USA předaly Mexiku seznam ruských špionů. Mexiko je nechalo zůstat

Délka článku: 9 minutes

Ruští špioni v Mexiku se podle amerických představitelů stali vážným bezpečnostním tématem už po roce 2022. Washington měl mexické vládě opakovaně předávat informace i konkrétní jména, ale část lidí v diplomatickém krytí zůstala v zemi. Spor o vyhošťování se mezitím propojil s širšími obavami z ruské špionáže a dezinformací v regionu.

Americké úřady v posledních letech opakovaně varovaly, že Rusko v Mexiku rozšiřuje tajné operace. Podle amerických představitelů se agenti potkávají s řídícími důstojníky v rušném hlavním městě i v přímořských letoviscích. Washington Mexiku předal i konkrétní jména. Mexické úřady však řadu lidí nevyhostily.

Washington varoval, López Obrador popíral

Když americký generál v březnu 2022 veřejně řekl, že Mexiko slouží jako útočiště ruským špionům, tehdejší prezident Andrés Manuel López Obrador to hned odmítl. Novinářům řekl, že o tom nemá informace. Podle devíti současných a bývalých amerických i mexických činitelů to nebyla pravda.

Lidé z jeho nejbližšího týmu prý dostávali z Washingtonu opakované zprávy o růstu ruských aktivit. Tři američtí činitelé, kteří znali interní debaty, uvedli, že o problému věděl i sám prezident. Přesto Mexiko veřejně trvalo na tom, že nic takového neeviduje.

Seznam C.I.A. a odmítnuté vyhoštění

C.I.A. podle pěti oslovených osob sestavila seznam více než dvou desítek ruských špionů. Ti se podle USA vydávali za diplomaty. Mexické úřady je však odmítly vyhostit, uvedlo pět zdrojů.

Spojené státy nakonec dosáhly alespoň dílčího posunu. V roce 2023 Mexiko pod tlakem souhlasilo, že Američanům umožní vyjádřit se k Rusům, kteří žádají o diplomatické akreditace. Američtí úředníci pak některé žádosti zamítli. Špióni, kteří už v zemi působili, ale podle šesti současných či nedávno odešlých činitelů zůstali.

„Mexická vláda pomohla, ale mohla udělat mnohem víc,“ řekl Juan González, který v Bidenově administrativě vedl agendu západní hemisféry v Radě národní bezpečnosti. Podle něj USA Mexiku předaly jména zkušených agentů, kteří vedli sofistikované operace v Evropě.

Proč Moskva sází na Mexiko

Američtí představitelé tvrdí, že Moskva využívá dvě výhody: geografickou blízkost k USA a turistický ruch. Rusko může posílat operativce i informátory do destinací typu Cancún. Miliony Američanů tam jezdí každý rok. Takové prostředí poskytuje věrohodné krytí a vyvolává méně podezření.

Podle úředníků se špioni potkávají s „handlery“ mezi turisty, surfaři a lidmi na pláži. Předávají si informace získané ve Spojených státech. Zároveň se snaží využít Mexiko k obcházení amerických sledovacích schopností.

Dezinformace: druhá linie tlaku

Vedle špionáže podle západních činitelů roste i ruská dezinformační aktivita. Zaměřuje se hlavně na online prostor. Cíl má být zřejmý: obracet Mexičany proti Spojeným státům a Evropě.

Podle úředníků tyto snahy vyvolaly obavy u britských i francouzských představitelů. Ti je měli tlumočit mexickému ministerstvu zahraničí. Americká ambasáda v Mexico City proto v létě poprvé jmenovala specializovaného „Russia watchera“. Francouzská ambasáda vytvořila pozici důstojníka pro dezinformace.

Mexická vláda odmítla věc komentovat. Ruská ambasáda uvedla e-mailem, že ruské mise často čelí nepodloženým obviněním ze špionáže. Dodala také, že Rusko a Mexiko udržují široké bilaterální vztahy.

Nejasný postoj USA za Trumpa, jasnější tón v regionu

Není zřejmé, zda Spojené státy pod prezidentem Trumpem dál tlačí na vyhošťování. Jeho politika vůči Rusku podle pozorovatelů oscilovala mezi vstřícností a hrozbami.

Současně ale podle úředníků a analytiků Trump v podstatě oživil Monroeovu doktrínu. USA chtějí zdůraznit prvenství v Americe. Z toho plyne i snaha zabránit tomu, aby si Rusko nebo Čína vybudovaly v regionu pevnější zázemí. Bílý dům na dotaz nereagoval.

Moskva mezitím posílá do Latinské Ameriky i vysoce postavené představitele. Patří mezi ně Nikolaj Patrušev, šéf ruské Bezpečnostní rady a dlouholetý poradce Vladimira Putina. Při loňské cestě řekl, že význam regionu pro Rusko rychle roste. Zmínil také „boj za skutečnou suverenitu Latinské Ameriky“.

„Vídeň Latinské Ameriky“ a návrat starých metod

Rusko využívá Mexiko pro špionáž dlouhodobě. Během studené války se mu říkalo „Vídeň Latinské Ameriky“. Američtí představitelé tvrdí, že Moskva operace výrazně zrychlila po invazi na Ukrajinu v roce 2022.

Ve stejném roce USA a evropští spojenci vyhostili přes 100 ruských zpravodajců. Některé státy vyhostily další Rusy už dříve. Reagovaly tak na otravu bývalého ruského agenta v Británii.

Osm současných a bývalých západních činitelů uvedlo, že pak sledovali přesun ruských operativců do Mexico City. Někteří mluvili anonymně. Neměli povolení vystupovat veřejně.

Podle nich tlak Západu na podporu Ukrajiny zvýšil ruskou potřebu sbírat informace o Washingtonu. Část nejzkušenějších agentů prý dnes sídlí právě v mexické metropoli.

Proč Mexiko klade malý odpor

Američtí úředníci tvrdí, že ruské operace narážejí na omezený odpor. Mexické kontrarozvědky se soustředí hlavně na domácí témata. Prioritu mají kartely a násilí. Zkušeností se zahraniční špionáží mají méně.

„Když chcete řídit a verbovat špiony, blízkost rozhoduje. To Mexiko nabízí,“ řekl Duyane Norman, někdejší šéf operací C.I.A. pro Latinskou Ameriku, který odešel v roce 2019. Podle něj Rusko v Mexiku jedná s větší beztrestností než v USA nebo Kanadě.

Jeden známý případ a řada nenápadných signálů

Na veřejnost proniklo jen několik kauz. Patří mezi ně případ Héctora Alejandra Cabrery Fuentese, mexického občana. Americké úřady ho zadržely v roce 2020 při pokusu nastoupit v Miami na let do Mexika. Prokuratura uvedla, že se snažil získat informace o důvěrném zdroji USA. Ten podle spisu poskytoval informace o ruské vládě americké straně.

Fuentes se v roce 2022 přiznal. Dnes žije v Mexiku a komentář odmítl.

Většina operativců však zůstává skrytá. Některé náznaky ruského zájmu ale vidí každý. Ruské velvyslanectví v Mexico City patří k největším na světě. Uvádí 85 diplomatů, přestože Mexiko a Rusko nemají výrazné kulturní, vojenské ani ekonomické vazby. Mexiko naproti tomu drží v Moskvě 16 diplomatů, vyplývá z údajů mexického ministerstva zahraničí.

Podle tří amerických činitelů C.I.A. připravila rozsáhlé spisy o lidech na ruské ambasádě. Zahrnula jejich předchozí působiště i konkrétní operace v Evropě a USA.

Spory o seznam, „ztracené“ podklady a veřejné varování generála

Američtí představitelé podle Gonzáleze zvedali téma ruských špionů u mexického prezidenta, ministra zahraničí i dalších osob opakovaně. Jiný americký činitel uvedl, že podobné obavy zazněly i u vlády současné prezidentky Claudie Sheinbaumové. Úřad převzala loni na podzim.

Podle jednoho zdroje část Mexičanů obavy označovala za paranoidní. Další američtí úředníci popisovali i praktické výmluvy. Mexičtí představitelé prý tvrdili, že seznam nikdy nedostali. Někdy říkali, že je příliš vágní. Jindy se odvolávali na to, že ho někdo na nižší úrovni založil.

Situace vyvrcholila v březnu 2022. Generál Glen VanHerck, tehdejší velitel U.S. Northern Command, o problému mluvil při svědectví v Senátu. Řekl, že největší část příslušníků ruské vojenské rozvědky GRU působí právě v Mexiku. Dodal, že sledují příležitosti k vlivu i přístupu k USA. López Obrador jeho slova následně zlehčil.

Koncem roku 2022 prý Washington přitvrdil. Wendy Shermanová, tehdejší náměstkyně ministra zahraničí, měla téma otevřít u mexického ministra zahraničí. Několik osob obeznámených se schůzkou uvedlo, že Marcelo Ebrard obavy shazoval. Rusové na seznamu prý nepředstavovali problém.

Shermanová mu měla odpovědět přímo: problém představují. USA je vyhostily z Washingtonu a teď je vidí v Mexiku. Ebrard slíbil prověření. Když se ale Američané ptali znovu, mexické ministerstvo zahraničí prý dál tvrdilo, že seznam neobdrželo. Ebrard komentář odmítl. Lidé kolem López Obradora uvedli, že bývalý prezident s médii nemluví.

Migrace, azyl a obavy z infiltrace

V následujícím roce rostly americké obavy i kvůli situaci na hranici. U hranice se shromažďovaly statisíce migrantů, včetně Rusů. Bidenova administrativa se bála, že mezi nimi Rusko „propašuje“ operativce.

Washington proto poslal Liz Sherwood Randallovou, tehdejší hlavní poradkyni pro vnitřní bezpečnost. Podle dvou osob se setkala s mexickými úředníky několikrát, včetně schůzky s prezidentem. Randallová komentář odmítla.

Mexiko podle těchto zdrojů slíbilo, že bude ruské žadatele o azyl sledovat. U podezřelého chování mělo informovat USA.

Neutralita, OSN a domácí politika Moreny

USA podle svých úředníků zároveň narážely na limity mexické spolupráce na mezinárodní scéně. Mexiko v OSN sice zpočátku hlasovalo pro odsouzení invaze. Neposkytlo však Ukrajině pomoc a nezavedlo sankce proti Rusku.

Když se USA snažily Rusko izolovat, mexičtí poslanci vytvořili „přátelský výbor“ Mexiko–Rusko. Předseda výboru obhajoval i účast ruské vojenské jednotky na mexické přehlídce v roce 2023.

Prezidentka Sheinbaumová drží dlouhodobou linii neutrality. Mexiko se snaží zachovat vztahy i s Ruskem nebo Venezuelou, navzdory tlaku USA. Letos v OSN podpořilo rezoluci, která znovu potvrzuje ukrajinskou suverenitu. Když se však později sešla skupina G7 v Kanadě, Sheinbaumová se podle dvou osob nesešla s ukrajinským prezidentem. Na podzim se prý v OSN nepotkali ani ministři zahraničí Ukrajiny a Mexika.

Současně mexický šéf diplomacie jednal v létě v Brazílii s ruským ministrem zahraničí. Podle zdrojů mluvili o vřelých vztazích a společných zájmech.

Američtí činitelé dávají tuto toleranci do souvislosti s politikou vládní strany Morena. Strana ovládá federální vládu a zahrnuje široké spektrum. V jejím jádru však stojí silná skupina levicových politiků. Ti často pohlížejí na USA s hlubokou nedůvěrou kvůli historickým intervencím, převratům a vlivovým operacím v Latinské Americe. Morena na dotaz nereagovala.

Ruské cíle v regionu: otevřené i skryté

Rusko veřejně oslovuje vlády v regionu. Patrušev loni slíbil pomoc při omezování amerického vlivu. Dobré vztahy s latinskoamerickými zeměmi označil za jednu z klíčových priorit Moskvy.

Odborníci však zdůrazňují i význam skrytých operací. Ty se netýkají jen Mexika. Kreml podle nich dlouhodobě využíval Brazílii jako odrazový můstek pro elitní agenty. Opíral se také o spojence typu Kuba a Venezuela jako o operační uzly.

Pokud Spojené státy podporují Ukrajinu, Rusko podle Duyana Normana hledá způsob, jak „zamotat hlavu“ americkým sousedům. „Mexiko je brána do Latinské Ameriky,“ řekl. „A Rusové to vědí.“