Policie zadržela v Česku podezřelého z práce pro čínskou rozvědku. Případ otevírá otázky bezpečnosti i politické odpovědnosti

Délka článku: 7 minutes

Čínský špion zadržen v Česku patří mezi nejvýraznější bezpečnostní kauzy posledních let. Policie a BIS popisují podezření ze sběru informací o českých politicích a soud rozhodl o vazbě. Čínský špion zadržen v Česku zároveň otevírá otázky, jak stát chrání politické prostředí před infiltračními metodami cizích služeb.

Česká policie ve spolupráci s Bezpečnostní informační službou (BIS) zadržela čínského občana, kterého vyšetřovatelé podezírají z práce pro čínskou zpravodajskou službu. Soud ho poslal do vazby a kriminalisté proti němu zahájili trestní stíhání pro trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc. Podle policie jde o první případ, kdy orgány použily nový paragraf trestního zákoníku, který má postihovat špionážní aktivity pod prahem klasického „vyzvědačství“.

Případ má i výrazný politický rozměr. Vláda totiž současně počítá se zrušením právě toho ustanovení, které teď umožnilo stíhání podezřelého. Premiér Andrej Babiš navíc v reakci na kauzu zpochybnil postup ministerstva zahraničí z minulého období kvůli prodlužování akreditace zadrženému muži, který podle dostupných informací vystupoval jako novinář.

Co se stalo: zadržení, obvinění a vazba

Policie zadržela podezřelého už v sobotu 17. ledna v ranních hodinách. Na akci pracovali kriminalisté z Národní centrály proti terorismu, extremismu a kybernetické kriminalitě (NCTEKK) a spolupracovali přitom úzce s BIS. Tajná služba vysvětlila, že shromáždila poznatky, na jejichž základě mohla policie provést zadržení a následné obvinění.

Vrchní státní zastupitelství v Praze převzalo dozor nad kauzou. Státní zástupce Martin Bílý potvrdil, že soud poslal obviněného do vazby kvůli riziku, že by se mohl stát pro vyšetřovatele nedostupný, a také kvůli obavě z pokračování v trestné činnosti.

Kdo je podezřelý: stopa vede k novinářskému krytí

Podle informací zveřejněných v médiích mohl obviněný v Česku působit dlouhodobě jako pražský zpravodaj čínského deníku Guangming Daily, který popisují jako stranické médium Komunistické strany Číny. Má jít o muže jménem Jang I-min.

Z dostupných informací vyplývá, že se podezřelý pohyboval v prostředí politiky a veřejného života. Udržoval kontakty s některými českými a slovenskými politiky a dělal rozhovory. Média zmiňují například europoslance Jana Zahradila a předsedkyni KSČM Kateřinu Konečnou. Vyšetřovatelé podle bezpečnostních složek prověřují, zda se pokoušel získávat „zpravodajsky cenné“ informace právě prostřednictvím těchto kontaktů.

Takový modus operandi přitom odpovídá tomu, co kontrarozvědky v Evropě dlouhodobě popisují jako typickou metodu. Agent si vytvoří přístup do prostředí, kde se probírají citlivá témata. Navenek působí jako novinář, konzultant nebo akademik. V reálném čase pak skládá obraz o náladách, vazbách a slabých místech politických aktérů.

„Sbíral informace o politicích.“ Proč je to pro stát citlivé

Zpravodajská hodnota informací o politicích nespočívá jen v tom, zda se dozví konkrétní tajemství. Zahraniční služba může usilovat i o zdánlivé detaily, které pomohou mapovat vztahy, predikovat rozhodování a identifikovat osoby s vlivem.

Vyšetřovatelé v takových případech často sledují několik motivů:

• zda podezřelý sbíral informace o postojích a strategiích stran,
• zda se zajímal o personální obsazování funkcí,
• zda vyhledával kontakty na lidi s přístupem k interním podkladům,
• zda testoval ochotu spolupracovat nebo sdílet neveřejné informace.

Stát přitom v podobných kauzách řeší i reputační riziko. Jakmile cizí služba úspěšně pronikne do politických kruhů, vzniká problém důvěry. Opatrnost pak dopadá i na legitimní novináře a diplomaty.

Nový paragraf o „činnosti pro cizí moc“: první ostré použití

Trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc patří v Česku k relativně čerstvým novinkám. Zákon cílí na situace, kdy někdo na území republiky vykonává činnost pro cizí moc s úmyslem ohrozit bezpečnost, suverenitu nebo ústavní zřízení státu. Základní sazba umožňuje uložit trest až do pěti let, ve zvláštních situacích i výrazně více.

Policie a BIS dlouhodobě upozorňovaly, že bez tohoto nástroje narážely na „mezeru“ mezi vyzvědačstvím a činnostmi, které už jasně směřují ve prospěch cizí moci, ale nesplní všechny znaky klasického špionážního deliktu. Podle iRozhlasu policie paragraf dosud nevyužila hlavně proto, že takových případů nebývá mnoho. Aktuální kauza tak představuje průlom.

Vláda chce paragraf zrušit. Teď ho přitom stát použil proti čínskému agentovi

Do středu pozornosti se dostal i politický spor o budoucnost zmíněného ustanovení. Vláda ANO, SPD a Motoristů v programových dokumentech počítá se zrušením trestného činu neoprávněné činnosti pro cizí moc. Kabinet argumentuje rizikem vágních formulací a možností selektivního výkladu.

Zároveň však právě tento paragraf umožnil policii obvinění čínského občana postavit na jasně definovanou právní konstrukci. Prezident Petr Pavel podle informací médií označil zadržení za důkaz, že paragraf má své opodstatnění.

K tématu se vyjádřila také vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová, která podle iRozhlasu varovala, že samotné „vyzvědačství“ by v praxi nestačilo. Současně avizovala, že připravila alternativu, která by mezeru v zákoně dokázala zaplnit i při úpravách současného znění.

Premiér Babiš útočí na ministerstvo zahraničí. Macinka slibuje revizi akreditací

Premiér Andrej Babiš označil zadržení za mimořádně vážnou věc a současně zpochybnil postup ministerstva zahraničních věcí z minulého období. Premiér poukázal na otázku, proč stát podezřelému prodlužoval novinářskou akreditaci, pokud skutečně vystupoval jako akreditovaný novinář.

Ministr zahraničí Petr Macinka oznámil, že chce revidovat kroky předchozího vedení resortu, a to včetně procesů kolem akreditací zahraničních novinářů.

Exministr Jan Lipavský naopak argumentoval, že klíčovou otázku představuje právě plán vlády paragraf zrušit. Využití ustanovení podle něj ukazuje, že stát podobný nástroj potřebuje.

Co případ říká o čínských zpravodajských metodách v Evropě

Český případ zapadá do širšího evropského trendu, kdy bezpečnostní složky věnují více pozornosti čínskému vlivu. Čína podle kontrarozvědek kombinuje několik přístupů: lidské zdroje, ekonomický tlak, technologické získávání dat i vlivové operace v akademické a politické sféře.

Zadržení člověka, který se podle dostupných informací pohyboval kolem politiků, může představovat varování pro celý politický ekosystém. České instituce totiž v posledních letech řeší také kybernetickou bezpečnost, pokusy o pronikání do citlivých systémů a snahy o dlouhodobé budování kontaktů s lidmi s vlivem.

Co to znamená pro české politiky: bezpečnostní disciplína začne rozhodovat

Aféra vytváří tlak na několik konkrétních změn. Politici budou muset zpřísnit pravidla pro setkávání, sdílení interních informací i práci s kontakty, kteří přicházejí „zvenku“. Může se také vrátit debata o bezpečnostních prověrkách u asistentů, poradců a dalších lidí, kteří se pohybují v zákulisí rozhodování.

Riziko roste i u regionálních politiků. Právě tam často vznikají příležitosti k neformálním vazbám. Přístup do prostředí se nebuduje jen přes premiéra nebo ministry. Zpravodajská služba často preferuje dlouhodobé a nenápadné trasy.

Jak bude případ pokračovat: vyšetřování, důkazy a soudní test

Veřejnost nyní uvidí jen omezené informace. Přípravné řízení běží neveřejně a státní zastupitelství obvykle dávkuje detaily opatrně, aby neohrozilo vyšetřování. Další vývoj proto závisí hlavně na tom, jaké důkazy policie předloží a jak vyhodnotí soud, zda podezřelý skutečně vykonával činnost pro cizí moc ve smyslu paragrafu.

Z právního hlediska půjde o zásadní test. Obhajoba může argumentovat svobodou projevu, novinářskou prací nebo absencí úmyslu poškodit stát. Žalobce naopak bude muset postavit příběh na konkrétních skutcích a na důkazech o spolupráci se zpravodajskou službou.

Otázka, která zůstává: posílí stát obranu, nebo si vezme nástroj z ruky?

Kauza čínského podezřelého z práce pro zpravodajskou službu vyvolává i jednu nepříjemnou politickou otázku. Pokud stát dokáže díky novému paragrafu poprvé postavit obvinění na pevný právní základ, proč vláda současně uvažuje o zrušení stejného ustanovení?

Kabinet bude muset nabídnout přesvědčivou odpověď. Nestačí mluvit o „vágnosti“. Vláda musí vysvětlit, čím paragraf nahradí, aby bezpečnostní složky nepřišly o účinný nástroj. Případ totiž ukazuje, že podobné operace se v Česku neodehrávají jen jako hypotetická hrozba. Stát je řeší už teď – a v konkrétní trestní kauze.