Délka článku: 5 minutes Trumpovy sankce vůči soudcům ICC zasáhly do jejich práce i běžného života způsobem, který si většina lidí spojuje spíše s cílenými postihy proti zločineckým sítím. Podle postižených soudců je omezení připravilo o přístup k americkým službám a platebním nástrojům, komplikovalo cestování i komunikaci a přimělo samotný soud urychlit přesun klíčových technologií a financí na evropské platformy. Být zvolen soudcem Mezinárodního trestního soudu (ICC) se dlouho považovalo za prestiž a profesní vrchol. Pro Luz del Carmen Ibáñez Carranzovou se z této pocty stal těžký test. Ibáñez působila v rodném Peru jako prokurátorka. Vedla procesy se členy teroristické organizace Světlá stezka, s armádními důstojníky obviněnými z porušování lidských práv i s veřejnými činiteli stíhanými kvůli korupci. Výhrůžky smrtí patřily k běžné realitě. Od chvíle, kdy administrativa prezidenta Donalda Trumpa uvalila sankce na ni a na některé její kolegy jako odvetu za rozhodnutí soudu prověřovat postupy amerického personálu v Afghánistánu, čelí jinému druhu tlaku, jak sama popisuje. Sankce podle ní fakticky odstřihly soudce od amerických finančních služeb, zboží i kreditních karet. Zároveň zakázaly jednotlivcům a firmám ve Spojených státech s těmito osobami spolupracovat. „Zachází se s námi jako s vyvrheli. Ocitli jsme se na seznamu po boku teroristů a drogových dealerů,“ řekla Ibáñez. Dne 18. prosince Washington přidal na sankční seznam další dva soudce ICC. Počet nejvyšších představitelů soudu, na které dopadají americká omezení, tím vzrostl na 11: osm soudců a tři nejvýše postavení žalobci. Sankce jako trest, i když se část kauzy zastavila Část soudců doplácí na rozhodnutí z roku 2020, kdy ICC otevřel vyšetřování obvinění, že se američtí vojáci a pracovníci CIA v Afghánistánu dopustili válečných zločinů. Žalobce soudu později v roce 2021 americkou větev případu v praxi odsunul stranou. Sankce však přesto pokračují. Hlavní motiv současného tlaku míří jinam. Washington chce soud přimět, aby zrušil zatykače z roku 2024 na izraelského premiéra Benjamina Netanjahua a na bývalého ministra obrany Joava Galanta. Zatykače je spojují s odpovědností za válečné zločiny a zločiny proti lidskosti v Gaze. ICC zároveň pracuje v mimořádně vysokém tempu. Prověřuje podezření z válečných a jiných závažných zločinů v Afghánistánu, Libyi, Myanmaru, Súdánu, na Ukrajině a ve Venezuele, kromě toho řeší i Gazu. Soud také chystá proces s bývalým filipínským prezidentem Rodrigem Dutertem. Americký ministr zahraničí Marco Rubio nicméně označil ICC za „hrozbu pro národní bezpečnost“ a varoval, že Spojené státy mohou přidat další postihy. „Nás, soudce, to neodradí,“ uvedla Ibáñez. „Nejsem tu proto, že nutně potřebuji práci. Beru to jako poslání: rozhodovat ve prospěch nejzranitelnějších obětí.“ „Uzavřeli mi Amazon i Google,“ říká soudkyně Prostová Americké sankce dopadly i na kanadskou soudkyni Kimberly Prostovou. Washington ji spojil se zastavenou afghánskou větví případu. Prostová zároveň upozornila na ironii: dříve se podílela na sankčních mechanismech v OSN, dnes sama popisuje, jak „rozsáhle a negativně“ omezení zasahují do běžného života. „Okamžitě přijdete o přístup k hlavním platebním kartám, které běží přes systém SWIFT, jenž spadá pod americkou kontrolu,“ řekla. „Zrušili mi účty u Amazonu a Googlu. Nezaplatíte energie ani předplatné. Prakticky ochromí i úplně běžné věci: rezervace hotelu, vlaku nebo letu. Nekoupíte ani dolary, protože systém vaše jméno označí.“ Podle Prostové mají tato opatření jasný účel. „Tyto donucovací kroky mají zastrašit,“ řekla. „Mohly na nás, soudce, působit psychologicky. Ale mohu mluvit za kolegy: Zastrašit se nenecháme.“ Nejde jen o Spojené státy, ale americký tlak má jinou váhu Mezinárodní trestní soud čelí útokům i z dalších zemí. V prosinci ruský soud oznámil, že v nepřítomnosti odsoudil hlavního žalobce soudu a osm soudců až na 15 let vězení. Už v roce 2023 vydal ICC zatykač na ruského prezidenta Vladimira Putina v souvislosti s invazí na Ukrajinu. Americké kroky však podle lidí obeznámených s fungováním instituce představují kvalitativně jiný problém. Kritici mluví o existenciální hrozbě. Vedle sankcí měla Trumpova administrativa podle těchto zdrojů naléhat i na partnerské státy, aby z ICC odešly. Zároveň zvažovala opatření, která by omezila provoz soudu. Soud přestavuje technologie, finance i komunikaci Na tlak z Washingtonu reaguje ICC rozsáhlou přestavbou systémů, které stojí na amerických technologiích a finančních kanálech. Podle několika expertů, kteří o práci soudu hovořili pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti tématu, ICC zálohoval záznamy a data na více místech. Soud také přesouvá finanční a komunikační nástroje na evropské platformy. Tito lidé zároveň popisují, že soud hledá obezličky, aby ochránil výplaty zhruba 1 100 zaměstnanců a aby dál přijímal příspěvky od 125 členských států. ICC prověřil i dodavatele služeb, banky a pojišťovny, které nepodléhají americkému právu. Soud se jich ptal, zda udrží spolupráci i v případě, že by sankce dopadly na instituci jako celek. Některé firmy podle expertů odpověděly, že riziko neunesou. Soud proto tyto partnery nahradil. V září ICC oznámil, že převede kancelářský software z Microsoftu na open-source platformu, kterou vyvinula německá firma vlastněná státem. Evropa zvažuje „blokovací statut“, firmy se ale mohou rozhodnout jinak Některé země Evropské unie vyzvaly Brusel, aby použil takzvaný „blokovací statut“. Ten by členským státům umožnil odmítnout vymáhání amerických zákonů, pokud by se dostaly do rozporu s evropskými pravidly. Odborníci však upozorňují na limity takové ochrany. Evropské firmy, které se obávají dopadů na své zájmy v USA, mohou ukončit služby soudu i bez přímého právního donucení. Mohou to udělat z čistě obchodních důvodů. „Provedli jsme řadu změn a zavedli opatření, která soud chrání,“ uvedl Osvaldo Zavala Giler, kancléř soudu, který vede systémovou přestavbu. „Riziko provozních výpadků ale dál zůstává reálné,“ dodal.
Leave a Reply
You must be logged in to post a comment.