Restart Kašiwazaki-Kariwa: Japonsko obnovuje jadernou energii

Délka článku: 8 minutes Restart Kašiwazaki-Kariwa otevřel v Japonsku starý spor o jadernou energii. TEPCO spustilo blok 6, zatímco část veřejnosti v Niigatě zůstává skeptická kvůli bezpečnosti a zkušenosti po Fukušimě. Japonsko obnovuje jadernou energetiku. Země hledá rovnováhu mezi potřebou čisté, stabilní elektřiny a traumatem, které zanechala katastrofa ve Fukušimě v roce 2011. V roce 2011 Ayako Oga utekla ze svého domova ve fukušimské prefektuře poté, co se v elektrárně Fukušima Daiiči roztavily tři reaktory a radioaktivní částice pokryly velkou část východního Japonska. Oga a více než 160 tisíc dalších evakuovaných se později rozptýlili po celé zemi. Ona zamířila do Niigaty, klidné zemědělské prefektury na západním pobřeží Japonska, která přijala mnoho lidí prchajících z Fukušimy. Místní jaderná elektrárna tehdy po katastrofě zastavila provoz a převládající větry oblast ve velké míře ušetřily radioaktivního mraku. Oga pracuje jako farmářka. V Niigatě otestovala půdu a naměřila úroveň radiace srovnatelnou s Fukušimou před katastrofou. Na malém pozemku začala pěstovat mrkev a další zeleninu. Přebytky prodávala na místním stánku u silnice. „Je to tady tak krásné,“ řekla. „Když jsem se sem přestěhovala a znovu začala hospodařit, cítila jsem velké štěstí.“ Od Fukušimy uplynulo 15 let. Vzpomínky slábnou, tlak na energii roste Patnáct let po zemětřesení o síle 8,9 stupně a následné tsunami, které vyřadily chladicí systém elektrárny ve Fukušimě, se v Japonsku postupně vytrácí bezprostřední atmosféra krize. Země se stejně jako řada dalších států vrací k jádru, protože rychle roste poptávka po bezemisní elektřině dostupné 24 hodin denně. Japonsko potřebuje energii pro továrny na čipy i datová centra, která živí rozvoj umělé inteligence. A vláda současně hledá cestu, jak snížit uhlíkovou stopu. Japonsko proto stále rychleji odkládá část obav a znovu uvádí do provozu reaktory, které zůstaly odstavené více než deset let. Ve středu společnost Tokyo Electric Power (TEPCO) – stejný provozovatel, který měl na starosti i elektrárnu ve Fukušimě – znovu spustila první reaktor, blok 6, v komplexu Kašiwazaki-Kariwa. Jde o jednu z největších jaderných elektráren na světě. Spuštění se o den posunulo poté, co se při víkendové zkoušce neozval bezpečnostní alarm. Elektrárna stojí přibližně 65 kilometrů od domu Ayako Ogy v Niigatě. Komplex Kašiwazaki-Kariwa a elektrárna pro Tokio Mnozí energetičtí analytici i vládní úředníci považují jádro za klíč. Podle nich umožní pokrýt rostoucí spotřebu elektřiny, udržet ceny pro domácnosti i firmy a snížit závislost na dovozu fosilních paliv. Blok 6 dokáže vyrobit tolik energie, že by pokryl spotřebu více než milionu domácností. Výkon má mířit hlavně do tokijské metropolitní oblasti. Pro Ayako Ogu však restart Kašiwazaki-Kariwy znovu otevírá starou otázku: kdo nese riziko a kdo inkasuje přínos. Situace jí připomíná Fukušimu, kde elektřina proudila do velkých měst, zatímco venkov platil cenu za přítomnost jaderného provozu. „Začíná znovu život, kdy člověk musí být každý den ve střehu,“ řekla Oga. „Upřímně mám strach.“ Zároveň dodala, že si v Niigatě vybudovala nový domov. „Zapustila jsem tady kořeny.“ Japonsko dlouho váhalo. Z 33 reaktorů se vrátila jen část Před katastrofou ve Fukušimě patřilo Japonsko mezi státy s nejrozsáhlejší jadernou energetikou. Za posledních 15 let však země obnovovala provoz pomalu. Z celkem 33 provozuschopných reaktorů se znovu rozběhlo jen 15. Hlavní roli hraje přísný schvalovací proces. Do něj vstupují města, prefektury i státní regulační úřady. V Kašiwazaki, městě, které elektrárnu hostí, podpořil starosta Masahiro Sakurai restart bloku 6 poté, co zařízení splnilo přísné standardy japonského úřadu pro jadernou bezpečnost. Niigata jako energetické srdce: od ropy k jádru Niigata dlouho funguje jako energetický uzel. Kašiwazaki se hlásí k roli rodiště moderního japonského ropného průmyslu. V 80. letech 19. století se zde našla významná ložiska ropy. Městský úřad dnes stojí v budově, kde sídlila první velká japonská ropná společnost Nippon Oil. V 60. letech se region přeorientoval na jadernou energetiku. Podle starosty Sakuraie elektrárna v průběhu let zároveň udržovala místní ekonomiku a dodávala stabilní čistý výkon do sítě. Poskytla tisíce pracovních míst a přinesla městu daňové výnosy i státní granty. „Jsme hrdí, že Kašiwazaki podporovalo japonskou ekonomiku energií – nejdřív ropou, dnes jádrem,“ uvedl. Drahý dovoz plynu a uhlí tlačí na změnu energetiky Před rokem 2011 vyrábělo Japonsko z jádra zhruba 30 % elektřiny. Po katastrofě se situace změnila. Země jen těžko škáluje větrné farmy na moři i solární energetiku, a tak zůstala závislá na dováženém zemním plynu a uhlí. Ty podle odhadů pokrývají přibližně dvě třetiny spotřeby. Loni Japonsko utratilo téměř 70 miliard dolarů za dovoz zkapalněného zemního plynu a uhlí. „Vzhledem k limitům obnovitelných zdrojů a závazku uhlíkové neutrality představuje jádro jedinou praktickou možnost,“ řekl Tatsuya Terazawa, předseda a generální ředitel think-tanku Institute of Energy Economics, Japan. V celostátních průzkumech se podle dostupných dat poprvé od roku 2011 objevila většinová podpora restartů odstavených reaktorů. Japonská vláda si stanovila cíl získat do roku 2030 přibližně 20 % energie z jádra. Dnes jde o méně než 10 %. Takový plán by vyžadoval návrat téměř všech elektráren. Nedůvěra a evakuace: lokální souhlas zůstává největší překážkou I přes zrychlení trendu komplikují rychlý návrat zásadní bariéry, upozorňuje Terazawa. Na prvním místě stojí nízká důvěra veřejnosti v energetické firmy. Hned za ní přichází složitý proces, který vyžaduje souhlas místních samospráv. V mnoha regionech obyvatelé podmiňují restart vybudováním posílených evakuačních tras. V Niigatě tlačili místní politici na centrální vládu i na TEPCO, aby financovali rozsáhlou modernizaci infrastruktury. Přesto se elektrárna vrátila do provozu ve chvíli, kdy řada silničních a úkrytových projektů ještě nedospěla do cíle. „Když se zemětřesení potká s havárií, evakuace nebude možná,“ řekl Ken Ofuchi, člen prefekturního zastupitelstva Niigaty. Připomněl také, že těžké zimní sněhy často ochromují místní silnice. Podle něj může restart bez nové infrastruktury vytvořit bezpečnostní mezeru na několik let. Spor o TEPCO: lidé se bojí stejné firmy jako ve Fukušimě Druhé velké téma představuje právě TEPCO. Prefektura Niigata v říjnu zveřejnila průzkum, podle kterého 60 % obyvatel nevěřilo, že se naplnily podmínky pro restart elektrárny. Zhruba 70 % zároveň vyjádřilo obavy z toho, jak TEPCO lokalitu řídí. Část kritiků tvrdí, že TEPCO před rokem 2011 ignorovala varování před tsunami, aby ušetřila. V dalších letech firma čelila odporu kvůli nedostatkům v transparentnosti a kvůli technickým zpožděním při vyřazování fukušimského areálu. Od roku 2011 TEPCO pořádala v Niigatě řadu veřejných setkání. Vysvětlovala na nich opatření, která má Kašiwazaki-Kariwa chránit před katastrofami. Loni slíbila investice přes 600 milionů dolarů do prefektury v horizontu příštích deseti let. V prohlášení společnost uvedla, že si „neustále uvědomuje, že část lidí pociťuje úzkost“ kvůli restartu reaktorů. Zároveň deklarovala, že bude „neúnavně pracovat“ na zvyšování bezpečnosti elektrárny Kašiwazaki-Kariwa. Mandát bez referenda: rozhodla politika, lidé mluví o deformaci systému Restart získal zelenou po prosincovém hlasování prefekturního zastupitelstva Niigaty. Zastupitelé schválili petici, která krok podpořila, a guvernér Hideyo Hanazumi se k výsledku připojil. Hanazumi dříve slíbil, že „si vyžádá mandát veřejnosti“ před tím, než dá souhlas. Někteří obyvatelé to chápali jako příslib přímého referenda. Guvernér však nakonec označil hlasování zastupitelstva za dostatečný odraz veřejné vůle. „Je to urážka demokracie,“ řekl Hitoshi Nakayama, člen městské rady v Niigatě. Podle něj tato situace odhaluje „nešťastnou realitu“ dlouhodobě „pokřivené struktury“ jaderné energetiky. „Místní vůli ovlivňují granty a dotace, zatímco riziko nese region, aby velké město mohlo spotřebovávat obrovské množství energie,“ dodal. Starosta Sakurai: bez stabilní bezemisní elektřiny klimatickou krizi nezvládneme V Kašiwazaki vidí starosta Sakurai restart jinak. Neodkazuje jen na ekonomiku. Zdůrazňuje i klimatickou změnu a tvrdí, že dopady cítí i místní obyvatelé. Řekl, že mu oči otevřela nedávná cesta do Himálaje. Viděl tam rychlé tání sněhu, které přelévalo vodní elektrárny. V Kašiwazaki prosazuje plán na dekarbonizaci města, kombinuje velké solární projekty s bateriovými úložišti. Ve své kanceláři ukázal na horu Yoneyama, zvonovitý vrchol, který se tyčí nad Kašiwazaki. V lednu ji pokrývala jen část sněhu. „Změna klimatu postupuje nepopiratelně,“ řekl. Dodal, že lososi, významná součást průmyslu v Niigatě, se nevracejí do místních řek, protože roste teplota moře. „Abychom ten postup zastavili, potřebujeme stabilní bezemisní elektřinu,“ uvedl. „Proto zatím věřím, že v Kašiwazaki jádro potřebujeme.“

Nervózní Japonsko znovu spouští největší jadernou elektrárnu světa

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply