance. Výdaje na obranu dosahují historických maxim, zatímco rozpočtový deficit a veřejný dluh rostou, byť z nízké základny. Nezaměstnanost zůstává oficiálně nízká, ale skutečný nedostatek pracovních sil omezuje růst. Hlavními výzvami pro rok 2026 budou udržení rozpočtové stability při poklesu příjmů z energií, zvládnutí inflace bez dalšího dusení investic a řešení strukturálních problémů – zejména nedostatku pracovních sil, technologické izolace a regionálních rozdílů. Bez zásadní změny modelu hrozí dlouhodobá stagnace a postupné vyčerpání rezerv. Ruská ekonomika v lednu 2026 – mezi odolností a vyčerpáním Ruská ekonomika v lednu 2026 působí na první pohled odolně – HDP roste, inflace klesá, obchodní bilance je v přebytku a nezaměstnanost je rekordně nízká. Pod povrchem však narůstají strukturální problémy: vyčerpané kapacity, nedostatek pracovních sil, technologická izolace, pokles příjmů z energií, vysoké vojenské výdaje a rostoucí rozpočtový deficit. Sankce a geopolitická izolace dále zhoršují vyhlídky na dlouhodobou stabilitu. Vláda reaguje rekordními výdaji na obranu, daňovou reformou a restriktivní měnovou politikou, ale prostor pro manévrování se zužuje. Sociální dopady – pokles životní úrovně, růst cen a regionální rozdíly – zvyšují riziko sociálního napětí. Mezinárodní instituce očekávají v roce 2026 stagnaci nebo mírný růst, s vysokým rizikem recese v případě vnějšího šoku. Budoucnost ruské ekonomiky bude záviset na vývoji cen energií, dalším průběhu války na Ukrajině, schopnosti najít nové exportní trhy a případných strukturálních reformách. Bez zásadní změny modelu však hrozí, že současná „ekonomická past“ povede k dlouhodobé stagnaci a postupnému vyčerpání zdrojů.

Ruská ekonomika v lednu 2026: Stagnace, inflace a tlak sankcí

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply