Délka článku: 6 minutes Kongres ODS rozhodne o novém vedení strany a určí, jak bude občanská demokracie působit v opozici vůči vládě Andreje Babiše. Delegáti zvolí předsedu, prvního místopředsedu i místopředsedy a zároveň nastaví vnitřní rovnováhu mezi regiony a proudy. Kongres ODS proto nebude jen personální, ale i strategický test pro nejsilnější stranu pravého středu. Občanská demokratická strana vstupuje do lednového víkendu, který určí její směr na další roky. ODS svolala 32. kongres do Prahy na 17. a 18. ledna. Delegáti zvolí předsedu, prvního místopředsedu i tým řadových místopředsedů. Strana tak uzavře éru Petra Fialy a začne hledat nový jazyk pro opozici vůči vládě Andreje Babiše. Kdy a jak bude ODS volit nové vedení ODS postavila program kongresu jasně. V sobotu dopoledne přijde na řadu zpráva předsedy a vystoupení hostů. Poté delegáti zvolí nového předsedu. Odpoledne následuje volba prvního místopředsedy. Neděle pak přinese volbu řadových místopředsedů a také volby do výkonné rady a kontrolních orgánů. Formálně půjde o stranickou volbu. Prakticky ale půjde o test, zda ODS dokáže rychle sjednotit regiony a nabídnout srozumitelný plán. Strana totiž vstupuje do dalšího volebního cyklu bez premiérského bonusu. Zároveň musí obhájit roli hlavní síly pravice. Souboj o předsedu: Kupka versus Ivan O předsednický post se nyní přetahují dvě jména. Martin Kupka patří mezi nejviditelnější tváře ODS posledních let a dosud působil jako místopředseda strany. Proti němu stojí Radim Ivan, ostravský komunální politik a dlouhodobý vnitrostranický kritik části dosavadního kurzu. Kupka vstupuje do boje jako favorit, protože sbírá nominace z regionů a opírá se o známé jméno i celostátní zkušenost. Kandidaturu oznámil už na podzim a od té doby objíždí krajské organizace. Ivan sází na jinou kartu. Ve straně mluví o potřebě větší otevřenosti a o návratu k tématům, která lidé řeší v běžném životě. Zároveň kritizuje způsob, jak vedení nastavilo debatu před kongresem. Napětí nezvyšuje jen osobní souboj. Ve hře zůstává i otázka, jak moc se ODS má držet projektu Spolu a jak má vymezit opozici vůči nové vládě. Část členů chce tvrdší pravicový profil. Jiní preferují širší středový zásah. První místopředseda: Portlík sbírá podporu už před kongresem Samostatnou bitvu otevře volba prvního místopředsedy. Tato pozice často určuje vnitřní rovnováhu strany. Zbyněk Stanjura už avizoval, že svůj post neobhájí. Právě to otevřelo prostor pro nové jméno. Do popředí se dostal Tomáš Portlík, starosta Prahy 9 a výrazná postava pražské ODS. Pražská organizace mu vyjádřila podporu pro kandidaturu na „jedničku“ mezi místopředsedy. Portlík tím získal náskok v části stranické infrastruktury, která umí mobilizovat delegáty. Portlík navíc spojuje dvě roviny, které ODS potřebuje sladit. Zná komunální politiku a pracuje s praktickými tématy. Zároveň se pohybuje v prostředí velké koalice na pražské úrovni. Právě tato zkušenost může část delegátů přesvědčit, že dokáže držet disciplínu i ve složitých spojenectvích. Místopředsednická sestava: od návratu starších jmen po tlak mladší generace Největší pohyb může přijít u řadových místopředsedů. Někteří dosavadní členové vedení už ohlásili odchod z kandidátky. Eva Decroix oznámila, že do vedení znovu nepůjde. Martin Baxa také řekl, že mandát místopředsedy obhajovat nebude. Tato rozhodnutí uvolnila několik míst a zvýšila počet zájemců. Mezi jmény, která se v nominacích objevují, figuruje senátor Martin Červíček. Získal nominace do předsednictva a mluví o potřebě změn po kongresu. Jeho profil přitahuje část členské základny, která chce důraz na bezpečnost a pořádek. Z regionů zároveň zaznívá jméno Pavla Drobila. Moravskoslezská organizace ho nominovala na místopředsedu, a tím otevřela debatu o návratu výrazné tváře z éry pravicových vlád po roce 2010. Drobil také podle některých komentářů představuje snahu regionu posílit vliv ve vedení bez ohledu na předsednický souboj. Další skupina delegátů tlačí na generační obměnu. O kandidatuře na místopředsedu mluví poslanec Štěpán Slovák, který patří mezi nové tváře sněmovního klubu. Jeho vstup do vedení by měl symbolický význam. Strana by tím dala najevo, že nevsází jen na jména z minulých dekád. Do hry vstupuje i poslanec Karel Haas. Podle vyjádření pro média už kandidaturu potvrdil. Nominace má také europoslanec Alexandr Vondra a poslanec Jiří Havránek, který podle dostupných informací sbírá v nominacích silnou podporu. Seznam se ale může ještě měnit, protože některé krajské sněmy proběhnou až těsně před kongresem. Co mohou delegáti řešit kromě jmen Kongres sice rozhodne hlavně o lidech. Delegáti však budou řešit i styl práce strany. ODS potřebuje zodpovědět několik tvrdých otázek. První se týká programu. ODS musí znovu postavit ekonomickou věrohodnost a vysvětlit, jak chce tlačit na vládu v oblasti daní, energetiky nebo regulací. Druhá otázka míří na komunikaci. Strana potřebuje méně interních sporů na veřejnosti a více srozumitelných priorit. Třetí spor vede o strategii. Část členů chce zachovat co nejširší spolupráci na pravici. Jiní chtějí ostřejší profil a větší samostatnost. Právě volba prvního místopředsedy a místopředsedů může napovědět, jaký kompromis ODS najde. Delegáti totiž často skládají vedení tak, aby uklidnili regiony i ideové proudy. V praxi to znamená, že vítěz předsednické volby bude potřebovat tým, který unese vnitřní pluralitu a zároveň zabrání další erozí důvěry. Proč je tento kongres zásadní i pro českou politiku Kongres ODS ovlivní víc než jen stranickou hierarchii. ODS zůstává klíčovým hráčem pravého středu. Nové vedení bude nastavovat tón opozice vůči Babišově vládě. Zároveň bude spolurozhodovat o tom, zda a jak se znovu zrodí blok Spolu jako volební projekt. Z pohledu voličů půjde hlavně o jednoduchou otázku. Dokáže ODS nabídnout silnou, moderní a kompetentní alternativu k vládě. Lednová volba dá první odpověď. Druhou odpověď přinesou další měsíce, kdy nové vedení začne skládat stínový program a hledat témata, která překročí stranické jádro.
Leave a Reply
You must be logged in to post a comment.