Saúdsko-emirátský spor v Jemenu: proč se spojenci střetli

Délka článku: 7 minutes Saúdsko-emirátský spor v Jemenu tento týden otevřeně eskaloval po saúdsko vedeném úderu na zásilku spojovanou se separatisty. Rijád a Abú Zabí se liší v tom, koho v Jemenu podporují, a rozkol se promítá i do ropné politiky, obchodu a regionální bezpečnosti. Vývoj sledují i Spojené státy, protože oba státy patří k jejich klíčovým partnerům a spor může ovlivnit citlivá jednání v širším regionu. Napětí mezi Saúdskou Arábií a Spojenými arabskými emiráty tento týden vyplulo na povrch nezvykle tvrdou konfrontací. Spor má dopady daleko za hranicemi Jemenu. Od společného tahu k otevřené rivalitě Když se saúdský korunní princ Muhammad bin Salmán před deseti lety rychle prosazoval k moci, část politiků a komentátorů ve Washingtonu ho přirovnávala k faktickému vládci sousedních Emirátů, šajchu Muhammadu bin Zajdovi. Oba se tehdy stylizovali do role autoritářských reformátorů. V roce 2015 spojili síly v Jemenu. Spustili tam vojenskou intervenci, která skončila katastrofálně. Chtěli zatlačit povstalce podporované Íránem. Později společně tvrdě tlačili i v politickém sporu proti Kataru, svému dalšímu sousedovi. Dnes se ale jejich cesty rozcházejí čím dál víc. Oba muži vedou své bohaté státy z Perského zálivu do soutěže i střetů. Týká se to Blízkého východu, Afriky i širšího světa. Úterní úder, který zlomil ticho V úterý se dlouho potlačované napětí přelilo do otevřené fáze. Saúdské síly provedly letecký úder v Jemenu. Zasáhly zásilku spojenou s Emirátů v okamžiku, kdy dorazila do země. Saúdové zároveň tvrdili, že Emiráty posílají zbraně separatistické skupině. Šlo o vyvrcholení sporu mezi někdejšími partnery. Dnes totiž podporují v Jemenu různé tábory. Proti sobě stojí také v Súdánu. Liší se v ropné politice. Jdou si po krku i v ekonomice a obchodu. Proč má roztržka globální váhu Saúdská Arábie i Emiráty mají obrovský globální vliv. Patří mezi klíčové exportéry energie. Spravují masivní státní investiční fondy. Mají silnou diplomatickou páku. Proto může jejich rozkol pohnout trhy, zchladit investice a zkomplikovat citlivá vyjednávání po celém světě. Pro Washington to znamená problém. Ministr zahraničí Marco Rubio v úterý obvolával své protějšky v Rijádu a Abú Zabí. Obě země navíc slibují do Spojených států velké investice. Zároveň představují klíčové hráče pro politiku prezidenta Trumpa na Blízkém východě, včetně Izraele a Gazy. „Nikdo v Zálivu nechce další krizi mezi státy Zálivu, takže každý má zájem to udržet pod kontrolou,“ řekla Yasmine Farouk, která vede projekt pro Záliv a Arabský poloostrov v International Crisis Group. Přesto zůstává základní rozpor. Dva přístupy: pragmatismus proti regionálním ambicím Korunní princ Muhammad bin Salmán v prvních letech vsadil na tvrdou a expanzivní politiku. Bombardovací kampaň v Jemenu spustil během několika měsíců po jmenování ministrem obrany. Postupně ale otočil. Dnes se snaží tlumit regionální konflikty, aby podpořil domácí ekonomickou agendu. Emiráty naopak působí jako regionální „maverick“ s ambicemi, které část pozorovatelů popisuje jako imperiální. Za první Trumpovy administrativy pomohly dotlačit sérii dohod, díky nimž Emiráty, Bahrajn a Maroko normalizovaly vztahy s Izraelem. Tím prolomily dlouholetou praxi řady arabských zemí. Emirátská vláda zároveň zesílila aktivitu mimo region. V Africe masivně investuje. Súdán jako další bojiště vlivu V posledních měsících čelí Emiráty mezinárodní kritice kvůli své údajné roli v Súdánu. Kritici je obviňují, že podporují Jednotky rychlé podpory (Rapid Support Forces). Tato polovojenská síla bojuje se súdánskou armádou v ničivé občanské válce. Emirátské úřady už dříve popřely, že by skupině pomáhaly. Část expertů ale říká, že důkazy působí přesvědčivě. Saúdská Arábie naopak podporuje súdánskou armádu a hostí mírová jednání mezi stranami. Korunní princ Muhammad bin Salmán během listopadové návštěvy USA tlačil na prezidenta Trumpa, aby podpořil mírovou dohodu v Súdánu. Pokud by se Trumpova administrativa do procesu vložila, tlak na Emiráty by dál zesílil. „Někdo jim dává peníze a někdo jim dává zbraně. A my víme kdo,“ řekl Rubio v listopadu o aktérech v Súdánu. Podle Farouk Emiráty „používají rostoucí finanční a vojenské nástroje k naplnění geoonomických ambicí a projekci vlivu“. Saúdská Arábie se naopak soustředí na řízení a tlumení krizí. „Jsme vlivná země v regionu,“ řekl v listopadu pro CNN Anwar Gargash, vysoký emirátský představitel. „Možná se to někomu nelíbí. Faktem ale je, že jsme. A proto máme regionální představu o tom, co chceme vidět v zemích kolem nás.“ Bader Al-Saif, odborník z Kuvajtské univerzity, popsal rozdíl mezi oběma státy jako „rozdíl ve světových názorech“. Analytici a diplomaté často dodávají, že šajch Muhammad z Emirátů jedná i z ideologických pohnutek. Zvlášť ostře vystupuje proti politickému islamismu, který vnímá jako hrozbu pro region. Saúdský korunní princ se naopak chová jako tvrdý pragmatik. Umí rychle měnit pozice podle situace. První signál už v roce 2019 První veřejný náznak problémů přišel v roce 2019. Saúdská kampaň v Jemenu tehdy čelila narůstajícímu mezinárodnímu tlaku kvůli smrti civilistů, hladomoru a nemocem. Emiráty stáhly většinu svých sil. Zároveň ale podpořily separatistickou skupinu Jižní přechodná rada (Southern Transitional Council). Ta pak začala otevřeně bojovat proti jemenské vládě. Brzy se přiostřila i ekonomická soutěž. Muhammad bin Salmán chce proměnit Saúdskou Arábii v globální centrum byznysu, umělé inteligence a turistiky. Tím ohrožuje Dubaj, hlavní finanční a letecký uzel Emirátů. Obě strany často tvrdí, že jejich soupeření zůstává přátelské a prospěšné. Přesto Saúdové v roce 2021 začali tlačit na mezinárodní firmy. Chtěli, aby přesunuly regionální centrály z Dubaje do Rijádu. Firmám zároveň pohrozili omezením přístupu k lukrativním státním zakázkám, pokud to neudělají. Jemen: nejtvrdší střety o území a přístavy Nejostřejší spory se odehrávají právě v Jemenu, nejchudší zemi Arabského poloostrova. V prosinci separatisté rychle postupovali na jihu a východě Jemenu. Zabrali velké části území bohatého na ropu v regionech, kde Saúdská Arábie dlouhodobě držela vliv. Zároveň otevřeně mluvili o vytvoření odtrženého státu. Proč Emiráty tuto skupinu podporují, zůstává nejasné. Část analytiků spekuluje, že emirátské vedení může lákat vliv v jemenských přístavních městech na důležitých světových obchodních trasách. Emirátské úřady k tomu říkají, že stojí za právem Jemenců na bezpečí a sebeurčení. Saúdští představitelé označili poslední kroky separatistů za bezpečnostní hrozbu pro království. Saúdská Arábie sdílí s Jemenem dlouhou a obtížně kontrolovatelnou hranici. V úterý, když saúdské síly v Jemenu zasáhly zásilku spojovanou s Emirátů, tvrdily, že obsahovala zbraně pro separatisty. Saúdské ministerstvo zahraničí zároveň obvinilo Emiráty, že na skupinu tlačily, aby zahájila nedávnou ofenzivu. Emirátská vláda to popřela. Uvedla také, že zásilka neobsahovala zbraně. O několik hodin později ale oznámila, že „z vlastní vůle“ stáhne z Jemenu i zbývající vojenské síly. Slovní přestřelka mezi komentátory Po úderu se tón rychle změnil i ve veřejném prostoru. Saúdští a emirátské komentátoři obvykle zdůrazňují bratrský respekt. Tentokrát ale začali posílat ostré vzkazy. Obvinění, že Emiráty ohrozily saúdskou bezpečnost, označil za „nešťastné“ a nepravdivé Dhahi Khalfan, výrazný zástupce šéfa policie v Dubaji. Následně naznačil kritiku korunního prince Muhammada bin Salmána. Udělal to nepřímo. Vyzdvihl totiž bývalého saúdského krále Abdulláha, na kterého často odkazují kritici současného prince. „Kéž se Bůh smiluje nad králem Abdulláhem bin Abdulazízem a dopřeje mu nejvyšší stupně ráje,“ napsal Khalfan. „Právě v nejtemnějších nocích člověku chybí úplněk.“ Saúdští influenceři na sociálních sítích naopak naznačovali, že emirátská vláda jedná oportunisticky a trpí přehnanými ambicemi. „Jedna věc je hrát nad svou váhu. Druhá věc je věřit, že z vás dělá regionální velmoc,“ napsal Saud AlDossary, syn saúdského ministra médií. Al-Saif z Kuvajtské univerzity vyjádřil naději, že to, že se spor objevil „otevřeně na veřejnosti“, urychlí řešení, nebo alespoň nastaví „jasnější modus vivendi“ mezi oběma státy.

Jak se dva klíčoví spojenci USA dostali v Jemenu do přímého střetu

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply