Délka článku: 8 minutes
Vlna zločinu v Latinské Americe dnes zásadně přepisuje politiku napříč regionem. Volebním debatám dominuje bezpečnost a voliči stále častěji žádají „železnou ruku“. V Chile se tento trend promítá do růstu podpory pravice a mění i každodenní život v místech, která dříve působila klidně.
Bezpečnost se v celém regionu stala hlavním tématem voleb. Lidé častěji volají po tvrdých opatřeních. V Chile tento tlak posouvá politiku doprava.
Strach dorazil i do andských výšin
Vysoko na náhorních plošinách chilských And, mezi pasoucími se alpakami a průzračnými potoky, se změnil i vzhled domů. Nízké hliněné stavby indiánských farmářů doplnily vysoké hliníkové brány. Okna chrání železné mříže, které řemeslníci přivařili přímo k rámům.
„Žiju ve strachu,“ říká Erika Moscoso, sedmapadesátiletá pekařka, která se v téhle vesnici narodila. Nedávno si poprvé v životě pořídila zámky na dveře. Chce tím odradit zloděje a násilníky. „Nikdy dřív jsme to tady nepotřebovali.“
Obavy pronikly z jejího sluncem vyprahlého dvora ve vesnici Cariquima u severovýchodní hranice s Bolívií dál na jih. Dostaly se do Santiaga. Lidé je cítí i v Patagonii.
V posledních letech vzrostly vraždy a další násilné trestné činy. Mezinárodní zločinecké skupiny rychle rozšířily vliv. Chile, které dlouho těžilo z pověsti bezpečné země, to zasáhlo naplno. Zločin se stal dominantním politickým tématem a v prezidentských volbách v neděli může posunout zemi doprava.
Nejde jen o Chile: region se přiklání k „železné ruce“
Strach z násilí však přesahuje hranice Chile.
V celé Latinské Americe během poslední dekády posílil organizovaný zločin. Násilí sevřelo i dříve klidné země, jako Chile, Kostariku nebo Ekvádor. Průzkumy ukazují, že nejméně v osmi státech – včetně Chile – považují voliči bezpečnost za hlavní problém. Mnozí proto žádají tvrdý postup. Zároveň častěji tolerují politiku „tvrdě na zločin“.
Z prezidenta Salvádoru Nayiba Bukeleho se stal vzor. Prosadil razantní zásahy, omezil některá občanská práva a výrazně snížil kriminalitu ve své malé zemi.
Někteří lídři se ho snaží napodobit. Prezident Kostariky Rodrigo Chaves převzal část jeho rétoriky i metod. O tvrdý přístup se začal zajímat dokonce i levicový prezident Uruguaye, což by ještě nedávno působilo nečekaně.
V Chile téma bezpečnosti posílilo pravicové kandidáty. Patří k nim i José Antonio Kast. Ten má podle očekávání velkou šanci vyhrát volby. Minulý měsíc se setkal s Bukeleho ministrem bezpečnosti. Kriminalita zároveň může výrazně ovlivnit volby příští rok v Peru, Kolumbii a Kostarice.
„Organizovaný zločin představuje obrovsky transformační sílu,“ říká Will Freeman, odborník na Latinskou Ameriku z Council on Foreign Relations. „Region teď řeší následky, které z toho plynou.“
Chile zůstává relativně bezpečné, přesto se společnost mění
Chile stále patří k nejbezpečnějším zemím regionu. Část lidí proto zpochybňuje, jak vážnou krizi země skutečně prožívá. Vnímají v tom směs reality, politiky a veřejného dojmu. Jen málokdo ale popírá, že kriminalita Chileany hluboce poznamenala a mění jejich chování.
V roce 2022 dosáhl počet vražd rekordních 1 322 případů, uvádí vládní data. V roce 2024 číslo kleslo na 1 207. Přesto jde o hodnotu o 43 procent vyšší než v roce 2018. Méně než 40 procent Chilanů se podle Gallupu cítí bezpečně při noční chůzi venku. V USA uvádí bezpečí 70 procent.
Krize se naplno rozběhla na severu.
Severní hranice jako spouštěč: migrace, chaos a Iquique
Na začátku pandemie koronaviru v roce 2020 vyrazily desetitisíce migrantů, většinou Venezuelanů prchajících před ekonomickým kolapsem, přes poušť Atacama do města Iquique. Jde o rozlehlý přístav asi 900 mil severně od Santiaga. Mrakodrapy tam stojí mezi obří písečnou dunou a Tichým oceánem.
Místní úřady situaci nezvládaly. Mluvily o humanitární i hygienické krizi. Děti přecházely pampu v prudkém větru. Na neoklasicistních náměstích vyrůstaly provizorní tábory.
Lidé, kteří páchají trestné činy, tvoří jen malý zlomek ze stovek tisíc Venezuelanů, kteří do Chile přišli. Prokurátoři, úřady i experti ale zároveň tvrdí, že s částí migrace dorazily i gangy. Jejich oběťmi často bývají jiní migranti.
Renzo Trisotti, poslanec z Iquique a člen Kastovy strany, říká, že nárůst migrace a kriminality vyvolal ve městě „velmi nebezpečný efekt xenofobie“. Iquique podle něj dlouho fungovalo jako kosmopolitní směs. Žijí tam domorodé komunity i lidé evropského, asijského, bolivijského či kolumbijského původu.
„Lidé na mě velmi důrazně tlačili, abych byl extrémně tvrdý na nelegální migraci,“ říká.
Během protestu v Iquique v září 2021 dav pálil matrace a oblečení, které patřilo bezdomovcům z řad migrantů. Zároveň skandoval „Chile především“.
Kast tehdy kandidoval v prezidentské volbě 2021. Do regionu přijel, útočil na migraci a zločin a sliboval, že podél hranice vyhloubí příkopy. Jeho popularita prudce vzrostla. Volby ale o pár měsíců později prohrál. Zvítězil Gabriel Boric, levicový lídr, který voliče získal sliby rovnosti a sociální spravedlnosti. Lidé tehdy považovali tyto priority za důležitější.
Od té doby však obavy o bezpečnost zesílily. Kast dokázal mobilizovat další voliče právě kolem tohoto tématu.
Brutalita, jakou Chile neznalo
V Iquique začala policie sepisovat znepokojivé zprávy. Popisovala násilí, které země dříve téměř neznala.
„Lidé svázaní s kulkou v hlavě. Spálení v autě. Zavraždění a zapálení,“ říká starosta města Mauricio Soria Macchiavello. „Věci, které jsme si nikdy nedokázali představit.“
Policie uvádí, že do Chile dorazily i gangy, například venezuelský Tren de Aragua. V Iquique, které má kolem 200 tisíc obyvatel, se podle policistů rychle uchytily.
Počet vražd v regionu Tarapacá, kam spadá i Iquique, stoupl v roce 2021 na 53 případů. O rok dříve region evidoval 20 vražd, ukazují vládní data.
V roce 2022 našli lidé v regionu v zvířecím hřbitově tři oběti zabité mačetou. Na pláži v Iquique pak moře vyplavilo tělo transgender ženy. Úřady obvinily dva Kolumbijce, že ji zabili. Letos někdo pobodal venezuelského muže více než sedmdesátkrát a následně mu uťal hlavu. „Bezohledné,“ okomentoval to šéf regionální policie Mauricio Jorquera Ramírez.
„Nevím, jestli zítra někdo někoho přepadne a na rohu zazní výstřel,“ říká obyvatelka Iquique Franchesca Barraza Campos.
Část situace se zlepšila, pocit krize ale zůstal
V mnoha ohledech se Iquique zlepšilo. V roce 2023 vláda nasadila armádu na hranici s Bolívií. Úřady dnes zachytí méně migrantů než dřív. Místo stovek denně hlásí spíše desítky.
Zároveň klesl počet zabití v Tarapacá. Prezident Boric vytvořil speciální týmy pro boj s organizovaným zločinem a vraždami. Úřady také dostaly před soud a usvědčily některé vůdce kartelů.
Město však přesto přehlušil hlasitý obraz krize spojené se zločinem a migrací.
„Už to lidem zůstalo v hlavě,“ říká starosta Soria Macchiavello. „Strach se usadil.“
V Quebe, malé vesnici na cestě z bolivijské hranice do Iquique, letos někdo zabil v jejím domě třiaosmdesátiletou ženu. „Bolí mě to a děsí mě to,“ říká její sousedka Cipriana Vasquéz, šedesátiletá farmářka pěstující quinou. Při tom se rozpláče.
Když Vasquéz procházela vesnicí, ukazovala na rozbitá okna a další stopy vandalismu. Tvrdí, že sousedé na ni naléhali, aby volila Kasta.
Kast staví kampaň na bezpečnosti a hranicích
Kast označuje bezpečnost za svou nejvyšší prioritu. Chce změnit zákon tak, aby vstup do země bez povolení představoval trestný čin. Slíbíl také „fyzickou“ bariéru na hranicích. Připomíná tím Trumpovu hraniční zeď.
Kast navíc varoval nelegální migranty, aby odešli sami. Jinak podle něj po zvolení nařídí deportace. Jeho prohlášení přimělo část migrantů přejít do Peru. Peruánský prezident José Jeri následně vyhlásil na hranici výjimečný stav.
V Peru v posledních letech vzrostla kriminalita, zejména vydírání. Průzkum letos ukázal, že mnozí Peruánci podporují tvrdý postup proti zločincům. Někteří ho podpoří i tehdy, když překročí hranice a ohrozí nevinné.
V Kostarice prezident Chaves přitvrdil také. Navštívil nechvalně proslulou salvadorskou věznici s maximálním stupněm ostrahy. Oznámil pak, že podobné zařízení chce postavit i doma.
„Roste část veřejnosti v Latinské Americe, která říká: možná stojí za to vyměnit některé demokratické svobody a práva, pokud to posílí stát a umožní mu tvrdší postup proti zločineckým skupinám,“ říká Freeman.
Tvrdý postup má cenu a region se liší
Kriminalita neroste všude stejně.
V Brazílii a Mexiku, dvou nejlidnatějších zemích Latinské Ameriky, míra vražd v posledních letech klesla. Experti ale upozorňují, že to neznamená oslabení zločineckých organizací.
V Ekvádoru se země proměnila v globální tranzitní koridor pro drogy. Prezident Daniel Noboa vyhlásil 14 výjimečných stavů. Když vojáci během hlídky zabili čtyři děti poté, co je považovali za členy gangu, Ekvádorci zažili šok. Případ otevřel otázku, jaké náklady společnost platí za boj proti zločinu.
V Chile připouštějí i někteří voliči, kteří odmítají Kastovy konzervativní postoje vůči potratům a stejnopohlavním svazkům, že by kvůli vyšší bezpečnosti část práv obětovali.
„Nelíbí se mi, že chce vracet zpátky věci, ve kterých jsme udělali pokrok,“ říká Mirna Matcovich, osmašedesátiletá penzionovaná účetní z Iquique. „Ale potřebujeme ho, aby vrátil pořádek.“