Občanská válka v Myanmaru a šíření infekčních nemocí

Délka článku: 5 minutes Občanská válka v Myanmaru a šíření infekčních nemocí mění zdravotní situaci na hranicích s Thajskem. Kolaps péče, útoky na nemocnice a masové přesuny lidí urychlují návrat malárie, cholery i nemocí, kterým lze předejít očkováním. Boje urychlují šíření nemocí jako malárie či cholera. V nejhorším scénáři může situace ohrozit zdravotní bezpečnost regionu, varují odborníci. Gree Say poznala podezřelé skvrny v krku malého dítěte jen z učebnic. Jako zdravotní sestra pracuje přes deset let, ale s diftérií, která může zabíjet, se nikdy dřív nesetkala. „Tady jsme to dřív neviděli,“ řekla. Klinika na hranici slyší dělostřelectvo Klinika Mae Tao funguje v thajském pohraničním městě Mae Sot od roku 1989. Vznikla po vojenském zásahu v Myanmaru (dříve Barma), který vyhnal mnoho lidí do pohraničí. V pondělí ráno tam barmské ženy chovaly neklidné děti. V rukou držely plastové tašky se zdravotní dokumentací a trpělivě čekaly. Počet pacientů v posledních letech prudce vzrostl. Po převratu v Myanmaru v roce 2021 se rozhořela občanská válka a zdravotnictví se začalo hroutit. Útoky zasáhly nemocnice, část lékařů vstoupila do stávky, rozpočty seškrtaly a civilisté utekli do sousedních zemí. Hranice leží tak blízko, že personál občas slyší dělostřeleckou palbu a vidí kouř na obzoru. Lékaři říkají, že chtějí ošetřit co nejvíc lidí, aby odlehčili thajskému systému. V nejhorších dnech to znamená dvojnásobek pacientů oproti době před válkou. Rozpad očkování a návrat „zbytečných“ nemocí Myanmar dlouhodobě oslabovaly vojenské junty, které upřednostňovaly zbraně před zdravotními rozpočty. Civilní vláda sice dosáhla dílčích pokroků v kontrole nemocí, ale armáda je po převzetí moci v roce 2021 zvrátila. Podle UNICEF patří Myanmar mezi země s nejvyšším počtem dětí, které nikdy nedostaly očkování. Lékaři pracující v Myanmaru upozorňují, že přibývá nemocí, kterým lze předejít, jako černý kašel a diftérie. Útoky na zdravotnictví a život v džungli plné komárů Armáda podle zdravotníků míří i na zdravotní systém. Světová zdravotnická organizace letos zdokumentovala 67 vojenských útoků na zdravotnická zařízení. Tento měsíc zasáhl letecký úder nemocnici s 300 lůžky v povstalecké oblasti u hranice s Bangladéšem a zabil nejméně 34 lidí. Vesničané i povstalci hledají úkryt před nálety v džungli, kde se množí komáři přenášející malárii. Lékaři v Myanmaru popisují pacienty, kteří malárii prodělali i dvacetkrát. Thajsko chtělo malárii vymýtit. Válka to zbrzdila Thajsko mířilo k vymýcení malárie do roku 2024, uvádí zpráva WHO z roku 2021. Převrat v Myanmaru ale podle odborníků tento vývoj narušil. S eskalací konfliktu počty případů znovu vyskočily. Více než tři miliony vnitřně vysídlených lidí v Myanmaru se často soustředí v povstalecky kontrolovaných periferních oblastech. Léčba se jim přerušuje. Zároveň přicházejí o prevenci, jako jsou moskytiéry, kondomy či respirátory. „Mnoho lidí umírá ne kvůli bojům, ale kvůli nemocem,“ řekla Aye Thida, která v klinice Mae Tao podporuje pacienty s HIV. Nemocnice Maesot pod tlakem: „Nákazy neznají hranice“ Ve stejném městě funguje také Maesot General Hospital, velká nemocnice, která léčí barmské pacienty už desítky let. Válka jí zvýšila zátěž asi o 50 procent, takže část vyčerpaných lékařů odešla. Přesto nemocnice barmské pacienty odmítnout nemůže, říká zástupce ředitele dr. Rojanasak Thongkhamcharoen. „Když nebudeme řešit zdravotní situaci v Myanmaru, mohou se vrátit nemoci, jako je dětská obrna,“ uvedl. Letos v létě lékaři potvrdili případ obrny v severovýchodním Myanmaru. „Přenosné nemoci neznají hranice,“ dodal. Cholera ze scam center a obavy z „epidemiologického slepého místa“ Loni se cholera objevila v jednom z mnoha scam center, která prosperují v bezprávné válečné zóně. Onemocněly stovky lidí a Thajsko poslalo léky, aby zabránilo přelití nákazy přes hranici. Přesto se nakazili nejméně čtyři lidé, včetně dvou thajských občanů. „Tahle krize by neměla nechat nikoho v klidu,“ řekl epidemiolog dr. Voravit Suwanvanichkij, který pracoval na thajsko-myanmarské hranici. „Není přehnané říct, že velká část Barmy se dnes chová jako epidemiologické slepé místo.“ Dr. Voravit varuje, že bez funkčního systému dohledu mohou odborníci odhalit hrozby, třeba mutace virů, příliš pozdě. Letos navíc zasáhly zdravotní programy také americké škrty ve zahraniční pomoci, říká, a tím „prohloubily problém“. Riziko pro region i svět: rezistence a šíření tuberkulózy Odborníci upozorňují, že Myanmar může v nejhorším scénáři přerůst v problém globální zdravotní bezpečnosti. Když malárie nedostane správnou léčbu, může vzniknout léková rezistence. V minulosti vědci popsali šíření rezistentních kmenů z jihovýchodní Asie do Afriky. „Kdyby Thajsko situaci nekontrolovalo, umírali bychom tady,“ řekla Khin Nyein Nyein, jedna ze čtyř barmských lékařek v Maesot General Hospital. Dříve působila po světě pro Lékaře bez hranic. Nedávno léčila kuchaře, který pracoval ve scam centru, na tuberkulózu. „Když se ten muž rozhodne vrátit domů do Nepálu, může nakazit celou kabinu v letadle,“ řekla. „TB vesnice“ a čekání na návrat do školy Po převratu v roce 2021 pracovala dr. Khin Nyein Nyein na indické straně hranice s Myanmarem. Jak konflikt sílil, přibývalo pacientů s HIV a tuberkulózou. „Jejich nemocnici vedl zubař. Co mohl dělat?“ řekla. V osadě z bambusových chýší mezi mangovníky a chlebovníky odpočítává 21letý No Zin Thant Zaw dny, než bude moci pokračovat ve studiu, kvůli němuž přijel do Thajska. Spolu s desítkami dalších barmských pacientů s tuberkulózou drží karanténu v takzvané „TB vesnici“, klinice, kterou provozuje Shoklo Malaria Research Unit. K místu vedou jen polní cesty a zařízení zůstává stranou, daleko od thajských komunit, které se obávají nákazy. Dny se tam slévají a izolace na něj doléhá. Přesto říká, že cítí vděk. „V Myanmaru bych takovou léčbu nedostal,“ řekl.

Občanská válka v Myanmaru žene infekční nemoci za hranice

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply