Délka článku: 2 minutes
Odmítnutí prodeje letounů L‑159 Ukrajině ukazuje hluboký nesoulad mezi proklamovanou solidaritou vlády a její praxí. Místo pomoci převládá sobectví a politická arogance.
Andrej Babiš i jeho vláda se dlouhodobě prezentovali jako lidé ochotní pomoci komukoli, kdo to potřebuje. Postup kolem plánovaného prodeje letounů L‑159 Alca však ukazuje pravý opak. Jejich kroky působí jako demonstrace arogance a nezájmu o druhé.
Ukrajina žádá čtyři stroje, Česko jich má dvacet čtyři
Ukrajina projevila zájem o nákup čtyř letounů L‑159. Česká armáda jich má ve výzbroji dvacet čtyři. Tak malý počet by obranyschopnost země nijak neohrozil.
L‑159 Alca patří mezi podzvukové stroje. Mohou nést rakety AIM‑9L/M Sidewinder, AIM‑120 AMRAAM, AGM‑65 Maverick, pumy GBU, CBU‑87 nebo kanony ZVI PL‑20 Plamen. V praxi však slouží hlavně k výcviku pilotů.
Kde letouny slouží dnes
Kromě českého letectva používá tyto stroje už jen irácká armáda. Většinu letounů získala v roce 2003. Zbylé kusy dnes využívají soukromí kontraktoři, například společnost Draken.
V době moderních stíhaček, jako jsou JAS‑39 Gripen nebo F‑35 Lightning II, ztrácí podzvukové L‑159 svůj původní význam. Česká obrana nestojí na několika výcvikových letounech.
Politická vůle chybí
Skutečná politická vůle by umožnila prodej bez jakéhokoli rizika. Přesto vláda odmítá jednat, i když Andrej Babiš opakovaně tvrdí, že stát nemá dost peněz. Prodej by přinesl alespoň symbolické příjmy a zároveň by pomohl zemi, která čelí válce.
Kabinet raději nechává letouny chátrat v hangárech, než aby je využil k podpoře Ukrajiny. K tomu přidává arogantní odmítání prezidentovy snahy prodej prosadit.
Hodnoty ustupují touze po moci
Celá situace znovu ukazuje, že vláda Andreje Babiše a hnutí ANO nedávají přednost hodnotám ani solidaritě. Jejich kroky působí tak, jako by jim záleželo pouze na sobě a na udržení politické moci.



Leave a Reply
You must be logged in to post a comment.