Orešnik varování Evropě: Rusko poslalo vzkaz raketou Mach 10

Délka článku: 6 minutes Rusko odpálilo jaderně způsobilý Orešnik na cíl na západě Ukrajiny u hranic s Polskem. Podle expertů šlo hlavně o politický signál Evropě a NATO, ne o vojenský efekt. Vzkaz se přiřítil oblohou rychlostí zhruba 8 000 mil za hodinu. V pátek brzy ráno Rusko teprve podruhé od zahájení plnohodnotné invaze na Ukrajinu odpálilo jaderně způsobilou raketu Orešnik. Jde o hypersonickou balistickou raketu středního doletu, kterou až donedávna omezovala mezinárodní smlouva. Orešnik dopadl na vojenský objekt na západě Ukrajiny. Podle prvotních informací způsobil jen malé škody a v zmrzlé půdě zůstalo několik nevýrazných kráterů. Analytici a političtí činitelé ale upozorňují, že Rusko mířilo jinam: na evropské spojence Kyjeva. Zásah u hranic s Polskem a vzkaz pro NATO Zasažené místo leží asi 40 mil od hranice s Polskem, tedy se státem NATO. Británie a Francie, také členové aliance, tento týden uvedly, že jsou připravené vyslat na Ukrajinu vojáky, kteří by po skončení bojů garantovali mír. Pokud by k tomu došlo, jejich jednotky by s velkou pravděpodobností působily právě v oblasti, kterou Rusko v pátek zasáhlo. Moskva opakuje, že jakékoli jednotky NATO na ukrajinské půdě budou pro Rusko legitimním cílem. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to zdůraznila už ve čtvrtek. Odpálením Orešniku, jehož dolet pokrývá téměř celou Evropu, Rusko ukázalo, že umí svůj vzkaz vymáhat nejen uvnitř Ukrajiny, ale i daleko za jejími hranicemi. Hrozbu posiluje i fakt, že raketa může nést jaderné hlavice. Silná podpora Ukrajiny ze strany evropských zemí vedla prezidenta Vladimira Putina k tvrzení, že Evropa se fakticky ocitla ve válce proti Rusku. „Orešnik není zbraň proti Ukrajině. Je to zbraň proti Evropě,“ prohlásil Sergej Markov, proruský politický komentátor. Zdůraznil, že Moskva má k útokům na Ukrajinu dostatek jiných prostředků. Kreml mluví o odvetě, Kyjev o zámince Ruské ministerstvo obrany označilo páteční úder za reakci na údajný pokus o útok na jednu z Putinových rezidencí v minulém měsíci. Ukrajinské úřady naopak tvrdí, že si Rusko útok vymyslelo. Podle nich Kreml podobné záminky používá, kdykoli se americkými prostředníky vedená jednání o míru vyvíjejí směrem, který se Moskvě nelíbí. Markov i další prokremelští komentátoři v pátek naznačovali, že úder nesouvisel primárně s jakoukoli „dačou“. Vázali ho přímo na bezpečnostní závazky, na kterých se evropské vlády dohodly tento týden v Paříži. Vedle „vojenských uzlů“, které podle Británie a Francie vzniknou na ukrajinském území po zastavení palby, Německo oznámilo, že vyšle vojáky do států NATO sousedících s Ukrajinou. Pro Kreml jde o citlivé téma. V ruském pohledu do něj vstupují historické křivdy vůči Západu, odpor k rozšiřování NATO i představa „sfér vlivu“, které Rusku zajišťují vliv ve východní Evropě. „Proto přišel zásah tak blízko hranice,“ řekl Markov. Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv, který dnes v Kremlu často vystupuje jako nekompromisní hlas, útok uvítal. Tvrdil, že by měl protivníky Ruska „přivést k rozumu“. Přirovnal ho k injekci antipsychotika. Signál i pro Washington a tým Donalda Trumpa Někteří ruští analytici tvrdí, že Kreml poslal vzkaz i americké administrativě. Putin opakovaně říká, že Rusko ve válce postupuje a že armáda vydrží bojovat, dokud nedosáhne svých cílů. Z jejich pohledu chce Moskva dát Washingtonu najevo, že se konflikt uzavře jen tehdy, pokud Spojené státy a evropské země zatlačí na Kyjev, aby ustoupil. Putin zároveň používá Orešnik jako symbol vojenské síly a technologického pokroku. Raketu popsal jako „nezastavitelný“ prvek ruského arzenálu. Na Ukrajině podle něj neexistuje protivzdušná obrana, která by ji dokázala spolehlivě sestřelit. Evropští i ukrajinští představitelé označili použití rakety za eskalaci. Podle nich k ní došlo právě ve chvíli, kdy Spojené státy tlačí na konec bojů. Zároveň mluvili o varování celé Evropě. Řada evropských lídrů argumentuje, že pokud Rusko zlomí Ukrajinu, může se tlak později přelít i na další země. „Launch on warning“ v praxi: krátký čas letu a málo prostoru pro reakci Páteční úder má podle části expertů funkci připomínky, že Rusko může udeřit strategicky, rychle a s minimálním varováním. Jde o „připomenutí celému kontinentu, že existuje možnost strategického úderu proti jakémukoli cíli s krátkou dobou letu a pravděpodobně bez spolehlivé možnosti zachycení,“ uvedl Dmitrij Stefanovič, výzkumník z moskevského Institutu světové ekonomiky a mezinárodních vztahů. Hrozbu podle něj zvyšuje i to, že Rusko může rakety středního doletu odpalovat z více míst. Jako jednu z možností zmiňují experti i sousední Bělorusko. Bělorusko, které Moskva dlouhodobě využívá jako opěrný prostor, hostí ruské taktické jaderné zbraně od prosince 2023. Minulý měsíc Kreml zveřejnil video, které mělo ukazovat nasazení systému Orešnik právě v Bělorusku. Pro sousední členy NATO, zejména Polsko, Litvu a Lotyšsko, to představuje významný zdroj obav. Páteční raketa podle dostupných informací odstartovala z jiného místa, z prostoru Kapustin Jar u Astrachaně na jihozápadě Ruska. Makety hlavic, „kinetické“ submunice a omezené škody Orešnik může nést i konvenční nebo „cvičné“ hlavice vedle jaderných. Ukrajinské hodnocení, že hlavice v páteční raketě neobsahovaly výbušniny, naznačuje, že Moskva chtěla primárně demonstrovat schopnost a poslat politický signál. Submunice, které hlavice uvolnila, měly podle ukrajinské strany „kinetický“ charakter. To znamená, že nesly pevné kovové prvky, ne výbušniny. Uvedl to plukovník Roman Kostenko, tajemník výboru pro obranu a zpravodajské služby v ukrajinském parlamentu. I bez výbušnin ale kov při nadzvukové rychlosti nese energii, která dokáže prorazit budovy, vozidla i zasáhnout lidi. Poprvé Rusko vyslalo Orešnik na Ukrajinu v listopadu 2024. Tehdy reagovalo na ukrajinské použití střel delšího doletu dodaných Spojenými státy a Británií proti vojenským cílům na ruském území. Také tehdy Rusko použilo makety hlavic. Politický efekt před vojenským dopadem Jeffrey Lewis, expert na jaderné zbraně z Middlebury College, upozornil, že bez jaderných hlavic působí Orešnik technicky méně impozantně, než naznačuje ruská rétorika. Podle něj dává použití takto drahého systému k omezenému zásahu smysl hlavně politicky. Rusko pravděpodobně vyrobí jen malé množství těchto raket ročně. Z toho vyplývá, že vojenský efekt úderu hrál vedlejší roli. Hlavní přínos spočívá v pokusu zastrašit Evropu. Putin se podle Lewise snaží „manipulovat pocitem jaderného rizika“, aby Západ omezil pomoc Ukrajině nebo od ní ustoupil. Zároveň ale dodal, že každý další odpálený Orešnik může zmenšovat jeho šokový účinek. „Pokaždé, když Orešnik odpálí, o něco ztrácí na schopnosti šokovat,“ shrnul Lewis.

Putin poslal Evropě varování rychlostí Mach 10

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply