Vláda odstavila Lea Steinera. Úředník, který zastavil dotace Agrofertu, přišel i o poslední pozici ve státě

Délka článku: 8 minutes

Odvolání Lea Steinera se stalo jedním z nejviditelnějších personálních kroků nové vlády Andreje Babiše. Steiner přišel nejprve o klíčovou sekci na ministerstvu pro místní rozvoj a následně i o poslední pozici, kterou měl ve státních orgánech. Odvolání Lea Steinera znovu otevírá otázku, jak stát nakládá s pravidly střetu zájmů a jaký signál vysílá úředníkům, kteří dohlížejí na dotace a veřejné peníze.

Vláda Andreje Babiše odstřihla ze státní správy úředníka Lea Steinera, který v minulých letech patřil mezi nejviditelnější tváře boje proti dotacím pro holding Agrofert kvůli střetu zájmů. Kabinet mu nejdřív zrušil klíčovou sekci na ministerstvu pro místní rozvoj. Následně ho vyškrtl z výboru Státního fondu podpory investic. A tento týden ho vyřadil i z řídicího výboru Českých drah, kde stát vykonává akcionářská práva.

Vláda a resorty změnu vysvětlují reorganizací. Jenže načasování a souvislosti působí výmluvně. Steiner patřil k lidem, kteří prosadili stopku pro evropské dotace Agrofertu. Soudy jeho postup ve sporech opakovaně potvrdily. Ve chvíli, kdy se Andrej Babiš vrátil do čela kabinetu, Steiner skončil.

Pro část veřejnosti jde o další dílek mozaiky, kterou kritici popisují jako „reagrofertizaci státu“. V praxi to znamená tlak na úřední aparát a snahu odstranit ty, kteří v minulosti příliš důsledně hlídali pravidla. Vláda to odmítá. Přesto roste otázka, proč kabinet řeší „procesní bod“ tak tvrdě a tak rychle.

Kdo je Leo Steiner a proč se z něj stal problém pro moc

Leo Steiner se v české státní správě pohybuje řadu let. Ve veřejném prostoru si získal pověst úředníka, který se nebojí jít do střetu se silnými hráči. Už v minulosti upozornil na manipulace v dotačním programu ROP Severozápad. Tím odstartoval rozsáhlé policejní prověřování a následné soudní řízení.

V posledních třech letech Steiner vedl na ministerstvu pro místní rozvoj sekci národních a evropských programů. Právě tento útvar rozhodoval o tom, zda stát vyplatí evropské a další podpory. A právě tento útvar začal řešit střet zájmů Andreje Babiše tak, jak ho vyžaduje evropské právo i české předpisy.

Steiner a jeho tým se podíleli na rozhodnutí, že stát firmám z Agrofertu neproplatí část dotací nebo bude peníze zpětně vymáhat. Podle dostupných informací šlo o desítky milionů korun. Spor skončil u soudů. A soudy opakovaně potvrdily, že stát postupoval správně.

Tohle je klíčový kontext. Vláda dnes netrestá úředníka, který někde chyboval. Vláda se zbavuje člověka, který vyhrál.

Nejprve zrušení sekce na MMR. Potom „poslední židle“ v Českých drahách

Krátce po nástupu nové ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) přišla změna systemizace. Ministerstvo zrušilo sekci, kterou Steiner řídil. Formálně šlo o reorganizaci. Politicky šlo o zásah do místa, kde se řešily peníze a pravidla.

Steiner mohl teoreticky zůstat ve státní službě. Musel by ale čekat na nabídku jiné pozice. Nebo by se o místo ucházel ve výběrovém řízení. Podle jeho slov o to nestál. Reorganizaci chápe jako snahu vlády ovládnout státní aparát.

Vláda tím ale neskončila. V dalším kroku Steiner přišel o členství ve výboru Státního fondu podpory investic. A v pondělí 12. ledna 2026 kabinet zrušil i jeho pověření v řídicím výboru Českých drah.

Právě řídicí výbor ČD nehraje roli formální dekorace. Stát přes něj řídí strategické věci v národním dopravci. Výbor jmenuje a odvolává členy dozorčí rady. Schvaluje změny stanov. A řeší kontrakty nad jednu miliardu korun. V takovém orgánu má člen přístup k informacím i k rozhodování.

Steiner v něm seděl od února 2024 jako zástupce ministerstva pro místní rozvoj. Vláda mu tuto pozici sebrala v momentu, kdy už neměl na MMR vlastní sekci. Kabinet tak „dovršil“ jeho odchod ze státu.

Vysvětlení vlády: „procesní bod“ a reakce na reorganizaci

Ministerstvo dopravy podle dostupných informací navrhlo Steinerovo odvolání s tím, že reagovalo na personální změny na ministerstvu pro místní rozvoj. Resort dopravy mluví o standardním postupu. Tvrdí, že Steiner zastupoval zrušenou strukturu, a proto ztratil důvod ve výboru sedět.

Tento argument má jednu logickou vrstvu. Stát často obsazuje orgány podle resortních nominací. Pokud se mění struktura ministerstva, může se změnit i nominace.

Jenže realita působí jinak. Vláda mohla Steinera nahradit standardně a bez okázalosti. Místo toho jeho sekci zrušila. Potom hledala řešení, jak ho odstranit i z dalších pozic. A nakonec ho odstřihla úplně.

Steiner navíc sám popsal, že o finálním rozhodnutí vlády se dozvěděl až od novinářů. Tajemník výboru s ním sice předem řešil administrativu, ale formální konec mu nikdo neoznámil přímo.

Takový postup nevypadá jako rutinní personální krok. Vypadá jako akce, která má rychle uzavřít nepříjemnou kapitolu.

Kritická otázka: proč stát odstraňuje člověka, který hájil veřejný zájem

Základní problém celé kauzy neleží v tom, že vláda mění personální obsazení. Každá vláda to dělá.

Problém leží v tom, koho si vybrala a jaký signál tím vyslala. Leo Steiner představoval symbol toho, že stát umí brzdit střet zájmů i u nejvyšších politiků. Tedy přesně u lidí, kteří zároveň ovládají moc a mají ekonomický vliv.

Pokud vláda takového úředníka vyřadí, zvedá tím několik nepříjemných otázek:

• Chce kabinet, aby úředníci řešili střet zájmů stejně důsledně i v dalších případech?
• Má stát pokračovat ve vymáhání sporných dotací, když odchází člověk, který proces nastartoval?
• Proč vláda spojuje „zeštíhlování“ státní správy právě s tímto jménem?

Tady už nejde jen o Steinera. Jde o princip. Stát má chránit pravidla. Ne trestat ty, kteří je vymáhají.

Rok 2019: Steiner zastavil dotaci pro firmu z Agrofertu a odešel pod tlakem

Steinerův příběh navíc nepůsobí jako jednorázová epizoda. Má dlouhou stopu.

V roce 2019 pracoval jako náměstek ve Státním fondu životního prostředí. Tam pozastavil vyplacení části dotace pro firmu Ethanol Energy ze skupiny Agrofert. O svém kroku informoval veřejně. A tím si zadělal na problém.

Podle tehdejších informací mu hrozilo kárné řízení. Ne kvůli špatnému rozhodnutí, ale kvůli tomu, že o věci mluvil. Steiner nakonec odešel sám. Řekl, že neměl podmínky pro poctivou práci.

Dnes se situace opakuje v jiných kulisách. Steiner znovu narazil na téma Agrofertu. Znovu řešil dotace a střet zájmů. A znovu odchází ze státní správy, tentokrát bez možnosti návratu v rámci kabinetu.

Když se podobný scénář opakuje, přestává působit jako náhoda.

Dopad na úředníky: tichý vzkaz, že „přílišná důslednost“ se nevyplácí

Největší škodu podobné kroky nedělají jen jednomu člověku. Dělají ji celému systému.

Státní správa funguje na odbornosti, kontinuitě a odvaze rozhodovat. Pokud úředníci uvidí, že vláda umí „vyčistit“ nepohodlné pozice přes reorganizace a nominace, začnou přemýšlet jinak.

V praxi pak vzniká několik rizik:

• Úředníci se budou vyhýbat konfliktům s politicky citlivými subjekty.
• Odborné útvary si zvolí nejbezpečnější cestu a ne nejprávnější cestu.
• Stát bude méně ochotný vymáhat sporné peníze, protože to přináší politické náklady.

Právě tenhle „chladicí efekt“ je často největší vítěz politických zásahů. Ve statistikách ho neuvidíte. V rozhodování úřadů ano.

Babišův střet zájmů znovu na scéně. A stát dál hledá, co s tím

Celý případ se odehrává ve chvíli, kdy se znovu otevírá otázka, jak se stát postaví ke kontraktům a dotacím pro firmy spojené s premiérem. V posledních týdnech média popsala i nové smlouvy státu s firmami z Agrofertu. Některé organizace je ruší. Jiné je obhajují provozní nutností.

To vytváří obraz, který vláda nepotřebuje. Na jedné straně tvrdí, že střet zájmů vyřeší právními kroky. Na druhé straně se zbavuje člověka, který střet zájmů řešil prakticky.

Pokud by vláda chtěla veřejnost přesvědčit, že jde pouze o reorganizaci, musela by nabídnout víc než jen větu o „procesním bodu“. Musela by ukázat, kdo bude vymáhání dotací dál řídit. Jak bude postupovat stát v soudních sporech. A kdo zajistí, že se pravidla nepohnou směrem k výjimkám.

Bez toho zůstává dojem jednoduchý: vláda si uklidila stůl.

Co bude dál: Steiner míří na úřad práce, stát čeká na další střety

Steiner dnes říká, že zamíří na úřad práce. Zároveň připouští, že dostal nabídky z veřejného i soukromého sektoru. Jeho další kariéra tak pravděpodobně neskončí.

Otázka ale míří jinam. Co udělá stát bez lidí, kteří umí říct „ne“ i ve chvíli, kdy to politicky bolí?

Právě to rozhodne, zda se Česká republika posune směrem k předvídatelnému právnímu státu. Nebo zda se vrátí k modelu, kde rozhodují kontakty, loajalita a schopnost přežít reorganizaci.

Vláda Andreje Babiše dnes může tvrdit, že jen „upravila struktury“. Ve veřejném prostoru ale zůstane jiný vzkaz. Kabinet odstranil jednoho z nejviditelnějších úředníků, který bránil peníze daňových poplatníků před konfliktem zájmů nejmocnějšího politika v zemi.

A takový krok se v demokracii vždy počítá.