Orwellovské klima strachu v USA: Jak Čína umlčuje kritiky

Délka článku: 7 minutes Orwellovské klima strachu v USA podle federálních úřadů sílí. Čínské struktury mají cílit na umělce a další kritiky, kteří veřejně odsuzují prezidenta Si Ťin-pchinga a komunistickou stranu, a používají k tomu sledování, výhrůžky i sabotáž. Čínská vláda se dřív zaměřovala hlavně na politické disidenty a exilové aktivisty. Podle amerických federálních úřadů teď stále častěji míří i na umělce ve Spojených státech. Jejich kreativní protesty testují hranice tolerance i dosah Pekingu. Varování od FBI v Los Angeles Byl říjen 2023 a agenti FBI Hui Boovi řekli, aby nechodil na jejich pracoviště. Kvůli vlastní bezpečnosti se měl sejít na veřejném místě. Hui si vybavil, že čekal poblíž parku v Los Angeles. Agenti ho upozornili, že ho sledují lidé napojení na Čínskou lidovou republiku. Důvod byl jednoduchý: zadal výrobu soch, které protestují proti čínské vládě. „FBI mi řekla, že jsem ve velkém nebezpečí a že mi důrazně doporučují, abych se odstěhoval a už tady nebydlel,“ uvedl Hui v rozhovoru. „Tehdy jsem pocítil strach.“ Huiho příběh zapadá do širšího trendu. Podle federálních vyšetřovatelů ukazuje na agresivnější fázi čínské globální kampaně, jejímž cílem zůstává umlčet kritiky. Nová fáze tlaku: od disidentů k umělcům Dřív se čínský stát soustředil na politické odpůrce a exilové aktivisty. Teď podle amerických úřadů častěji míří na umělce, jako je Hui. Jejich práce zkouší, kam až může Peking zajít, i když se lidé nacházejí za hranicemi Číny. Tento tlak zesílil a rozšířil se mimo Čínu od chvíle, kdy se v roce 2012 dostal k moci prezident Si Ťin-pching. Úřady zároveň tvrdí, že Peking zkouší ovlivňovat i volby v zahraničí. Zmínily i komunální klání v New Yorku. Cíl podle nich zůstává stejný: omezit kritiku čínského státu v prostředí, kde lidé mluví svobodněji než v Číně. Čína podle amerických činitelů není jediná, kdo se snaží umlčet kritiky v zahraničí. Dělá to Rusko, Írán i Saúdská Arábie. Uvedl to Roman Rozhavsky, zástupce ředitele kontrarozvědky FBI ve Washingtonu. Rozhavsky ale zdůraznil, že Čína postupuje nejvýrazněji a ve Spojených státech tomu věnuje výrazné prostředky. Potlačování nesouhlasu považuje čínský prezident za prioritu, dodal. „Vidíme víc těchto případů a vidíme, že čínská vláda postupuje agresivněji proti lidem na území USA,“ řekl Rozhavsky. Společný motiv: kritika Si Ťin-pchinga a komunistické strany Případy spojené s umělci mají společný jmenovatel. Úřady uvádějí, že se je někdo snažil zastrašit kvůli kritice prezidenta Si, Komunistické strany Číny nebo fungování čínského státu. Mluvčí čínské ambasády ve Washingtonu uvedl, že Huiho případ nezná. Zároveň odmítl tvrzení amerického ministerstva spravedlnosti, že Čína umlčuje kritiky v zahraničí. Označil je za „zcela neodůvodněné obvinění a zlomyslnou pomluvu“ namířenou proti Číně. Rozhavsky popsal typický vzorec nátlaku, o kterém FBI podle svých slov ví. Kritici prý čelí vyhrůžkám vůči příbuzným v Číně. Někdy Peking podle něj využije lidi přímo v USA, aby je zastrašili nebo jim ublížili. „Jejich práce spočívá v tom, aby lidi umlčeli, a bohužel to funguje,“ řekl. „Vytváří to orwellovské klima strachu. Lidé se bojí říct svůj názor, i když jsou na území USA a jen uplatňují své právo na svobodu projevu.“ Sochy jako protest a historická paralela Hui Boovi je 57 let. V roce 2017 odešel s manželkou a dvěma dětmi z Číny do Los Angeles. Řekl, že chtěl dětem zajistit lepší život mimo dosah represivní vlády. Po letech v USA ho zklamalo, jak Čína řešila krize veřejného zdraví a jak potlačovala svobodné vyjadřování. Poté začal tajně spolupracovat se sochařem. Společně vytvořili čtyři sochy. Sochy zobrazují Si Ťin-pchinga a první dámu Pcheng Li-jüan. Klečí a mají svázané ruce za zády. V jedné sadě mají oblečení. V druhé jsou do půli těla nazí, což má zvýraznit ponížení. Tento motiv má v čínském kulturním kontextu konkrétní význam. Evokuje totiž postavu Čchin Chueje, úředníka z 12. století. Lidé ho viní z neprávoplatné popravy generála Jüe Feje, kterého Čína dlouhodobě vnímá jako obdivovanou postavu. V Chang-čou stojí u generálovy hrobky bronzové sochy úředníka i jeho ženy, které klečí jako výraz pokání. Hui chápal symboliku. Chápal i rizika. Podle žalobců: sledování, sabotáž a obžaloba V listopadu 2023 se Si Ťin-pching chystal na summit APEC v San Francisku. Hui se připravoval na protest. Na sociálních sítích napsal, že chce sochy vystavit poblíž summitu. Mělo jít o tichý protest proti vládě, o které si myslel, že opustila vlastní obyvatele. Federální prokurátoři uvedli, že dva muži — Cui Guanghai (44) z Číny a John Miller (64), britský občan s trvalým pobytem v USA — zorganizovali kampaň obtěžování, která měla protest zmařit. Podle soudních spisů tento nátlak probíhal od října 2023 nejméně do dubna 2025. Podle spisu někdo umístil na Huiho auto sledovací zařízení. Někdo mu také rozřezal pneumatiky, aby nemohl absolvovat více než šestihodinovou cestu se sochami do San Franciska. V květnu velká porota oba muže obvinila. Čelí obvinění ze spiknutí, pronásledování přes hranice států a pašování. Ministerstvo spravedlnosti označilo případ za součást „okázalého útoku na naši národní bezpečnost a demokratické hodnoty“. Ze soudních dokumentů nebylo jasné, zda mají Cui a Miller právní zastoupení. Hui také uvedl, že v Číně policisté předvolali jeho rodiče k výslechu. Pár dní před summitem mu zavolala matka. Je jí přes 80 let a žije v jeho rodném Liao-ningu. Podle Huiho plakala a prosila ho, aby na summit nejel. Pro Huiho to nebyl první signál problémů. Přesto šlo o nejjasnější varování. „Neměl jsem jinou možnost než plán zrušit,“ řekl. Další případ: „CCP Virus“ v Mojavské poušti Hui nezůstal jediný. V Mojavské poušti vytvořil Chen Weiming, sochař z Číny žijící v Kalifornii, velkou instalaci ze sklolaminátu. Částečně zobrazovala Si Ťin-pchinga s vyčnívajícími „hroty“ koronaviru na hlavě. Dílo neslo název „CCP Virus“ a odkazovalo na Komunistickou stranu Číny. Na jaře 2021 dílo podpálili vandalové. Chen řekl, že to nebyl první útok ani poslední. „Tlak je neustálý,“ uvedl. „Ale sdělení musí zůstat.“ Chenovi je 68 let. V Yermu v Kalifornii provozuje Liberty Sculpture Park. Vystavuje tam desítky politicky vyhraněných děl. Některá připomínají náměstí Tchien-an-men, jiná kritizují bezpečnostní zákony v Hongkongu. Chen tvrdí, že on i dobrovolníci čelí opakovanému obtěžování od roku 2022. Popsal vloupání do ateliéru, sledování i výhrůžky. Podle něj hlásili obtěžování i jeho spolupracovníci, například kurátoři, filmaři nebo vydavatelé. Tyto útoky v něm podle jeho slov posílily odhodlání. „Musel jsem to postavit znovu,“ řekl o soše. „Tentokrát z oceli, aby ji nezničili.“ V březnu 2022 federální prokurátoři oznámili obvinění tří lidí v souvislosti se schématem represe. Podle úřadů zahrnovalo i žhářský útok na Chenovu sochu a špehování umělce. Co říkají lidskoprávní organizace a vyšetřovatelé Maya Wang, zástupkyně ředitele pro Asii v Human Rights Watch, uvedla, že tyto případy ukazují, kam až čínská vláda zajde. „Používání transnacionální represe představuje symptom hlubší struktury čínských operací vlivu po celém světě,“ řekla. „Vytlačuje hlasy kritické k Pekingu a zvedá ty, které jsou mu nakloněné.“ Strach, hubnutí a rozhodnutí pokračovat Hui uvedl, že od roku 2023 zhubl přes 13 kilogramů. Špatně spí. Telefon si nechává nablízku. Přesto otevřel výstavu v organizaci Pandemic Victims Memorial Organization v městě Corona v Kalifornii. Sochy stojí na místě. Kamery hlídají dveře. K otázce, zda bude dál zadávat protestní umění, řekl: „Ať to budu dělat, nebo ne, budu čelit obrovským rizikům. Proto budu pokračovat.“

Orwellovské klima strachu: Jak Čína v USA utahuje šrouby kritikům

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply