Lednová makroekonomická predikce MF: růst táhne domácí poptávka, inflaci má dál krotit levnější energie

Délka článku: 6 minutes

Makroekonomická predikce MF ČR 2026 naznačuje, že česká ekonomika poroste hlavně díky domácí poptávce. Ministerstvo zároveň čeká stabilnější inflaci, ale upozorňuje na rizika spojená s geopolitikou, obchodními bariérami a cenami energií. V článku shrnujeme hlavní čísla a vysvětlujeme, co mohou znamenat pro domácnosti i firmy.

Ministerstvo financí zveřejnilo lednovou makroekonomickou predikci, ve které popisuje vývoj české ekonomiky po návratu k růstu v roce 2025 a načrtává hlavní scénář pro rok 2026. Resort vychází z dat dostupných k polovině ledna a staví na kombinaci statistických údajů, modelových propočtů a pracovních předpokladů pro zahraničí, ceny komodit i měnové podmínky.

Podle ministerstva ekonomika v roce 2025 pravděpodobně vzrostla o 2,5 %. V roce 2026 čeká mírné zpomalení růstu na 2,4 %. Hlavní motor zůstává stejný: domácí poptávka. Zahraniční obchod má naopak růst dál brzdit, zejména kvůli dovozu a slabšímu vývozu.

Co stojí za růstem: spotřeba domácností a veřejné investice

Ministerstvo popisuje rok 2025 jako období, kdy domácnosti postupně uvolnily úspory a zároveň jim rostly reálné příjmy. To podle predikce vedlo k výraznějšímu růstu spotřeby. K růstu přispěly také veřejné investice, které podpořily peníze z evropských zdrojů, včetně Nástroje pro oživení a odolnost.

V textu se objevuje i další důležitý motiv: investice táhly zejména místní rozpočty a veřejný sektor. Ministerstvo zároveň čeká, že v roce 2026 se více přidají i firmy. Počítá s oživením firemních investic, které ale zvýší i dovoz. To pak automaticky snižuje příspěvek zahraničního obchodu k růstu.

Zahraniční obchod jako brzda: dovoz roste, export naráží na bariéry

Klíčová věta predikce zní jasně: k růstu HDP v roce 2025 pravděpodobně negativně přispělo saldo zahraničního obchodu. Ministerstvo to spojuje hlavně s vyšším dovozem, protože spotřebitelé více utráceli a firmy doplňovaly zásoby.

Pro rok 2026 MF počítá s podobným obrazem. Spotřeba i investice mají dál zvyšovat dovozní nároky ekonomiky. Vývoz podle ministerstva naráží na vyšší obchodní bariéry a na nízký objem exportních zakázek. Výsledkem má zůstat záporný příspěvek zahraničního obchodu.

Inflace: zboží zlevňují energie, služby dál tlačí nahoru mzdy a bydlení

Inflace v roce 2025 podle predikce dosáhla v průměru 2,5 %. Ministerstvo rozlišuje dva odlišné světy. Ceny služeb rostly rychleji, zatímco ceny zboží tlumilo zlevnění energií, zejména elektřiny, plynu a pohonných hmot.

V roce 2026 má průměrná inflace klesnout na 2,1 %. Ministerstvo očekává, že inflace se bude držet blízko cíle. Jako hlavní brzdy uvádí měnové podmínky, další posilování koruny a také předpokládaný pokles dolarové ceny ropy. Zároveň ale varuje před domácími tlaky ve službách, kde se promítají mzdy a náklady na bydlení.

POZE a regulovaná elektřina: viditelný zásah do cen energií

Jedna část predikce vyčnívá politickým i praktickým dopadem. Ministerstvo očekává, že ceny energií v regulované složce výrazně klesnou. Jako hlavní důvod uvádí převod financování poplatku za podporované zdroje energie (POZE) plně na státní rozpočet. To má zlevnit regulovanou část celkové ceny elektřiny.

Ministerstvo současně dodává, že regulované ceny se mohou vyvíjet nesourodě. Energie mohou zlevnit, ale jiné regulované položky mohou dál růst kvůli silné cenové dynamice ve službách.

Bydlení jako inflační problém: ceny nemovitostí rostou výrazně rychleji než v EU

Predikce věnuje pozornost i realitnímu trhu. Ministerstvo uvádí, že nabídkové ceny nemovitostí v minulém roce vzrostly o 16,8 %. U mezinárodně srovnatelného indexu cen bytových nemovitostí popisuje meziroční růst o 10,8 % ve 3. čtvrtletí 2025. Nová obydlí zdražila ještě rychleji než starší.

MF upozorňuje, že vysoké tempo cen nemovitostí i nájemného tlačí nahoru náklady bydlení. Ty pak přímo vstupují do inflačního vývoje, a to hlavně přes segment služeb a náklady vlastnického bydlení.

Veřejné finance: deficit kolem 2 % HDP, dluh 44,6 % HDP

V části o fiskální politice ministerstvo odhaduje, že hospodaření sektoru vládních institucí skončilo v roce 2025 deficitem 2,0 % HDP. Resort zmiňuje, že deficitní výsledek šel hlavně na vrub státního rozpočtu. Zdravotní pojišťovny podle něj také hospodařily se schodkem, zatímco místní rozpočty zřejmě zůstaly v plusu.

Ministerstvo zároveň odhaduje nárůst dluhu na 44,6 % HDP. Úrokové výdaje podle jeho propočtů dosahují kolem 1,3 % HDP.

Důležitý detail přidává i popis státního rozpočtu v hotovostním pojetí. Ministerstvo uvádí schodek 290,7 mld. Kč za rok 2025. Po očištění o vliv prostředků z EU a finančních mechanismů byl deficit o 40,8 mld. Kč nižší.

Ceny ropy a energetická nejistota: ropu táhnou geopolitika i OPEC+

Ministerstvo pracuje také s předpoklady pro světové ceny komodit. U ropy Brent uvádí průměr 69 USD za barel v roce 2025 a predikci 61 USD za barel v roce 2026. To zapadá do scénáře nižších nákladových tlaků v ekonomice.

Zároveň připomíná, že energetika zůstává zdrojem rizik. U elektřiny a plynu zmiňuje nejistoty spojené s evropskou energetickou transformací a s vývojem emisních povolenek.

Co z predikce plyne: lepší inflace neznamená levnější život

Lednová predikce MF staví na scénáři, ve kterém česká ekonomika pokračuje v růstu, ale nepřidává výrazně na tempu. Hlavní podpora přichází z domácností a z investic. Zahraniční obchod naopak zůstává slabým místem.

Pro domácnosti má největší význam inflace. Ministerstvo čeká další uklidnění cenového růstu, ale zároveň popisuje silný tlak ve službách a v bydlení. To znamená, že lidé mohou vidět pokles cen u energií nebo části zboží, ale zároveň narazí na rychlejší růst nájmů a vybraných služeb.

Pro veřejnou debatu zůstává klíčové i financování energetických opatření. Přesun POZE na státní rozpočet může pomoci cenám elektřiny. Současně ale zvyšuje tlak na výdajovou stranu státu. Predikce to nepodává jako politický spor, ale jako fakt, který přenáší náklady z faktur do rozpočtu.