Čínská jaderná pohotovost: Pentagon o „odpálení po varování“

Délka článku: 6 minutes Čínská jaderná pohotovost se podle nové výroční zprávy Pentagonu posouvá k rychlejší odvetě po varování před útokem, i když tempo výroby hlavic v roce 2024 zpomalilo. Dokument popisuje výstavbu sil, rozšiřování systému včasného varování a ambici přiblížit se k 1 000 hlavicím do roku 2030. Výroba jaderných hlavic sice loni zpomalila, ale Peking zřejmě posouvá své rakety do režimu, který má umožnit rychlou odvetu po varování před útokem, vyplývá z výročního hodnocení. Pentagon: růst arzenálu zpomalil, cíl pro rok 2030 zůstává Čína v posledních letech zvyšovala zásoby jaderných hlavic zhruba o stovku ročně, zatímco její nejvyšší lídr Si Ťin-pching prosazoval širší škálu jaderných možností. Loni ale tempo výroby hlavic zpomalilo, uvedl Pentagon, aniž upřesnil důvod. Nejnovější výroční zpráva amerického ministerstva obrany o čínských ozbrojených silách odhaduje, že Čína měla ke konci roku 2024 počet hlavic v „nízkých šesti stovkách“. Zpráva tento stav dává do souvislosti se „zpomalujícím tempem výroby“. Odhad se zhruba shoduje s předchozím odhadem Pentagonu, který mluvil o přibližně 600 hlavicích k polovině roku 2024. Zpráva zároveň uvádí, že Peking směřuje k přibližně 1 000 jaderným hlavicím do roku 2030. To by Siovi poskytlo širší a pestřejší paletu vysoce ničivých zbraní na raketách, ponorkách i bombardérech. V krizi nebo ve válce by je mohl využít k varování a odstrašení, a v krajním případě i k úderu proti protivníkům. „Kontraúder po varování“: snaha zkrátit čas pro odvetu Pentagon považuje za stejně důležité ještě něco jiného: i při pomalejší výrobě hlavic se Si a jeho velitelé podle zprávy snaží zkrátit dobu, kterou Čína potřebuje k odpálení jaderné odvety, pokud by někdo zasáhl její jaderné síly. Zpráva popisuje posun k tomu, co čínští vojenští plánovači označují jako „kontraúder po včasném varování“. Tento přístup má podle Pentagonu odradit potenciální protivníky od podcenění čínské jaderné připravenosti a odhodlání. V režimu vysoké pohotovosti by „varování před raketovým úderem umožnilo odpálit odvetu dříve, než nepřátelský první úder exploduje,“ uvádí zpráva. Pentagon zároveň očekává, že Čína tuto schopnost bude dál zpřesňovat a nacvičovat po zbytek dekády. Zpráva shrnuje širší dopad lapidárně: „Historické vojenské zbrojení Číny činí území USA stále zranitelnějším.“ Zpráva jako měřítko pro politiku a plánování Výroční zprávu Pentagonu o Lidové osvobozenecké armádě čtou zákonodárci i experti jako důležité vodítko pro posuzování čínských schopností. Platí to zejména pro jadernou oblast. Nové hodnocení, první tohoto typu během druhého funkčního období prezidenta Donalda Trumpa, navazuje na závěry zprávy za rok 2024. Ta už tehdy uváděla, že Čína připravuje schopnosti pro „kontraúder po varování“, které plánovači často popisují i jako „odpálení po varování“. Podobně mluví také některé nedávné odborné studie. Debata ve Washingtonu: dvě jaderné velmoci a nová proměnná Donald Trump i Si Ťin-pching se podle textu snaží vztahy zlepšovat a částečně ustoupili od obchodní a celní konfrontace. Napětí v oblasti bezpečnosti ale pokračuje. Růst čínských jaderných kapacit vyvolává ve Washingtonu obavy, zvlášť když i Rusko používá jaderné hrozby v politice. Nárůst důkazů o tom, že Čína zvyšuje připravenost k jaderné odvetě, může oživit spor o to, jak má Washington reagovat na dva velké jaderné rivaly zároveň. Jednou z možností zůstává i posílení vlastních kapacit. „Taková změna čínské jaderné pozice by měla významné dopady na bezpečnost USA, vztahy USA–Čína i stabilitu a bezpečnost ve východní Asii,“ napsali David C. Logan z Tufts University a Phillip C. Saunders z National Defense University ve Washingtonu ve studii o čínském „odpálení po varování“, kterou publikovali minulý měsíc. Autoři zároveň upozornili, že Si „může být jediný, kdo má pravomoc rozhodnout, že nespustí předem připravenou jadernou reakci“ v případě náhodného nebo omezeného jaderného útoku. USA a Rusko mají větší arzenály, ale Čína může zvýšit riziko omylu Spojené státy i Rusko stále drží výrazně větší jaderné zásoby než Čína. Rusko má podle expertů z Federation of American Scientists zhruba 5 459 hlavic, z toho 1 718 nasazených. USA mají 5 177 hlavic, z toho asi 1 770 nasazených. Washington i Moskva navíc dlouhodobě udržují část raket ve vysoké pohotovosti, aby je mohly odpálit během minut, pokud přijde rozkaz. Podle Tonga Zhaa, experta na čínskou jadernou strategii z Carnegie Endowment for International Peace, může vstup Číny do tohoto „mixu“ ztížit předcházení nebezpečným chybným odhadům v krizi. „Dnes, když se Čína posouvá k odpálení po varování, děje se to v technologicky mnohem náročnějším prostředí,“ řekl Zhao před zveřejněním zprávy. Zmínil i potenciálně destabilizační vliv umělé inteligence a stále obratnějších střel, které mohou zvýšit riziko nedorozumění o záměrech protivníka. Čína nezveřejňuje počet jaderných zbraní. Po desetiletí také tvrdí, že nikdy jako první ve válce jaderné zbraně nepoužije. Pentagon ale ve zprávě popisuje několik kroků, které podle něj ukazují, že posun k „pohotovější“ jaderné síle už běží. Sila, DF-31 a včasné varování: klíčové stavební kameny Podle zprávy instalují Raketonosné síly Lidové osvobozenecké armády mezikontinentální balistické střely do sil ve třech polích v suchých oblastech severní Číny. Tato pole mají dohromady zhruba 320 sil. Zpráva dodává, že více než 100 z nich už pravděpodobně nese mezikontinentální střely DF-31. V září 2024 Čína podle Pentagonu zkušebně odpálila i silniční, mobilní variantu DF-31. Střela podle zprávy doletěla zhruba 7 000 mil přes Tichý oceán. Pentagon zároveň uvádí, že Čína vysílá na oběžnou dráhu další satelity včasného varování, které dokážou detekovat mezikontinentální balistické střely mířící na její území. Vedle toho buduje i více pozemních radarů, které zachytí příchozí střely ještě na vzdálenost tisíců mil. Přechod k nové doktríně může trvat roky Zhao z Carnegie upozorňuje, že Čína bude potřebovat čas, aby nový přístup dotáhla. „Čína potřebuje dobře vybudovaný systém velení, řízení a komunikace, který propojí všechny senzory,“ řekl. Podle něj musí vyvinout i schopnost spojit data do centrálního systému tak, aby fungovala hladce. „To není jednoduché,“ dodal. Taiwan: Peking dál ladí vojenské možnosti, jistotu ale nemá Zpráva také uvádí, že Peking si stále není jistý, zda by dokázal napadnout Taiwan a převzít nad ním kontrolu. Taiwan funguje jako ostrovní demokracie a odmítá nároky Pekingu, podle nichž představuje čínské území. Spojené státy by mohly Taiwan v případě útoku podpořit. Čínští lídři podle zprávy „zůstávají nejistí“, zda Lidová osvobozenecká armáda dokáže Taiwan úspěšně obsadit a zároveň čelit americkému zapojení. Zpráva ale dodává, že Čína „dál zpřesňuje více vojenských možností, jak vynutit sjednocení s Taiwanem silou“. Podle zprávy Čína loni „testovala zásadní součásti těchto možností“. Zahrnula do toho cvičení útoků na námořní i pozemní cíle, údery na síly USA v Tichomoří a blokádu přístupu ke klíčovým přístavům.

Čína zrychluje připravenost svých jaderných sil, uvádí Pentagon

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply