Délka článku: 9 minutes Susie Wiles o vyřizování účtů hovoří v sérii rozhovorů pro magazín Vanity Fair nezvykle přímo. Šéfka kanceláře Bílého domu přiznává, že část snahy o trestní stíhání politických protivníků pohání prezidentova touha po odplatě. Zároveň komentuje vnitřní spory v administrativě i citlivé téma spisů Jeffreyho Epsteina. Susie Wiles o vyřizování účtů a „90denní“ dohodě Šéfka kanceláře prezidenta Donalda Trumpa uvedla, že se ho snažila přimět, aby po 90 dnech ve funkci ukončil „vyřizování účtů“ s politickými nepřáteli. Přesto připustila, že tlak na trestní stíhání pokračuje. Podle ní ho částečně živí prezidentova potřeba odvety. Susie Wiles řekla, že s Trumpem uzavřela „volnou dohodu“. Měl se po třech měsících přestat soustředit na trestání odpůrců. Podle jejích slov snaha nevyšla. Tvrdila ale, že prezident nemyslí na odplatu neustále. Dodala však, že „když se naskytne příležitost, využije ji“. Neobvykle otevřené rozhovory pro Vanity Fair Wiles poskytla autorovi Chrisi Whippleovi během prvního roku Trumpova druhého období celkem 11 rozhovorů. Vanity Fair je publikuje v úterý. Whipple napsal dříve ceněnou knihu o šéfech kanceláře Bílého domu. Wiles v rozhovorech nejen potvrdila, že Trump používá trestní právo i jako nástroj proti oponentům. Zároveň připustila, že Trump neříkal pravdu, když obviňoval bývalého prezidenta Billa Clintona z návštěvy soukromého ostrova sexuálního predátora Jeffreyho Epsteina. Ostré soudy o Trumpovi, Vanceovi, Muskovi i Bondiové Wiles v rozhovorech hodnotila prezidenta i klíčové lidi v jeho okolí bez obvyklých filtrů. O Trumpovi řekla, že „má osobnost alkoholika“. O viceprezidentovi JD Vanceovi prohlásila, že „je deset let konspirační teoretik“. Naznačila také, že jeho obrat od kritika k Trumpovu spojenci nevedly zásady. Podle ní šlo „spíš o politiku“, když kandidoval do Senátu. Elona Muska označila za „zvláštního, zvláštního podivína“. Řekla, že jeho kroky nepůsobily vždy racionálně a někdy ji nechávaly „zděšenou“. Rozpočtového šéfa Russella T. Voughta popsala jako „pravicového absolutního fanatika“. Generální prokurátorce Pam Bondiové vytkla, že při prvních krocích kolem spisů Epstein „úplně selhala“. Co Wiles radila a kde ji Trump přehlasoval Wiles popisovala i své výhrady k některým krokům administrativy. Uvedla, že Trumpovi radila, aby neudělil milost nejagresivnějším účastníkům útoku na Kapitol z 6. ledna 2021. Trump to podle ní udělal stejně. Neuspěla ani tehdy, když chtěla odložit velká cla. Mluvila o „velkém nesouhlasu“ mezi poradci. Také řekla, že administrativa musí „důkladněji“ kontrolovat deportace, aby se vyhnula chybám. Zároveň zdůraznila, že se na konečných rozhodnutích podílela. Řekla, že v několika případech ji tým přehlasoval. Dodala, že „když nastane remíza, vyhraje on“. Paralele s Reaganovou érou a spolupráce Trumpova týmu Otevřenost rozhovorů připomněla situaci z prvního období Ronalda Reagana. Jeho rozpočtový šéf David A. Stockman tehdy poskytl sérii upřímných rozhovorů pro časopis, který se tehdy jmenoval The Atlantic Monthly. Vyvolal tím rozruch. V tomto případě podle textu spolupracoval s Vanity Fair širší okruh lidí z Trumpova týmu. Rozhovory poskytli i JD Vance a ministr zahraničí Marco Rubio. Vanity Fair uvedl, že se fotografovali také někteří vrcholní poradci, včetně Stephena Millera a Karoline Leavittové. „Susie Trump“ a jiný typ chaosu v Bílém domě Susie Wiles vede dlouhodobě kampaně na Floridě. Loni řídila Trumpův návrat k moci. V tomto období se stala jeho nejdůležitější spolupracovnicí. Trump ji na mítinku minulý týden nazval „Susie Trump“. Text ale popisuje, že Bílý dům pod jejím vedením nepůsobí klidně. Chaotický prvek se jen mění. Na rozdíl od Johna F. Kellyho, nejdéle sloužícího šéfa kanceláře v Trumpově prvním období, Wiles nevnímá svou roli jako brzdu prezidenta. Říká, že má hlavně plnit jeho záměry. I když si někdy myslí, že zajde příliš daleko. Wiles spojuje svou schopnost pracovat s Trumpem s dětstvím po boku otce alkoholika, sportovního komentátora Pata Summeralla. Řekla, že tak získala zkušenost s „velkými osobnostmi“. Trump podle ní nepije. Přesto u něj vidí „osobnost alkoholika“ a přesvědčení, že „neexistuje nic, co by nedokázal“. Ve své kanceláři v Západním křídle si drží samostatný monitor. Sleduje na něm živě prezidentovy příspěvky na sociálních sítích. Podle textu tím reaguje na jeho spontánní veřejná vyjádření. Cíle odvety: Letitia Jamesová a James Comey Wiles popsala, jak s Trumpem v březnu mluvila o tom, že prezidentství nemá být „turné odvety“. Zmínila „volnou dohodu“ o konci vyřizování účtů před vypršením 90 dnů. V srpnu ale řekla, že Trump podle ní „nevede turné odvety“. Tvrdila, že míří na lidi, kteří mu „udělali špatné věci“. Současně dodala, že to někdy může vypadat jako odveta. Připustila, že se prvek odvety může občas objevit. Dodala: „Kdo by mu to vyčítal? Ne já.“ Za jeden z příkladů označila newyorskou generální prokurátorku Letitii Jamesovou. Ta uspěla v civilní kauze o obchodních podvodech a soud tehdy uložil Trumpovi pokutu téměř 500 milionů dolarů. Wiles řekla, že v tom vidí „možná tu jednu odplatu“. Na otázku, zda radila Trumpovi ustoupit, odpověděla: „Ne u ní. Měla půl miliardy jeho peněz.“ Text zároveň uvádí, že odvolací soud později pokutu jako přehnanou zrušil, ale verdikt ponechal. U bývalého šéfa FBI Jamese B. Comeyho řekla, že lidé mohou situaci vnímat jako mstu. Dodala, že nedokáže vysvětlit, proč by si to neměli myslet. Zopakovala, že Trump se ráno nebudí s myšlenkou na odplatu. Když ale dostane šanci, využije ji. Text uvádí, že administrativa podala obžaloby na Jamesovou i Comeyho. Federální soudce je však zamítl. Administrativa podle textu slíbila další pokusy. Dvě velké poroty později odmítly znovu obžalovat Jamesovou. Jiný soudce vydal rozhodnutí, které další postup proti Comeymu ztíží. Wiles se k motivacím v pondělí večer vyjádřila i pro The New York Times. Zlehčovala osobní pohnutky. Řekla, že Trump věří, že tito lidé ublížili i „systému“. Podle ní chce odhalit, co se stalo, aby to neudělali někomu dalšímu. Dodala, že chtěla věc rozběhnout brzy, aby nepřekážela „skutečné agendě“. Uvedla také, že justice postupuje pomalu. Epsteinovy spisy, Clinton a spor kolem Maxwellové Wiles ve Vanity Fair kritizovala Pam Bondiovou. Řekla, že Bondiová nepochopila, jak silně téma zajímá Trumpovu pravicovou základnu. Podle Wiles nejprve nabídla fanouškům pořadače „plné ničeho“. Poté podle ní Bondiová tvrdila, že na stole leží seznam svědků či klientů. Wiles řekla, že žádný takový seznam neexistuje a určitě neležel na stole. U JD Vancee naopak tvrdila, že citlivost tématu chápal. Podle ní mu pomohlo, že sám „byl konspirační teoretik“. Wiles řekla, že dokumenty četla. Uvedla, že se v nich objevuje Trumpovo jméno. Dodala ale, že ho tam nevidí „v ničem hrozném“. Zároveň popřela Trumpova dřívější tvrzení o Billu Clintonovi. Řekla, že nevidí důkazy, že Clinton navštívil Epsteinův ostrov. Na otázku, zda spisy obsahují něco usvědčujícího o Clintonovi, odpověděla, že „prezident se v tom mýlil“. Zmínila také, že nápad vyslechnout Ghislaine Maxwellovou ve vězení vzešel od náměstka ministra spravedlnosti Todda Blanche. Tvrdila, že prezident nevěděl o jejím přesunu do tábora s minimální ostrahou. Řekla, že Trump reagoval velmi podrážděně. Dodala, že ani ona neví, proč k přesunu došlo, a že to neví ani prezident. Musk, USAID a poznámky o drogách Wiles popsala frustraci z Elona Muska, který na začátku roku dostal prostor k razantním škrtům ve federálních úřadech a k propouštění. Řekla, že Musk „je svůj“ a že géniové často působí výstředně. Když Musk sdílel příspěvek, který bagatelizoval masové vraždy a připsal je veřejným zaměstnancům, Wiles řekla: „Myslím, že tehdy mikro-dávkuje.“ Na upřesnění dodala, že Musk „je přiznaný uživatel ketaminu“. Text připomíná, že Musk přiznal užití ketaminu „před pár lety“. Zároveň popřel zprávy o novějším užívání. V pondělním rozhovoru pro The New York Times Wiles řekla, že výrok o drogách je nesmysl a že by ho neřekla. Whipple ale Timesům přehrál nahrávku, na které je podle textu slyšet, že to říká. Wiles také popsala, že ji zaskočilo omezení U.S.A.I.D. Řekla, že dlouho věřila, že agentura odvádí velmi dobrou práci. Současně dodala, že proces v U.S.A.I.D. nepovažovala za bezchybný a že „žádný racionální člověk“ ho nemohl považovat za dobrý. Popsala, že Muska konfrontovala. Řekla, že lidé nemají zůstat zamčení mimo kanceláře. Venezuela, deportace a cla Wiles nevyjádřila námitky proti Trumpově tvrdé rétorice a operacím u Venezuely. Podle ní chce Trump „vyhazovat do vzduchu lodě“, dokud Nicolás Maduro „nekapituluje“. Uvedla, že lidé „mnohem chytřejší než ona“ věří, že se to může stát. Připustila, že Trump by pro pozemní operace potřeboval souhlas Kongresu. Řekla, že pozemní aktivita by znamenala válku a vyžadovala by Kongres. U deportací řekla, že administrativa musí zlepšit proces. Podpořila vyhoštění pachatelů trestné činnosti. U sporných případů však podle ní musí systém přidat kontrolu. Když se dvě matky ocitly v deportaci i s dětmi po dobrovolné účasti na rutinních imigračních schůzkách, řekla, že nechápe, jak taková chyba vznikne. U cel potvrdila ostré vnitřní spory. Řekla, že poradci Trumpovi radili, aby o clech ten den nemluvil. Chtěli nejprve jednotu týmu. Trump podle ní oznámil cla stejně. Dopad označila za bolestivější, než čekala. Třetí mandát ne, nástupci ano Wiles řekla, že chce, aby Trump mluvil více o ekonomice a méně o Saúdské Arábii. Odmítla, že by použil armádu k ovlivnění voleb do Kongresu. Vyloučila také kandidaturu v roce 2028. Trumpovy poznámky o třetím mandátu označila za snahu „přivádět lidi k šílenství“. U možných nástupců, JD Vancee a Marca Rubia, rozlišovala jejich cestu k podpoře Trumpa. O Rubiovi řekla, že by neporušil své principy a že se k Trumpovi musel „dopracovat“. U Vancee řekla, že jeho obrat přišel v době senátní kampaně a že působil „více politicky“. Rubio Whippleovi řekl, že pokud bude Vance kandidovat na prezidenta, stane se kandidátem strany a Rubio ho podpoří mezi prvními. Napětí ale podle textu problesklo při fotografování Vancee. Vance žertoval, že dá 100 dolarů za každého člověka, kterého fotograf udělá „o hodně horšího“ než jeho. A že dá 1 000 dolarů, pokud to bude Rubio.