„Slepý trust“ Andreje Babiše: řešení střetu zájmů, nebo jen nová kulisa?

Délka článku: 5 minutes

Střet zájmů Andreje Babiše znovu dominuje politické agendě. Andrej Babiš tvrdí, že „slepý trust“ jeho vazby přerušil, ale odborníci upozorňují, že střet zájmů Andrej Babiš nezmizí papírovým trikem, pokud existuje faktická kontrola či ekonomický prospěch. Co přesně premiér změnil a obstojí to v českém i evropském právu?

Andrej Babiš tvrdí, že definitivně předal Agrofert do nezávislého „slepého“ trustu. Prezident Petr Pavel oznámil, že ho 9. prosince 2025 jmenuje premiérem, protože Babiš podle něj střet zájmů vyřešil. Co přesně Babiš udělal? A opravdu tím odstranil problém, který mu už jednou vytkl audit Evropské komise?

Co Babiš udělal a proč zrovna teď

Babiš oznámil, že se vzdává vlastnického i ekonomického vztahu k Agrofertu. Správci trustu mají jednat bez jeho vlivu a „protektor“ má dohlížet na dodržování pravidel až do jeho smrti. Tímto krokem si otevřel cestu k jmenování vlády po říjnových volbách, které ANO vyhrálo.

Podobný krok ale zvolil už v roce 2017, když majetek přesunul do svěřenských fondů. O čtyři roky později audit Evropské komise uzavřel, že Babiš zůstal konečným uživatelem výhod a nad Agrofertem si udržel faktický vliv. Komise proto označila část dotací po roce 2017 za nepravidelné. Tehdejší praxe tedy neobstála.

Jaká pravidla platí

Český zákon o střetu zájmů (č. 159/2006 Sb.) včetně novely známé jako „lex Babiš“ zakazuje členům vlády ovládat média a přijímat dotace nebo pobídky pro firmy, které přímo či nepřímo řídí. Smysl pravidel nestojí na papírovém vlastnictví, ale na reálné kontrole a prospěchu. Stejnou logiku používají i evropská finanční pravidla: posuzují, kdo má z rozhodnutí exekutivy faktický zisk.

Co Babiš slibuje – a kde vznikají otazníky

1) Nezávislý a „nevratný“ trust

Babiš říká, že správci jednají autonomně a že k informacím o Agrofertu nemá přístup. Tvrzení zní silně, ale bez detailů nevíme, kdo správce jmenuje a odvolává, jak je odměňuje a jak přesně vypadá zákaz komunikace se zřizovatelem. Minulý model ztroskotal právě na faktickém vlivu. Pokud se podobná klička objeví znovu, střet zájmů se vrátí.

2) „Nejsem konečný uživatel výhod“

Premiér tvrdí, že během výkonu funkce žádný prospěch z Agrofertu nezíská. Reálný stav ovšem ukážou až smlouvy a provázanosti – opce, úvěry, zajištění, případné odložené plnění. Stačí jedna zadní vrátka a z deklarace zůstane jen marketing.

3) Politické „ano“ prezidenta není právní rozsudek

Prezident posoudil krok jako politickou podmínku pro jmenování vlády. O legálnosti ale rozhodne praxe a případné další audity. Pokud úřady narazí na faktický vliv, hrozí korekce dotací, soudní spory i reputační škody.

Kde dál visí riziko

Faktická kontrola: Evropské testy sledují reálné chování, ne titulky v tiskových zprávách. Jakmile správci ponesou náznak loajality k původnímu majiteli, problém znovu vyplave.

Veřejné peníze: Český zákon se týká i národních dotací a zakázek. Pokud se podniky ze skupiny Agrofert přihlásí o veřejné peníze, kontrolní orgány musí ověřit, zda premiér neovládá příjemce.

Média a vliv: Lex Babiš v části o médiích čeká na další úpravy. I bez přímého vlastnictví může politik uplatňovat mediální vliv nepřímo. Eticky to představuje stejný problém jako peníze.

Vyjednávání v EU: Babiš vstupuje na evropskou scénu se zátěží z roku 2021. Každý pochybný detail v trustu oslabí jeho pozici při jednání o fondech či průmyslové politice.

Debunk hlavních tvrzení

• „Všechno je vyřešeno, prezident mě jmenuje.“
  Prezident dal politické svolení. O zákonnosti však rozhodne praxe a případné evropské šetření. Minule trust neobstál.
• „Nemám žádný vztah k Agrofertu.“
  Tvrzení zůstává neověřené. Dokud Babiš neukáže celý statut trustu, podmínky odměňování správců a přímý zákaz informování, stojíme u proklamace, ne u důkazu.
• „Audit Komise byl politický útok.“
  Audit slouží jako správní nástroj na ochranu rozpočtu EU. V roce 2021 konstatoval střet zájmů na základě faktického vlivu, nikoli politické interpretace.
• „Lex Babiš padl.“
  Základní rámec střetu zájmů platí. Některé části soud zrušil kvůli proceduře, nikoli proto, že by střet zájmů neexistoval.

Co by vypadalo jako poctivé řešení

1. Otevřený statut trustu – zveřejni jména správců, pravidla jejich odvolání, střetové pojistky a úplný zákaz informování zřizovatele.
2. Nezávislý dohled – pověř třetí stranu průběžným auditem a zveřejňuj pravidelné zprávy.
3. Firemní firewall – po dobu mandátu vyluč Agrofert z národních dotací a státních zakázek, případně to ukaž zákonnou pojistkou.
4. Jasný konec u moci – vysvětli, co se stane s trustem po konci premiérského mandátu. Revers? Pokud ano, „nevratnost“ neplatí.

Politický závěr

Babišův „slepý trust“ může fungovat, pokud reálně zablokuje jeho vliv i zisk. Zatím ale vidíme především slib. Pokud Babiš neotevře dokumenty a nenechá trust ohlídat nezávislou autoritou, Česko zaplatí reputací a hrozí mu další spory o veřejné peníze. Řešení střetu zájmů nespočívá v nové fasádě, ale v důkazech, že premiér už nemá na koncern žádnou páku.