USA opouští SDF v Sýrii: konec éry kurdské autonomie?

Délka článku: 7 minutes USA opouští SDF v Sýrii a mění kurz ve prospěch nové vlády v Damašku. Kurdské síly ustupují a region řeší, kdo převezme kontrolu nad klíčovými územími i věznicemi s členy ISIS. Kurdské síly, které pomohly porazit Islámský stát, se hroutí. Administrativa Donalda Trumpa mezitím sází na novou syrskou vládu. Ještě před pár měsíci tvořily Syrské demokratické síly (S.D.F.) nejbližší americkou oporu v Sýrii. Více než deset let bojovaly proti Islámskému státu, hlídaly americké základny a spravovaly internační tábory i věznice. V nich držely desítky tisíc džihádistů a jejich příbuzných. Teď se aliance rozpadá. Spojené státy se od S.D.F. odklonily a začaly podporovat novou vládu prezidenta Ahmada al-Šaráa. Bez amerického krytí se S.D.F., které vedou Kurdové, začaly zadrhávat. Pod tlakem ustupují, zatímco vláda posílá jednotky na severovýchod Sýrie a přebírá kontrolu. Končí tím patová situace, která trvala od chvíle, kdy se al-Šaráa ujal moci v prosinci 2024. Konec éry S.D.F. mění rozdělení sil Kolaps S.D.F. představuje zlom v syrské politické transformaci po pádu bývalého prezidenta Bašára Asada. Zároveň otevírá Damašku cestu k převzetí strategického regionu se zásadními ropnými poli a úrodnou zemědělskou půdou. Washington tím výrazně pomohl al-Šaráovi, který se snaží zemi znovu slepit. Získává také Turecko. Ankara dlouhodobě odmítala americkou podporu S.D.F. a naopak podporovala al-Šaráa. Pro S.D.F. a jejich příznivce ale obrat působí jako zrada. Řada amerických činitelů, kteří s Kurdy úzce spolupracovali, vidí, jak se jejich někdejší partner ocitá bez opory. S.D.F. při bojích navíc ztratily tisíce lidí. Dejte jasný signál, žádá kurdské vedení Ilham Ahmedová, vysoká představitelka kurdské civilní správy na severovýchodě Sýrie, minulý týden na tiskové konferenci vyzvala Spojené státy, aby přestaly hrát na obě strany. Požádala Washington, aby zaujal jasnou pozici a zastavil ofenzivu syrských vládních sil proti kurdským pozicím. „Když nepřijde reakce, snadno si člověk řekne, že dali zelenou,“ uvedla k americkému postoji. „Měli by zaujmout jasné stanovisko.“ Ahmedová zároveň žádala širší mezinárodní podporu. Měla by vynutit příměří a podpořit politické požadavky kurdské správy. Podle ní ale arabské státy podporují vládu al-Šaráa a Evropa reaguje vlažně. „Celý svět něco dluží těmto jednotkám, které bojovaly proti ISIS,“ řekla. Jak vznikly S.D.F. a proč je USA potřebovaly S.D.F. vznikly po děsivém nástupu Islámského státu. Ten v roce 2013 ovládl pás území na hranici Sýrie a Iráku a vyhlásil takzvaný chalífát. Prosazoval krajní výklad islámského práva a opíral se o brutální násilí. Spojené státy hledaly způsob, jak proti této organizaci bojovat bez nasazení vlastních jednotek v první linii. Proto se spojily s kurdskou milicí. V roce 2014 shazovaly z letadel zbraně, aby pomohly prolomit obléhání kurdského města Kobani. Partnerství se od té doby rozrůstalo. Američané v Kurdech viděli pragmatickou volbu. Bojovníci prošli výcvikem, nehlásili se k islamismu a chtěli spolupracovat s USA. Časem se díky americké finanční a vojenské podpoře rozšířili, přibrali arabské bojovníky a přijali název Syrské demokratické síly. Řada kritiků ale upozorňovala, že s demokracií měly tyto struktury jen málo společného. S logistickou a leteckou podporou Spojených států a dalších partnerů S.D.F. rozdrtily chalífát ISIS. V roce 2019 vytlačily Islámský stát z jeho posledního zbytku území v Sýrii. Poté pokračovaly ve spolupráci s USA. Hlídaly, aby se ISIS nevrátil, a zajišťovaly bezpečnost na severovýchodě Sýrie. Držely pod zbraní desítky tisíc mužů a žen. Turecko, Arabové a staré křivdy Turecko alianci dlouhodobě odmítalo. Ankaru rozčilovalo, že v S.D.F. vidí jen prodlouženou ruku Strany kurdských pracujících (PKK). PKK vedla proti tureckému státu krvavou třicetiletou povstaleckou kampaň. Proti S.D.F. se stavěly i syrské opoziční skupiny a aktivisté. Kritizovali, že Kurdové prosazovali svou správu v oblastech s arabskou většinou. Vadily jim také vlastní dohody S.D.F. s Asadovým režimem. Rebelové v prosinci 2024 svrhli Asadův režim. Tím se kurdská situace zásadně změnila. Spojené státy navázaly úzké vztahy s al-Šaráou a snažily se obě strany přimět ke spolupráci. Dohoda pod tlakem a zmeškaný termín Jednání vedl americký velvyslanec v Turecku a zvláštní vyslanec pro Sýrii Thomas J. Barrack Jr. V březnu loňského roku dojednal dohodu mezi al-Šaráou a kurdským velitelem S.D.F. Mazlúmem Abdím. Pak ale rozhovory uvízly. S.D.F. nestihly do konce roku 2025 integrovat své ozbrojené jednotky a správu do vládních struktur v Damašku. Al-Šaráa tvrdil, že kurdská strana stále zvyšovala své požadavky, ale nechtěla se stáhnout z oblastí s arabskou většinou. Kurdští představitelé naopak říkali, že potřebují bezpečnostní záruky. Poukazovali na sektářská zabíjení v jiných částech Sýrie. Nakonec al-Šaráa ztratil trpělivost. Jeho síly převzaly kontrolu nad dvěma kurdskými čtvrtěmi v Aleppu. Odtud vládní jednotky rychle postupovaly dál. V posledních dnech si zajistily také dvě velká provinční centra: Rakká a Dajr az-Zaur. Sázka na Damašek a obavy z islamistické minulosti Newaf Xelil, analytik z berlínského Kurdského centra pro studia, přičítá rychlý postup vládních sil plné podpoře, kterou al-Šaráova vláda získala od Turecka, Saúdské Arábie a Spojených států. V řadách S.D.F. to vyvolává zmatek, říká Xelil. Kurdové al-Šaráovi nedůvěřují. Část jeho bojovníků měla v minulosti vazby na islamistickou militantní scénu a džihádismus. Al-Šaráa přišel do Sýrie z Iráku před více než deseti lety. Poslal ho tam vůdce Islámského státu a al-Šaráa pak založil povstaleckou skupinu napojenou na Al Kajdu. Později se s Al Kajdou rozešel, nikdy ji ale podle kritiků jednoznačně neodmítl. Kurdové mají sekulárnější orientaci. Podle Xelila mohli zjemnit islamistický ráz nové syrské vlády. Mnozí si mysleli, že tento cíl sdílí i Washington. „Mysleli jsme si, že chtějí, aby ze Sýrie vznikla normální vláda s armádou, kterou netvoří džihádisté,“ řekl Xelil. Podle něj by to mohlo usnadnit i případné urovnání se sousedy, včetně Izraele. Současné boje mohou integraci kurdských bojovníků do nových bezpečnostních sil ještě více zkomplikovat, dodal. Barrack: role S.D.F. „vypršela“ Xelil kritizuje Barracka za jednoznačnou podporu Damašku. Americký vyslanec v úterý na sociálních sítích napsal, že role S.D.F. „vypršela“. Kurdové podle Asli Aydintasbasové, seniorní výzkumnice z Brookings Institution ve Washingtonu, hrubě přepočítali situaci. „Spojené státy S.D.F. nikdy neslíbily katolické manželství,“ napsala v zprávě přes WhatsApp. „Přesto se vytvořil dojem, že vztah bude pokračovat a plynule se přetaví do decentralizovanější syrské struktury. Teď už tohle plánování nedává smysl.“ Trump chválí syrského prezidenta, ale tvrdí, že „má rád Kurdy“ Donald Trump v úterý ukázal rozporuplný postoj. Pochválil al-Šaráu za snahu situaci stabilizovat a zajistit věznice, kde drží tisíce členů ISIS. „Pracuje velmi tvrdě, syrský prezident,“ řekl Trump. „Mluvil jsem s ním včera, protože jsme řešili věznice a to, co se děje. V těch věznicích máme některé z nejhorších teroristů na světě a on na to dohlíží,“ dodal. Ve středu ale oznámilo americké Centrální velení (CENTCOM), že převezlo 150 zadržených bojovníků ISIS z města Hasaka do zařízení v Iráku. Chtělo tím zabránit možnému prolomení věznic. Krok naznačuje rostoucí obavy o bezpečnost. Trump zároveň řekl, že Spojené státy pracují i na ochraně Kurdů. „Mám rád Kurdy,“ prohlásil. Vzápětí ale dodal, že Kurdové dostávali „obrovské množství peněz“, ropu a další výhody. Podle něj jednali více ve vlastním zájmu než v zájmu USA. „Ale vycházeli jsme s Kurdy dobře a snažíme se Kurdy chránit,“ uzavřel.

Americký obrat v Sýrii. USA nechávají starého spojence na holičkách

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply