Americké údery v Nigérii: co víme o provincii Sokoto a ISIS

Délka článku: 7 minutes Americké údery v Nigérii otevřely spor o to, koho přesně Washington zasáhl a jaké motivy stojí za výběrem cílů. Prezident Donald Trump mluví o boji proti Islámskému státu a ochraně křesťanů, část expertů ale upozorňuje na složitější realitu na severozápadě země a odlišné dopady na místní obyvatele. Prezident Donald Trump uvedl, že cílem leteckých úderů v Nigérii byli teroristé z Islámského státu, kteří zabíjejí křesťany. Část expertů ale jeho výklad zpochybňuje. Trump mluví o ISIS a útocích na křesťany Po tom, co americká armáda ve čtvrtek provedla údery na cíle na severozápadě Nigérie, prezident Trump prohlásil, že Spojené státy zasáhly teroristy z Islámského státu „kteří útočí a brutálně zabíjejí především nevinné křesťany“. Analytici však upozorňují, že situace v oblasti působí složitěji. Podle nich nelze jednoduše převést násilí v regionu na jednu náboženskou osu. Sokoto: většinu obětí tvoří muslimové Stát Sokoto, který zasáhlo časně v pátek ráno více než 16 střel Tomahawk, obývají převážně muslimové. Právě oni v této části země podle analytiků a organizací, které sledují konflikty, nesou hlavní tíhu útoků. Biskup Matthew Hassan Kukah ze Sokota nedávno řekl, že oblast „nemá problém s pronásledováním“ křesťanů. Současně se experti rozcházejí v tom, zda místní ozbrojené skupiny v Sokotu mají jasné vazby na Islámský stát. Kdo jsou Lakurawa a jaké mají vazby Část analytiků tvrdí, že násilní útočníci v Sokotu, kterým lidé často říkají Lakurawa, udržují kontakty s odnoží Islámského státu v sahelské provincii. Ta působí hlavně severněji a západněji, v Mali, Nigeru a Burkina Fasu. Jiní odborníci ale říkají, že důkazy o těchto vazbách zůstávají nejednoznačné. Podle nich zůstává samotná identita skupiny Lakurawa nejasná. Její ozbrojenci se podle expertů v Sokotu a dalších státech Nigérie pohybují už roky. Zpočátku si získali podporu tím, že bojovali proti místním banditům. Později se obrátili proti venkovskému obyvatelstvu. Abuja odmítá „genocidu“, přesto s Washingtonem spolupracuje Nigerijské úřady zpochybňují Trumpova tvrzení o „genocidě“ křesťanů. Zároveň ale na jeho výhrůžky reagují spoluprací s administrativou USA. Nigérie využila americkou palebnou sílu proti ozbrojencům, kteří dlouhodobě sužují venkovské komunity na severozápadě země. Nigerijská vláda v pátek dala jasně najevo, že s údery souhlasila. „Panuje obecná shoda, že čelíme vážné hrozbě terorismu,“ řekl v rozhovoru ministr zahraničí Yusuf Tuggar. „Musíme jednat rychle, aby to skončilo.“ Pokud to znamená spolupráci se Spojenými státy nebo dalšími zeměmi, dodal, „vždy jsme tomu byli otevření“. Po jednáních mezi americkým ministerstvem obrany a nigerijským ministerstvem obrany Tuggar uvedl, že mu ve čtvrtek večer volal ministr zahraničí USA Marco Rubio. Hovořili spolu 19 minut. Tuggar prý zdůraznil, že komunikace o úderech se nemá „zaseknout na otázce náboženství“. Poté, jak řekl, informoval prezidenta Bolu Ahmeda Tinubua, který údery schválil. Mluvčí ministra Alkasim Abdulkadir uvedl, že Nigérie poskytla americkým silám i zpravodajské informace. Údery měly podle něj „odradit bandity v té oblasti od dalších operací“. „Proti letecké síle nemají obranu,“ dodal. Tuggar zároveň řekl, že mohou následovat další údery, ale pouze se souhlasem Nigérie. „Bude to pokračovat ve stejném formátu. Rozhodneme podle potřeby a podle společného vyhodnocení obou partnerů,“ uvedl. Co údery způsobily, zatím není jasné Bezprostřední efekt úderů zůstává nejasný. Americký vojenský představitel, který mluvil anonymně kvůli operativním detailům, v pátek řekl, že místo zásahu leží velmi odlehle. Američtí analytici proto mohou potřebovat několik dní, než vyhodnotí škody. Nigerijský ministr informací Mohammed Idris napsal na síti X, že údery zasáhly dvě hlavní teroristické enklávy Islámského státu. Obě podle něj ležely v lese v Tangaze, v oblasti státu Sokoto. Zároveň uvedl, že sloužily jako shromaždiště a zázemí pro ozbrojence, kteří „plánují a provádějí rozsáhlé teroristické útoky na území Nigérie“. Idris také tvrdil, že 16 munic s GPS naváděním vypálily drony MQ-9 Reaper, které měly odstartovat z námořní válečné lodi v Guinejském zálivu. Drony MQ-9 ale nelze vypouštět z lodí. Jeho popis se navíc rozchází s výpovědí amerického představitele, který mluvil o střelách Tomahawk. Svědek z Jaba popsal hluk a tlakovou vlnu Pětatřicetiletý obyvatel města Jabo Shafi’u Aliyu Jabo v rozhovoru popsal, že úder slyšel uprostřed noci. „Slyšeli jsme dunění jako od letadla, šlo ze západní strany města na východ,“ uvedl. „Pak se ozval zvuk jako siréna a následovala silná tlaková vlna, skoro nám to posunulo střechy.“ Podle něj se lidé z okolí domnívali, že spadlo letadlo. Rozběhli se na nedaleké pole a našli tam části munice. Chata jednoho farmáře začala hořet, ale nikdo neutrpěl zranění. Dodal, že o žádných teroristických táborech v okolí neví. Vnitřní politika USA a citlivé náboženské rámování Nigérie má stovky milionů muslimů i křesťanů. Stát Sokoto je navíc sídlem sokotského sultána, duchovního vůdce nigerijských muslimů. Minulý měsíc Trump pohrozil, že na Nigérii zaútočí nebo tam pošle vojáky, pokud vláda nebude „postupovat rychle“ proti tomu, co nazval „genocidou“ křesťanů. Nigérie, nejlidnatější stát Afriky, čelí rozsáhlému a složitému násilí, které dopadá na muslimy i křesťany. Nigerijská vláda Trumpovu charakteristiku odmítla. Přesto vyslala do Washingtonu delegaci, aby jednala o bezpečnostní spolupráci. Analytici míní, že údery mohou rezonovat u části amerických křesťanů i politických spojenců Trumpa. Právě oni často posilují narativ, že v Nigérii někdo cíleně pronásleduje křesťany. „Souvisí útok na ISIS v Nigérii s širší protiteroristickou kampaní? Nebo mají tyto údery uklidnit křesťany v USA, kteří tvoří část prezidentovy voličské základny?“ napsal v e-mailu pro The New York Times Colin P. Clarke, výkonný ředitel Soufan Center, zpravodajské a konzultační firmy v New Yorku. „Podporuji boj proti ISIS v Africe, ale motiv nemá být ideologický ani náboženský,“ dodal. „USA by měly rozkládat hrozbu ISIS v Africe proto, že představuje bezpečnostní riziko pro americké zájmy.“ Proč zásah právě v Sokotu, když silné vazby na ISIS jsou jinde V Nigérii část lidí zarazil výběr místa zásahu. Analytici říkají, že skupina s nejlépe doloženými vazbami na Islámský stát působí v severovýchodní Nigérii, tedy na opačné straně země než Sokoto. Jde o Islámský stát v provincii Západní Afrika (ISWAP), který se kdysi odštěpil od Boko Haram. „Kdyby bomba dopadla do lesa Sambisa, nikoho by to nepřekvapilo,“ řekl Kabir Adamu, analytik ze soukromé bezpečnostní poradenské firmy. Odkázal na oblast na severovýchodě, kterou ovládal Boko Haram a později ISWAP. „Protože tak nějak všichni vědí, že jde o jednu z bašt cílové skupiny.“ Sahelský tlak a posun ozbrojenců k jihu Analytici zároveň upozorňují, že teroristické skupiny v Sahelu, rozsáhlém pásu severní a střední Afriky, se v poslední době posouvají na jih. Dostávají se k severním hranicím Nigérie i k pobřežním státům, jako jsou Benin a Togo. Tyto skupiny působí hlavně v Mali, Nigeru a Burkina Fasu. Podle OSN se Sahel stal globálním ohniskem terorismu, které loni neslo odpovědnost za více než polovinu všech úmrtí souvisejících s terorismem. Analytici tvrdí, že posun dál na jih ukazuje ambici získávat nové rekruty a budovat logistická zázemí.

Tvrzení o úderech v Nigérii narážejí na složitou realitu v terénu

Advertisement:

Comments

Leave a Reply Cancel reply