Lídři EU řešili vztahy s USA i napětí kolem Grónska. Evropská rada slíbila podporu Dánsku a důraz na respekt

Délka článku: 7 minutes

Summit EU 22. ledna 2026 otevřel klíčová témata pro evropskou politiku v roce 2026. Lídři řešili vztahy se Spojenými státy, napětí kolem Grónska i rizika obchodních sporů. Summit EU 22. ledna 2026 zároveň ukázal, že EU chce vystupovat jednotně a bránit suverenitu svých členů.

Neformální jednání lídrů Evropské unie ve čtvrtek 22. ledna 2026 se soustředilo na vztahy mezi EU a Spojenými státy. Prezidenti a premiéři členských zemí řešili především dopady aktuálního napětí v transatlantických vztazích a domluvili další postup. Předseda Evropské rady António Costa po jednání zdůraznil, že EU chce s USA jednat „korektně a s respektem“, zároveň ale zůstává připravená bránit své zájmy.

Důležitou část debaty zabralo také Grónsko a Arktida. Costa veřejně ujistil, že Dánsko i Grónsko mají plnou podporu EU a že o jejich budoucnosti mohou rozhodnout pouze oni sami. EU v této souvislosti zdůraznila principy mezinárodního práva, územní celistvosti a státní suverenity.

Neformální summit bez klasických závěrů, ale s jasným politickým vzkazem

Jednání z 22. ledna mělo neformální podobu. Evropská rada proto nevydala tradiční dlouhý dokument se závěry. António Costa shrnul výsledek ústními závěry a následným vystoupením.

Lídři se shodli, že EU potřebuje společnou pozici vůči USA. V posledních týdnech totiž sílí obavy, že se transatlantická agenda začne řídit tlakem a jednostrannými kroky místo koordinace. Costa po schůzce zopakoval, že Evropa a Amerika zůstávají spojenci, ale vztah musí stát na partnerském přístupu.

Grónsko jako test jednoty: EU podpořila Dánsko a zdůraznila suverenitu

Jedním z hlavních témat se stalo Grónsko a bezpečnost v Arktidě. Podle Costy mají EU a USA společný zájem na stabilitě regionu, zejména přes spolupráci v NATO. Předseda Evropské rady zároveň oznámil, že EU chce v Arktidě hrát silnější roli.

Nejdůležitější věta ale mířila na politické jádro sporu. Costa jasně řekl, že Dánsko a Grónsko mají plnou podporu Unie a že o věcech, které se jich týkají, mohou rozhodnout pouze ony samy. Takové vymezení dává členským zemím signál, že EU se v otázkách území a suverenity nebude rozpadat na jednotlivé národní postoje.

Pro Českou republiku má tato debata nepřímý význam. EU tím chrání princip, na kterém stojí i evropská bezpečnostní architektura. Pokud by Evropa tolerovala tlak na menšího člena, otevřela by tím prostor pro podobné postupy i v dalších regionech.

Obchod a cla: EU uvítala zprávu, že USA nezavedou nové tarify

Další část jednání se dotkla obchodu. Costa uvítal oznámení, že USA nezavedou nové tarify na evropské zboží. Zároveň připomněl, že nové clo by se neslučovalo s existující obchodní dohodou mezi EU a USA.

Evropská rada podle Costy chce stabilizovat obchodní vztah a posunout se k praktickému naplňování dohody. Vzkaz mířil i dovnitř EU: pokud Unie nechce hrát roli slabší strany, musí udržet jednotu nejen v bezpečnosti, ale i v ekonomice.

Pro Česko to není abstraktní spor. Česká ekonomika stojí na exportu a na dodavatelských řetězcích napojených na Evropu i USA. Jakékoli větší obchodní napětí obvykle zasáhne průmysl jako první, a to přes automobilový sektor, strojírenství i elektrotechniku.

„EU se nenechá vydírat.“ Costa mluvil o obraně proti nátlaku

Costa během vystoupení zdůraznil ještě jednu rovinu. EU podle něj nenechá bez reakce žádnou formu nátlaku. Řekl, že Unie má sílu i nástroje k obraně členských zemí, občanů i firem, pokud by se někdo snažil prosazovat zájmy silou.

Tento rámec míří dál než k obchodním clům. V praxi může zahrnovat protiopatření, obranné obchodní mechanismy i širší koordinaci v oblasti bezpečnosti a strategických surovin. EU se tak snaží ukázat, že umí jednat jako celek a ne jako soubor samostatných států.

Ukrajina zůstává v pozadí, EU ale dál počítá s rolí USA

Lídři se podle Costy dotkli také Ukrajiny, i když jednání nestavělo tento bod do popředí. Costa řekl, že EU chce s USA dál spolupracovat na tématech společného zájmu, mezi která patří i hledání podmínek pro spravedlivý a trvalý mír na Ukrajině.

Tento postoj vyjadřuje realitu posledních měsíců. Evropské země posilují vlastní obranné kapacity, ale zároveň potřebují transatlantickou koordinaci, protože bez ní zůstává evropská bezpečnost zranitelnější.

Pásmo Gazy a „Board of Peace“: EU má pochybnosti, ale nabízí spolupráci

Výraznou část ústních závěrů tvořila i situace na Blízkém východě. Costa uvedl, že EU má vážné pochybnosti o několika prvcích charty takzvaného Board of Peace. Kritika mířila na rozsah mandátu, způsob řízení a slučitelnost s Chartou OSN.

Současně ale dodal, že EU je připravená spolupracovat se Spojenými státy na realizaci komplexního mírového plánu pro Gazu, pokud bude přechodná správa odpovídat mandátu danému Radou bezpečnosti OSN.

Tento postoj ukazuje typickou evropskou taktiku: Unie nechce přistoupit na nejasné instituce bez ukotvení v mezinárodním právu, ale zároveň nechce působit jako brzda řešení.

Strategická autonomie: Evropa chce posílit obranu a konkurenceschopnost

V závěru Costa připomněl, že EU se zaměřuje na vlastní „ambiciózní agendu“ pro občany. Zmínil obranu, konkurenceschopnost a budování strategicky autonomnější Evropy.

Tento termín se v evropské politice posunul od obecného sloganu k praktickým krokům. Patří sem investice do obranného průmyslu, snaha o bezpečnější dodavatelské řetězce, ale i tlak na průmyslovou politiku, která pomůže EU držet tempo s USA a Čínou.

Evropská rada navíc potvrdila, že se lídři znovu sejdou 12. února na dalším neformálním setkání. Tentokrát se má zaměřit na posílení jednotného trhu v novém geoekonomickém prostředí.

Co to znamená pro Česko: méně iluzí, víc tlaku na vlastní výkon

Jednání z 22. ledna nepřineslo jeden „velký“ podpisový moment. Přineslo ale jasný signál, kam EU míří.

1. EU chce jednotnou a pevnější pozici vůči USA.
2. EU odmítá tlak na své členy a zdůrazňuje suverenitu.
3. EU se připravuje na obchodní konflikty i na obrannou soutěž.
4. EU posouvá strategickou autonomii z politiky do praxe.

Pro Českou republiku to znamená vyšší nároky. Pokud Evropa začne více chránit své zájmy, bude zároveň více vyžadovat, aby členské státy plnily společné závazky. Česká vláda tak bude muset přesvědčivěji vysvětlovat, jak posiluje obranu, jak podporuje konkurenceschopnost a jak se připravuje na nový svět, kde se obchod a bezpečnost stále více prolínají.

EU poslala vzkaz do Washingtonu i dovnitř Unie

Neformální jednání Evropské rady z 22. ledna ukázalo, že Unie nechce jen reagovat. Chce také určovat rámec.

António Costa postavil výsledek na dvou pilířích: na důrazu na respekt ve vztahu s USA a na ochotě bránit evropské zájmy, pokud přijde tlak. Grónsko se v této debatě změnilo ve symbol. EU tím totiž neřeší jen arktickou mapu. EU řeší princip, zda se její členové mohou spolehnout na jednotu i v krizových chvílích.