Délka článku: 1 minute
Tržní výhled Erste 2026 naznačuje, že začátek roku může investorům přát, i když zůstávají politická a inflační rizika. Právě tržní výhled Erste 2026 zdůrazňuje tři tahouny: stabilnější Evropu, slabší dolar a trvalou poptávku po zlatě.
Finanční trhy vstupují do roku 2026 s překvapivě dobrou náladou. Strategický tým Erste ve svém čtvrtletním výhledu počítá s pokračující podporou pro akcie i dluhopisy, i když upozorňuje na politická a inflační rizika. Klíčové téma zní jasně: Evropa působí stabilněji než USA, americký dolar zůstává pod tlakem a investoři dál hledají ochranu ve zlatě.
Pozitivní scénář pro začátek roku, ale bez euforie
Strategie pro 1. čtvrtletí 2026 pracuje s mírně růstovým scénářem napříč hlavními třídami aktiv. U akcií očekává vývoj v pásmu 0 až +5 % a podobný rozsah předpokládá i u hlavních regionů včetně Evropy, USA a střední a východní Evropy. Analytici zároveň zdůrazňují, že růst nebude plošný. Investoři podle nich budou vybírat sektory mnohem pečlivěji.
V pozadí stojí jednoduchá úvaha. Zisky firem dál rostou, zatímco sazby už nepřekvapují skoky vzhůru. To zlepšuje čitelnost prostředí. Trh ale zůstává citlivý na politiku, cla a na vývoj inflace.
Ekonomika: eurozóna drží tempo, USA řeší dvojí problém
Eurozóna: spotřeba a investice jako opora
Eurozóna podle analýzy ukázala solidní růst i v době, kdy obchodní spory zkreslovaly část dat. Spotřebu podporují reálné mzdy a trh práce. Investice mají těžit z dřívějších poklesů sazeb a z fiskálních opatření. Evropa tak do začátku roku 2026 vstupuje s nižší mírou nejistoty než Spojené státy.
Důležitou roli hrají i veřejné programy. Výhled počítá s tím, že velké evropské a německé investiční balíky podpoří cykličtější části ekonomiky. Tyto peníze mají přímý dopad na průmysl, stavebnictví i části dodavatelských řetězců.
USA: Fed mezi inflací a trhem práce
Americký obrázek působí komplikovaněji. Analytici popisují situaci, kdy trh práce slábne, ale inflace zůstává nepříjemně vytrvalá. Fed podle výhledu může v novém roce provést ještě dva malé kroky směrem dolů, aby se dostal k „neutrálním“ sazbám. Zároveň se ale zvyšuje riziko, že inflace vydrží déle, než centrální banka čeká.
Do hry vstupují i personální změny ve vedení Fedu. Výhled upozorňuje, že nová nominace do čela měnové politiky může posunout instituci k měkčímu přístupu. To by zvýšilo toleranci k inflačním rizikům. Trh by pak mohl reagovat růstem dlouhých výnosů, aby si „vynutil“ přísnější cenu peněz.
Dluhopisy: krátkodobá podpora, ve druhé části roku tlak na výnosy
Dluhopisové trhy mají podle strategie v prvním čtvrtletí zůstat dobře podepřené. Analytici ale čekají změnu během roku. Inflace a vyšší nabídka státního dluhu mohou výnosy opět tlačit vzhůru, zejména na delších splatnostech.
V eurozóně pracuje výhled se stabilní depozitní sazbou ECB na úrovni 2 %. U německého desetiletého dluhopisu počítá pro 1Q 2026 zhruba s výnosem kolem 2,7 %. U USA dává výhled pro desetileté Treasury přibližně 3,9 %.
Střední Evropa: Česko s nejnižšími dlouhými výnosy v regionu
Z regionálního pohledu vychází Česká republika jako trh s nejnižšími dlouhodobými výnosy ve střední Evropě. Výhled uvádí pro český desetiletý dluhopis kolem 4,27 % v 1Q 2026. Maďarsko a Rumunsko se pohybují blízko sedmi procent, Polsko kolem pěti.
Analýza zmiňuje i domácí fiskální rovinu. Po volbách v Česku očekává možnost výraznější fiskální expanze. Ta zvýší potřeby financování. Autoři ale nepředpokládají dramatický tlak na růst výnosů. V regionu zároveň čekají pokračující dezinflační trend a návrat k uvolňování měnové politiky, i když v Česku vidí sazby blízko „terminálu“.
Firemní dluhopisy: investoři hledají výnos, BB segment má nejvíc bodů
U eurových korporátních dluhopisů zůstává tón výhledu pozitivní. Strategie pracuje s tím, že fundamenty firem drží slušnou kondici, a proto mají kreditní přirážky prostor spíše k mírnému zúžení. Pro investiční pásmo uvádí výhled spread kolem 80 bazických bodů. U high-yieldu počítá se zhruba 290 body.
Zajímavý detail míří k ratingům. Autoři dál preferují dluhopisy v pásmu BB. Právě ty podle nich dlouhodobě nabízejí nejlepší poměr výnosu a rizika v rámci spekulativního stupně. Pozitivně vyznívá i komentář k schopnosti firem obsluhovat dluh. U části emitentů se zlepšilo úrokové krytí, což snižuje stres v případě slabšího růstu.
Měny: dolar pod tlakem, koruna spíše stabilní
Jedna z nejvýraznějších tezí výhledu míří na americký dolar. Strategie popisuje kombinaci faktorů, která USD oslabuje: politické napětí, nejistotu kolem cel a otázky nezávislosti centrální banky. Pro kurz EUR/USD uvádí výhled 1,20 v 1Q 2026.
U regionálních měn očekává spíše klidnější vývoj. Pro korunu se v prognóze objevuje kurz kolem 24,3 EUR/CZK v prvním čtvrtletí. Forint a zlotý mají zůstat bez dramatických výkyvů. Švýcarský frank podle strategie mírně oslabí z velmi silných úrovní.
Zlato: centrální banky drží poptávku, ceny mají zůstat vysoko
Zlato si udržuje status pojistky. Výhled připomíná, že centrální banky nakupují stabilně a tvoří významnou část globální poptávky. Důležitou roli hraje i prostředí klesajících sazeb v USA, které snižuje „náklad příležitosti“ držby zlata.
Strategie pracuje s cenou kolem 4 350 dolarů za unci v průběhu 1Q 2026. Zlatu pomáhá i očekávání slabšího dolaru. K tomu se přidává geopolitické riziko, které podporuje poptávku po bezpečných aktivech.
Akcie: růst ano, ale selektivně. Technologie a finance vedou
Autoři vidí na globálních akciích prostor pro pokračování růstu. Opírají se o očekávaný nárůst tržeb a zrychlení růstu zisků v roce 2026. Klíčové je složení růstu. Největší příspěvek mají dodat technologie a finanční sektor. Právě tyto dvě oblasti mají tvořit podstatnou část celkového zlepšení firemních výsledků.
Technologie těží z investic do umělé inteligence. Finanční sektor profituje z vyšší efektivity, z úvěrového růstu a z toho, že banky lépe pracují i s neúrokovými výnosy. Naopak opatrnost míří na telekomunikace, část spotřebních sektorů a energii, kde výhled vidí slabší rozpětí výnosů.
Střední a východní Evropa: levnější ocenění přitahuje kapitál
CEE akcie podle výhledu zůstávají levnější než americké trhy. Analytici mluví o diskontu vůči historickým průměrům. Do regionu navíc může proudit kapitál díky očekávanému oživení v Evropě. Výhled zmiňuje i zlepšení revizí zisků, které často funguje jako spouštěč přecenění.
Z regionálního výběru favorizuje Rakousko, Česko a Maďarsko. Polsko drží pozici nejdiverzifikovanějšího trhu. U Rumunska doporučuje opatrnost kvůli fiskální konsolidaci. Turecko označuje za spekulativní volbu.
Reality v Evropě: zlepšení přichází pomalu, nejvíc táhne bydlení
Evropské realitní trhy se podle výhledu zvedají jen pozvolna. Analytici sledují první známky stabilizace cen po předchozím růstu výnosů a korekci valuací. Důležitý předpoklad zní: financování musí dál zlevňovat a banky musí půjčovat ochotněji.
Zajímavá je struktura poptávky. Nejvíc investory láká rezidenční segment. Na dalších místech stojí logistika a maloobchod. Výhled vyzdvihuje i hotely, kde se v první polovině roku 2025 zvedl objem transakcí. Negativní faktor ale dál představují odlivy z otevřených realitních fondů, které trh brzdí.
Co sledovat v lednu až březnu: výsledky, inflaci a politiku
Začátek roku tradičně přinese výsledkovou sezónu. Výhled upozorňuje na start amerických bankovních reportů v polovině ledna. Právě finance mohou potvrdit, zda růst zisků drží tempo.
Stejně důležité budou inflační data. Udrží-li se inflace výš, než trh čeká, dlouhé výnosy mohou růst i při poklesu krátkých sazeb. Investoři také budou sledovat vývoj obchodních sporů a signály o budoucím složení vedení Fedu.
Na závěr stojí za připomenutí jedna věta, kterou podobné reporty opakují často. Prognóza zůstává scénář, ne slib. V prostředí, kde politické rozhodnutí dokáže během týdne změnit tržní náladu, získává disciplína a diverzifikace ještě vyšší cenu.
